Zprávy | Z archivu rubriky


Britští spotřebitelé piva se obávají, že kvalita piva vyráběného v tuzemských pivovarech se zhoršuje. Podle výkonného ředitele britského sdružení na ochranu spotřebitelů piva CAMRA Mika Bennera se někteří domácí výrobci snaží co nejvíce ušetřit. Na úkor kvality piva zkracují dobu zrání ležáků a používají méně kvalitní zahraniční chmel. "Pověst ČR, pokud jde o produkci původního charakteristického piva prvotřídní kvality, bude ztracena a spotřebitelé v jiných zemích si to brzy uvědomí," uvedl Benner. Podle předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého je tato kritika nefér, nekvalifikovaná a urážlivá. "Mně to připadá jako neskutečná drzost," reagoval Veselý. Spotřeba piva na hlavu v ČR dosáhla v roce 1990 160 litrů ročně a na této úrovni se stále drží. Současně roste export, který loni překročil dva miliony hektolitrů. "Pokud ti pánové mají pravdu, tak říkají, že naši i zahraniční konzumenti jsou hlupáci, kteří se v pivu nevyznají," dodal Veselý. Podle britského odborníka na pivo a publicisty Rogera Protze však některé pivovary v tuzemsku přešly od horizontálních nádrží ke svislým kuželovitým tankům, které urychlují kvašení piva. Například Pilsner Urquell zkrátil dobu svého zrání z 60 na 27 dní. Zrání zkrátil i pivovar Velké Popovice, který rovněž patří do nadnárodního koncernu SABMiller. Domácí pivovary vystavily v prvním pololetí 8,84 milionu hektolitrů piva, což je meziroční pokles zhruba o 1,5 procenta.

V okrese Frýdek-Místek přibude do konce letošního roku až 500 nových nezaměstnaných. Jedná se o zaměstnance propuštěné z ostravské ocelářské firmy Ispat Nová huť (INH) a frýdecko-místecké textilky Slezan. Míra nezaměstnanosti v okrese tak zřejmě překročí 14 procent. Bez práce je tam nyní zhruba 16.140 zaregistrovaných uchazečů. Příliv nezaměstnaných hutníků na tamní úřady práce souvisí s razantním snižováním stavů v INH. Ocelárna nabídla statisícové odchodné zaměstnancům, pokud sami odejdou ke konci listopadu. Celkem se chce huť zbavit až 2000 lidí, nabídku na dobrovolný odchod přijalo bezmála 1800 lidí. Slezan zase propouští kvůli asijské konkurenci. Včetně odchodů do penze celkem z textilky odejde 141 lidí. Další propouštění může nastat u dodavatelů INH a návazných služeb. Ve Frýdku-Místku už mají zkušenosti s hromadným propouštěním hutníků před několika lety ve Válcovnách plechu. Z těchto lidí se většinou stali dlouhodobě nezaměstnaní a zejména starší hutníci jsou na tamním pracovním trhu neuplatnitelní. Vedoucí oddělení analýz a prognóz úřadu práce ve Frýdku- Místku Ivo Koudelka se obává, že lidé z Ispatu si budou užívat vysokého odchodného, které má v průměru činit 600.000 korun, a na hledání nového místa ani nepomyslí. Lidí starších 50 let, kteří jsou bez práce déle než rok, je v evidenci frýdecko-místeckého úřadu 35 procent.

Český komisař Vladimír Špidla je spokojen s tím, jak se vyřešila krize kolem Evropské komise a jak silnou podporu nová exekutiva EU v Evropském parlamentu dostala. Evropské komisi vyslovilo důvěru 449 europoslanců proti 149. Přítomných bylo 680 z celkového počtu 732 europoslanců. Vladimír Špidla po hlasování uvedl, že je rád, že končí prodloužené provizorní období a těší se od pondělka do práce. Sdílí hodnocení předsedy EK Josého Barrosa, že způsob řešení krize posílil demokracii v EU. Je také rád, že od pondělka bude moci naplno pracovat jako komisař pro sociální věci. "Je to obor, který docela dobře znám a už mi vadilo, že nemohu dělat víc konkrétního," uvedl. V minulých týdnech se připravoval, studoval podkladové materiály, vedl různá jednání. "Nebyla to ale příjemná situace, protože můj status byl opravdu neoficiální, těžko se dalo k něčemu dospět." Nyní se bude připravovat na úterní debatu v parlamentním výboru pro kontrolu rozpočtu. Jde o několik desítek miliard eur pro sociální fondy na pětileté období. Čeká ho také příprava směrnice o zřízení institutu pro rovnost mužů a žen a zejména kontroverzní směrnice o pracovní době, jež se bude týkat 250 milionů pracujících v EU. Vedle vlastní agendy se komisař musí starat také o ostatní návrhy legislativy, o kterých komise rozhoduje kolektivně. Špidlu zajímají hlavně otázky školství a celoživotního vzdělávání. Hodlá se také věnovat daňové politice, energetice a mezinárodním vztahům.