Zprávy | Z archivu rubriky


S prací armády se ve středu seznámí nový ministr obrany Karel Kühnl. Navštíví generální štáb, kde bude jednat s vysokými vojenskými důstojníky a podle náčelníka štábu Pavla Štefky by se měl také telefonicky spojit s veliteli českých jednotek, které nyní pracují v zahraničí. "Pan ministr ještě logicky není v některých věcech zcela zorientován, proto ho budeme seznamovat s podrobnostmi," řekl Štefka ČTK. Kühnl je po několika letech prvním ministrem, který nepřišel na ministerstvo obrany z armády. Jeho předchůdce Miroslav Kostelka i Jaroslav Tvrdík, který stál v čele resortu před Kostelkou, museli před nástupem do ministerské funkce svléci své vojenské uniformy. Kühnla tak ve středu na generálním štábu čekají podrobné briefingy - či v armádním žargonu rozklady - o současné podobě české armády, o její počínající transformaci a profesionalizaci, ale i o nasazení českých vojáků v zahraničí.

Nový ministr, jehož vláda bude žádat o důvěru poslance až 24. srpna, dal krátce po svém nástupu do úřadu najevo, že v armádě a na ministerstvu nechce "dělat žádnou revoluci". Připustil ovšem možnost přehodnocení budoucí podoby české vojenské účasti v mezinárodních misích v zahraničí příští rok. Spolu s prezidentem, premiérem a ministrem zahraničí prý chce posoudit, zda například české závazky k bezpečnosti v Iráku se v příštím roce dají splnit jen poskytnutím několika vojenských lékařů a zdravotních sester do britské vojenské nemocnice, jak naplánovala minulá vláda Vladimíra Špidly.

Kühnl by se tak měl ve středu telefonicky spojit s veliteli jednotlivých českých kontingentů v zahraničí, tedy v Iráku, Kosovu a zřejmě i v Afghánistánu a v řeckých Aténách.

Zemědělci vidí 100 dní po vstupu do EU spíše klady. České zemědělství prokázalo, že je na vstup připraveno, řekl na úterní tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Díky včasnému zahájení činnosti platební agentury se zdá, že také veškeré nabízené prostředky se podaří vyčerpat. Zemědělci si podle něho uvědomují novou situaci v zahraničním obchodu po zrušení cel. To vyvolalo například podstatné zvýšení vývozu živých prasat, které však chybí na domácím trhu, a tak roste dovoz masa. Podobné je to se skotem. Pokles v živočišné produkci ale přes vstup do EU stále pokračuje.

V rostlinné výrobě čekají zemědělci obrat díky příznivému klimatu. Letošní sklizeň bude ve srovnání s minulými slabými lety úspěšná, ne však rekordní. Vlhko a chladné počasí totiž sklizeň oddálilo asi o 14 dní a umožnilo delší dozrávání, což se odrazilo vyššími výnosy. Celková produkce českého zemědělství včetně klesající živočišné výroby se tak i přes úspěšnou sklizeň ani nedorovná na úroveň roku 2001, který předcházel dvěma letům velkých poklesů.

Vyšší produkce rostlinné výroby nebude mít na ceny tak velký vliv jako v případě, že bychom nebyly členy EU, řekl Jirovský. Kvůli otevřeným možnostem obchodu sice výkyv v cenách nastane, ale nebude tak nebezpečný. Navíc v ČR i v Evropě bude nutné po slabých minulých letech z letošní silné úrody doplnit rezervy. Celkově svaz očekává, že se ceny zemědělců dostanou za celý rok tři procentní body pod úroveň roku 2001. Proti roku 2003, který byl velmi slabý, však jsou již nyní ceny asi o 14 procent vyšší. Přesto jsou stále asi o deset procent pod průměrem EU.

Největším negativem otevření trhu po vstupu do EU je pro české zemědělce silnější dovoz, a to hlavně zeleniny a brambor z Polska. Tamní podpory v sociální oblasti totiž umožňují podstatně levnější výrobu. Podle Jirovského tak již letos dojde k výraznému útlumu produkce brambor a zeleniny v Česku. Zemědělci také žádají dorovnání přímých plateb pro nové členské státy. Zatímco výměra zemědělské půdy v deseti přistupujících zemích je 21,7 procenta EU, tak přímé platby představují jen 3,9 procenta v rámci celé EU. Na druhou stranu podpory do rozvoje venkova jsou v přistupujících zemích vyšší než v původních státech unie.