Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo obrany nepochybilo, když omezilo vyplácení výslužného takzvaným politrukům. K tomuto závěru dospěl Ústavní soud. Po roce 1989 ministerstvo obrany zástupcům šéfů útvarů pro věci politické tyto příspěvky přiznalo, v druhé polovině 90. let jim je ale odebralo s tím, že byli vydatnými pomahači bývalého režimu. Bývalí politruci se neúspěšně bránili sérií žalob u Nejvyššího správního soudu. Jeden z nich Milan Slavičínský se obrátil na Ústavní soud, ten však nyní precedenčním verdiktem rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrdil.

"Jejich působení bylo velmi úzce spojeno s podstatou bývalého totalitního režimu," poznamenal na adresu politruků místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer. Ministerstvo obrany mimořádný příspěvek později jen malé části z nich nechalo vrátit výjimkou ze zákona. Poté se však příspěvku začali domáhat i ostatní. Soud ale upozornil na to, že příspěvek byl vrácen pouze zpravodajským důstojníkům, kteří dohlíželi v době války v Perském zálivu na bezpečnost rodin českých vojáků. Příspěvek byl po určitý čas Vojenským úřadem sociálního zabezpečení vyplácen vojákům kontrarozvědky po jejich odchodu do civilu. Cílem bylo kompenzovat předchozí omezení a usnadnit jim jejich začlenění do běžného života. "Rozhodnutí bylo zcela legitimní. Je zcela na ministerstvu obrany, aby si určilo, komu příspěvek vyplatí a komu ne," dodal Holländer. Jeho vyplácení nepatří mezi ústavou garantovaná práva. Příspěvek je nad rámec klasického důchodu a obvykle je několikanásobně vyšší.

Čeští vojenští policisté budou zřejmě v Iráku působit i počátkem příštího roku. Vláda schválila prodloužení mandátu armádního kontingentu v počtu do stovky lidí od 1. ledna do 28. února 2005. Ministr obrany Karel Kühnl před novináři po jednání vlády zdůraznil, že jde o prodloužení mise a mandát vojáků se nemění. Musí s ní ale ještě souhlasit parlament. Prodloužení bude podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky stát přibližně 25 milionů korun. "Je to kalkulace na sto lidí za měsíc a peníze za návrat," vysvětlil. Kühnl vysvětlil, že samotné prodloužení mise bude stát 19 milionů korun, zbytek je určen na platy vojáků a další platby, které by musely být uskutečněny, i kdyby byli vojenští policisté v Česku. Vojáci podle Štefky budou mít i v prvních dvou měsících příštího roku za úkol školit irácké policisty. České vojáky, kteří nedaleko jihoirácké metropole pracují nyní, v prosinci vystřídají čerstvé síly. Podle stávajícího mandátu se ale například nesmí účastnit potlačování demonstrací či domovních prohlídek. Rozhodnutí kabinetu o prodloužení mise souvisí s lednovými volbami v Iráku, při kterých se očekává zvýšení bezpečnostního rizika. Původně měli vojenští policisté v Iráku zůstat do konce letošního roku. Prodloužení mise, která odpovídá rezoluci 1546 Rady bezpečnosti OSN, ještě musí schválit parlament.

Dosavadní vyjádření zákonodárců naznačovala, že návrh kabinetu podpoří. Někteří sice připustili, že část sociálních demokratů by stejně jako v minulosti mohla mít výhrady, ale jejich případné chybějící hlasy by znovu mohli nahradit opoziční občanští demokraté. Podobně se zachovali už v minulosti; kabinetu několikrát pomohli, když neměl dost hlasů při prosazování návrhů na účast českých vojáků v zahraničních akcích. Předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) řekl, že ODS vždy podporovala české angažmá v Iráku. Upozornil na to, že vláda sice podporuje další účast českých policistů v Iráku, ale současně se v médiích objevují informace o tom, že by se české ozbrojené síly měly podílet na ochraně mise OSN v Bagdádu. Předchozí vláda Vladimíra Špidly krátce před svým pádem schválila plán ministerstva obrany na působení českých vojáků v zahraničí v příštím roce. Počítal s návratem stovky vojenských policistů, kteří nyní školí iráckou policii nedaleko Basry. V zemi měl zůstat jen nejvýše desetičlenný chirurgický tým působící v britské vojenské nemocnici. Kühnl ale od svého nástupu do funkce ministra dal několikrát najevo, že je pro větší českou účast v Iráku.