Zprávy | Z archivu rubriky


Občanská demokratická strana jasně vyhrála letošní doplňovací volby do Senátu. Její kandidáti zvítězili celkově v 18 z 27 obvodů a občanští demokraté navíc získali devět senátorů. Strany vládní koalice naopak o osm křesel přišly. Totálně propadla zejména ČSSD, neobhájila ani jedno ze tří křesel. Ze sedmi finalistů KDU-ČSL uspěli jen tři, a strana tak v horní komoře celkově čtyři místa ztratila. Nejmenší vládní strana - Unie svobody - uspěla se svým kandidátem jen v jednom obvodu a přišla o jednoho senátora. Stejného výsledku dosáhla i KSČM, a to i přes to, že měla ve finále devět kandidátů. Druhé kolo senátních voleb oslovilo jen necelých 18 a půl procenta voličů. Je to historicky nejnižší účast ve volbách do horní komory. V devíti obvodech na sebe narazili kandidáti ODS a KSČM. V osmi případech uspěli občanští demokraté. Liberec bude zastupovat Přemysl Sobotka, Český Krumlov Tomáš Jirsa, Ústí nad Labem Pavel Sušický. Za Jičínsko usedne do Senátu Jiří Liška, za Blansko Vlastimil Sehnal, Brno-venkov obhájil stávající senátor Tomáš Julínek, Bruntálsko bude nově zastupovat Jiří Žák a Kromřížsko Zdeněk Janalík. Jediným komunistou, který vyhrál souboj s občanskými demokraty, je Vlastimil Balín v Mostě. Občanští demokraté porazili také trojici kandidátů sociální demokracie. Na Táborsku zvítězil Pavel Eybert, v Kutné Hoře Bedřich Moldan a v Olomouci Jan Hálek. Nerozhodně skončil souboj ODS a KDU-ČSL. Šest obvodů si rozdělili takto: v Berouně, Novém Jičíně a Hodoníně vyhráli občanští demokraté - Jiří Oberfalzer, Milan Bureš a Alena Venhodová. Lidovci mají Ústí nad Orlicí, Jihlavu a Brno-město. V Senátu je budou zastupovat Ludmila Müllerová, Václav Jehlička a Rostislav Slavotínek. Smírně skončil také duel občanských demokratů s Unií svobody. Zatímco v Praze 6 vyhrál Karel Schwarzenberg z koalice Unie svobody- DEU a ODA, v Pardubicích uspěl Jiří Stříteský z ODS. Výsledky v ostatních obvodech: Karlovy Vary bude v Senátu zastupovat Evropský demokrat Jan Horník, Prahu 10 Jaromír Štětina za Stranu zelených, Prahu 11 Jan Nádvorník z ODS, Mělník Jiří Nedoma také z ODS a Ostravu-město Liana Janáčková za Nezávislé. Jediný souboj, kde nebyl ve hře kandidát ODS, se odehrál ve Frýdku- Místku. Tam vyhrál Igor Petrov ze Sdružení nezávislých kandidátů. V tomto obvodu přišlo k volbám vůbec nejméně lidí - pouze 13 a půl procenta. Největší zájem byl v Praze 6, kde účast dosáhla téměř 29 procent.

Vláda by se měla v úterý zabývat způsobem prodeje státních 51,1 procenta v Českém Telecomu. Podle důvěryhodného zdroje je však možné, že kvůli rozdílným názorům kabinet rozhodnutí odloží. Ministr Sobotka a vicepremiér Martin Jahn se vyslovili pro prodej přes trh, naopak ministři informatiky Vladimír Mlynář a průmyslu Milan Urban jsou pro nabídku akcií jednomu strategickému investorovi. Premiér Stanislav Gross již dříve uvedl, že je spíše pro prodej na kapitálovém trhu, pokud by to neznamenalo výrazně nižší cenu.

Varianta tržního prodeje je podle ministerstva financí politicky i ekonomicky transparentní, rychlá, je jisté její dokončení a není nutné žádat schválení Evropskou komisí. Nevýhodou je případná nižší cena kvůli kapacitě trhu. Varianta prodeje podílu strategickému investorovi, kterou prosazuje Mlynář, je podle návrhu MF časově náročnější a musí ji schvalovat Evropská komise, což může trvat od dvou do 18 měsíců. Podle resortu financí nový vlastník prý může klást pro vládu nepřijatelné podmínky a zároveň bude muset nabídnout odkup akcií minoritním akcionářům, což by mělo negativní dopad na tuzemský kapitálový trh, který bojuje s malým objemem obchodovaných titulů. Za výhodu návrh MF považuje, že transakce není závislá na situaci na kapitálových trzích a stát by mohl získat prémii za prodej kontrolního balíku akcií. Prodej přes trh by však volila i většina analytiků.

S předpokládaným výnosem z privatizace počítá státní rozpočet na příští rok. Ekonomové odhadují cenu na 50 až 65 miliard korun.

Česká republika možná prohrála arbitráž se společností CME i na základě zfalšovaného dokumentu. Naznačila to páteční výpověď bývalé vedoucí úřadu rady pro vysílání Heleny Havlíkové před sněmovní vyšetřovací komisí. Nic to však nemění na tom, že stát už firmě CME zaplatil více než deset miliard korun za znehodnocení její investice do televize Nova.

Předseda komise Stanislav Křeček (ČSSD) novinářům řekl, že dva ze tří arbitrů stockholmské arbitráže měli zřejmě od počátku úmysl Českou republiku poškodit. Připomněl, že stockholmská arbitráž kladla důraz na údajný zápis z vysílací rady, v němž jedna z vět naznačovala možnou dohodu šéfa Novy Vladimíra Železného se členy rady o postupu proti zahraničním vlastníkům televize. Havlíková však znovu prohlásila, že dokument nebyl oficiálním zápisem z rady, ale maximálně jejími osobními poznámkami. Inkriminovaná věta v nich navíc prý nebyla vůbec. "Pakliže platí to, co řekla paní doktorka Havlíková, že ta věta, která teď tam je, tam původně nebyla, tak musel projít rukou někoho, kdo ten zápis jednoduše řečeno zfalšoval," uvedla místopředsedkyně sněmovny, členka komise Miroslava Němcová (ODS).

Havlíková navíc poslancům oznámila, že v době arbitráže se seznámila s analýzou vypracovanou na žádost ministerstva financí. Z dokumentu údajně vyplývalo, že udělení licence na vysílání Novy společnosti CET 21 má takové právní vady, že je od začátku neplatné. Právníci Clifford Chance jí prý řekli, že dokument použijí, pokud se arbitráž bude vyvíjet pro stát špatně. Křeček a Němcová uvedli, že je to pro ně novinka. Poslanci si analýzu vyžádají a budou chtít vědět, zda ji vůbec někdo využil. Republiku ve sporu zastupovala právě kancelář Clifford Chance. Ze slov Němcové vyplynulo, že si není jista tím, zda právní ochrana ČR fungovala dobře.

Arbitráž se CME má původ v počátku 90. let. Mediální rada tehdy udělila společnosti CET 21 licenci na vysílání, rozjezd televize Nova ale financovali zahraniční investoři prostřednictvím firmy ČNTS. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel se svými partnery ze CME, kteří většinově vlastnili ČNTS. Pře vyústila ve tři arbitráže. Výsledkem jedné z nich je, že stát zaplatil CME přes deset miliard korun za znehodnocení její investice do Novy.