Zprávy | Z archivu rubriky


Česko už mnohokrát uvedlo, že tzv. Benešovy dekrety jsou součástí právního řádu. Ministr zahraničí Jan Kavan tak reagoval na prohlášení rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, který přes vídeňský list Der Standard doporučil ukončení právní účinnosti těchto dekretů a zvážení dobrovolného odškodnění odsunutých sudetských Němců. "Vyřešením jednoho právního problému bychom vytvořili jiný právní problém," domnívá se Kavan, jenž požádal o vypracování právní studie, která má odpovědět na otázky právního dopadu tohoto aktu. "Mám značnou obavu, že to v podstatě nejde," zdůraznil ministr. Dekrety jsou podle Kavana součástí historie a reakcí na specifickou situaci po druhé světové válce. Dnes je nelze aplikovat. Stejně tak je však nelze posuzovat dnešními kritérii, například mezinárodní konvencí o lidských právech. Důležitou otázkou však zůstává, zda tyto dekrety nejsou dosud používány, třeba v odkazech restitučních soudů. "Domnívám se, že nikoli, ale to je třeba prostudovat," řekl Kavan.

Česká politická reprezentace slova rakouského spolkového kancléře Wolfganga Schüssela odmítá. "Mezi Rakouskem a Českou republikou je dohoda z roku 1974, kde se Rakousko zavázalo, že nebude v budoucnosti vznášet žádné majetkové nároky," řekl mluvčí české vlády Libor Rouček. Smlouva se podle něj týkala právě odškodnění sudetských Němců, kteří po druhé světové válce žili v Rakousku. Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský (ODA) se domnívá, že na podobné diskuse není v současnosti vhodná atmosféra. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) nechápe, co spolkový kancléř "dobrovolným odškodněním" myslí. "Já vylučuji jakoukoliv diskusi o odškodnění," řekl Zaorálek.

Sociální demokracie nesplnila jeden ze svých předvolebních slibů. Před minulými volbami sliboval tehdy ještě předseda opoziční ČSSD Miloš Zeman, že za jeho vlády dosáhnou výdaje na vzdělání v roce 2002 až 6 procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle současných statistických údajů však tyto výdaje představují jen necelá 4 procenta. Zeman se hájí tím, že vláda na splnění tohoto slibu nemá peníze. Netušili jsme, že peníze bude třeba investovat do sanace bank, řekl v diskusním pořadu Nedělní partie, který odvysílala televize Prima. "Jako opoziční strana jsme samozřejmě neměli úplné informace o tom, jak bankovní sektor vypadá. Když jsme přišli k moci, zjistili jsme, že například Česká spořitelna je před krachem," podotkl Zeman.

Premiér Zeman dále uvedl, že občanští demokraté jdou do volebního klání s návrhem rovné 15-cti procentní daně, protože tím osloví hlavně své bohaté voliče. Právě proto si může ODS dovolit nákladné volební kampaně, a právě proto si také může dovolit získávat sponzorské příspěvky od podnikatelů. Kvůli tomu, že všichni budou platit nižší daně, tak podle Zemana navíc klesnou příjmy státního rozpočtu. Díky tomu pak prý bude méně peněz na školství, zdravotnictví, veřejnou dopravu a další veřejné služby. ODS si naopak od zavedení nízké daně slibuje zvýšení motivace podniků i zaměstnanců. Její návrh počítá s tím, že lidé s nízkými příjmy by daně nemuseli platit vůbec. Rovná daň by měla zabránit také tomu, aby se nevyplácelo tajit příjmy před finančními úřady.