Zprávy | Z archivu rubriky

Cílem dalších teroristických útoků podobných těm ze září 2001 v New Yorku či loňským v Madridu by mohla být střední či severní Evropa. Při setkání s novináři u příležitosti zahájení dvoudenní konference mapující proměny české obranné a bezpečnostní politiky za uplynulých 15 let se na tom dnes shodli někteří čeští experti. Na dotaz ČTK, zda Česku hrozí nebezpečí ze strany mezinárodního terorismu, bývalý náčelník generálního štábu Karel Pezl uvedl: "Ano, potencionálně určitě. Už se to stalo a zase se to někde stane. Ta hrozba existuje, mluví se teď například o severní Evropě." Bývalý náměstek ministra obrany Antonín Rašek k tomu uvedl, že jedním z hlavních problémů současného boje proti teroristům je fakt, že nelze předvídat, kde udeří. "Myslím však, že můžeme počítat s tím, že další zásah bude třeba v severských státech nebo i ve střední Evropě, protože teroristé se pokoušejí znepokojovat celý svět."

Česko bylo první zemí, která nabídla Slovensku pomoc při odstraňování následků ničivé vichřice ve Vysokých Tatrách. Při návštěvě Brna to řekl slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Slovensko podle něj nabídku jistě využije poté, co zmapuje škody, a co se do postižených oblastí plně vrátí život. Na případné požadavky východních sousedů nyní čeká české ministerstvo zahraničí. Za nejdůležitější Dzurinda pokládá, aby Češi na Tatry nezanevřeli. Pomoci jim podle něj mohou například tím, že v nich stráví nejbližší prázdniny, i když tyto hory již nejsou tak krásné, jako bývaly. "Má to obrovský význam neodepsat Tatry a ukázat, že jsou stále naše, ať už jako náš (slovenský) národní symbol, nebo Čechů, kteří je rádi navštěvují," doplnil premiér. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda nabídl slovenskému kolegovi Eduardu Kukanovi telefonicky pomoc krátce po vichřici. Česko touto cestou vyzvalo Slovensko, aby vytvořilo seznam toho, v čem potřebuje pomoci. "Můžeme nabídnout stroje, lidi a lze také jednat i o uvolnění případných finančních prostředků," řekl ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Dzurinda českou nabídku vítá. "Přijde čas, kdy se do Tater vrátí život, a pak se obrátíme na naše spojence s prosbou o pomoc expertů nebo o materiální pomoc," doplnil premiér. Očekává, že zájem české veřejnosti o obnovu Tater bude velký. Vysoké Tatry jsou totiž častým cílem výletů českých občanů. "Bezpochyby v nich tvoří největší skupinu zahraničních turistů," uvedl Kolář. Páteční vichřice, která zničila značnou část Tater, si vyžádala dva lidské životy; jednou z obětí byl i český turista. Větrná smršť zničila či vážně poškodila polovinu ze 46.000 hektarů tatranských lesů. Podle prvních odhadů dosáhnou škody několika miliard korun a obnova Tater potrvá několik desítek let.

Nejméně 350 vojáky přispěje Česká republika do vznikajících sil rychlé reakce Evropské unie. Česká armáda by spolu s partnery z Německa a Rakouska měla vytvořit jedno z 13 samostatných bojových uskupení, k jejichž vytvoření se v Bruselu zavázali ministři obrany EU. První z bojových uskupení EU, každé o síle asi 1500 vojáků a schopné do 15 dnů hasit krize kdekoli na světě, by mělo uzřít světlo světa již napřesrok. Česká republika počítá se svým příspěvkem podle ministra Karla Kühnla nejdříve od roku 2007. Ale technická jednání ještě probíhají a tedy ani datum zformování skupiny s Němci a Rakušany ještě není definitivně stanoveno. "Od počátku roku 2007 budeme připraveni vyslat zhruba 350 vojáků. Měla by to být klasická pěchota včetně dopravních prostředků a zbraní, ale (bude) také zabezpečena součástmi speciálních sil, jako chemici, zdravotníci, vojenská policie, meteorologové a další služby," uvedl Kühnl s tím, že tito specialisté nejspíš zvýší početní stav české jednotky. Bojové skupiny mají být nástrojem společné obranné politiky EU, ale Kühnl si nemyslí, že by šlo o nějakou předzvěst "evropské armády", na to se příliš liší pohledy jednotlivých členských zemí. O nasazení evropských sil do akce mají rozhodovat všechny členské státy, a to jednomyslně.

Prezident také vytkl kabinetu, že návrh evropské ústavy schválil těsně před jejím podpisem v Římě, a neumožnil tak diskusi. Gross byl překvapen a řekl, že o podpisu euroústavy s prezidentem hovořil již dávno před podpisem a na diskusi bude dost času před ratifikací. "Já mám pocit, že pan prezident přeci jenom začíná v tuto chvíli zbytečně eskalovat některé problémy," uvedl tehdy premiér. Odlišný názor mají oba politici i na obsah ústavy. Pár minut před tím, než Gross odjel na Pražský hrad, odmítl Klausovy názory na smlouvu EU. Prezident se obává, že pokud začne dokument platit, národní státy se v EU rozpustí. Gross ale tvrdí, že ústava naopak posílí pozici České republiky v unii.

Václav Havel, který je na návštěvě Tchaj-wanu, podle agentury AFP uklouzl a zlomil si nohu. Agentura o tom dnes informovala s odvoláním na tchajwanský vládní zdroj. Bývalý český prezident podle něj ruší plánovanou cestu do Thajska a Indonésie a v úterý odlétá do vlasti; do Česka přiletí ve středu a bude pravděpodobně muset podstoupit chirurgický zákrok. Havlův tajemník Jakub Hladík ale zatím informace o zrušení zbytku cesty nepotvrdil a zprávy o údajném zranění tlumil. Český exprezident upadl v pátek v koupelně hotelového pokoje krátce po příletu do metropole Tchaj-peje, která byla první zastávkou na jeho cestě po Asii, napsala agentura AP. "Ozvalo se malé křupnutí v noze," citovala agentura mluvčího tchajwanského ministerstva zahraničí. Dopolední program Havel absolvoval v kolečkovém křesle. Havel letos Asii již jednou navštívil. V lednu se ale musel náhle vrátit z Indie kvůli potížím s dýcháním. Cestu na Tchaj-wan a do Thajska musel tehdy zrušit. Zánět průdušek ho pak trápil s malými přestávkami poměrně dlouho. Zkrátit svoji cestu po Asii musel bývalý český prezident také v únoru 1994, kdy si během návštěvy Thajska zlomil žebro.

Předseda dozorčí rady Škoda Auto a šéf Českého svazu ledního hokeje Vratislav Kulhánek se bude u soudu bránit proti evidenci svého jména v oficiálních seznamech spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti (StB). "Žaloba (na určení oprávnění evidence) bude projednána 29. listopadu," potvrdil ČTK mluvčí pražského městského soudu Martin Valehrach. Ministerstvo vnitra zveřejnilo oficiální seznamy spolupracovníků StB loni na jaře. Řada lidí však považuje evidenci za neoprávněnou a podala na ministerstvo vnitra žaloby. Mediálně nejznámějším případem je spor herečky Jiřiny Bohdalové, která u soudu již pravomocně vyhrála a dosáhla výmazu svého jména ze seznamu. Případem neoprávněných evidencí se ale ještě bude zabývat Nejvyšší soud, který má určit, zda je výmaz v případě neoprávněné evidence opravdu možný. Podle jednoho právního názoru jej neumožňuje novela zákona o zpřístupnění svazků StB. Ta vnitru ukládá, aby evidenci tajných spolupracovníků zveřejnilo, nehovoří ale o tom, co udělat s evidencemi neoprávněnými. Druhý právní názor je - výmaz umožňuje Listina základních práv a svobod. Jméno a rodné číslo Vratislava Kulhánka se v seznamech spolupracovníků StB objevilo pod krycím jménem Luboš. "Když v roce 1997 ta poměrně silná kampaň začala, tak jsem vedení (Škodovky) předložil všechno, co se dalo. A odpověď byla jasná: Není co řešit, je to v pohodě," popsal Kulhánek již dříve reakci svého zaměstnavatele na tehdy vzniklou situaci. Soudit se ale tehdy odmítal.

Jedno z prvních vystoupení Vladimíra Špidly v roli evropského komisaře bude virtuální. Na pondělní ráno, kdy se ujímá funkce, totiž připravil pozdravný videoklip s krátkým proslovem pro téměř 730 zaměstnanců generálního ředitelství v Bruselu. Videoklip a text poselství budou na vnitřní počítačové síti zpřístupněny v pondělí, kdy vedle Špidly začínají oficiálně pracovat i ostatní členové Evropské komise. Ve svém projevu slibuje český eurokomisař otevřenost. "Chtěl bych vás ujistit, že během času, kdy budu ve funkci, budu otevřený vašim myšlenkám a nápadům," uvádí se v nahrávce. Špidla proslov namluvil ve francouzštině, angličtině a němčině. EU podle něj potřebuje ekonomický růst a vyšší zaměstnanost, ale současně nesmí zapomenout na sociální ochranu, solidaritu a soudržnost. "Mezera mezi bohatšími a chudšími členskými zeměmi se musí v nadcházejících letech snížit. To je mé krédo," uvádí. Pomoci by tomu podle něj měla takzvaná lisabonská agenda, což je plán hospodářského růstu EU, podle něhož by se unie v roce 2005 měla stát nejsilnější ekonomikou světa.

Tající sníh a noční mráz by mohly v pondělí způsobit náledí na silnicích. V dopoledních hodinách se může ledovka tvořit ojediněle v Čechách. Odpoledne a k večeru by měla být častější na Moravě a ve Slezsku. Upozornění na nebezpeční námrazy vydal Český hydrometeorologický ústav. Vlivem fronty přecházející od západu začne v pondělí k ránu padat sníh v západních Čechách a postupně se sněžení rozšíří na celé území republiky. Později bude v Čechách přecházet v déšť, v polohách nad 700 metrů nad mořem v déšť se sněhem. Srážky mohou namrzat a vytvářet ledovku. Na Moravě a ve Slezsku by mělo sněžit po většinu dne. V pozdních odpoledních hodinách se srážky změní v dešťové, místy mrznoucí, které budou vytvářet náledí.

Řada kapel a hudebníků v sobotu v pražském klubu Abaton podpořila českou pobočku ekologického hnutí Greenpeace. Výtěžek z koncertu bude použit na spotřebitelskou kampaň české organizace Greenpeace. Podle mluvčího ekologického hnutí Zbyňka Havránka je cílem kampaně ukázat spotřebiteli, že má možnost. volby. Může koupit dražší, ale k životnímu prostředí šetrnější výrobek. Podle sdružení je také v silách zákazníků naléhat na velkovýrobce, aby nepoužívali škodlivá chemická hnojiva. Na koncertě vystoupili Roman Holý, Matěj Ruppert, Pavel Mrázek a Olda Krejčoves z kapely Monkey Business, skupiny Bengas, Abraxas, November 2nd, Posmrtné zkušenosti a projekt Space Junkie and Planet Savers. Dále se představila například Fabrica Atomica a Oskar Petr, Blanka Šrůmová, Deset očí, No Side, Ilam a dýdžejové Tráva, Stanzim, Josef Sedloň, Mucho, Milo a Basement Pirates. Součástí akce, která začala již odpoledne, byly také filmové projekce, výstava fotografií o činnosti Greenpeace a módní performance.

Český ministr obrany Karel Kühnl v sobotu podnikl svou první návštěvu českého vojenského kontingentu v jihosrbském Kosovu. Nejprve v hlavním městě provincie Prištině jednal s velitelem vojsk KFOR Yvesem de Kermabonem, potom odjel na základnu 5. česko- slovenského praporu v Šajkovaci, kde se setkal se šéfem české jednotky. Velitel KFOR je podle Kühnla s prací českých vojáků spokojen. Ministerstvo obrany počítá s tím, že příští kontingent, který v Kosovu nastoupí v prosinci, bude lépe vybaven a trénován na případné etnické nepokoje. Jednotky musí být připraveny na podobné násilí, které si v Kosovu na jaře vyžádalo desítky mrtvých. Se zřetelem na nepokoje se Kühnl s Kermabonem shodli na tom, že se musí zlepšit zpravodajská činnost mezinárodních sil. Podle Kühnla musí být cílem mezinárodní politiky vůči Kosovu decentralizace a autonomizace jednotlivých částí provincie. Zmínil se i o chystané reorganizaci sil KFOR. V případě, že ji Severoatlantická aliance schválí, bude Česko zřejmě velet jednomu z nových vojenských útvarů. Do Kosova by v takovém případě vyslalo k současným čtyřem stovkám dalších 200 vojáků. Nyní Češi a Slováci spadají pod finské velení. Česko se mise KFOR pod vedením Severoatlantické aliance účastní od roku 1999, kdy byla tehdejší Miloševičova Jugoslávie donucena mezinárodní spojeneckou operací Allied Force ukončit vyhánění albánské menšiny z Kosova. Provincie je od té doby spravována mezinárodním společenstvím.