Zprávy | Z archivu rubriky


Národní park České Švýcarsko zvažuje, zda bude usilovat o zápis do seznamu památek světového dědictví UNESCO. Pokud by se to podařilo, stal by se park první českou přírodní lokalitou v seznamu. "Region by se tím výrazně zviditelnil na české i evropské mapě," řekl ČTK ředitel parku Zdeněk Patzelt. Správci parku nyní zvažují, zda se do náročného procesu, který trvá zhruba dva roky, pustí. Lokalita totiž musí splňovat náročné podmínky. "Neuvážená nominace může náš plán předem zničit," zdůraznil Patzelt. Aktivity parku podporují obce na české i saské straně.

České a Saské Švýcarsko společně tvoří oblast Labských pískovců. Podle odborníků má lokalita díky svým jedinečným přírodním hodnotám velkou šanci být do seznamu UNESCO zapsána. Pokud by se tak stalo, region by měl velkou příležitost pro rozvoj cestovního ruchu. Obavy správci mají z návalu turistů. "Zejména máme strach z těch klientů, kteří se zaměřují právě pouze na památky UNESCO," uvedl Patzelt. "I proto je potřeba nominaci zvážit," dodal. Zatím problémy s návštěvníky správci nejmladšího českého národního parku nemají. Výrazně se přitom letos zvýšil počet turistů z Nizozemska. Správa proto v létě zavedla možnost procházet parkem společně s průvodcem.

Na seznamu UNESCO je zapsán například Národní park Grand Canyon v USA, Bělověžský prales v Polsku, Plitvická jezera v Chorvatsku či krasové jeskyně na Slovensku. Z České republiky v seznamu přírodní lokalita zatím chybí. O zápis už požádala Správa chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, která chce, aby na seznamu byl Labský kaňon.

Představitelé Jihomoravského kraje i Brna si položením kytic k památníkům na různých místech ve městě připomněli oběti demonstrací proti sovětské okupaci v srpnu 1968 a 1969. Ve městě při nich zemřelo pět lidí a 40 utrpělo zranění. "Kdo je odpovědný za smrt těchto našich občanů, se stále neví. Nezbývá nám nic jiného, než si alespoň připomínat jejich památku," řekl ČTK jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Sovětskou okupaci města popisuje publikace Brno srpen 1968, 1969, kterou loni nechal na své náklady vydat brněnský magistrát. Historické snímky v ní doplňuje komentář historika Jana Břečky.

Brno bylo okupováno podobně jako celé Československo již od ranních hodin 21. srpna 1968. V noci signalizovala dvě civilní letadla nad tuřanským letištěm nouzová přistání. Po příletu se náhle vyrojili ozbrojení civilisté - zřejmě příslušníci KGB. Nato následoval přílet asi 75 velkých dopravních letadel typu Antonov, ve kterých přiletělo 7500 vojáků. Postupně pak obsadili všechny důležité objekty v Brně, popisují okupaci autoři nové knihy.

V srpnu 1968 zemřeli v nejrůznějších situacích kvůli okupaci Josef Žemlička, Viliam Debnár a Karel Chalupa. Zranění utrpělo 14 lidí. Při okupaci vznikly přímé škody 2,2 milionu korun. Na dalších 103 milionů vyčíslily ztrátu brněnské podniky. O rok později se konaly demonstrace k ročnímu výročí okupace. Zemřeli při nich Danuše Muzikářová z Brna a Stanislav Valehrach z Koválovic. Dalších 20 lidí bylo zraněno.

Vysoký předlistopadový funkcionář KSČ Karel Hoffmann zůstává i po skončení lékařského vyšetření v pražském pankráckém vězení. Podle tiskové mluvčí věznice to jeho zdravotní stav umožňuje. "Vzhledem k tomu, že u odsouzeného setrvávají zdravotní potíže, zůstane v nemocničním ošetření věznice po dobu jejich léčení," řekla ČTK mluvčí. Bývalý komunistický politik byl ke čtyřem letům vězení odsouzen za to, že na začátku invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nařídil vypnout rozhlasové vysílání.

Výsledky lékařského vyšetření podle mluvčí potvrdily, že zdravotní stav osmdesátiletého Hoffmanna je úměrný jeho věku, zůstává tak v nemocničním oddělení věznice. Později by měl být převezen do speciálního vězení pro přestárlé a dlouhodobě nemocné vězně mimo Prahu, pravděpodobně do Ostrova na Karlovarsku nebo Kuřimi na Brněnsku. Ve vězeňské nemocnici by měl Hoffmann zůstat ještě asi dva až tři týdny, řekl ČTK ředitel pankrácké věznice Jaroslav Gruber.

Podle předsedkyně pražské organizace KSČM Marty Semelové se však zdravotní stav někdejšího funkcionáře v posledních dnech výrazně zhoršil. "Několikrát upadl, má závratě," řekla ČTK Semelová, která Hoffmanna při jeho nástupu do vězení na Pankráci spolu s dalšími příznivci doprovázela. Hoffmann podle ní žije v nevyhovujících podmínkách. "Nemá přístup k tisku, nemůže si koupit pití, údajně tam byly i slovní útoky," uvedla.

Gruber se Semelovou nesouhlasí. "Má zajištěn denní příjem tiskovin, o které požádal, je na pokoji sám, má k dispozici toaletu, umyvadlo, rádio," prohlásil. Dodal, že Hoffmannovi bylo umožněno, aby ho navštívili příbuzní, i když na to podle vězeňských pravidel zatím nemá nárok.

Podle Hoffmannova obhájce Kolji Kubíčka souvisí páteční rozhodnutí věznice s výročím vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, které připadá na dnešní noc. "Když se teď bude vzpomínat, může se říct, že máme aspoň jednoho zavřeného za osmašedesátý rok. Je to trapné a nedůstojné," soudí advokát.

Hoffmannův pobyt za mřížemi však může předčasně ukončit prezidentská milost. Prezident Václav Klaus řekl, že o ní uvažuje. Podle pátečního vyjádření jeho mluvčího Petra Hájka se však ještě nerozhodl.

Hoffmann do pankráckého vězení nastoupil 9. srpna, nyní je nejstarším vězněm v České republice. Zároveň je jediným komunistickým politikem odsouzeným v souvislosti se vstupem armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa.

Vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl údajně získal bezpečnostní prověrku přes odpor tajných služeb a některých pracovníků Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Osvědčení, které jeho držiteli umožňuje číst tajné dokumenty, bylo Přibylovi uděleno až v roce 2000 po intervenci tehdejšího šéfa NBÚ Tomáše Kadlece. S odvoláním na několik na sobě nezávislých zdrojů o tom informoval Český rozhlas (ČRo). Kadlec kvůli pracovnímu zaneprázdnění informace rozhlasu nekomentoval. Místopředseda ODS Petr Nečas ČRo řekl, že pokud se toto obvinění prokáže, znamená to, že premiér Stanislav Gross "se svými lidmi ohrožuje bezpečnostní systém České republiky".

Přibyl v lednu 1989 velel policejním jednotkám, které se podílely na rozhánění demonstrantů, což po jeho jeho jmenování do čela Úřadu vlády vyvolalo vlnu odporu. Po kritice ze strany některých známých osobností i politiků přislíbil premiér prošetřit Přibylovu minulost. Při obhajobě Přibylova působení ve funkci šéfa Úřadu vlády Gross použil argument, že Přibyl po roce 1989 prošel prověrkami občanských komisí, které prověřovaly minulost například pracovníků ministerstva vnitra či spravedlnosti.

Gross uvedl, že Přibyla odvolá, pokud se prokáže, že on osobně nebo jeho tehdejší podřízení někoho fyzicky napadli. Dal také pokyn ministrovi vnitra Františku Bublanovi k otevření archivů, které by mohly osvětlit Přibylovo působení u tehdejšího pohotovostního pluku. Přibyl své působení u této jednotky nepopírá. Tvrdí ale, že se ničeho nedopustil.

Podle informací pátečních Lidových novin je však velmi pravděpodobné, že se na ministerstvu vnitra žádné důkazy proti Přibylovi nenajdou. Dokumenty vztahující se k lednu 1989 totiž v archivech vnitra chybějí. "Materiály ve fondu pohotovostního pluku k lednu 1989 nejsou vůbec," řekl listu šéf odboru archivní a spisové služby ministerstva Jan Frolík. Dodal, že některé informace by ale mohly být ve fondech pražské a středočeské správy Veřejné bezpečnosti. Podle něj však nelze zjistit ani to, kde byla Přibylova rota na Václavském náměstí v Praze při demonstracích nasazena. "Dislokace se dá zjistit až od úrovně praporu, níže ne," uvedl. Podobně podle něj nelze dohledat ani seznam příslušníků Přibylovy roty.