Zprávy | Z archivu rubriky


Česko bylo první zemí, která nabídla Slovensku pomoc při odstraňování následků ničivé vichřice ve Vysokých Tatrách. Při návštěvě Brna to řekl slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Slovensko podle něj nabídku jistě využije poté, co zmapuje škody, a co se do postižených oblastí plně vrátí život. Na případné požadavky východních sousedů nyní čeká české ministerstvo zahraničí. Za nejdůležitější Dzurinda pokládá, aby Češi na Tatry nezanevřeli. Pomoci jim podle něj mohou například tím, že v nich stráví nejbližší prázdniny, i když tyto hory již nejsou tak krásné, jako bývaly. "Má to obrovský význam neodepsat Tatry a ukázat, že jsou stále naše, ať už jako náš (slovenský) národní symbol, nebo Čechů, kteří je rádi navštěvují," doplnil premiér. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda nabídl slovenskému kolegovi Eduardu Kukanovi telefonicky pomoc krátce po vichřici. Česko touto cestou vyzvalo Slovensko, aby vytvořilo seznam toho, v čem potřebuje pomoci. "Můžeme nabídnout stroje, lidi a lze také jednat i o uvolnění případných finančních prostředků," řekl ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Dzurinda českou nabídku vítá. "Přijde čas, kdy se do Tater vrátí život, a pak se obrátíme na naše spojence s prosbou o pomoc expertů nebo o materiální pomoc," doplnil premiér. Očekává, že zájem české veřejnosti o obnovu Tater bude velký. Vysoké Tatry jsou totiž častým cílem výletů českých občanů. "Bezpochyby v nich tvoří největší skupinu zahraničních turistů," uvedl Kolář. Páteční vichřice, která zničila značnou část Tater, si vyžádala dva lidské životy; jednou z obětí byl i český turista. Větrná smršť zničila či vážně poškodila polovinu ze 46.000 hektarů tatranských lesů. Podle prvních odhadů dosáhnou škody několika miliard korun a obnova Tater potrvá několik desítek let.

Předseda dozorčí rady Škoda Auto a šéf Českého svazu ledního hokeje Vratislav Kulhánek se bude u soudu bránit proti evidenci svého jména v oficiálních seznamech spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti (StB). "Žaloba (na určení oprávnění evidence) bude projednána 29. listopadu," potvrdil ČTK mluvčí pražského městského soudu Martin Valehrach. Ministerstvo vnitra zveřejnilo oficiální seznamy spolupracovníků StB loni na jaře. Řada lidí však považuje evidenci za neoprávněnou a podala na ministerstvo vnitra žaloby. Mediálně nejznámějším případem je spor herečky Jiřiny Bohdalové, která u soudu již pravomocně vyhrála a dosáhla výmazu svého jména ze seznamu. Případem neoprávněných evidencí se ale ještě bude zabývat Nejvyšší soud, který má určit, zda je výmaz v případě neoprávněné evidence opravdu možný. Podle jednoho právního názoru jej neumožňuje novela zákona o zpřístupnění svazků StB. Ta vnitru ukládá, aby evidenci tajných spolupracovníků zveřejnilo, nehovoří ale o tom, co udělat s evidencemi neoprávněnými. Druhý právní názor je - výmaz umožňuje Listina základních práv a svobod. Jméno a rodné číslo Vratislava Kulhánka se v seznamech spolupracovníků StB objevilo pod krycím jménem Luboš. "Když v roce 1997 ta poměrně silná kampaň začala, tak jsem vedení (Škodovky) předložil všechno, co se dalo. A odpověď byla jasná: Není co řešit, je to v pohodě," popsal Kulhánek již dříve reakci svého zaměstnavatele na tehdy vzniklou situaci. Soudit se ale tehdy odmítal.

Český ministr obrany Karel Kühnl v sobotu podnikl svou první návštěvu českého vojenského kontingentu v jihosrbském Kosovu. Nejprve v hlavním městě provincie Prištině jednal s velitelem vojsk KFOR Yvesem de Kermabonem, potom odjel na základnu 5. česko- slovenského praporu v Šajkovaci, kde se setkal se šéfem české jednotky. Velitel KFOR je podle Kühnla s prací českých vojáků spokojen. Ministerstvo obrany počítá s tím, že příští kontingent, který v Kosovu nastoupí v prosinci, bude lépe vybaven a trénován na případné etnické nepokoje. Jednotky musí být připraveny na podobné násilí, které si v Kosovu na jaře vyžádalo desítky mrtvých. Se zřetelem na nepokoje se Kühnl s Kermabonem shodli na tom, že se musí zlepšit zpravodajská činnost mezinárodních sil. Podle Kühnla musí být cílem mezinárodní politiky vůči Kosovu decentralizace a autonomizace jednotlivých částí provincie. Zmínil se i o chystané reorganizaci sil KFOR. V případě, že ji Severoatlantická aliance schválí, bude Česko zřejmě velet jednomu z nových vojenských útvarů. Do Kosova by v takovém případě vyslalo k současným čtyřem stovkám dalších 200 vojáků. Nyní Češi a Slováci spadají pod finské velení. Česko se mise KFOR pod vedením Severoatlantické aliance účastní od roku 1999, kdy byla tehdejší Miloševičova Jugoslávie donucena mezinárodní spojeneckou operací Allied Force ukončit vyhánění albánské menšiny z Kosova. Provincie je od té doby spravována mezinárodním společenstvím.