Zprávy | Z archivu rubriky


Brněnský výrobce traktorů Zetor vykázal do září téměř dvojnásobnou produktivitu práce, vyjádřenou výší provozního zisku na zaměstnance. Ta činila 46.700 korun proti 24.200 korun ke konci září loňského roku. Za růstem se kromě mírného snížení počtu zaměstnanců skrývá především vysoký růst prodejů, a tedy i tržeb podniku, řekl předseda představenstva firmy Vratislav Goj. Poznamenal, že v podniku letos roste i průměrná mzda. Ke konci října činila 18.496 korun, ale včetně započítání přesčasových hodin. Zetor zaměstnává asi 1200 lidí včetně pracovníků, jež si najímá přes agentury. Loni ke konci září ve firmě pracovalo okolo 1300 lidí. Společnost letos počítá s prodejem více než 5500 kusů traktorových jednotek. Vývoz představuje asi 97 až 98 procent produkce a směřuje především do Polska, USA, Irska či Velké Británie. Zetor letos předpokládá, že vykáže čistý zisk 50 milionů až 60 milionů korun proti 13,2 milionu v minulém roce. Firma nyní zásadně mění svůj rozsáhlý areál v Brně. Do května příštího roku se chce spolu s dceřinými firmami sestěhovat na polovinu současné lokality, jež má 1,1 milionu metrů čtverečních. Nové prostory by měly v budoucnu stačit na výrobu 10.000 až 15.000 traktorů ročně. Podnik postupně stěhuje provozy a bourá nepotřebné budovy, staví nový plot a vstupní vrátnici. Do konce roku by měla být hotová také rozvojová studie, která napomůže dalšímu využití uvolněných ploch.

Ochrana českého a slovenského vzdušného prostoru, na kterém se v rámci projektu Společné nebe měla podílet jak česká, tak slovenská letadla, zřejmě ustoupí řešení v rámci celé Severoatlantické aliance. Naznačil to ministr obrany Karel Kühnl. "Domnívám se, že v tuto chvíli společný projekt NATO v rámci společné obrany vzdušného prostoru bude mít asi přednost," prohlásil ministr. Dodal, že česko-slovenský projekt však nepovažuje za mrtvý. České letectvo podle něj bude se slovenským protějškem spolupracovat nadále ve zvýšené míře, i když v rámci aliance. Pochybnosti některých politiků a odborníků byly vzneseny už před měsícem. Společné hlídání vzdušného prostoru považuje za nereálný například velitel slovenských vzdušných sil Jozef Dunaj. Podobný názor má i velitel českého vojenského letectva Ladislav Minařík. Soudí, že vzdálenost mezi slovenskou leteckou základnou Sliač a základnou Čáslav v Česku je příliš velká na to, aby slovenské stroje mohly efektivně ochránit například Aš a české stíhačky vzduch nad Košicemi. "Než by (slovenská letadla) odstartovala, přelétla hranice k nám, tak by byl narušitel nad Prahou," řekl dnes ČTK Minařík. "Budeme to řešit každý (stát) separátně," poznamenal. Nápad na společnou česko-slovenskou leteckou a protivzdušnou obranu pod názvem Společné nebe vznikl za ministrů obrany Jaroslava Tvrdíka v České republice a Ivana Šimka na Slovensku. V rámci projektu se v polovině října uskutečnilo společné česko-slovenské letecké cvičení Modrá hranice, které bylo zaměřené na prověření schopností letectev obou členských států NATO společně postupovat proti narušitelům vzdušných prostorů nad Českem a Slovenskem. Podle dnešního vyjádření Kühnla cvičení dokázalo, že obě země jsou schopné plně spolupracovat na úrovni, kterou program Společné nebe sledoval.