Zprávy | Z archivu rubriky

Političtí vězni dostanou zřejmě přidáno k důchodům. Za každý započatý měsíc věznění nebo strávený v pracovních táborech by měli odpůrci komunistického režimu dostat 50 korun, o které jim bude zvýšen důchod. Na návrhu nařízení vlády se v úterý dohodli premiér Stanislav Gross s představiteli Konfederace politických vězňů. Celkově by vláda měla v příštím roce uvolnit asi 280 milionů korun. Gross uvedl, že podle dohody s Konfederací politických vězňů (KPV) by tak například osoba, která strávila ve vězení šest let, dostala k důchodu přidáno 3600 korun. Vdovám po politických vězních bude vyplácena částka mezi 1500 a 2500 korunami měsíčně. Pokud nařízení schválí vláda, mohlo by podle tiskového odboru Úřadu vlády vstoupit v platnost od příštího roku.

Prezident Václav Klaus je nachlazený, zrušil proto zbytek svého úterního programu a také program na středu. ČTK to řekl mluvčí Hradu Petr Hájek s tím, že o žádnou závažnou nemoc nejde. Prezidenta, který se v úterý dopoledne zúčastnil zahájení velitelského shromáždění na ministerstvu obrany, trápí již po dva dny teploty. Jeho lékař proto rozhodl, že pro něj bude rozumnější zrušit odpolední přijetí francouzského ministra financí Nicolase Sarkozyho a večerní vystoupení v programu Interview BBC. Klaus by měl totiž v sobotu odletět na soukromou návštěvu Spojených států a Kanady.

Fotbalisty Sparty Praha čeká na podzim sice již čtvrté vystoupení v Lize mistrů, ale na středeční zápas proti Manchesteru United se těšili nejvíc. O tom, že jednou vyběhnou na legendární stadion Old Trafford, řada z nich snila už v dětství. Přesto zde nehodlají hrát roli uctivého hosta. Zní to odvážně, ale sparťané chtějí svému soupeři postup do další fáze soutěže přinejmenším dočasně zatrhnout. Bez odvahy a důvěry ve vlastní schopnosti nemohou sparťané na věhlasný stadion vstoupit. Trenér František Straka jim to vtlouká do hlavy neúnavně už od neděle. "Nemůže nás potkat nic horšího než pasivní hra. Nemůžeme čekat, jak nás soupeř dorazí, ale naopak jít svému osudu naproti," vykládal svým hráčům. "Můžeme dostat góly, ale nesmíme to soupeři usnadnit. I prohra se dá pochopit, když tým ukáže srdce," prohlásil Straka v předtuše toho, jaké peklo dokáže soupeř na vlastním stadionu rozpoutat.

Policie našla autora výhrůžky nemocnicím. "Pachatelem je zřejmě psychicky narušený člověk, který ne zcela rozlišuje realitu," řekl ČTK mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek. Uvedl, že jde o muže české národnosti. Pachatel podle něj zatím nebyl obviněn. "Bude podroben zkoumání, nakolik je odpovědný za své činy," řekl mluvčí. Po skončení výslechu tak bude muž zřejmě převezen do nějakého zdravotnického zařízení. Mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová potvrdila, že situace je pod kontrolou a žádné nebezpečí nehrozí. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová v úterý vyzvala dopisem krajské hejtmany, aby přijali preventivní opatření, jež by ochránila nemocnice před případným biochemickým útokem. Vyplývá to z dopisu Emmerové hejtmanům, který má ČTK k dispozici.

Nebývale ostrá polemika, v níž padaly i osobní urážky a sprostá slova, v úterý vypukla v Poslanecké sněmovně mezi šéfem sněmovního hospodářského výboru a poslancem ČSSD Josefem Hojdarem a lidoveckým ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem. Hojdar před poslanci označil Ambrozka za dobytka a škůdce státu. Nepřítomného premiéra Stanislava Grosse vzápětí vyzval, aby Ambrozka okamžitě odvolal. Konflikt, jehož razanci dolní komora už dlouho nezažila, vypukl kvůli druhému čtení vládního návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Při projednávání předlohy se střetávají zájmy ministerstev životního prostředí a průmyslu a obchodu (MPO) - první vede lidovec Ambrozek, druhé sociální demokrat Milan Urban. Lidovecký ministr životního prostředí Libor Ambrozek připustil, že v textové zprávě použil vulgární výraz na adresu některých členů hospodářského výboru sněmovny. Poslancům je připraven omluvit se osobně a případně i veřejně při schůzi dolní komory, výzvy k rezignaci ale odmítl.

Francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy v úterý u českých politiků nepochodil se svým plánem sblížit firemní daně v Evropské unii. Proti jeho záměru se postavil ministr financí Bohuslav Sobotka i vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Čeští politici však připustili diskusi o harmonizaci daňových základů, aby bylo snazší daně v jednotlivých státech EU porovnávat. "Nepovažujeme za vhodné sbližovat podnikové daně v unii, souhlasíme však s možností harmonizace daňových základů," řekl dnes ČTK Jahn. Nyní má každá země jiný daňový základ a daně se tak jen obtížně porovnávají.

Muž za útok na Afričana černé pleti opět dostal podmínku

Útok na Gambijce černé pleti byl v úterý znovu potrestán podmíněným trestem. Devětadvacetiletý Richard Pittl muže bodl do krku v létě 2001 na pražském Újezdě. Afričan má doživotně ochrnutou polovinu obličeje. Městský soud v Praze uložil podmínku podruhé, podle něj se neprokázal rasový motiv.

"Soud musel vycházet z tvrzení obžalovaného, že zranění způsobit nechtěl, že útočil na rameno ve snaze paralyzovat útok (poškozeného) a nůž sjel a zasáhl krk," řekla soudkyně Hana Hrnčířová. Dvouleté vězení s podmíněným odkladem na maximálně možnou dobu pěti let je podle ní dostatečně výchovným trestem. Pittl s trestem souhlasí, státní zástupce Jiří Bednář si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Zhruba o desetinu by měly v příštím roce vzrůst ceny základních potravin, jako je pečivo, masné a mléčné výrobky, předpokládá to generální ředitel holdingu Agropol Group Jiří Malúš. Tyto potraviny se podle něj prodávají často tak levně, že je to z hlediska nákladů výrobců za hranicí únosnosti. Důležitým faktorem ale bude boj obchodníků, zejména řetězců. Například mražené kuře se podle něj dnes prodává téměř za srovnatelnou cenu jako v roce 1989, náklady ale podstatně vzrostly. Mléko se vykupuje za osm korun za litr, za devět korun je lze koupit v obchodě. "To je naprosto nesmyslné," zdůraznil. Malúš očekává zvyšování cen na pultech zhruba od léta příštího roku. Proti růstu cen bude působit boj obchodníků, kteří téměř permanentně nabízejí slevy. Výrobky pak vzhledem k nízkým cenám nemají odpovídající kvalitu, řekl Malúš. Za pravdu mu dává průzkum ministerstva zemědělství. Podle něj mělo kvalitativní nedostatky zhruba 40 procent masných výrobků, které byly náhodně koupeny především v síti maloobchodních řetězců. V EU na západ od českých hranic jsou ceny potravin zpravidla vyšší. "Je tam ale také střední vrstva obyvatel ochotná a schopná kupovat výrobky střední cenové úrovně. V Česku není střední třída tak bohatá, aby hleděla více na kvalitu," uvedl Malúš.

Populární český zpěvák Karel Gott se stal nejžádanějším umělcem roku v Německu. Rozhodli o tom pracovníci tamních firem, pořadatelů a agentur z okruhu časopisu Künstler Magazine. Cena Zlatý mikrofon byla Karlu Gottovi předána v německém městě Böblingen. Jan Adam z jeho týmu ČTK informoval, že poprvé získal Gott toto ocenění už v roce 1991.

Během listopadu se má Karel Gott podle své internetové prezentace představit v Německu v aréně v Oberhausenu a pak v Erfurtu. Bezprostředně poté by se měl objevit v Praze v novém muzikálu Tři mušketýři, ale 21. listopadu ho čeká koncert opět v Německu - v Olympijské hale v Mnichově. Pak má ještě dvě vystoupení v Berlíně a počátkem prosince figuruje v jeho plánech pražský muzikál Miss Saigon. S Gottovými nahrávkami už se prodalo kolem 30 milionů zvukových nosičů. V Česku natočil šest desítek alb, v zahraničí, většinou u německé firmy Polydor, vydal více než 80 LP desek. Nedávno převzal v Praze tento interpret platinovou desku za více 15.000 prodaných nosičů alba Kouzelné Vánoce, na kterém se podílela také Lucie Bílá, chlapecký sbor Boni pueri a houslista Pavel Šporcl. Úspěšně se letos prodávalo i jeho album Lásko má.

V České republice začíná 1. listopadu platit novela trestního řádu, která do právního systému zavádí takzvaný eurozatykač. Čeští občané tak budou moci být vydáváni k trestnímu stíhání do jiných států EU. Úprava se týká závažných deliktů, například podezření z terorismu, pedofilie, vražd, rasismu nebo obchodů se zbraněmi či drogami. Hlavním účelem evropského zatýkacího rozkazu je zjednodušit a urychlit procedury vydávání stíhaných osob a znemožnit, aby se pachatelé závažných trestných činů vyhýbali stíhání v zahraničí.

Schválení eurozatykače v Česku doprovázely spory mezi politickými stranami o to, zda ústavní Listina základních práv a svobod umožňuje vydávat české občany do ciziny, a tudíž zda se evropský zatykač na ně bude vztahovat. Novela byla přijata až na druhý pokus, poprvé ji vetoval prezident. Podle některých opozičních poslanců měl o legálnosti právní úpravy rozhodnout Ústavní soud.

Zlínská radnice nabízí ucelenou péči pro muže bez přístřeší. Bezdomovci mohou nově po celý den využívat objekt v Hornomlýnské ulici, který jim dosud sloužil pouze jako noclehárna. Tamní zaměstnanci jsou jim navíc připraveni pomoci s hledáním zaměstnání nebo vyřízením potřebných dokladů. V sousedství ubytovny začalo také fungovat nízkoprahové centrum pro muže. ČTK o tom informovala vedoucí městského odboru sociálních věcí Jana Pobořilová. Kapacita ubytovacího zařízení je 13 lůžek, s možností dvou přistýlek. V současné době zde bydlí 14 mužů. Zařízení provozuje oblastní spolek Českého červeného kříže Zlín. Náklady na provoz ubytovny a investice hradí město ze svého rozpočtu. Loni šlo o částku asi 500.000 korun. Zlínští muži platí za noc 59 korun, ostatní 89 Kč. Centrum je k dispozici pro akutní pomoc zejména v zimních měsících. Bezdomovci v něm mohou zdarma přečkat noc, dostanou tam teplý čaj, případně polévku. Centrum dokáže nabídnout své služby od 19:00 do 07:00 až deseti mužům najednou. S financováním provozu by měly pomoci dotace od státu, kraje nebo sponzorské dary. Podle odhadů je ve Zlíně asi 16 bezdomovců.