Zprávy | Z archivu rubriky

Na seminář, který v pátek k variantám prodeje Českého Telecomu uspořádal ministr financí Bohuslav Sobotka, dorazil z jeho vládních kolegů jen ministr informatiky Vladimír Mlynář. Ostatní členové vlády za sebe ve většině případů pouze poslali náhradu, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Kvůli semináři Sobotka v úterý požádal vládu, aby přerušila jednání o způsobu prodeje akcií Telecomu o 14 dní.

Na semináři vedle Sobotky vystoupili Pavel Hollmann z Komise pro cenné papíry, šéf burzy Petr Koblic a Crispen Osborne z konsorcia CSFB a České spořitelny, které vládě radí při prodeji. Podle dřívějších informací dávají zástupci kapitálového trhu přednost prodeji přes trhy, zatímco poradce navrhuje kombinovanou variantu, tedy nejdříve nabídku jednomu investorovi a v případě neúspěchu prodej přes trh. Podle Zemana se Sobotka nesnažil ostatní účastníky přesvědčit o prodeji 51 procent Telecomu přes trh, jak sám navrhuje, ale diskutoval s nimi o jednotlivých variantách privatizace. Před seminářem preferovalo podle materiálu ministerstva financí prodej přes trh 11 z 18 ministrů. Vláda by měla o variantě prodeje rozhodovat 1. prosince.

Německá vláda opakovala, že případné majetkové nároky německých vysídlenců vůči Polsku nebo Česku nemají podle nedávno zveřejněné mezinárodní expertízy naději u žádných soudů. Kancléř Gerhard Schröder na to poukázal v pátek v Berlíně po setkání s českým premiérem Stanislavem Grossem. "Výsledky posudku platí ve vztahu Německa a Polska stejně tak, jako ve vztahu Německa a České republiky," prohlásil Gerhard Schröder na tiskové konferenci s Grossem.

Posudek, který vypracovali renomovaní právníci z Polska a z Německa, byl nedávno zveřejněn a dospívá k názoru, že případné vyhnanecké žaloby, kterými se chtějí odsunutí Němci domáhat restitucí svého někdejšího majetku na polském území, nemají šanci na úspěch před německými, polskými, ani mezinárodními soudy.

Gross pracovní návštěvou v Berlíně oplácel kancléři říjnový pobyt v Praze. Obě země mají v současnosti dobré vztahy, což neopomněl kancléř znovu zdůraznit. "Jsme přátelé a mezi oběma našimi zeměmi nejsou politické problémy. To byl důvod, proč jsme se mohli soustředit hlavně na evropské otázky," řekl kancléř Schröder po setkání. Praha a Berlín se podle něj v mnohých pohledech na otázky související s EU shodují, ať jde o podporu zahájení přístupových jednání s Tureckem či souhlas s uzavřením přístupových jednání s Rumunskem a s Bulharskem.

Platforma Za renesanci ČSSD chce vyburcovat členskou základnu z letargie, do níž strana upadla po fiasku v letošních volbách. Současné vedení nejsilnější vládní strany v čele s premiérem Stanislavem Grossem je odpovědné za opakované volební porážky, neumí přiznat vlastní odpovědnost a ignoruje kritické hlasy řadových členů, uvedli zástupci frakce na páteční tiskové konferenci v Praze.

Zodpovědný za tristní volební výsledky je podle platformy i místopředseda Zdeněk Škromach, proto jeho ohlášenou kandidaturu na předsednickou funkci nevítají. Členové platformy vyzvali své stranické kolegy, aby na předsjezdových konferencích dali najevo svoji nespokojenost s vedením a se současným směřováním ČSSD. Do čela strany by se měly dostat takové osobnosti, které vrátí straně akceschopnost a budou dodržovat demokratické principy. Ve svém prohlášení platforma nikoho konkrétně nejmenuje, přeje si ale návrat bývalého předsedy Miloše Zemana.

Frakci se nezamlouvá současná koalice ČSSD s lidovci a unionisty. Na druhou stranu odmítá přístup Grosse a dalších členů vedení, kteří podle platformy shazují vinu za volební neúspěch na koaliční partnery, média nebo voliče. "Odpovědnost nese vedení ČSSD, které kritické hlasy členské základny ignoruje, nadále se jí vzdaluje a neřeší v důsledku vlastní neschopnosti," řekl mluvčí platformy Jaroslav Doležal.

Současná politická situace v obou zemích a vzájemné vztahy byly tématem pátečního jednání prezidenta Václava Klause s velvyslancem Spojených států Williamem Cabanissem na Pražském hradě. Tiskový odbor prezidenta nechtěl žádné další podrobnosti sdělit. Podle mluvčího prezidenta Petra Hájka byl rozhovor "velmi přátelský". Oba politici se zřejmě dotkli několika citlivých témat - například oficiální návštěvy Klause ve Washingtonu či otázky zrušení vízové povinnosti pro české občany cestující do USA.

Prezident Klaus od svého nástupu do funkce v roce 2003 podnikl několik cest na druhou stranu Atlantiku, doposud však neuskutečnil oficiální návštěvu. Podle některých komentátorů jeho vztahy s Bílým domem mohl dočasně poznamenat jeho nesouhlas se zahájením americké vojenské operace v Iráku. Některé české i americké zdroje nyní uvádějí, že prezidentově oficiální cestě do Spojených států již téměř nic nebrání. Podle některých informací zbývá pouze dohodnout termín návštěvy.

Nedořešena je stále otázka zrušení víz pro české občany, kteří chtějí navštívit USA. Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda na toto téma několikrát jednal s americkými představiteli, šance na odbourání vízové povinnosti je však stále malá. Česká republika společně s Polskem doufá, že členství v Evropské unii její vyjednávací pozici posílí.

Na tom, jak bude v budoucnosti vypadat Bagdád, se možná z velké části budou podílet Češi. Česko je totiž připraveno pomoci Iráku při obnově jeho válkou poničené metropole tím, že pro něj připraví nový územní plán. Po pátečním setkání s bagdádským guvernérem Alím Hajdarím to řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Šéf diplomacie s iráckými představiteli jednal i o blížících se volbách a bezpečnostní situaci v Iráku. "Projekt je připraven," uvedl Svoboda, podle něhož však zatím není jisté, zda česká strana s projektem na vypracování nového územního plánu uspěje. Iráčané mají nabídku i z Japonska. Pavel Satorie ze společnosti B.O.C.P., která má za úkol najít pro projekt odborníky a sehnat finance, ale uvedl, že mu iráčtí představitelé řekli, že dávají přednost českému návrhu. Projekt podle něj bude sice nákladný, avšak zároveň by to mohlo výrazně pomoci českým firmám usilujícím o zapojení do projektů rekonstrukce Iráku.

"Všechno (realizace projektu) ale souvisí s upevněním bezpečnostní situace," připomněl Svoboda fakt, že Irák se stále potýká s násilnostmi. Většina iráckého území je však podle něj už bezpečná. "Naše země je vystavena terorismu, který už dříve ohrozil celý svět. Elementy, které zaútočily na Světové obchodní centrum v New Yorku a železniční stanice v Madridu jsou dnes aktivní v Iráku," doplnil ministra Hajdarí. Vládě se ale podle něj už daří nad ohnisky odporu vítězit.

Zrušení základní vojenské služby a vzniku plně profesionální armády od 1. ledna příštího roku již nic nebrání. Prezident Václav Klaus ve čtvrtek podepsal zákony, které povinnou vojnu v českých zemích po téměř 140 letech ruší. Branná povinnost bude od začátku příštího roku vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. Namísto vojáků základní služby budou od ledna sloužit v armádě pouze profesionálové, kteří se pro kariéru v uniformě rozhodnou dobrovolně. Po profesionalizaci se má počet příslušníků armády zredukovat z 44.000 na 35.000 lidí - z toho bude 26.200 vojáků z povolání a 8800 občanských zaměstnanců. K letošnímu 31. prosinci skončí také náhradní civilní služba, určená po roce 1989 jako alternativa mladým mužům, kteří z osobních důvodů nechtěli sloužit v armádě. Klaus podepsal i novelu zákona o uznávání odborné kvalifikace občanů z členských zemí Evropské unie. Přijetí normy si vyžádala změna evropské směrnice o systému pro uznávání odborného vzdělávání, která obsahuje seznam různých specifických druhů vzdělání a odborné přípravy.

Zájem českých spotřebitelů o nové beaujolais roste. Jeho prodej loni činil téměř 1500 hektolitrů, což je více než trojnásobek proti roku 1998. Letos se čeká další nárůst, také proto, že po odbourání cel po vstupu do EU by vína měla být zhruba o pětinu levnější. Češi podle odhadů prodejců utratí za nové beaujolais řádově desítky milionů korun. "Veškerý náš dovoz byl prodán ještě před dneškem. Meziroční nárůst činil 38 procent," řekl Alexander Lochman, ředitel firmy Bacchus, která importuje vína a také nové beaujolais. Český spotřebitel přitom podle něj stále více vyhledává kvalitu. Beaujolais z nabídky Bacchusu přijde spotřebitele od 150 korun za láhev.

S fenoménem vídeňské secese a moderny z let 1900 až 1925 se mohou od pátku do konce února seznámit návštěvníci výstavy v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Akce je největším letošním projektem Moravské galerie, její příprava trvala čtyři roky. Stovky exponátů ze skla, dřeva, kovů nebo plakáty a fotografie pocházejí z depozitářů tuzemských i zahraničních muzeí a galerií i z řady soukromých sbírek. Výstava představuje na 800 předmětů, vůbec největší množství děl z období vídeňské secese vystavených pod jednou střechou. Mezi předměty jsou především artefakty užitného umění, tedy nábytek, kovové bytové doplňky a servírovací soupravy, nechybí ani keramické sošky, skleněné vázy a číše, textilie, ale i plakáty a portrétní fotografie. Skvostem výstavy jsou díla designéra Josefa Hoffmana. Patří k moravským umělcům, jejichž tvorba byla vídeňskou secesí značně ovlivněna. Část Hoffmanových děl nebyla dosud veřejně vystavena a pochází ze sbírky Národního muzea v Praze. Expozici koncem roku doplní také detailní výstavní katalog. Součástí výstavy je i řada odborných přednášek a koncerty. Z Brna se výstava přesune v létě do Obecního domu v Praze.

Bývalí příslušníci vojenských Pomocných technických praporů (PTP) opakovaně kritizují způsob, jakým byl jejich nucený pobyt v pracovních táborech ztvárněn televizí. Upozorňují na to, že realita se od filmu Černí baroni i stejnojmenného televizního seriálu velmi lišila. Svou nespokojenost dali bývalí vojáci PTP najevo i na svém sjezdu, který proběhl tento čtvrtek v Praze. "Ve filmu měli pétépáci zbraně, normální výcvik. Naší zbraní byl ale krumpáč a lopata," řekl Pavel Krása, který byl na počátku 50. let nasazen mimo jiné na stavbě vojenského letiště v Hradčanech na Českolipsku. Podle něj se autor předlohy k filmu i seriálu Miloslav Švandrlík dopustil chyby, že se vydává za vojáka PTP, i když jím nikdy nebyl. Rovněž na Zelené Hoře u Nepomuku žádný útvar PTP nikdy neexistoval. Podle Jana Kříže z asociace Vojáci společně je současná prezentace nedůstojná a zlehčuje útrapy, kterými museli příslušníci pomocných praporů projít. V letech 1948 až 1954 prošlo útvary PTP zhruba 60 tisíc lidí. 24 000 z nich bylo v 90. letech za nucené práce v lomech, dolech, lesích či na stavbách letišť odškodněno.

Český komisař Vladimír Špidla je spokojen s tím, jak se vyřešila krize kolem Evropské komise a jak silnou podporu nová exekutiva EU v Evropském parlamentu dostala. Evropské komisi vyslovilo důvěru 449 europoslanců proti 149. Přítomných bylo 680 z celkového počtu 732 europoslanců. Vladimír Špidla po hlasování uvedl, že je rád, že končí prodloužené provizorní období a těší se od pondělka do práce. Sdílí hodnocení předsedy EK Josého Barrosa, že způsob řešení krize posílil demokracii v EU. Je také rád, že od pondělka bude moci naplno pracovat jako komisař pro sociální věci. "Je to obor, který docela dobře znám a už mi vadilo, že nemohu dělat víc konkrétního," uvedl. V minulých týdnech se připravoval, studoval podkladové materiály, vedl různá jednání. "Nebyla to ale příjemná situace, protože můj status byl opravdu neoficiální, těžko se dalo k něčemu dospět." Nyní se bude připravovat na úterní debatu v parlamentním výboru pro kontrolu rozpočtu. Jde o několik desítek miliard eur pro sociální fondy na pětileté období. Čeká ho také příprava směrnice o zřízení institutu pro rovnost mužů a žen a zejména kontroverzní směrnice o pracovní době, jež se bude týkat 250 milionů pracujících v EU. Vedle vlastní agendy se komisař musí starat také o ostatní návrhy legislativy, o kterých komise rozhoduje kolektivně. Špidlu zajímají hlavně otázky školství a celoživotního vzdělávání. Hodlá se také věnovat daňové politice, energetice a mezinárodním vztahům.