Zprávy | Z archivu rubriky

Ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek odvolal ředitele České centrály cestovního ruchu CzechTourism Davida Gladiše a na jeho místo jmenoval Rostislava Vondrušku. Podle Jiřího Paroubka k odvolání Gladiše vedly závažné nedostatky v hospodaření CzechTourismu, které potvrdila nedávná kontrola. Nedávný interní audit ve vládní agentuře odhalil nedostatky v účtování služebních cest a zadávání veřejných zakázek. Nehospodárné nakládání auditoři vyčíslili na dvacet tisíc korun. Podle vedení CzechTourismu ale byla kontrola neobjektivní. Za Gladiše se postavily všechny velké organizace a profesní svazy v oboru cestovního ruchu. Před dvěma týdny ho podnikatelé ocenili jako osobnost roku v odvětví cestovního ruchu. Velké turistické asociace chtěly kvůli zprávám o jeho chystané výměně jednat s premiérem Stanislavem Grossem. Minulý týden se objevily informace o tom, že je Gladiš jedním z kandidátů Unie svobody na post Paroubkova náměstka pro cestovní ruch. O tom ale ministr podle svého mluvčího Františka Tlapáka neměl žádné informace. Gladiš se stal ředitelem tehdejší České centrály cestovního ruchu v říjnu 2002 v době, kdy funkci ministra pro místní rozvoj zastával Pavel Němec. Česká centrála cestovního ruchu měla loni rozpočet kolem 200 milionů korun.

Podle nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové jsou v dohledové prověrce ke kauze údajného uplácení poslance US-DEU Zdeňka Kořistky nejasnosti. Informovala o tom v neděli Česká televize. Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan ve zprávě kritizuje policii za nezákonný postup. Podle Benešové zpráva obsahuje nejasnosti o postupech jednotlivých státních zástupců. "Na jednu stranu tam vyhodnocuje něco v naprosto celé šíři, něčemu se brání. Některé věci tam nebyly vyjasněny. A něco se jaksi pomlčuje," řekla Benešová. Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan ve své prověrce uvedl, že policie nezákonně zadržela poradce šéfa ODS Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka. Jsou podezřelí z toho, že se Kořistku pokusili podplatit desetimilionovou částkou za to, že nepodpoří novou vládu. Společně s krajskou státní zástupkyní v Ostravě Ištvan kritizuje postup dozorujícího státního zástupce Martina Fraše, který nechal dvojici zadržet. Kroky policie hájí premiér Stanislav Gross, kauzu ale odmítá komentovat.

Situace, kdy ČSSD letos prohrála v krátké době již třetí volby, by měla vyústit v předčasné volby do Poslanecké sněmovny. V rozhovoru pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál to uvedl místopředseda ODS Petr Nečas. K předčasným volbám by podle něj měla vést "široká dohoda politických sil". ODS je připravena taková jednání vést i je iniciovat. Varianta předčasných voleb je podle Nečase lepší než slabá stojedničková vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, či případná spolupráce sociálních demokratů s komunisty. Nečas míní, že se tak ztrácí legitimita jejího vládnutí v zemi. Úvahy o předčasných volbách se objevují i uvnitř ČSSD. Potvrdila to v neděli v diskusním pořadu České televize ministryně zdravotnictví Milada Emmerová s tím, že předčasné volby v tuto chvíli rozhodně nejsou možností číslo jedna. ČSSD neuspěla jak ve volbách do Evropského parlamentu, tak v krajských a senátních volbách. Evropské, krajské i senátní volby letos jasně vyhrála opoziční ODS, ČSSD vždy zaostala za komunisty. Ze 27 senátních obvodů nedokázala vyhrát ani v jednom.

Sametová revoluce neovlivnila jen životy občanů někdejšího Československa, výrazně se prý dotkla i osudů příslušníků vietnamské menšiny žijících před rokem 1989 na českém území. ČTK to dnes řekli představitelé této menšiny, která podle Svazu Vietnamců v ČR nyní čítá asi 35.000 osob. Změnu, kterou listopad 1989 přinesl, ale Tung i další představitelé komunity hodnotí více méně pozitivně. "Nyní je to zde vhodnější pro podnikání," řekl předseda svazu Tran Viet Hung, který už v Česku s krátkou přestávkou působí 27 let. "Jsme podnikaví, a proto je to prostředí nyní mnohem lepší," doplnil ho Tung. "Život se taky zlepšil, i když je to těžko říct, protože teď je víc starostí," dodal. "Dřív jsme zde chodili do práce, náš status nám zajistil pojištění a vůbec všechno. Nyní se ale o sebe musíme starat sami," uvedl. I proto se asi 90 procent z odhadovaných 35.000 Vietnamců žijících v ČR nyní podle něj živí podnikáním.

Ochrana českého a slovenského vzdušného prostoru, na kterém se v rámci projektu Společné nebe měla podílet jak česká, tak slovenská letadla, zřejmě ustoupí řešení v rámci celé Severoatlantické aliance. Naznačil to ministr obrany Karel Kühnl. "Domnívám se, že v tuto chvíli společný projekt NATO v rámci společné obrany vzdušného prostoru bude mít asi přednost," prohlásil ministr. Dodal, že česko-slovenský projekt však nepovažuje za mrtvý. České letectvo podle něj bude se slovenským protějškem spolupracovat nadále ve zvýšené míře, i když v rámci aliance. Pochybnosti některých politiků a odborníků byly vzneseny už před měsícem. Společné hlídání vzdušného prostoru považuje za nereálný například velitel slovenských vzdušných sil Jozef Dunaj. Podobný názor má i velitel českého vojenského letectva Ladislav Minařík. Soudí, že vzdálenost mezi slovenskou leteckou základnou Sliač a základnou Čáslav v Česku je příliš velká na to, aby slovenské stroje mohly efektivně ochránit například Aš a české stíhačky vzduch nad Košicemi. "Než by (slovenská letadla) odstartovala, přelétla hranice k nám, tak by byl narušitel nad Prahou," řekl dnes ČTK Minařík. "Budeme to řešit každý (stát) separátně," poznamenal. Nápad na společnou česko-slovenskou leteckou a protivzdušnou obranu pod názvem Společné nebe vznikl za ministrů obrany Jaroslava Tvrdíka v České republice a Ivana Šimka na Slovensku. V rámci projektu se v polovině října uskutečnilo společné česko-slovenské letecké cvičení Modrá hranice, které bylo zaměřené na prověření schopností letectev obou členských států NATO společně postupovat proti narušitelům vzdušných prostorů nad Českem a Slovenskem. Podle dnešního vyjádření Kühnla cvičení dokázalo, že obě země jsou schopné plně spolupracovat na úrovni, kterou program Společné nebe sledoval.

Brněnský výrobce traktorů Zetor vykázal do září téměř dvojnásobnou produktivitu práce, vyjádřenou výší provozního zisku na zaměstnance. Ta činila 46.700 korun proti 24.200 korun ke konci září loňského roku. Za růstem se kromě mírného snížení počtu zaměstnanců skrývá především vysoký růst prodejů, a tedy i tržeb podniku, řekl předseda představenstva firmy Vratislav Goj. Poznamenal, že v podniku letos roste i průměrná mzda. Ke konci října činila 18.496 korun, ale včetně započítání přesčasových hodin. Zetor zaměstnává asi 1200 lidí včetně pracovníků, jež si najímá přes agentury. Loni ke konci září ve firmě pracovalo okolo 1300 lidí. Společnost letos počítá s prodejem více než 5500 kusů traktorových jednotek. Vývoz představuje asi 97 až 98 procent produkce a směřuje především do Polska, USA, Irska či Velké Británie. Zetor letos předpokládá, že vykáže čistý zisk 50 milionů až 60 milionů korun proti 13,2 milionu v minulém roce. Firma nyní zásadně mění svůj rozsáhlý areál v Brně. Do května příštího roku se chce spolu s dceřinými firmami sestěhovat na polovinu současné lokality, jež má 1,1 milionu metrů čtverečních. Nové prostory by měly v budoucnu stačit na výrobu 10.000 až 15.000 traktorů ročně. Podnik postupně stěhuje provozy a bourá nepotřebné budovy, staví nový plot a vstupní vrátnici. Do konce roku by měla být hotová také rozvojová studie, která napomůže dalšímu využití uvolněných ploch.

Listopadové dny roku 1989 připomíná na černobílých fotografiích výstava, která se koná v kapli kláštera františkánů v Praze na Jungmannově náměstí. Akce je přístupná do počátku ledna, a to denně. Kolekce soustřeďuje 86 dokumentárních snímků 21 autorů. "Bylo z čeho vybírat," konstatovala kurátorka výstavy Dana Kyndrová. Zůstala pouze u fotografií z Prahy, snažila se vybrat jen ty nejlepší dokumenty, které mají obecnější platnost a o nichž lze podle ní říci: Nešlo to vyfotit lépe. Na výstavě jsou zastoupeni mimo jiné "klasici reportáže" Jan Šibík, Jan Šilpoch, Karel Cudlín, Jaroslav Kučera či nedávno zesnulý Pavel Štecha. Většina fotografií zachycuje dění 17. listopadu a demonstrace i jednání v následujících dnech. Několik je rovněž z října toho roku, kdy státní moc ještě zatýkala demonstranty.

Lidsky důstojné a efektivně fungující zdravotnictví je mottem koncepce zdravotní péče v ČR v letech 2004 až 2009, kterou ministryně zdravotnictví Milada Emmerová představila veřejnosti. Stostránkovou koncepci předkládá ministryně veřejnosti k široké diskusi, stanovila na ni měsíc. V souladu s politikou ČSSD pojímá zdravotnictví jako veřejnou službu. Pacientům chce poskytnout informace, ale jen takové, které jsou pro ně užitečné. V koncepci zdůrazňuje Emmerová posílení vlivu státu ve zdravotnictví. "Stát se musí angažovat do role udavatele směru koncepce a do tvorby zákonů - týká se to sítě, a to nejen nemocnic, a koncepce, kterou se od roku 1989 zatím nepodařilo prosadit," uvedla ministryně. Potvrdila, že stát nebude rozhodovat o typu majetkových vztahů. Dodala, že u nemocnic doporučuje neziskový režim. V koncepci, na jejímž zpracování se podílel Institut zdravotní politiky a ekonomiky, počítá Emmerová mimo jiné s tím, že práva pacientů bude v nemocnicích hájit ombudsman. Komunikaci pacienta s lékařem chce zlepšit prostřednictvím zdravotní knížky. V koncepci počítá také se sjednocením podmínek pro zdravotní pojišťovny a koncepcemi krajů a pražského zdravotnictví.

Jako dvacátého hráče povolal dodatečně trenér fotbalové reprezentace Karel Brückner pro středeční zápas kvalifikace mistrovství světa v Makedonii čtyřiadvacetiletého stopera Davida Rozehnala. Kouč se pro devítinásobného reprezentanta rozhodl v neděli v podvečer. ČTK o tom informoval mluvčí mužstva Lukáš Tuček. Obránce belgického klubu FC Bruggy bývá v nominaci reprezentace takřka pokaždé, ale tentokrát v devatenáctičlenném výběru překvapivě chyběl. Do mužstva se tak dostal až na poslední chvíli.

Češi mají nejdelší pracovní týden v Evropské unii. V práci tráví více než 42 hodin týdně, čímž téměř o pět hodin překračují unijní průměr. Lidé v České republice takřka nevyužívají částečné pracovní úvazky, rozšířené není ani zaměstnávání na dobu určitou, vyplývá ze studie statistického úřadu Eurostat. Nelichotivý je pro Česko vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Nejméně času tráví v práci Nizozemci. Velké rozšíření částečných úvazků srazilo průměrnou pracovní dobu v této zemi pod 32 hodin týdně. Relativně méně času v zaměstnání tráví i Britové, Dáni nebo Švédové. Ve všech státech EU pracují déle muži než ženy.