Zprávy | Z archivu rubriky

S grafikou francouzského architekta švýcarského původu Le Corbusiera se mohou do 30. ledna seznámit návštěvníci brněnského Místodržitelského paláce. Výstava, kterou připravila Moravská galerie ve spolupráci s galerií Hochelber Fine Art z Montrealu, představuje nejvýznamnější část Le Corbusierova grafického díla z let 1945 až 1965, tedy posledních 20 let jeho produktivního života. Jde o 69 litografií a leptů. Mnohé z těchto originálních grafik jsou dnes kvůli nízkému počtu vydání extrémně vzácné, uvedl kurátor Ivo Binder. Grafiky jsou v limitovaných edicích, číslovány a podepsány autorem.

Předseda Senátu Petr Pithart dostal Velký zlatý čestný kříž na stuze za zásluhy o Rakousko. Toto vysoké státní vyznamenání mu udělil rakouský prezident Heinz Fischer za jeho podíl při prohlubování a zlepšování česko- rakouských sousedských vztahů. Velký zlatý čestný kříž na stuze je druhé nejvyšší rakouské státní vyznamenání. Ocenění Pithartovi ve čtvrtek v pražské rezidenci rakouského velvyslance předala předsedkyně Spolkové rady Anna Elisabeth Haselbachová. Pithart se v uplynulých letech zasazoval mimo jiné o posílení středoevropské regionální spolupráce v rámci Evropské unie, a to i v době, kdy vzájemné vztahy obou zemí nebyly příliš vřelé. Ochlazení vztahů způsobily rakouské protesty kvůli spuštění jihočeské jaderné elektrárny Temelín a požadavky na zrušení poválečných Benešových dekretů, které se týkaly odsunu sudetských Němců i Rakušanů. Pithart se v té době setkával nejen se svým protějškem Herwigem Höselem, předchůdcem Haselbachové, ale také například s dolnorakouským hejtmanem Erwinem Pröllem. Při červencovém setkání s Fischerem nastínil možnost, jak posílit dialog mezi experty, historiky a politiky obou států v souvislosti s dekrety.

Zájem českých spotřebitelů o nové beaujolais roste. Jeho prodej loni činil téměř 1500 hektolitrů, což je více než trojnásobek proti roku 1998. Letos se čeká další nárůst, také proto, že po odbourání cel po vstupu do EU by vína měla být zhruba o pětinu levnější. Češi podle odhadů prodejců utratí za nové beaujolais řádově desítky milionů korun. "Veškerý náš dovoz byl prodán ještě před dneškem. Meziroční nárůst činil 38 procent," řekl Alexander Lochman, ředitel firmy Bacchus, která importuje vína a také nové beaujolais. Český spotřebitel přitom podle něj stále více vyhledává kvalitu. Beaujolais z nabídky Bacchusu přijde spotřebitele od 150 korun za láhev.

V okrese Frýdek-Místek přibude do konce letošního roku až 500 nových nezaměstnaných. Jedná se o zaměstnance propuštěné z ostravské ocelářské firmy Ispat Nová huť (INH) a frýdecko-místecké textilky Slezan. Míra nezaměstnanosti v okrese tak zřejmě překročí 14 procent. Bez práce je tam nyní zhruba 16.140 zaregistrovaných uchazečů. Příliv nezaměstnaných hutníků na tamní úřady práce souvisí s razantním snižováním stavů v INH. Ocelárna nabídla statisícové odchodné zaměstnancům, pokud sami odejdou ke konci listopadu. Celkem se chce huť zbavit až 2000 lidí, nabídku na dobrovolný odchod přijalo bezmála 1800 lidí. Slezan zase propouští kvůli asijské konkurenci. Včetně odchodů do penze celkem z textilky odejde 141 lidí. Další propouštění může nastat u dodavatelů INH a návazných služeb. Ve Frýdku-Místku už mají zkušenosti s hromadným propouštěním hutníků před několika lety ve Válcovnách plechu. Z těchto lidí se většinou stali dlouhodobě nezaměstnaní a zejména starší hutníci jsou na tamním pracovním trhu neuplatnitelní. Vedoucí oddělení analýz a prognóz úřadu práce ve Frýdku- Místku Ivo Koudelka se obává, že lidé z Ispatu si budou užívat vysokého odchodného, které má v průměru činit 600.000 korun, a na hledání nového místa ani nepomyslí. Lidí starších 50 let, kteří jsou bez práce déle než rok, je v evidenci frýdecko-místeckého úřadu 35 procent.

S fenoménem vídeňské secese a moderny z let 1900 až 1925 se mohou od pátku do konce února seznámit návštěvníci výstavy v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Akce je největším letošním projektem Moravské galerie, její příprava trvala čtyři roky. Stovky exponátů ze skla, dřeva, kovů nebo plakáty a fotografie pocházejí z depozitářů tuzemských i zahraničních muzeí a galerií i z řady soukromých sbírek. Výstava představuje na 800 předmětů, vůbec největší množství děl z období vídeňské secese vystavených pod jednou střechou. Mezi předměty jsou především artefakty užitného umění, tedy nábytek, kovové bytové doplňky a servírovací soupravy, nechybí ani keramické sošky, skleněné vázy a číše, textilie, ale i plakáty a portrétní fotografie. Skvostem výstavy jsou díla designéra Josefa Hoffmana. Patří k moravským umělcům, jejichž tvorba byla vídeňskou secesí značně ovlivněna. Část Hoffmanových děl nebyla dosud veřejně vystavena a pochází ze sbírky Národního muzea v Praze. Expozici koncem roku doplní také detailní výstavní katalog. Součástí výstavy je i řada odborných přednášek a koncerty. Z Brna se výstava přesune v létě do Obecního domu v Praze.

Zrušení základní vojenské služby a vzniku plně profesionální armády od 1. ledna příštího roku již nic nebrání. Prezident Václav Klaus ve čtvrtek podepsal zákony, které povinnou vojnu v českých zemích po téměř 140 letech ruší. Branná povinnost bude od začátku příštího roku vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. Namísto vojáků základní služby budou od ledna sloužit v armádě pouze profesionálové, kteří se pro kariéru v uniformě rozhodnou dobrovolně. Po profesionalizaci se má počet příslušníků armády zredukovat z 44.000 na 35.000 lidí - z toho bude 26.200 vojáků z povolání a 8800 občanských zaměstnanců. K letošnímu 31. prosinci skončí také náhradní civilní služba, určená po roce 1989 jako alternativa mladým mužům, kteří z osobních důvodů nechtěli sloužit v armádě. Klaus podepsal i novelu zákona o uznávání odborné kvalifikace občanů z členských zemí Evropské unie. Přijetí normy si vyžádala změna evropské směrnice o systému pro uznávání odborného vzdělávání, která obsahuje seznam různých specifických druhů vzdělání a odborné přípravy.

Obrázky Adolfa Borna z populárních seriálů o Machovi a Šebestové nebo opičce Žofce si mohou prohlédnout návštěvníci brněnského Špilberku. Výstava s názvem Haloó, haloó, ztratila se opice Žofka navazuje na cyklus předvánočních výstav pro děti. Předloni Špilberk připomněl Krtečka od Zdeňka Milera, loni Maxipsa Fíka od Jiřího Šalamouna. Kreslený seriál příběhů spolužáků Macha a Šebestové vznikal od roku 1976. Tehdy se utvořila autorská trojice: autor knižní předlohy Miloš Macourek, malíř Adolf Born a režisér a animátor Jaroslav Doubrava. Do roku 1983 televize natočila 13 příběhů. V letech 1986 až 1988 stejná autorská trojice vytvořila pro Čs. televizi třináctidílný seriál o opici Žofce a jejích kamarádech. V roce 1995 bylo dokončeno dalších sedm dílů. V současné době se pracuje na nových příbězích Macha a Šebestové. Jde především o příběh Mach a Šebestová na cestách, který se v režii Cilky Dvořákové právě dokončuje. Návštěvníci budou moci zhlédnout na výstavě mnohé kresby k tomuto příběhu již v předstihu před uvedením v televizi. Uvidí i ukázky z loutkového filmu, který vznikl podle knihy o Robinsonovi Crusoe. Jeho příběhy Born ilustroval již v knižním vydání v roce 1975. Později, v roce 1981, vytvořil spolu s režisérem Stanislavem Látalem loutkový film Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku.

Bývalí příslušníci vojenských Pomocných technických praporů (PTP) opakovaně kritizují způsob, jakým byl jejich nucený pobyt v pracovních táborech ztvárněn televizí. Upozorňují na to, že realita se od filmu Černí baroni i stejnojmenného televizního seriálu velmi lišila. Svou nespokojenost dali bývalí vojáci PTP najevo i na svém sjezdu, který proběhl tento čtvrtek v Praze. "Ve filmu měli pétépáci zbraně, normální výcvik. Naší zbraní byl ale krumpáč a lopata," řekl Pavel Krása, který byl na počátku 50. let nasazen mimo jiné na stavbě vojenského letiště v Hradčanech na Českolipsku. Podle něj se autor předlohy k filmu i seriálu Miloslav Švandrlík dopustil chyby, že se vydává za vojáka PTP, i když jím nikdy nebyl. Rovněž na Zelené Hoře u Nepomuku žádný útvar PTP nikdy neexistoval. Podle Jana Kříže z asociace Vojáci společně je současná prezentace nedůstojná a zlehčuje útrapy, kterými museli příslušníci pomocných praporů projít. V letech 1948 až 1954 prošlo útvary PTP zhruba 60 tisíc lidí. 24 000 z nich bylo v 90. letech za nucené práce v lomech, dolech, lesích či na stavbách letišť odškodněno.

Význam boje studentů za demokracii proti totalitním režimům v letech 1939 a 1989 vyzdvihl předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Spolu s předsedou Senátu Petrem Pithartem, rektory Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického, zástupci Kanceláře prezidenta republiky a Českého svazu bojovníků za svobodu položil ve středu kytice a věnce k pamětní desce Jana Opletala na budově Hlávkovy koleje v Praze. Akci studentů před 65 lety Zaorálek označil za první jasný výstup české společnosti proti německým okupantům a proti zlu, za vědomý a uvědomělý odpor. "Je dobré a důležité o tom mluvit, studenti se ukázali být skvělou reprezentací kulturní úrovně české společnosti," řekl.

Opletalův pohřeb, který byl na protiněmecké demonstraci 28. října 1939 smrtelně zraněn, se pro okupační úřady stal záminkou k uzavření českých vysokých škol. Po obsazení vysokoškolských kolejí nacisty v noci z 16. na 17. listopad bylo devět studentů bez soudu popraveno a přes dvanáct set dalších z Prahy, Brna a Příbrami deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Stovky převážně mladých lidí se ve středu odpoledne sešly na pražském Albertově kvůli připomenutí 15 let starých událostí, jež odstartovaly pád komunistického režimu v Československu. "Nechceme jen vzpomínat. My, studenti, máme pocit, že opět opadá zájem o věci veřejné," prohlásil v úvodu jeden ze studentských pořadatelů. Podle něj opět zavládla atmosféra letargie a laxnosti typická pro normalizační léta. Patnáct let staré události přitom zanechaly podle studentů odkaz, že není správné smiřovat se s daným stavem věcí, že má smysl usilovat o jejich zlepšení.

Po studentské hymně Gaudeamus igitur a vystoupení řečníků se stovky lidí vydaly na pochod Prahou. Mnozí nesli lampiony, svíčky nebo transparenty s hesly "Nezapomeňme" či "Nebuďme lhostejní". Vzpomínkový průvod, který byl součástí akce Podzim bez komunistů, směřoval na Václavské náměstí, stejně jako studentská demonstrace před 15 lety. Tehdy ovšem klidný protest tvrdě potlačili na Národní třídě policisté.