Zprávy | Z archivu rubriky


Plné otevření britského pracovního trhu pro Čechy se osvědčilo, prohlásil v Praze britský ministr zahraničí Jack Straw. Londýn podle něj nemá žádné zprávy o tom, že by zaměstnávání českých občanů způsobilo jakékoliv potíže. Nepotvrdily se obavy, které před rozšířením EU v ostrovním království panovaly, řekl šéf britské diplomacie novinářům. Britskou otevřenost ocenil i český premiér Stanislav Gross. Při setkání požádal Strawa, aby pozitivní zkušenosti své země se zaměstnáváním českých občanů tlumočil i politikům ze zemí EU, které se rozhodly svůj pracovní trh zatím chránit. Británie a Irsko jsou jediné státy, které bez omezení umožňují volné zaměstnávání občanů nových členských zemí unie. Těsně před rozšířením propukla silná kampaň v bulvárním tisku i v parlamentu, že do Británie přijdou statisíce či miliony "chudáků" z východní části kontinentu, kteří vyrabují sociální systém, srazí do kolen britské státní zdravotnictví a způsobí všeobecný rozvrat. Straw se v Praze sešel také s prezidentem Václavem Klausem, ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou i expremiérem Vladimírem Špidlou, budoucím evropským komisařem.

Britský ministr zahraničí Jack Straw podporuje zahájení vstupních rozhovorů mezi Tureckem a Evropskou unií. Souhlas s vyjednáváním o členství Turecka by považoval za potvrzení hodnot, jako jsou liberální demokracie, tolerance a lidská práva. "Nebyl by lepší signál o rozšiřování těchto hodnot než pozitivní rozhodnutí otevřít vstupní rozhovory s Tureckem," řekl Straw v Praze českým velvyslancům. Členství Turecka v Evropské unii je nakloněn například i český premiér Stanislav Gross. Česká diplomacie by však měla podle něj v pohledu na tureckou kandidaturu vycházet i z doporučení Evropské komise.

Růst mezd v Česku ve druhém čtvrtletí sice zpomalil, přesto si Češi za své platy koupí více zboží a služeb než Poláci, Maďaři a Slováci. Podstatně lépe než Češi jsou na tom ale Slovinci, kteří po zohlednění cen zboží a služeb vydělávají o třetinu více a drží se na špičce zemí střední a východní Evropy. Vyplývá to z údajů společnosti Patria Online. Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí vydělával 17.817 korun měsíčně. Průměrný Maďar sice v přepočtu na koruny bere zhruba o dvě stovky více, ale protože je v Maďarsku dráž, koupí si za svojí mzdu méně než Čech. V přepočtu na koruny a po zohlednění cen zboží a služeb tak průměrná mzda v Maďarsku činí 16.041 korun, v Polsku 17.504 korun a na Slovensku 12.910 korun. Nejvíce v regionu vydělávají Slovinci s průměrnou mzdou 26.361 korun. Více než Češi si za průměrnou mzdu koupí také Chorvati, protože chorvatská průměrná mzda činí 22.128 korun. Naopak nejhůře v regionu je na tom Bulharsko s průměrnou mzdou 7427 korun. V Německu průměrná měsíční mzda podle odhadu Patria Online ve druhém čtvrtletí činila 2266 eur, což v přepočtu odpovídá zhruba 72.553 korunám. Přepočet po zohlednění toho, že v tuzemsku je zhruba o polovinu levněji, vychází příznivěji a průměrná německá mzda tak činí 36.502 Kč. Průměrná mzda v Česku po zohlednění cen zboží a služeb dosahuje 49 procent německé úrovně a ekonomové odhadují, že ČR dožene Německo až za několik desítek let. Slovinská průměrná mzda odpovídá 72 procentům německé úrovně, Slovenská 35 procentům.

Čechoameričané, kteří do začátku 90. let ztratili občanství své původní vlasti, vesměs hodnotí kladně, že čeští emigranti z dob komunistického režimu měli uplynulých pět let možnost zpětně se o ně přihlásit. "Zákon přišel pozdě, ale přece," řekl ČTK v New Yorku jeden z představitelů tamějších krajanů, vydavatel čtrnáctideníku Americké listy Petr Bísek. Lhůta k prohlášení o tom, že nynější občan USA či jiné země býval občanem Československa, začala v září 1999 a skončí 2. září. "Možná, že měla trvat neomezeně," poznamenal Bísek. O novele, která by umožnila žádat o navrácení občanství bez časového omezení, by měl v září jednat český Senát. Vztah původní vlasti k Čechoameričanům se "krok po kroku zlepšuje," řekl Bísek. Až do roku 1999 měli ovšem krajané pocit, že je vlády odstrkují, soudí. Američané podle něho už dlouho považovali úmluvu z 20. let za protiústavní, zatímco "česká strana ji zneužívala". Upozornil také na nesprávný český výklad amerického postoje k občanství. "Vlády před rokem 1999 tvrdily, že USA nepovolují dvojí občanství. To ovšem není pravda. Spojené státy dvojí občanství nedoporučují, ale nemohou mu zabránit. O americké občanství člověk přijde, jen pokud se ho zřekne," uvedl. Zákon o navracení občanství přišel zhruba rok po takzvané restituční tečce. O navracení komunisty zabaveného majetku mohli žádat jen čeští občané. "Zdálo se nám, že zákony o občanství a o restitucích jsou proti nám, i když to tak třeba nebylo. Možná za to může spěch, s nímž se tvořily," řekl Bísek. "Chyběl při tom pohled do budoucna. Zákony jsou příliš podrobné, mnoho detailů se musí průběžně novelizovat. Nelze předem odhadnout veškeré situace, a tak řada osudů se do nich nevejde" dodal. V souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie získávají české pasy na významu. Jejich držitelé, i když jsou současně Američany, mohou využívat veškerých výhod, které členství v unii poskytuje, například ve vzdělávání či zdravotní péči. "Možná se ukáže, že je to výhodné," soudí Petr Bísek, i když nepředpokládá, že by to byla hlavní pohnutka pro žádosti o vrácení občanství.

Emigrantům, kteří přišli v době komunistického režimu o československé občanství, vyprší 2. září termín pro podání žádosti o jeho znovunabytí. Od roku 1999, kdy zákon umožňující části bývalých občanů Československa získat občanství zpět vstoupil v platnost, této možnosti využilo necelých 8000 lidí. Zmiňovaná norma se vztahuje na ty bývalé občany Československa, kterým bylo v období od 25. února 1948 do 28. března 1990 občanství odňato československými úřady nebo o něj přišli v důsledku přijetí občanství jiného státu, s nímž ČR měla či má uzavřenou smlouvu zamezující vznik dvojího občanství. "Od 2. září 1999 do 20. srpna 2004 občanství ČR opětovně získalo 7632 osob. Žádosti byly zamítnuty přibližně v deseti případech," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková. V září by se měl v Senátu projednávat návrh novely, která by měla umožnit změnu zákona tak, aby bylo možné o navrácení občanství žádat bez časového omezení. Ministerstvo vnitra ani ministerstvo zahraničí nemají k dispozici přesné údaje o tom, na jaký počet emigrantů se zákon vztahuje. Například ve Spojených státech, kde žije patrně nejvíce možných žadatelů, podle odhadů českých diplomatů mohlo o navrácení občanství požádat přibližně 10.000 lidí. Podle odhadů českých diplomatů v New Yorku využila této možnosti asi polovina z nich. "Kromě posledních šesti měsíců náš úřad nezaznamenal větší nápor žadatelů. V roce 2003 jich o navrácení požádalo pouze 22. Celkem evidujeme necelou stovku žádostí," řekl ČTK konzul českého velvyslanectví v kanadské Ottawě David Pavlita. Pod jeho úřad spadá část Kanady, v níž žije asi 20.000 lidí hlásících se k českému původu. Na kolik z nich se norma vztahuje, se však podle něj nedá přesně zjistit. Odhadl, že by mohlo jít řádově o tisíc lidí. V Británii podle pracovníků konzulárního oddělení českého velvyslanectví v Londýně na základě tohoto zákona o občanství v roce 2002 požádalo osm lidí a v letech 2003 a 2004 vždy pouze jeden člověk. Zmiňovaný zákon vstoupil v platnost v roce 1999 po dlouhých debatách, zda je dvojí občanství v ČR, které norma umožňuje, pro krajany přípustné. Krajané se občanství dožadovali podle svých slov zejména kvůli možnosti volit v ČR, v podtextu však zaznívaly i restituční nároky na majetek, který v Československu při emigraci zanechali. Získat zpátky zkonfiskovaný majetek však většinou na jeho základě nemohou; příslušné restituční lhůty totiž již vypršely. To ostatně také část emigrantů v minulosti kritizovala. Někteří krajané si také stěžovali na to, že zákon je příliš složitý a administrativa spojená se získáním občanství náročná a zdlouhavá. Po roce 1948 odešlo během 20 let z Československa asi 255.000 lidí, z toho 60.000 hned po únoru 1948. Dalších zhruba 245.000 Čechů emigrovalo v letech 1968 až 1989.