Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda by se měla v úterý zabývat způsobem prodeje státních 51,1 procenta v Českém Telecomu. Podle důvěryhodného zdroje je však možné, že kvůli rozdílným názorům kabinet rozhodnutí odloží. Ministr Sobotka a vicepremiér Martin Jahn se vyslovili pro prodej přes trh, naopak ministři informatiky Vladimír Mlynář a průmyslu Milan Urban jsou pro nabídku akcií jednomu strategickému investorovi. Premiér Stanislav Gross již dříve uvedl, že je spíše pro prodej na kapitálovém trhu, pokud by to neznamenalo výrazně nižší cenu.

Varianta tržního prodeje je podle ministerstva financí politicky i ekonomicky transparentní, rychlá, je jisté její dokončení a není nutné žádat schválení Evropskou komisí. Nevýhodou je případná nižší cena kvůli kapacitě trhu. Varianta prodeje podílu strategickému investorovi, kterou prosazuje Mlynář, je podle návrhu MF časově náročnější a musí ji schvalovat Evropská komise, což může trvat od dvou do 18 měsíců. Podle resortu financí nový vlastník prý může klást pro vládu nepřijatelné podmínky a zároveň bude muset nabídnout odkup akcií minoritním akcionářům, což by mělo negativní dopad na tuzemský kapitálový trh, který bojuje s malým objemem obchodovaných titulů. Za výhodu návrh MF považuje, že transakce není závislá na situaci na kapitálových trzích a stát by mohl získat prémii za prodej kontrolního balíku akcií. Prodej přes trh by však volila i většina analytiků.

S předpokládaným výnosem z privatizace počítá státní rozpočet na příští rok. Ekonomové odhadují cenu na 50 až 65 miliard korun.

Česká republika možná prohrála arbitráž se společností CME i na základě zfalšovaného dokumentu. Naznačila to páteční výpověď bývalé vedoucí úřadu rady pro vysílání Heleny Havlíkové před sněmovní vyšetřovací komisí. Nic to však nemění na tom, že stát už firmě CME zaplatil více než deset miliard korun za znehodnocení její investice do televize Nova.

Předseda komise Stanislav Křeček (ČSSD) novinářům řekl, že dva ze tří arbitrů stockholmské arbitráže měli zřejmě od počátku úmysl Českou republiku poškodit. Připomněl, že stockholmská arbitráž kladla důraz na údajný zápis z vysílací rady, v němž jedna z vět naznačovala možnou dohodu šéfa Novy Vladimíra Železného se členy rady o postupu proti zahraničním vlastníkům televize. Havlíková však znovu prohlásila, že dokument nebyl oficiálním zápisem z rady, ale maximálně jejími osobními poznámkami. Inkriminovaná věta v nich navíc prý nebyla vůbec. "Pakliže platí to, co řekla paní doktorka Havlíková, že ta věta, která teď tam je, tam původně nebyla, tak musel projít rukou někoho, kdo ten zápis jednoduše řečeno zfalšoval," uvedla místopředsedkyně sněmovny, členka komise Miroslava Němcová (ODS).

Havlíková navíc poslancům oznámila, že v době arbitráže se seznámila s analýzou vypracovanou na žádost ministerstva financí. Z dokumentu údajně vyplývalo, že udělení licence na vysílání Novy společnosti CET 21 má takové právní vady, že je od začátku neplatné. Právníci Clifford Chance jí prý řekli, že dokument použijí, pokud se arbitráž bude vyvíjet pro stát špatně. Křeček a Němcová uvedli, že je to pro ně novinka. Poslanci si analýzu vyžádají a budou chtít vědět, zda ji vůbec někdo využil. Republiku ve sporu zastupovala právě kancelář Clifford Chance. Ze slov Němcové vyplynulo, že si není jista tím, zda právní ochrana ČR fungovala dobře.

Arbitráž se CME má původ v počátku 90. let. Mediální rada tehdy udělila společnosti CET 21 licenci na vysílání, rozjezd televize Nova ale financovali zahraniční investoři prostřednictvím firmy ČNTS. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel se svými partnery ze CME, kteří většinově vlastnili ČNTS. Pře vyústila ve tři arbitráže. Výsledkem jedné z nich je, že stát zaplatil CME přes deset miliard korun za znehodnocení její investice do Novy.

Pohled amerických diplomatů na listopad 1989 nabízí první publikace, kterou v pátek u příležitosti své inaugurace vydala Knihovna Václava Havla. Dvojjazyčný sborník Praha-Washington-Praha přináší výběr z telegramů, které z Prahy zasílalo americké velvyslanectví od září do prosince 1989.

Diplomatické depeše ukazují, do jaké míry byl vývoj po 17. listopadu pro Američany překvapivý, řekl editor publikace historik Vilém Prečan. Podle něj ale američtí diplomaté také ihned rozpoznali, že 17. listopad znamenal zásadní zvrat. Celkem 31 depeší odeslaných od září do 17. listopadu vysvětluje, proč se v Československu nic neděje a proč vypadá jako ostrov klidu, řekl Prečan při prezentaci knihy a inauguraci Havlovy knihovny. S trochou ironie lze číst i apel velvyslankyně Shirley Templeové Blackové, která v telegramu ze 7. listopadu přesvědčovala náměstka ministra zahraničí, jaké škody americké politice vzniknou, bude-li zrušena dohodnutá návštěva tajemníka ÚV KSČ Jana Fojtíka v USA, uvedl Prečan.

"Ale pak ihned pochopili, oč jde - že jde o pokojnou revoluci, pochopili i klíčovou úlohu Občanského fóra a osoby Václava Havla," zdůraznil český historik. "Toto je první masová výhradně studentská demonstrace od roku 1969 a představuje pro režim (Milouše) Jakeše zlomovou událost. Mění náš celkový pohled na vyhlídky tohoto režimu," uvádí depeše z 18. listopadu 1989.

Prečan také považuje za pozoruhodné, že v depeších "není ani náznak úvah o nějaké spiklenecké dohodě mezi disidenty a režimem". Připomíná, že američtí diplomaté měli kontakty nejen mezi disidenty, ale i v aparátu komunistické strany a jmenuje například Jaromíra Sedláka.