Zprávy | Z archivu rubriky


Občanská demokratická strana jasně vyhrála letošní doplňovací volby do Senátu. Její kandidáti zvítězili celkově v 18 z 27 obvodů a občanští demokraté navíc získali devět senátorů. Strany vládní koalice naopak o osm křesel přišly. Totálně propadla zejména ČSSD, neobhájila ani jedno ze tří křesel. Ze sedmi finalistů KDU-ČSL uspěli jen tři, a strana tak v horní komoře celkově čtyři místa ztratila. Nejmenší vládní strana - Unie svobody - uspěla se svým kandidátem jen v jednom obvodu a přišla o jednoho senátora. Stejného výsledku dosáhla i KSČM, a to i přes to, že měla ve finále devět kandidátů. Druhé kolo senátních voleb oslovilo jen necelých 18 a půl procenta voličů. Je to historicky nejnižší účast ve volbách do horní komory. V devíti obvodech na sebe narazili kandidáti ODS a KSČM. V osmi případech uspěli občanští demokraté. Liberec bude zastupovat Přemysl Sobotka, Český Krumlov Tomáš Jirsa, Ústí nad Labem Pavel Sušický. Za Jičínsko usedne do Senátu Jiří Liška, za Blansko Vlastimil Sehnal, Brno-venkov obhájil stávající senátor Tomáš Julínek, Bruntálsko bude nově zastupovat Jiří Žák a Kromřížsko Zdeněk Janalík. Jediným komunistou, který vyhrál souboj s občanskými demokraty, je Vlastimil Balín v Mostě. Občanští demokraté porazili také trojici kandidátů sociální demokracie. Na Táborsku zvítězil Pavel Eybert, v Kutné Hoře Bedřich Moldan a v Olomouci Jan Hálek. Nerozhodně skončil souboj ODS a KDU-ČSL. Šest obvodů si rozdělili takto: v Berouně, Novém Jičíně a Hodoníně vyhráli občanští demokraté - Jiří Oberfalzer, Milan Bureš a Alena Venhodová. Lidovci mají Ústí nad Orlicí, Jihlavu a Brno-město. V Senátu je budou zastupovat Ludmila Müllerová, Václav Jehlička a Rostislav Slavotínek. Smírně skončil také duel občanských demokratů s Unií svobody. Zatímco v Praze 6 vyhrál Karel Schwarzenberg z koalice Unie svobody- DEU a ODA, v Pardubicích uspěl Jiří Stříteský z ODS. Výsledky v ostatních obvodech: Karlovy Vary bude v Senátu zastupovat Evropský demokrat Jan Horník, Prahu 10 Jaromír Štětina za Stranu zelených, Prahu 11 Jan Nádvorník z ODS, Mělník Jiří Nedoma také z ODS a Ostravu-město Liana Janáčková za Nezávislé. Jediný souboj, kde nebyl ve hře kandidát ODS, se odehrál ve Frýdku- Místku. Tam vyhrál Igor Petrov ze Sdružení nezávislých kandidátů. V tomto obvodu přišlo k volbám vůbec nejméně lidí - pouze 13 a půl procenta. Největší zájem byl v Praze 6, kde účast dosáhla téměř 29 procent.

Pohled amerických diplomatů na listopad 1989 nabízí první publikace, kterou v pátek u příležitosti své inaugurace vydala Knihovna Václava Havla. Dvojjazyčný sborník Praha-Washington-Praha přináší výběr z telegramů, které z Prahy zasílalo americké velvyslanectví od září do prosince 1989.

Diplomatické depeše ukazují, do jaké míry byl vývoj po 17. listopadu pro Američany překvapivý, řekl editor publikace historik Vilém Prečan. Podle něj ale američtí diplomaté také ihned rozpoznali, že 17. listopad znamenal zásadní zvrat. Celkem 31 depeší odeslaných od září do 17. listopadu vysvětluje, proč se v Československu nic neděje a proč vypadá jako ostrov klidu, řekl Prečan při prezentaci knihy a inauguraci Havlovy knihovny. S trochou ironie lze číst i apel velvyslankyně Shirley Templeové Blackové, která v telegramu ze 7. listopadu přesvědčovala náměstka ministra zahraničí, jaké škody americké politice vzniknou, bude-li zrušena dohodnutá návštěva tajemníka ÚV KSČ Jana Fojtíka v USA, uvedl Prečan.

"Ale pak ihned pochopili, oč jde - že jde o pokojnou revoluci, pochopili i klíčovou úlohu Občanského fóra a osoby Václava Havla," zdůraznil český historik. "Toto je první masová výhradně studentská demonstrace od roku 1969 a představuje pro režim (Milouše) Jakeše zlomovou událost. Mění náš celkový pohled na vyhlídky tohoto režimu," uvádí depeše z 18. listopadu 1989.

Prečan také považuje za pozoruhodné, že v depeších "není ani náznak úvah o nějaké spiklenecké dohodě mezi disidenty a režimem". Připomíná, že američtí diplomaté měli kontakty nejen mezi disidenty, ale i v aparátu komunistické strany a jmenuje například Jaromíra Sedláka.

Česká republika možná prohrála arbitráž se společností CME i na základě zfalšovaného dokumentu. Naznačila to páteční výpověď bývalé vedoucí úřadu rady pro vysílání Heleny Havlíkové před sněmovní vyšetřovací komisí. Nic to však nemění na tom, že stát už firmě CME zaplatil více než deset miliard korun za znehodnocení její investice do televize Nova.

Předseda komise Stanislav Křeček (ČSSD) novinářům řekl, že dva ze tří arbitrů stockholmské arbitráže měli zřejmě od počátku úmysl Českou republiku poškodit. Připomněl, že stockholmská arbitráž kladla důraz na údajný zápis z vysílací rady, v němž jedna z vět naznačovala možnou dohodu šéfa Novy Vladimíra Železného se členy rady o postupu proti zahraničním vlastníkům televize. Havlíková však znovu prohlásila, že dokument nebyl oficiálním zápisem z rady, ale maximálně jejími osobními poznámkami. Inkriminovaná věta v nich navíc prý nebyla vůbec. "Pakliže platí to, co řekla paní doktorka Havlíková, že ta věta, která teď tam je, tam původně nebyla, tak musel projít rukou někoho, kdo ten zápis jednoduše řečeno zfalšoval," uvedla místopředsedkyně sněmovny, členka komise Miroslava Němcová (ODS).

Havlíková navíc poslancům oznámila, že v době arbitráže se seznámila s analýzou vypracovanou na žádost ministerstva financí. Z dokumentu údajně vyplývalo, že udělení licence na vysílání Novy společnosti CET 21 má takové právní vady, že je od začátku neplatné. Právníci Clifford Chance jí prý řekli, že dokument použijí, pokud se arbitráž bude vyvíjet pro stát špatně. Křeček a Němcová uvedli, že je to pro ně novinka. Poslanci si analýzu vyžádají a budou chtít vědět, zda ji vůbec někdo využil. Republiku ve sporu zastupovala právě kancelář Clifford Chance. Ze slov Němcové vyplynulo, že si není jista tím, zda právní ochrana ČR fungovala dobře.

Arbitráž se CME má původ v počátku 90. let. Mediální rada tehdy udělila společnosti CET 21 licenci na vysílání, rozjezd televize Nova ale financovali zahraniční investoři prostřednictvím firmy ČNTS. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel se svými partnery ze CME, kteří většinově vlastnili ČNTS. Pře vyústila ve tři arbitráže. Výsledkem jedné z nich je, že stát zaplatil CME přes deset miliard korun za znehodnocení její investice do Novy.

Kamionoví dopravci začnou mýtné platit zřejmě nejdříve od roku 2007. Ministerstvo dopravy sice vládě předloží podklady pro zavedení systému tak, aby se mohlo mýtné v ČR vybírat již od ledna 2006, jde však jen o teoretický termín, řekl na tiskové konferenci ministr Milan Šimonovský. Systém by platil v případě, kdyby se například nikdo ve veřejných soutěžích neodvolal. To však není pravděpodobné, dodal. Realističtější je, že technologie bude instalována v roce 2006 a začne se testovat. Ostrý zpoplatněný provoz na prvních úsecích by pak začal od ledna 2007. Současně by dále platily na ostatních dálnicích známky. Pro kamiony by je navíc stát rozšířil také na vybrané silnice 1. třídy. Šlo by o úseky, kde by hrozilo, že kamiony budou zpoplatněné dálnice objíždět, vysvětlil ministr.

Nejdříve mají být zpoplatněny dálnice D1 z Prahy do Brna, D2 z Brna na Slovensko, D5 z Prahy do Německa a D8 z Prahy do Lovosic. Síť zpoplatněných silnic by se měla postupně rozšiřovat až na 2560 kilometrů. Mýtné by se tak platilo na všech dálnicích a vybraných silnicích první třídy.

V Německu, kde se začne mýtné vybírat od příštího roku, by nejvyšší sazba měla být v přepočtu asi 4,5 koruny za kilometr. V Rakousku nákladní vozy již mýtné platí. Nejvyšší sazba tam činí v přepočtu přibližně 8,7 koruny za kilometr. Fond dopravy, který spolu s MD připravoval variantu, kdy by mýtné vybíral soukromý subjekt, navrhl, aby se nejvyšší sazba blížila sedmi korunám.