Zprávy | Z archivu rubriky

Na seminář, který v pátek k variantám prodeje Českého Telecomu uspořádal ministr financí Bohuslav Sobotka, dorazil z jeho vládních kolegů jen ministr informatiky Vladimír Mlynář. Ostatní členové vlády za sebe ve většině případů pouze poslali náhradu, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Kvůli semináři Sobotka v úterý požádal vládu, aby přerušila jednání o způsobu prodeje akcií Telecomu o 14 dní.

Na semináři vedle Sobotky vystoupili Pavel Hollmann z Komise pro cenné papíry, šéf burzy Petr Koblic a Crispen Osborne z konsorcia CSFB a České spořitelny, které vládě radí při prodeji. Podle dřívějších informací dávají zástupci kapitálového trhu přednost prodeji přes trhy, zatímco poradce navrhuje kombinovanou variantu, tedy nejdříve nabídku jednomu investorovi a v případě neúspěchu prodej přes trh. Podle Zemana se Sobotka nesnažil ostatní účastníky přesvědčit o prodeji 51 procent Telecomu přes trh, jak sám navrhuje, ale diskutoval s nimi o jednotlivých variantách privatizace. Před seminářem preferovalo podle materiálu ministerstva financí prodej přes trh 11 z 18 ministrů. Vláda by měla o variantě prodeje rozhodovat 1. prosince.

Německá vláda opakovala, že případné majetkové nároky německých vysídlenců vůči Polsku nebo Česku nemají podle nedávno zveřejněné mezinárodní expertízy naději u žádných soudů. Kancléř Gerhard Schröder na to poukázal v pátek v Berlíně po setkání s českým premiérem Stanislavem Grossem. "Výsledky posudku platí ve vztahu Německa a Polska stejně tak, jako ve vztahu Německa a České republiky," prohlásil Gerhard Schröder na tiskové konferenci s Grossem.

Posudek, který vypracovali renomovaní právníci z Polska a z Německa, byl nedávno zveřejněn a dospívá k názoru, že případné vyhnanecké žaloby, kterými se chtějí odsunutí Němci domáhat restitucí svého někdejšího majetku na polském území, nemají šanci na úspěch před německými, polskými, ani mezinárodními soudy.

Gross pracovní návštěvou v Berlíně oplácel kancléři říjnový pobyt v Praze. Obě země mají v současnosti dobré vztahy, což neopomněl kancléř znovu zdůraznit. "Jsme přátelé a mezi oběma našimi zeměmi nejsou politické problémy. To byl důvod, proč jsme se mohli soustředit hlavně na evropské otázky," řekl kancléř Schröder po setkání. Praha a Berlín se podle něj v mnohých pohledech na otázky související s EU shodují, ať jde o podporu zahájení přístupových jednání s Tureckem či souhlas s uzavřením přístupových jednání s Rumunskem a s Bulharskem.

Platforma Za renesanci ČSSD chce vyburcovat členskou základnu z letargie, do níž strana upadla po fiasku v letošních volbách. Současné vedení nejsilnější vládní strany v čele s premiérem Stanislavem Grossem je odpovědné za opakované volební porážky, neumí přiznat vlastní odpovědnost a ignoruje kritické hlasy řadových členů, uvedli zástupci frakce na páteční tiskové konferenci v Praze.

Zodpovědný za tristní volební výsledky je podle platformy i místopředseda Zdeněk Škromach, proto jeho ohlášenou kandidaturu na předsednickou funkci nevítají. Členové platformy vyzvali své stranické kolegy, aby na předsjezdových konferencích dali najevo svoji nespokojenost s vedením a se současným směřováním ČSSD. Do čela strany by se měly dostat takové osobnosti, které vrátí straně akceschopnost a budou dodržovat demokratické principy. Ve svém prohlášení platforma nikoho konkrétně nejmenuje, přeje si ale návrat bývalého předsedy Miloše Zemana.

Frakci se nezamlouvá současná koalice ČSSD s lidovci a unionisty. Na druhou stranu odmítá přístup Grosse a dalších členů vedení, kteří podle platformy shazují vinu za volební neúspěch na koaliční partnery, média nebo voliče. "Odpovědnost nese vedení ČSSD, které kritické hlasy členské základny ignoruje, nadále se jí vzdaluje a neřeší v důsledku vlastní neschopnosti," řekl mluvčí platformy Jaroslav Doležal.

Současná politická situace v obou zemích a vzájemné vztahy byly tématem pátečního jednání prezidenta Václava Klause s velvyslancem Spojených států Williamem Cabanissem na Pražském hradě. Tiskový odbor prezidenta nechtěl žádné další podrobnosti sdělit. Podle mluvčího prezidenta Petra Hájka byl rozhovor "velmi přátelský". Oba politici se zřejmě dotkli několika citlivých témat - například oficiální návštěvy Klause ve Washingtonu či otázky zrušení vízové povinnosti pro české občany cestující do USA.

Prezident Klaus od svého nástupu do funkce v roce 2003 podnikl několik cest na druhou stranu Atlantiku, doposud však neuskutečnil oficiální návštěvu. Podle některých komentátorů jeho vztahy s Bílým domem mohl dočasně poznamenat jeho nesouhlas se zahájením americké vojenské operace v Iráku. Některé české i americké zdroje nyní uvádějí, že prezidentově oficiální cestě do Spojených států již téměř nic nebrání. Podle některých informací zbývá pouze dohodnout termín návštěvy.

Nedořešena je stále otázka zrušení víz pro české občany, kteří chtějí navštívit USA. Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda na toto téma několikrát jednal s americkými představiteli, šance na odbourání vízové povinnosti je však stále malá. Česká republika společně s Polskem doufá, že členství v Evropské unii její vyjednávací pozici posílí.

Na tom, jak bude v budoucnosti vypadat Bagdád, se možná z velké části budou podílet Češi. Česko je totiž připraveno pomoci Iráku při obnově jeho válkou poničené metropole tím, že pro něj připraví nový územní plán. Po pátečním setkání s bagdádským guvernérem Alím Hajdarím to řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Šéf diplomacie s iráckými představiteli jednal i o blížících se volbách a bezpečnostní situaci v Iráku. "Projekt je připraven," uvedl Svoboda, podle něhož však zatím není jisté, zda česká strana s projektem na vypracování nového územního plánu uspěje. Iráčané mají nabídku i z Japonska. Pavel Satorie ze společnosti B.O.C.P., která má za úkol najít pro projekt odborníky a sehnat finance, ale uvedl, že mu iráčtí představitelé řekli, že dávají přednost českému návrhu. Projekt podle něj bude sice nákladný, avšak zároveň by to mohlo výrazně pomoci českým firmám usilujícím o zapojení do projektů rekonstrukce Iráku.

"Všechno (realizace projektu) ale souvisí s upevněním bezpečnostní situace," připomněl Svoboda fakt, že Irák se stále potýká s násilnostmi. Většina iráckého území je však podle něj už bezpečná. "Naše země je vystavena terorismu, který už dříve ohrozil celý svět. Elementy, které zaútočily na Světové obchodní centrum v New Yorku a železniční stanice v Madridu jsou dnes aktivní v Iráku," doplnil ministra Hajdarí. Vládě se ale podle něj už daří nad ohnisky odporu vítězit.

S grafikou francouzského architekta švýcarského původu Le Corbusiera se mohou do 30. ledna seznámit návštěvníci brněnského Místodržitelského paláce. Výstava, kterou připravila Moravská galerie ve spolupráci s galerií Hochelber Fine Art z Montrealu, představuje nejvýznamnější část Le Corbusierova grafického díla z let 1945 až 1965, tedy posledních 20 let jeho produktivního života. Jde o 69 litografií a leptů. Mnohé z těchto originálních grafik jsou dnes kvůli nízkému počtu vydání extrémně vzácné, uvedl kurátor Ivo Binder. Grafiky jsou v limitovaných edicích, číslovány a podepsány autorem.

Předseda Senátu Petr Pithart dostal Velký zlatý čestný kříž na stuze za zásluhy o Rakousko. Toto vysoké státní vyznamenání mu udělil rakouský prezident Heinz Fischer za jeho podíl při prohlubování a zlepšování česko- rakouských sousedských vztahů. Velký zlatý čestný kříž na stuze je druhé nejvyšší rakouské státní vyznamenání. Ocenění Pithartovi ve čtvrtek v pražské rezidenci rakouského velvyslance předala předsedkyně Spolkové rady Anna Elisabeth Haselbachová. Pithart se v uplynulých letech zasazoval mimo jiné o posílení středoevropské regionální spolupráce v rámci Evropské unie, a to i v době, kdy vzájemné vztahy obou zemí nebyly příliš vřelé. Ochlazení vztahů způsobily rakouské protesty kvůli spuštění jihočeské jaderné elektrárny Temelín a požadavky na zrušení poválečných Benešových dekretů, které se týkaly odsunu sudetských Němců i Rakušanů. Pithart se v té době setkával nejen se svým protějškem Herwigem Höselem, předchůdcem Haselbachové, ale také například s dolnorakouským hejtmanem Erwinem Pröllem. Při červencovém setkání s Fischerem nastínil možnost, jak posílit dialog mezi experty, historiky a politiky obou států v souvislosti s dekrety.

Zájem českých spotřebitelů o nové beaujolais roste. Jeho prodej loni činil téměř 1500 hektolitrů, což je více než trojnásobek proti roku 1998. Letos se čeká další nárůst, také proto, že po odbourání cel po vstupu do EU by vína měla být zhruba o pětinu levnější. Češi podle odhadů prodejců utratí za nové beaujolais řádově desítky milionů korun. "Veškerý náš dovoz byl prodán ještě před dneškem. Meziroční nárůst činil 38 procent," řekl Alexander Lochman, ředitel firmy Bacchus, která importuje vína a také nové beaujolais. Český spotřebitel přitom podle něj stále více vyhledává kvalitu. Beaujolais z nabídky Bacchusu přijde spotřebitele od 150 korun za láhev.

V okrese Frýdek-Místek přibude do konce letošního roku až 500 nových nezaměstnaných. Jedná se o zaměstnance propuštěné z ostravské ocelářské firmy Ispat Nová huť (INH) a frýdecko-místecké textilky Slezan. Míra nezaměstnanosti v okrese tak zřejmě překročí 14 procent. Bez práce je tam nyní zhruba 16.140 zaregistrovaných uchazečů. Příliv nezaměstnaných hutníků na tamní úřady práce souvisí s razantním snižováním stavů v INH. Ocelárna nabídla statisícové odchodné zaměstnancům, pokud sami odejdou ke konci listopadu. Celkem se chce huť zbavit až 2000 lidí, nabídku na dobrovolný odchod přijalo bezmála 1800 lidí. Slezan zase propouští kvůli asijské konkurenci. Včetně odchodů do penze celkem z textilky odejde 141 lidí. Další propouštění může nastat u dodavatelů INH a návazných služeb. Ve Frýdku-Místku už mají zkušenosti s hromadným propouštěním hutníků před několika lety ve Válcovnách plechu. Z těchto lidí se většinou stali dlouhodobě nezaměstnaní a zejména starší hutníci jsou na tamním pracovním trhu neuplatnitelní. Vedoucí oddělení analýz a prognóz úřadu práce ve Frýdku- Místku Ivo Koudelka se obává, že lidé z Ispatu si budou užívat vysokého odchodného, které má v průměru činit 600.000 korun, a na hledání nového místa ani nepomyslí. Lidí starších 50 let, kteří jsou bez práce déle než rok, je v evidenci frýdecko-místeckého úřadu 35 procent.

S fenoménem vídeňské secese a moderny z let 1900 až 1925 se mohou od pátku do konce února seznámit návštěvníci výstavy v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Akce je největším letošním projektem Moravské galerie, její příprava trvala čtyři roky. Stovky exponátů ze skla, dřeva, kovů nebo plakáty a fotografie pocházejí z depozitářů tuzemských i zahraničních muzeí a galerií i z řady soukromých sbírek. Výstava představuje na 800 předmětů, vůbec největší množství děl z období vídeňské secese vystavených pod jednou střechou. Mezi předměty jsou především artefakty užitného umění, tedy nábytek, kovové bytové doplňky a servírovací soupravy, nechybí ani keramické sošky, skleněné vázy a číše, textilie, ale i plakáty a portrétní fotografie. Skvostem výstavy jsou díla designéra Josefa Hoffmana. Patří k moravským umělcům, jejichž tvorba byla vídeňskou secesí značně ovlivněna. Část Hoffmanových děl nebyla dosud veřejně vystavena a pochází ze sbírky Národního muzea v Praze. Expozici koncem roku doplní také detailní výstavní katalog. Součástí výstavy je i řada odborných přednášek a koncerty. Z Brna se výstava přesune v létě do Obecního domu v Praze.