Zprávy | Z archivu rubriky


Český prezident Václav Klaus je zneklidněn zprávami o průběhu nedávných parlamentních voleb v Bělorusku a referenda o změně ústavy této země. Napsal to v dopise svému běloruskému protějšku Alexandru Lukašenkovi. Jeho text poskytl mluvčí Hradu Petr Hájek. Klaus se tak připojil k mezinárodním pozorovatelům, Evropské unii i řadě osobností, které od začátku minulého týdne Lukašenkův režim obviňují z manipulace hlasování a z represí vůči opozici. Český prezident v listu mimo jiné napsal, že sdílí obavy "četných běloruských i mezinárodních pozorovatelů, podle jejichž svědectví podmínky, za nichž se parlamentní volby i referendum konaly, neodpovídaly zásadám regulérního hlasování. To je nepřijatelné." Běloruský režim mohl dosáhnout deklarovaného vítězství ve volbách pouze hrubou manipulací s veřejným míněním i výsledky hlasování a vyloučení představitelů opozice z kandidátek i volebních komisí," uvedla ve čtvrtek česká diplomacie. Podle exprezidenta Václava Havla je zase současné Bělorusko patrně poslední evropskou zemí, v níž vládne "vskutku diktátorský režim". Podle oficiálních výsledků téměř čtyři pětiny běloruských voličů podpořily změnu ústavy, která umožní Lukašenkovi zůstat dále u moci. Opozice rovněž nezískala ani jediné křeslo v parlamentu. Průběh voleb vyvolal nevoli v Evropském parlamentu, ostře jej kritizovali pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Spojené státy dokonce uvedly, že zvažují zavedení dodatečných sankcí proti Bělorusku a poskytnutí pomoci demokratickým silám v této postsovětské republice.

Prezident Václav Klaus považuje dění kolem odposlechů za skandální. Vůbec netušil, že se odposlechy mohou týkat i jeho. Podle tisku policisté čtvrt roku odposlouchávali podnikatele Ranka Peciče, dlouholetého Klausova přítele, a mohli tak poslouchat jeho hovory s prezidentem. "Já jsem pobouřen za všechny občany České republiky a skoro mě mrzí, že se najednou moje osoba s tím spojila. Já považuji to, co se u nás děje, za opravdu skandální a myslím, že je naším úkolem, abychom se s tím všichni občané České republiky, kteří chceme svobodu, skutečně utkali," řekl Klaus ČTK.

Klaus v pátek požádal ministra vnitra Františka Bublana, aby zvážil odvolání policejního prezidenta Jiřího Koláře kvůli jeho výrokům. Kolář podle prezidenta bagatelizuje používání odposlechů. Policejní šéf v novinovém rozhovoru označil odposlechy soukromých telefonů za běžnou policejní praxi, která nenarušuje práva občanů, pokud jsou bezúhonní. Prezident uvedl, že když protestoval proti Kolářovým výrokům, vůbec netušil, že se odposlechy mohou dotknout i jeho osoby. Není prý pobouřen ani tak tím, že policie mohla poslouchat i jeho telefonáty, ale vadí mu hlavně fakt, že se to může stát každému občanovi v republice.

O praxi policejního odposlouchávání chce v úterý mluvit na Pražském hradě s premiérem Stanislavem Grossem. Tématem jednání mají být i možné kroky vedoucí k "nastolení normálních poměrů". Gross sice neví, v čem je současná situace nenormální, přesto si myslí, že setkání s prezidentem bude mít význam pro zklidnění situace. "Tento stav je nenormální pouze v tom, že se dělá hysterie a kauza z věcí, které se v normálně fungujícím státě berou jako součást činnosti nezávislých justičních orgánů a orgánů činných v trestním řízení," uvedl Gross. Připomněl, že na pravidelných schůzkách s Klausem se dohodli už před časem, a úterní setkání proto nepovažuje za mimořádné.

Naučnou stezku o městě a jeho historii pod názvem Umění bez hranic otevře ve středu na zámku město Mikulov. Cesta se může pochlubit panely v místech s nejkrásnějšími výhledy či v romantických zákoutích. Na projekt přispěla Evropská unie z fondu CBC Phare asi 325.000 korun, řekla Gabriela Dolečková z Vinařského centra Mikulov. Cílem projektu je přiblížit místním a turistům nejen historii Mikulova, ale i život a dílo dvou malířů, Rudolfa Gajdoše a Wenzla Grölla, kteří v minulém století ve městě žili a tvořili. Zanedbatelná není ani podpora kulturní spolupráce i cestovního ruchu příhraničních oblastí Česka a Rakouska s využitím společného prvku umění, v tomto případě malířství. Celkový rozpočet města na vybudování stezky dosáhl více než půl milionu korun. EU přispěla na na průvodce, na informační leták a slavnostní otevření. Obě tiskoviny získají od středy návštěvníci Mikulova zdarma v Turistickém informačním centru i přímo na zámku. "Cesta historií je nenáročná vycházková stezka," vysvětila Dolečková. Trasa má pět informačních panelů a zájemce provede nejen centrem Mikulova, ale i přírodní pěšinou pod Svatým kopečkem a dále na vrch Turold či Kozí vrch. Hlavním konzultantem při tvorbě obsahové koncepce stezky bylo Regionální muzeum Mikulov jako správce archivu starých dobových fotografií zachycujících historii města a vlastník obrazů Rudolfa Gajdoše a Wenze Grölla.