Zprávy | Z archivu rubriky


Hasiči, policisté, zdravotníci a vojáci se v rámci integrovaného záchranného systému průběžně učí, jak správně zasáhnout v případě ohrožení radioaktivními, biologickými či chemickými látkami. Krizi může vyvolat teroristický útok, záchranáři se však připravují i na možnost náhlého rozšíření nebezpečné nemoci či úniku chemických látek v průmyslu. Kvůli hrozbě teroristického útoku se loni do osnov českých škol vrátily přednášky o tom, jak se v případě krize chovat. Pod názvem ochrana člověka při mimořádných příležitostech se děti mají dozvědět, co dělat, když najdou podezřelý předmět, co si mají sbalit při evakuaci nebo jak poskytnout první pomoc. Informovanost občanů je podle záchranářů základ, na kterém lze stavět další preventivní opatření. Do škol proto již distribuovali tisíce publikací, pokyny a rady jsou i na internetu. Podle Miroslava Špliňa z Univerzity obrany se Čechům mohou zdát některá ohniska nebezpečí daleko, krize však může vypuknout rychleji, než si většina lidí uvědomuje. Jako příklad uvedl vypuknutí ptačí chřipky v jihovýchodní Asii, která se do Evropy dostala před několika týdny se zásilkou infikovaných orlů. Integrovaný záchranný systém České republiky je napojen na mezinárodní organizace v Evropské unii a Severoatlantické alianci, v jejichž rámci si odborníci vyměňují poznatky a zkušenosti se svými kolegy z dalších zemí.

Policie navrhla státní zástupkyni, aby obžalovala bývalého předsedu Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa (SPR-RSČ) Miroslava Sládka a bývalého místopředsedu strany Martina Smetanu. Oba jsou obviněni z trestného činu předlužení. Jako statutární zástupci strany údajně uzavřeli nejméně 50 smluv pracovněprávního charakteru, jejich straně tak vznikl závazek ve výši přes sedm milionů korun. Věděli přitom, že nemají dostatek peněz ani na krytí stávajících závazků. Ty postupně narůstaly již od roku 1998. Nyní podle mluvčího policie Zdeňka Zelenky činí minimálně 40 milionů korun. Svým věřitelům oba bývalí funkcionáři podle policie způsobili škodu velkého rozsahu. Za to jim hrozí trest odnětí svobody v rozmezí od šesti měsíců do pěti let. Dlouhodobé finanční potíže SPR-RSČ vyvrcholily rozhodnutím Městského soudu v Praze, který na tuto stranu 21. února 2001 uvalil konkurz. Návrh na konkurz podali sami zaměstnanci strany, kteří dva roky nepobírali plat. Soudu se poté přihlásilo asi 70 dalších věřitelů. Republikáni přišli o značnou část příjmů poté, co neuspěli ve volbách v roce 1998 a museli opustit Poslaneckou sněmovnu. Získali jen necelá čtyři procenta hlasů, za odevzdané hlasy měli přesto obdržet téměř 21 milionů korun. Sdružení však dlužilo státu peníze na dani. Dluh měl být podle pracovníků finančního úřadu zaplacen právě z příspěvku za volební hlasy. Policie Sládka a Smetanu stíhá od dubna letošního roku.

Nezaměstnanost v říjnu klesla především kvůli sezonním vlivům. Stavebnictví a cestovní ruch ještě díky teplému počasí nabízely hodně pracovních míst a většina absolventů škol si již našla zaměstnání. Ve snižování počtu lidí bez práce pomáhá také rychlejší ekonomický růst, řekl ČTK hlavní ekonom Patria Online David Marek. Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes potvrdilo pokles říjnové míry nezaměstnanosti na 8,9 procenta ze zářijových 9,1 procenta. Nezaměstnaných ubylo o více než 12.000, práci si tak hledá 517.812 lidí. První informace o říjnové nezaměstnanosti již přinesl deník Právo v sobotu, tedy ve druhý den krajských a senátních voleb. Ministr práce Zdeněk Škromach však spojitost předčasného zveřejnění zdánlivě příznivých výsledků s konáním voleb popírá. Bez sezonních vlivů by nezaměstnanost v říjnu podle Marka téměř stagnovala. Přestože se fronty lidí na úřadech práce zkracují také kvůli svižně rostoucí ekonomice, na výraznější pokles nezaměstnanosti si budou muset Češi ještě počkat. Brání tomu přetrvávající strukturální problémy na trhu práce. Lidé se za novým zaměstnáním jen obtížně stěhují a podle Marka tomu napomáhá i stát tím, že podporuje vlastní bydlení na úkor nájemního, jež je pro stěhování za prací příznivější. Firmy také poptávají jiné pracovníky, než které nabízejí úřady práce.

Lídři KDU-ČSL respektují suverénní vítězství ODS v krajských volbách i právo vítěze mít vlastního hejtmana. Lidovci předpokládají, že udrží svého hejtmana Stanislava Juránka v Jihomoravském kraji, kde těsně porazili ODS. V krajích se tak celkem pohodlně tvoří pravicové koalice. Výjimkou je Ústecký a Moravskoslezský kraj.Možnost, že by jejich člověk řídil kraj i jinde, považují lidovci za spíše teoretickou, byť ne úplně vyloučenou. Rozhodně ale nechtějí získat vlivné funkce za podpory komunistů. Křesťanští demokraté si oproti minulým volbám co do počtu mandátů v krajských zastupitelstev celkově polepšili. Vědí ale, že obhájit dosavadních pět hejtmanských křesel je nereálné. "Vítězství ODS je tak přesvědčivé, že je potřeba to respektovat. Netvrdím, že nemohou být výjimky, ale spíše je nepředpokládám," řekl v pondělí místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Své zástupce nemá KDU-ČSL v Ústeckém a Libereckém kraji. Zvláštní je situace v Moravskoslezském kraji, kde se křesťanští a sociální demokraté dohodli, že budou s vítěznou ODS jednat jako jeden subjekt. V tuto chvíli proto nelze vyloučit ani spolupráci ČSSD, lidovců a KSČM, která skončila ve volbách druhá. Obdobně tomu bylo i na ostravské radnici, kde ODS i přes vítězství ve volbách skončila v opozici. Sociální demokraté mají šanci zůstat ve vedení Ústeckého kraje, a to i přesto, že ODS získala nadpoloviční většinu míst v pětapadesátičlenném zastupitelstvu a žádného koaličního partnera nepotřebuje. Lídři ODS a ČSSD Jiří Šulc a Jaroslav Foldyna se sešli v neděli večer. V pondělí řekli, že obě strany mají vůli pokračovat ve spolupráci, která začala v uplynulém volebním období. V uplynulém volebním období se ČSSD spojila ve vedení kraje s ODS, a to i přesto, že voliči dali více hlasů levici: KSČM vyhrála volby s 18 místy v zastupitelstvu, ODS získala 17, ČSSD 11 a čtyřkoalice devět zastupitelských křesel. Krajskou radu pak vytvořilo šest členů ODS a pět ČSSD. Povolební námluvy ODS a ČSSD nejsou po chuti všem sociálním demokratům. Někteří si myslí, že by ČSSD měla zůstat v opozici. "Budeme pro naše voliče v parlamentních volbách za dva roky nečitelní, když vstoupíme do krajské vlády s ODS," soudí jeden ze sociálních demokratů. Nejblíže ke vzniku koalice má zřejmě Plzeňský kraj. Na západě Čech asi vznikne koalice ODS a lidovců. Podle dosavadního hejtmana Petra Zimmermana (ODS) jeho strana upřednostňuje spolupráci s jedním partnerem. S KDU-ČSL bude ODS jednat ve středu a doufá v rychlou dohodu. Pravicová koalice se rýsuje i v Karlovarském kraji. Blízko ke koalici mají i v Jihočeském kraji, kde se již na spolupráci dohodla vítězná ODS s KDU-ČSL. Nyní se bude jednat o konkrétní podobě krajské rady. Obě strany chtějí oslovit i ostatní strany s výjimkou komunistů.