Zprávy | Z archivu rubriky


Vojáci a politici uctili památku padlých československých bojovníků v obou světových válkách i v jiných konfliktech. Ministr obrany Karel Kühnl připomněl, že legionáři přispěli ke vzniku Československa, které se i díky nim stalo mezi světovými válkami jednou z mála demokracií v Evropě. "Dnešní armáda České republiky si je plně vědoma toho, že její sílu netvoří jenom zbraně, ale také hodnoty nemateriální povahy, jako je láska k vlasti, svoboda a morálka," prohlásil před nastoupenými vojáky na Vítkově. Podle zástupce náčelníka generálního štábu Rostislava Mazurka si Česko nyní musí vytvořit plně profesionální, ale malou armádu, která bude pro spojence v NATO rovnocenným partnerem. Dodal, že k profesionálnímu vojsku patří i uvědomění si jeho legionářské tradice a úcta k veteránům.

Samotní veteráni však tvrdí, že uznání se jim příliš nedostává. Účastník operací na východní frontě Vlastislav Raichl soudí, že o bývalé vojáky by mohlo být postaráno lépe. Veteráni se shodují i v tom, že současná generace mladých lidí je ochuzena tím, že v armádě již sloužit nemusí.

Památník československým vojákům, na jehož odhalení se přišla podívat řada současných i bývalých vojáků a také zástupci Senátu, sněmovny, vlády a pražské radnice, se skládá z bronzové sochy, devíti žulových desek s názvy bojišť druhé světové války, a interaktivního infostánku s dotekovou obrazovkou. Na jedné straně pomníku je meč s mottem, na druhé straně je obrysová mapa Evropy, Blízkého východu a severní Afriky s vyznačenými zeměmi, ve kterých českoslovenští vojáci v letech 1939 až 1945 bojovali. Jeho autory jsou Jiří Plieštik, Tomáš Novotný a Jiří Opočenský.

Hasiči, policisté, zdravotníci a vojáci se v rámci integrovaného záchranného systému průběžně učí, jak správně zasáhnout v případě ohrožení radioaktivními, biologickými či chemickými látkami. Krizi může vyvolat teroristický útok, záchranáři se však připravují i na možnost náhlého rozšíření nebezpečné nemoci či úniku chemických látek v průmyslu. Kvůli hrozbě teroristického útoku se loni do osnov českých škol vrátily přednášky o tom, jak se v případě krize chovat. Pod názvem ochrana člověka při mimořádných příležitostech se děti mají dozvědět, co dělat, když najdou podezřelý předmět, co si mají sbalit při evakuaci nebo jak poskytnout první pomoc. Informovanost občanů je podle záchranářů základ, na kterém lze stavět další preventivní opatření. Do škol proto již distribuovali tisíce publikací, pokyny a rady jsou i na internetu. Podle Miroslava Špliňa z Univerzity obrany se Čechům mohou zdát některá ohniska nebezpečí daleko, krize však může vypuknout rychleji, než si většina lidí uvědomuje. Jako příklad uvedl vypuknutí ptačí chřipky v jihovýchodní Asii, která se do Evropy dostala před několika týdny se zásilkou infikovaných orlů. Integrovaný záchranný systém České republiky je napojen na mezinárodní organizace v Evropské unii a Severoatlantické alianci, v jejichž rámci si odborníci vyměňují poznatky a zkušenosti se svými kolegy z dalších zemí.