Zprávy | Z archivu rubriky


S velkým napětím bude široká i atletická veřejnost sledovat vystoupení českého oštěpaře Jana Železného na Olympijském stadionu. Světový rekordman se může stát nesmrtelným, pokud ze čtvrteční kvalifikace postoupí do sobotního finále a tam vybojuje zlatou medaili. Může napsat velký příběh.

Železný získal tři olympijské tituly za sebou, v Soulu v roce 1988 byl navíc těsně druhý. A čtvrtým triumfem za sebou by se vyrovnal legendárním atletům - dálkaři Carlu Lewisovi a diskaři Alu Oerterovi.

Železný má ale před svou poslední olympiádou drobnou potíž, bolí ho úpon achilovky na levé noze. I proto odjel do Atén o dva dny dříve, než původně zamýšlel, aby se mohl svěřit do rukou známého fyzioterapeuta Pavla Koláře. "Není to sice úplně ideální, ale každým dnem se to lepší," citoval Železného slova manažer Alfons Juck.

Trojnásobný mistr světa naposledy házel na Zlaté tretře a od té doby uplynulo 79 dnů. Podle světových tabulek nepatří mezi favority, figuruje na osmé pozici výkonem 86,12 metru. "To mě neznepokojuje," řekl ještě před odletem sedmatřicetiletý atlet. V Aténách odmítl žádost o rozhovor několika světových médií, nemluvil ani s českými žurnalisty. Soustředí se pouze na výkon.

Až nastoupí do kvalifikace, bude vědět, zda jej sportovci opět zvolili do Komise sportovců MOV, kde byl již před několika lety. Železný tak trochu naznačil, co chce udělat dál se svým životem. Pokud vyhraje v Aténách čtvrté zlato, mohlo by mít jeho slovo ještě větší váhu i na sportovním diplomatickém poli. Ve čtvrtek večer může udělat první dílčí krok.

Rakouský prezident Heinz Fischer, který byl ve středu v Praze na jednodenní pracovní návštěvě, se v otázce takzvaných Benešových dekretů shoduje se svým českým protějškem Václavem Klausem pouze částečně. Oba prezidenti však po jednání na Pražském hradě souhlasili s tím, že minulost nesmí zatížit vztahy Rakouska a Česka. Zdůraznili také, že otázky dekretů a Temelína nebyly hlavním tématem jejich debaty.

"Shodujeme se v tom, že společně odsuzujeme to, co těmto událostem předcházelo, tedy celou epochu hitlerismu a nacismu," řekl Fischer novinářům. Dodal, že v některých věcech týkajících se dekretů se s Klausem neshoduje, konkrétní příklady však neuvedl.

Dotazy, které prezidentům pokládali čeští i rakouští novináři, se nejčastěji týkaly právě témat Benešových dekretů a jaderné elektrárny Temelín. "Domnívám se, že naše pohledy jsou společné i v tom, že zde docházelo k bezpráví a přivítali jsme některé výroky (z české strany), které k tomuto zazněly," uvedl Fischer. Dodal, že na minulost je třeba pohlížet objektivně a čestně. Domnívá se, že "určitá slova nebo gesta by v této oblasti činily své".

Podle Klause nemůže minulost zatěžovat vztahy obou států, které jsou podle obou hlav států velmi dobré. "Tato návštěva by měla vydat jasný signál, že máme, oba prezidenti, maximální zájem na co nejlepších sousedských vztazích," prohlásil Klaus. "Všichni se kriticky díváme na svou minulost, jsme si vědomi toho, co se v ní odehrálo," uvedl. Zatímco minulost nelze změnit, je důležité soustředit se na to, "co udělat s naším dneškem, aby se taková minulost nikdy neopakovala", soudí Klaus.