Zprávy | Z archivu rubriky


Bulharské úsilí o vstup do Evropské unie podpořil český prezident Václav Klaus, který v úterý zahájil třídenní státní návštěvu Bulharska. Připomněl však, že jde o "otevření prostoru" pro šanci, kterou přijetí do EU znamená. Na tiskové konferenci po rozhovorech se svým bulharským protějškem Georgim Parvanovem v sofijském prezidentském sídle Klaus uvedl, že jeho návštěva v Bulharsku "signalizuje zájem ČR na co nejintenzivnějších vzájemných vztazích".

Bulharsko má vstoupit podle plánu do EU v roce 2007. Klaus uvedl, že Česká republika podpořila vstup Bulharska do Severoatlantické aliance a "stejným způsobem podporuje vstup Bulharska do Evropské unie". "Těšíme se na Bulharsko v Evropské unii," dodal český prezident.

Na dotaz ohledně investic do bulharské energetiky a zejména do případného dokončení druhé bulharské jaderné elektrárny v Belene Klaus poznamenal, že otevření české ekonomiky světu bylo dobré pro ČR a stejně dobré bude i pro Bulharsko. Vyjádřil však naději, že investice do bulharské ekonomiky půjdou od českých podniků a nikoli od České republiky jako státu. ČEZ, který vlastní český stát, podepsal dohodu o privatizaci tří elektrodistribučních bulharských společností. Oba prezidenti vyjádřili naději, že se posílí rostoucí trend obchodní výměny mezi oběma státy.

Na česko-bulharském podnikatelském fóru prezident Klaus označil Bulharsko za politicky a hospodářsky stabilní zemi, ve které lze investovat. "Proces stabilizace, který nastal, je evidentní," řekl Klaus ke stovce českých a bulharských podnikatelů, kteří se sešli v sofijském hotelu Sheraton na společné poznávací schůzce. Fóra se zúčastnil také bulharský prezident Georgi Parvanov, který Bulharsko nabídl jako "základnu pro pronikání" do oblasti Balkánu, protože má dohody o volném obchodu se sousedními státy.

Předseda dozorčí rady Škoda Auto a šéf Českého svazu ledního hokeje Vratislav Kulhánek se bude u soudu bránit proti evidenci svého jména v oficiálních seznamech spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti (StB). "Žaloba (na určení oprávnění evidence) bude projednána 29. listopadu," potvrdil ČTK mluvčí pražského městského soudu Martin Valehrach. Ministerstvo vnitra zveřejnilo oficiální seznamy spolupracovníků StB loni na jaře. Řada lidí však považuje evidenci za neoprávněnou a podala na ministerstvo vnitra žaloby. Mediálně nejznámějším případem je spor herečky Jiřiny Bohdalové, která u soudu již pravomocně vyhrála a dosáhla výmazu svého jména ze seznamu. Případem neoprávněných evidencí se ale ještě bude zabývat Nejvyšší soud, který má určit, zda je výmaz v případě neoprávněné evidence opravdu možný. Podle jednoho právního názoru jej neumožňuje novela zákona o zpřístupnění svazků StB. Ta vnitru ukládá, aby evidenci tajných spolupracovníků zveřejnilo, nehovoří ale o tom, co udělat s evidencemi neoprávněnými. Druhý právní názor je - výmaz umožňuje Listina základních práv a svobod. Jméno a rodné číslo Vratislava Kulhánka se v seznamech spolupracovníků StB objevilo pod krycím jménem Luboš. "Když v roce 1997 ta poměrně silná kampaň začala, tak jsem vedení (Škodovky) předložil všechno, co se dalo. A odpověď byla jasná: Není co řešit, je to v pohodě," popsal Kulhánek již dříve reakci svého zaměstnavatele na tehdy vzniklou situaci. Soudit se ale tehdy odmítal.

Česko bylo první zemí, která nabídla Slovensku pomoc při odstraňování následků ničivé vichřice ve Vysokých Tatrách. Při návštěvě Brna to řekl slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Slovensko podle něj nabídku jistě využije poté, co zmapuje škody, a co se do postižených oblastí plně vrátí život. Na případné požadavky východních sousedů nyní čeká české ministerstvo zahraničí. Za nejdůležitější Dzurinda pokládá, aby Češi na Tatry nezanevřeli. Pomoci jim podle něj mohou například tím, že v nich stráví nejbližší prázdniny, i když tyto hory již nejsou tak krásné, jako bývaly. "Má to obrovský význam neodepsat Tatry a ukázat, že jsou stále naše, ať už jako náš (slovenský) národní symbol, nebo Čechů, kteří je rádi navštěvují," doplnil premiér. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda nabídl slovenskému kolegovi Eduardu Kukanovi telefonicky pomoc krátce po vichřici. Česko touto cestou vyzvalo Slovensko, aby vytvořilo seznam toho, v čem potřebuje pomoci. "Můžeme nabídnout stroje, lidi a lze také jednat i o uvolnění případných finančních prostředků," řekl ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Dzurinda českou nabídku vítá. "Přijde čas, kdy se do Tater vrátí život, a pak se obrátíme na naše spojence s prosbou o pomoc expertů nebo o materiální pomoc," doplnil premiér. Očekává, že zájem české veřejnosti o obnovu Tater bude velký. Vysoké Tatry jsou totiž častým cílem výletů českých občanů. "Bezpochyby v nich tvoří největší skupinu zahraničních turistů," uvedl Kolář. Páteční vichřice, která zničila značnou část Tater, si vyžádala dva lidské životy; jednou z obětí byl i český turista. Větrná smršť zničila či vážně poškodila polovinu ze 46.000 hektarů tatranských lesů. Podle prvních odhadů dosáhnou škody několika miliard korun a obnova Tater potrvá několik desítek let.