Zprávy | Z archivu rubriky

Předsedové vlád České republiky, Německa a Španělska Stanislav Gross, Gerhard Schröder a José Luis Zapatero vyzvali všechny Evropany ke schválení ústavy Evropské unie. Ve společném stanovisku, které zveřejnil francouzský list Le Monde napsali, že ústava "v sobě obsahuje pouze pokrok a neznamená žádný krok zpět" v budování Evropy. V sobotu článek otiskne i německý deník Frankfurter Rundschau. Premiéři, kteří zároveň vedou sociálnědemokratické strany ve svých zemích, v dokumentu uvádějí, že hodnoty zakotvené v ústavě tvoří i součást hodnot evropské sociální demokracie. Díky této ústavě bude podle nich EU účinnější, pevnější a demokratičtější.

Gross, Schröder a Zapatero ve výzvě zdůrazňují, že ústava tvoří pevný základ pro silnou a akceschopnou Evropskou unii, která se tak může lépe než kdykoli předtím zhostit své sociální odpovědnosti. Vyzdvihují, že ústava "nabízí možnost kodifikovat a dál rozvíjet sociální dimenzi Evropské unie", "výslovně zakotvuje roli sociálních partnerů" a "dává jakékoli skupině členských států možnost postupovat v oblasti sociálních práv rychleji". Označují ji za významný mezník i v tom smyslu, že jejím prostřednictvím vytvářejí staří i nové členové společně podmínky k tomu, aby byla rozšířená EU schopna rozhodování a byla politicky zvladatelná.

Za ovlivňování soudu označil přerovský soudce Michal Jelínek angažovanost některých poslanců v kauze bývalého důstojníka Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimíra Hučína. Poukazuje především na dopisy, kterými se poslanci na soudce obrátili s požadavkem, aby Hučínův proces byl veřejný. Podle soudce jejich kroky svědčí o neznalosti právního řádu. Poslanci ale odmítají, že by soudce chtěli ovlivnit. "Udivují mě někteří poslanci, kteří se obracejí přímo na mě s tím, abych zařídil, aby proces byl veřejný. Pokud se na mě obracejí poslanci s konkrétní výzvou, jako ovlivňování to chápu. Minimálně to svědčí o neznalosti právního řádu České republiky," řekl ČTK přerovský soudce Michal Jelínek. Přerovský okresní soud projednává případ bez účasti veřejnosti, protože se obává vyzrazení utajovaných skutečností.

Podle Jelínka je úsměvné, když se o otázce veřejného procesu vyjadřují také poslanci na půdě parlamentu. "Nemůže existovat žádný orgán, který by soudu nařizoval, jak má v rámci své pravomoci postupovat. Nemůže o tom rozhodovat ani ministr, ani prezident, ani poslanci, ani vláda. To bychom nebyli právním státem," podotkl soudce.

Poslankyně Táňa Fischerová, která byla jednou z těch, kdo se na soudce písemně obrátil, odmítá, že by soudce chtěla ovlivnit. "Povinnost poslance je přeci podporovat demokratický proces v této zemi. Byl to slušný dopis, ve kterém jsme napsali, že je v zájmu veřejnosti, aby to, co není nutné, aby bylo tajné, bylo odtajněno. Mohl by vědět, že veřejnost se o to zajímá," řekla ČTK poslankyně.

Obžaloba viní Hučína z toho, že v 90. letech jako důstojník BIS vyvolával v lidech pocit ohrožení levicovým extremismem, přechovával tajné materiály, neoprávněně shromažďoval osobní data a nelegálně držel zbraně a výbušniny.

Jadernou elektrárnu Temelín prověří mezinárodní organizace provozovatelů jaderných zařízení WANO, která vznikla v reakci na havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Prověrka, která se v Temelíně zaměří například na organizaci a řízení, kvalifikaci, výcvik a radiační kontrolu, začne v pondělí a skončí 10. prosince. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Do Temelína podle něj přijede 19 odborníků z deseti států světa, organizaci pozvalo vedení elektrárny. Nebesář dodal, že odborné zastoupení zde budou mít například USA, Francie, Finsko, Rusko, Ukrajina nebo Velká Británie.

Odborníci budou během mise chodit po celé elektrárně a mají právo klást zaměstnancům elektrárny otázky. Po skončení prověrky sepíšou závěrečnou zprávu, již předají provozovateli elektrárny. "Zpráva bude obsahovat doporučení a vymezení oblastí pro zlepšení," řekl Nebesář. Dodal, že za jeden nebo dva roky se uskuteční takzvaná následná prověrka, jež prověří, jak elektrárna s doporučením expertů naložila.

WANO provede za rok po celém světě asi 20 těchto prověrek. V elektrárně Dukovany se uskutečnila v roce 1997. Doporučení z této mise se týkala pouze dílčích nedostatků, uvedl ředitel sekce bezpečnost Úseku jaderná energetika, Ivo Kouklík, který má přípravu temelínské prověrky WANO na starosti.

Poslanecká sněmovna schválila prodloužení české vojenské mise v silách KFOR v Kosovu i v příštím roce. Počátkem listopadu s tím souhlasil Senát, takže dalšímu působení českých vojáků v této jihosrbské provincii nic nebrání. Naopak schvalování české účasti v dalších zahraničních operacích v příštím roce dolní komora odložila na prosinec. Zatím tak není jasné, zda se čeští vojáci příští rok zapojí i do operací v Afghánistánu a Bosně a Hercegovině a sil rychlé reakce NATO. Otazník zatím visí i nad pomocí českých vojenských zdravotníků v Iráku a výcviku až 100 iráckých vojáků v Česku. Všech těchto misí by se měly účastnit desítky a stovky českých vojáků a Česko by to stálo skoro 1,25 miliardy korun. Horní komora všechny tyto operace podpořila už počátkem listopadu, ale bez souhlasu sněmovny se jich čeští vojáci nemohou zúčastnit.

Jádrem problému je především spor mezi vládní koalicí a opoziční ODS o to, kolika zahraničních misí by se čeští vojáci měli příští rok účastnit. ODS je maximálně pro tři, přičemž hlavní výhrady má k zapojení českých vojáků do operace Evropské unie v Bosně a Hercegovině.

Hlavní město Praha se postavilo proti návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní, schváleném poslanci. Praha by podle něho dostávala o téměř čtyři miliardy korun méně, než předpokládala původní vládní novela. Zastupitelé ve čtvrtek jednohlasně uvedli, že s podílem pražského kraje nesouhlasí a požádali o jeho přehodnocení. Usnesení město doručí předsedům obou parlamentních komor. "Návrh prakticky znamená, že Praha bude mít 1,3 miliardy korun místo pěti miliard," řekl primátor Pavel Bém (ODS). Praha se podle něho pokusí prostřednictvím Senátu vrátit novelu do původního stavu. Pokud by se to nepodařilo, město by podle Béma muselo šetřit v běžných výdajích.

Společnost Albio otevřela na pražském náměstí 14. října na Smíchově největší tuzemskou prodejnu s biopotravinami. Od zahájení činnosti v roce 2003 je to třetí obchod v hlavním městě pod touto značkou. "Zájem lidí i tržby rostou, ale je třeba ještě hodně investovat do vzdělávání," řekla ČTK Hana Zemanová z Albia. Firma provozuje také biopekárnu a biorestauraci v rámci komplexu v Truhlářské ulici.

Domácí trh s biopotravinami by měl v dalších třech až pěti letech meziročně růst o 20 až 30 procent. Odhaduje to agentura Green marketing. Loni obrat na trhu s tímto zbožím činil podle odhadů asi 180 milionů korun, což byl meziroční nárůst o 16,6 procenta. Bioprodukty ale tvořily méně než 0,1 procenta spotřeby potravin. Průměr EU je dvě až tři procenta.

Ke konci loňského roku bylo v Česku 810 ekologicky hospodařících zemědělců a podniků. Plochy obhospodařované tímto způsobem představovaly 255.000 hektarů, tedy téměř šest procent zemědělské půdy. Průměr EU je asi čtyři procenta.

Česká fotbalová reprezentace do 18 let remizovala ve druhém přátelském utkání v Portugalsku 1:1. Svěřenci Jaroslava Horáka ještě osm minut před koncem vedli díky gólu obránce Pimpary, ale pak vyrovnal Araujo. První zápas vyhráli v úterý Portugalci 2:0.

ODS bude mít poprvé ve své historii předsedu, kterému bude každý měsíc vyplácet plat. Rozhodlo o tom ve čtvrtek grémium ODS. Lídr občanských demokratů Mirek Topolánek, který po odchodu ze Senátu nezastává žádnou placenou politickou funkci, bude dostávat stejný plat jako předseda poslaneckého klubu včetně finančních náhrad. ODS nezveřejnila přesnou sumu, kolik bude Topolánkovi platit. Podle výpočtu ČTK mělo by to být přes 72.000 korun měsíčně, které nyní pobírá šéf frakce Vlastimil Tlustý. Topolánek dosud jako místopředseda Senátu bral základní mzdu převyšující 88.000 korun.

Pravidelné příplatky ke svým důchodům budou dostávat nejen političtí vězni z prvních dvaceti let komunismu, ale i ti, co byli za své politické názory v žaláři v letech 1968 až 1989. Rozhodla o tom vláda. Původní návrh ministerstva vnitra počítal s tím, že odškodněni budou odpůrci komunismu pouze z let 1948 až 1968. Příplatek 50 korun za každý započatý měsíc pobytu ve vězení nebo v pracovním táboře však nyní dostanou i političtí vězni z normalizačních let. Rozšíření skupiny odškodněných občanů podle vlády nebude znamenat velké finanční břímě, protože drastického zacházení s odpůrci režimu v 70. a 80. letech v porovnání s předcházejícím obdobím ubylo.

Člověk, který strávil v komunistickém vězení či pracovním táboře šest let, by tak měl dostal k penzi přidáno 3600 korun měsíčně. Vdovám či vdovcům navrhovalo ministerstvo vnitra vyplácet paušální částku mezi 1500 a 2500 korun měsíčně. Vláda by měla na tyto účely uvolnit v příštím roce 280 milionů korun. O příplatku k důchodům může kabinet rozhodnout sám a nepotřebuje k tomu souhlas parlamentu.

Někdejší hospodářskou usedlost Jezerka v Nuslích předal ve čtvrtek nájemci Janu Hrušínskému a jeho divadelní společnosti starosta Prahy 4 Zdeněk Hovorka. Divadlo ve zrekonstruovaném objektu nalezlo střechu nad hlavou na minimálně deset let. "Scénu oficiálně otevřeme 2. prosince komedií Woodyho Allena Zahraj to znovu, Same," uvedl Hrušínský, který nebude repertoár stavět na laciném bulváru. "Hledáme inteligentní komedie, vedle nichž uvedeme i vážnější tituly. Například 8. prosince to bude hra Manuela Puiga Vabank s Blankou Bohdanovou a Janou Preissovou. Nadále budeme jezdit po zájezdech, do konce roku vyjedeme do Třince, Ostravy, Pelhřimova, Kroměříže, Otrokovic a Olomouce," řekl Hrušínský ČTK.

Podle Hovorky vložila Praha 4 do rekonstrukce objektu 73 milionů korun. "Předtím jsme museli polovinu zanedbaného objektu za dalších deset milionů vykoupit od restituentů. S opravami se začalo loni v únoru," uvedl. Šlo o největší investiční akci této městské části od listopadu 1989.