Zprávy | Z archivu rubriky

Stovky převážně mladých lidí se ve středu odpoledne sešly na pražském Albertově kvůli připomenutí 15 let starých událostí, jež odstartovaly pád komunistického režimu v Československu. "Nechceme jen vzpomínat. My, studenti, máme pocit, že opět opadá zájem o věci veřejné," prohlásil v úvodu jeden ze studentských pořadatelů. Podle něj opět zavládla atmosféra letargie a laxnosti typická pro normalizační léta. Patnáct let staré události přitom zanechaly podle studentů odkaz, že není správné smiřovat se s daným stavem věcí, že má smysl usilovat o jejich zlepšení.

Po studentské hymně Gaudeamus igitur a vystoupení řečníků se stovky lidí vydaly na pochod Prahou. Mnozí nesli lampiony, svíčky nebo transparenty s hesly "Nezapomeňme" či "Nebuďme lhostejní". Vzpomínkový průvod, který byl součástí akce Podzim bez komunistů, směřoval na Václavské náměstí, stejně jako studentská demonstrace před 15 lety. Tehdy ovšem klidný protest tvrdě potlačili na Národní třídě policisté.

Dlouholetému českému diplomatovi Alexandru Vondrovi bylo ve středu uděleno lotyšské státní vyznamenání. Pro Řád tří hvězd třetího stupně si Vondra jel do lotyšské metropole Rigy. Vyznamenání, udělované za zásluhy ve prospěch Lotyšska i zahraničním osobnostem, má pět tříd; Vondra získal třetí nejvyšší hodnost "komandéra". Vondra byl v minulosti náměstkem ministra zahraničí a velvyslancem ČR v USA. Podpořil pobaltské státy, včetně Lotyšska, při jejich začleňování do NATO.

Význam boje studentů za demokracii proti totalitním režimům v letech 1939 a 1989 vyzdvihl předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Spolu s předsedou Senátu Petrem Pithartem, rektory Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického, zástupci Kanceláře prezidenta republiky a Českého svazu bojovníků za svobodu položil ve středu kytice a věnce k pamětní desce Jana Opletala na budově Hlávkovy koleje v Praze. Akci studentů před 65 lety Zaorálek označil za první jasný výstup české společnosti proti německým okupantům a proti zlu, za vědomý a uvědomělý odpor. "Je dobré a důležité o tom mluvit, studenti se ukázali být skvělou reprezentací kulturní úrovně české společnosti," řekl.

Opletalův pohřeb, který byl na protiněmecké demonstraci 28. října 1939 smrtelně zraněn, se pro okupační úřady stal záminkou k uzavření českých vysokých škol. Po obsazení vysokoškolských kolejí nacisty v noci z 16. na 17. listopad bylo devět studentů bez soudu popraveno a přes dvanáct set dalších z Prahy, Brna a Příbrami deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Prezident Václav Klaus odmítá zjednodušující pohledy na komunistickou minulost. V projevu k 15. výročí revoluce uvedl, že komunismus byl nesmazatelnou součástí české národní historie, a proto tvoří část české identity. Za nejlepší cestu k vyrovnání se s komunistickou érou považuje "pozitivní dnešek" a vytvoření společnosti, která vznik podobných režimů neumožní. "Naše vlastní minulost by nám v tomto smyslu měla být jasným mementem," řekl Klaus na slavnostním shromáždění ve sněmovně.

Uvedl, že i v Československu vyvrcholil v listopadu 1989 delší proces, na kterém se podílely aktivity různých skupin občanů i okolní události. "Nešlo o izolovaný, náhodný jev," řekl. Komunismus podle něj v té době postrádal jakoukoli výraznější podporu a nakonec zeslábla i jeho schopnost vlastní obrany. "Proto stačila vhodná kombinace domácích a zahraničních událostí a tlaků k tomu, aby skončil," prohlásil prezident.

Česká republika si připomněla výročí 17. listopadu 1989, kdy komunistická policie násilně potlačila pochod studentů Prahou. Událost odstartovala pád komunismu v bývalém Československu. K památníku událostí 17. listopadu 1989 do podloubí Kaňkova domu na pražské Národní třídě přicházeli ve středu se svíčkou či květinou obyčejní lidé i politici. Někteří si prohlíželi vystavené velkoplošné fotografie, které zachycují dramatické události večera před 15 lety. Z politiků přišli například premiér Stanislav Gross, bývalý prezident Václav Havel a večer i prezident Václav Klaus. S věncem a svíčkou přišel také předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.

Tisíce lidí přilákaly večer na pražskou Národní třídu oslavy výročí pádu totalitního režimu v někdejším Československu. Kulturní show s vystoupením řady hudebníků uspořádali organizátoři proto, aby se události 17. listopadu 1989 nepřipomínaly pouze kladením věnců. Na rohu Národní a Spálené ulice vyrostlo pódium, jako první se svými rockovými skladbami snažil rozhýbat publikum Ondřej Hejma a jeho Žlutý pes. Následovali písničkář Pavel Půta a rocker Aleš Brichta s kytarou. Potom účastníky pozdravil primátor Pavel Bém, který jim popřál šťastné narozeniny. "Jsou to narozeniny všech svobodných občanů této země," podotkl. V předtočených pozdravech pak lidi oslovili například zpěvačka Marta Kubišová a exprezident Václav Havel.

Na Národní třídu dorazil i prezident Václav Klaus s manželkou Livií. Z pódia přítomným řekl, že přichází s plnou pokorou vůči tomu, co se zde 17. listopadu odehrálo. Zdůraznil, že je povinností na tehdejší události nezapomínat a dělat co nejvíc pro svobodu a volnost. Poté se prezident odebral položit věnec k pamětní desce, která listopadové události připomíná.

Exilový zpěvák Waldemar Matuška, který strávil podzim v Praze a na Vánoce se vrací domů na Floridu, byl překvapen malým povědomím českých dětí o událostech v listopadu 1989. Informace o tom, že 15 let po sametové revoluci mnozí školáci nevědí téměř nic o podstatě tehdejšího zápasu o svobodu, přinesl nedávno tisk. "Viděl jsem noviny, kde se jich na to ptali - a fůra dětí řekla: hlavně máme volno," interpretoval Matuška v rozhovoru pro ČTK náhodný průzkum na téma 17. listopad. "Měli bychom to těm dětem připomenout, aby náhodou - nedej Bože - třeba jednou nevolily komunisty...," dodal populární interpret, který odešel v polovině 80.let i s rodinou do USA. Jeho syn přehled prý má.

Na snahu nově interpretovat "sametovou revoluci" v Praze upozorňuje francouzský politolog Jacques Rupnik v článku pro pařížský list Libération. Jeho kritika míří na prezidenta Václava Klause. Je známo, že revoluce končí, když její protagonisté opustí politickou scénu, ale také když se jejich nástupcům podaří prosadit svoji revidovanou a opravenou verzi dějin. To se dnes děje se "sametovou revolucí" v Československu, píše Rupnik.

Klausova verze je, že komunistický režim nesvrhla skupina disidentských intelektuálů, ale pasivní odpor obyčejných občanů. Tato Klausova pocta "mlčenlivé většině" v sobě skrývá dvojí poselství. Jedno je výslovně populistické: jsem prezident, se kterým se můžete identifikovat - ani bývalý komunista, ani bývalý disident, tak trochu jako vy. Druhé je, že není dobré mísit morálku a politiku. To je poselství známé z období před rokem 1989, uvádí francouzský politolog.

Exprezident Václav Havel a většina poslanců opoziční ODS a vládní Unie svobody-DEU bojkotovali ve středu projev předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka při slavnostním shromáždění v Poslanecké sněmovně. Grebeníček jako jediný ze zástupců parlamentních stran neskrýval výhrady k vývoji v Česku po listopadu 1989. Havel a většina pravicových poslanců opustili zasedací sál sněmovny v době Grebeníčkova projevu, vrátili se do něj až po něm. Ostatní účastníci včetně prezidenta Václava Klause zůstali i v době jeho projevu na svých místech.

Bojkot Grebeníčkova vystoupení byl jediným viditelným politickým gestem, jež provázelo dnešní shromáždění. Kromě Grebeníčka promluvili i šéf sněmovny Lubomír Zaorálek, prezident Václav Klaus a šéfové ostatních stran zastoupených ve sněmovně. V jejich projevech zaznělo hodnocení vývoje v Česku po listopadu 1989 a perspektivy dalšího vývoje, ale i politické proklamace.

Grebeníček řekl, že se nemůže ztotožnit s vývojem, který zmařil šance, jež se před 15 lety nabízely. "Často se zamýšlím nad tím, co vlastně zůstalo z ideálů, které se vznášely nad listopadem 1989. Nevzpomínám si, že by se tehdy mluvilo o dravém kapitalismu, o nadbíhání sudetským Němcům, o rozdávání národního bohatství zahraničnímu kapitálu, církevním prelátům a šlechtě," řekl. Pravda a láska, jako symboly listopadové revoluce, podle něj skončily kádrováním a kriminalizováním živých i mrtvých. "Proud lží a nenávisti nevyschl, bohužel, dodnes," řekl.

Předseda sněmovny Zaorálek uvedl, že politici by měli být součástí veřejné debaty k listopadovým událostem. "Politici zde naopak dluží své názory, své líčení výher i proher, svůj pohled na to, co se podařilo a co ne. Měli by pomáhat formulovat a vyprávět příběh, ve kterém nakonec sami vystupují," řekl. Zastává názor, že je nejvyšší čas se do debat o listopadových událostech pustit. "Z médií se na nás valí proud vzpomínek i revoluční nostalgie, mozaika bulvárních postřehů a panoptikum historek. Vzpomínky se překrývají a zkreslují. Někdy to vypadá, že události před 15 lety byl jen povedený happening," poznamenal.

Předseda vlády a ČSSD Stanislav Gross poznamenal, že země od roku 1989 urazila velký kus cesty a hlavní vytyčené cíle se podařilo zvládnout. "Ale nesmíme se zastavit. Naší povinností je především myslet na budoucnost," řekl. Ve svém projevu se věnoval především bilancování uplynulých 15 let. Upozornil přitom, že v poslední době se ale míra ochoty veřejnosti spoluúčastnit se veřejného rozhodování a veřejných procesů snižuje. "Toto je problém, kterému se musíme věnovat," řekl.

Středeční shromáždění ve sněmovně k výročí sametové revoluce bylo první svého druhu v historii. Někteří poslanci naznačovali, že by se z něho mohla zrodit tradice.

Jeden ze zakladatelů rokenrolu, americký zpěvák a kytarista Chuck Berry, vystoupí 16. ledna 2005 poprvé v Praze. V rámci akce nazvané Rock & Roll Never Forgets se představí ve Velkém sále pražské Lucerny. ČTK to oznámil Jiří Sedlák ze společnosti smART communication. Kromě koncertu Chucka Berryho se hudbou 50. a 60. let rozezní i vedlejší Lucerna Music Bar. "Kromě jiného nabídne veřejnou taneční soutěž Jack Rabbit Slim Twist Contest, kterou mohou znát například fanoušci filmu Pulp Fiction a pohybových kreací Johna Travolty a Umy Thurmanové," uvedl Sedlák.

Kytarista, autor a zpěvák Chuck Berry, který v polovině října oslavil 78. narozeniny, ovlivnil Beatles, Beach Boys, Rolling Stones či Elvise Presleyho. Na pražském koncertu ho doprovodí kapela Joe Richardson Express, která vystoupí i jako předskupina. Chuck Berry je pro mnoho muzikantů jediným opravdovým králem rokenrolu.

Vlnovka ptačích křídel připomíná od středy Olomoučanům na nově odhaleném památníku osudy všech bojovníků za svobodu a demokracii. Kamenný obelisk stojí symbolicky na třídě 17. listopadu, nedaleko místa, kde dřív lidem kynul před sídlem KSČ bývalý komunistický prezident Klement Gottwald. Na odhalení monumentu za 1,3 milionu korun se přijely podívat tři stovky lidí z celé Moravy. "Je to pro nás potěšující událost. Znamená to, že naše snaha burcovat veřejnost k pochopení minulých let není marná. Jsme rádi, že se to podařilo," řekl ČTK předseda moravskoslezského Svazu PTP Bohumír Dufek.

Na místo před Právnickou fakultu Univerzity Palackého, kde měli dříve svůj aparát komunisté, se sjeli lidé z Olomouce, ale i z Brna a z Prahy. Byli mezi nimi legionáři, političtí vězni i sokolové. Lidé se neubránili nepříjemným vzpomínkám na dobu komunismu. "Trpěli jsme za komunistů jako hrom. Na nucených pracích v dole jsem strávil 3,5 roku. Památník je pro nás uznání na poslední chvíli. Dlouho už tady nebudeme," posteskl si František Novák.