Zprávy | Z archivu rubriky

Od vzniku České republiky vzrostl dovoz zahraničního vojenského materiálu do země téměř čtyřikrát. Zatímco v roce 1993 byly do Česka dovezeny zbraně a zbrojní systémy za 37 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun), loni se dovoz pohyboval již v hodnotě přes 120 milionů eur (zhruba 3,7 miliardy korun). Vyplývá to ze zprávy o obchodování s vojenským materiálem, kterou ve středu vládě předloží ministr zahraničí.

Prvních několik let po pádu komunistického režimu v Československu se přitom dovoz zbrojních produktů prudce propadal. V roce 1989 dovezla komunistická federální vláda zbraně, jejichž cena se rovná dnešním 356 milionům eur (11 miliard korun). O tři roky později to byla osmina této částky. Prudké navyšování dovozu začalo znovu až na konci 90. let.

Největší podíl dovezených zahraničních vojenských produktů tvoří střelné zbraně. Loni Česká republika koupila v Bulharsku, Rakousku a na Ukrajině přes 2,5 tisíce revolverů a pistolí, ze stejných zemí a také z Německa, Nizozemska a Ruska dovezla i různé druhy pušek. Skoro tisícovka samopalů pochází většinou z Belgie, Švýcarska a Německa. Kulomety jsou z Bulharska a Ukrajiny. Z větší vojenské techniky se na seznamu dovozu ocitl jeden tank a jedno obrněné bojové vozidlo ze Švýcarska, jedno bojové letadlo z Ukrajiny a osm vrtulníků z Ruska.

Až do roku 1998 Česká republika více vojenského materiálu vyvážela než kupovala. Od roku 1999 je však poměr obrácený. Loni Česko v zahraničí prodalo zbrojní produkty za 82,9 milionu eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Převažovaly lehké ruční zbraně, o které byl zájem například v Bulharsku, Indonésii, v arabských zemích či v Latinské Americe.

Nová kroměřížská galerie Klub i4U dá své prostory k dispozici také mladým Romům, kteří tam budou moci prezentovat svá výtvarná díla. Na každé řádné výstavě bude mladým výtvarníkům vyčleněna speciální část. "Snažíme se pomoci výtvarníkům do 20 let. Proto jsme nazvali vůbec první výstavu v těchto prostorách První výstava s benjaminem," řekla ČTK provozovatelka klubu Gemma Hájíčková-Cmarková. Jako první prezentoval své moderní kresby a malby romský chlapec Pavel. Připojil se k větší výstavě obrazů Radovana Bártka a tapiserií Hájíčkové-Cmarkové.

Výstavním prostorám dominují tapiserie, z nichž největší má rozměry 170 krát 90 centimetrů. "Větší se sem bohužel nevešly," uvedla autorka s tím, že výstava je koncipována jako průřez její tvorbou od konce 70. let do současnosti. Výstava potrvá do 23. prosince.

Klub i4U vznikl ve druhém patře bývalé židovské radnice v Moravcově ulici. Časem by měl sloužit také jako klub pro mladé lidi, děti by tam mohly docházet do kroužků.

Prezident Václav Klaus podepsal zákon, který počítá s tím, že Česká republika a Německo si vymění území o rozloze téměř 3000 metrů čtverečních. Výměna souvisí s výstavbou dálnice na přechodu Rozvadov - Waidhaus na hranici obou států. Kvůli výměně zhruba třetiny hektaru území mezi Českem a Německem se mění státní hranice. Obě plochy jsou vyrovnané a jsou ve vlastnictví Česka a Německa. Plocha, jež má být předána Německu, je spravována Pozemkovým fondem České republiky. Změna česko-německé státní hranice není letos první úpravou českých hranic. Už na přelomu loňského a letošního roku schválil parlament výměnu téměř 42.500 metrů čtverečních na česko-rakouské hranici. Výměna se týkala zhruba deseti míst, většinou tam, kde se změnily vodní toky. V menšině případů šlo o snazší přístup k nemovitostem. Výměna území nebyla spojena s výměnou obyvatelstva.

Na 80 vojáků základní vojenské služby se dnes s armádou symbolicky rozloučilo na Pražském hradě. Představují vzorek posledních necelých dvou tisíc "záklaďáků", kteří vojsko do Vánoc opustí. Pak začne v Česku fungovat plně profesionální armáda. Zástupce vojáků ke slavnostnímu rozloučení vybrali velitelé ze 69 vojenských útvarů z celé země. Na Hradě jim ministr obrany Karel Kühnl předal plaketu a pamětní hodinky, následovalo setkání se zástupci vojska včetně náčelníka generálního štábu Pavla Štefky. "Uzavíráme historické období," prohlásil Kühnl. Uvedl, že vojáci s výjimkou prvních let samostatné republiky do armády s nadšením většinou neodcházeli. Podle něj patří posledním vojákům dík, zvlášť, když v poslední době bylo snadné se vojenské službě vyhnout. Někteří vojáci základní služby nyní uvažují o tom, že u armády zůstanou. "Kdyby byly dobré podmínky u útvaru blízko domova, tak bych zůstal," řekl ČTK dvacetiletý Radek Zorychta z Karviné. Povinná služba podle něj nebyla nijak těžká. Všeobecná branná povinnost platila na území České republiky 140 let. Do roku 1912 museli vojáci sloužit tři roky, za první republiky rok a půl až dva. Dvouletá služba platila i za komunistického režimu. Po listopadu 1989 se vojna postupně zkrátila na jeden rok.

Pošta v Božím Daru na Karlovarsku dostala první pytel s 22 kilogramy přání pro Ježíška. Dvě pracovnice pošty rozlepí každou obálku, vyndají z ní pohled či dopis se známkou i nezbytnou zpáteční adresou a dají na něj příležitostné razítko. Letos ho ozdobila rozesmátá sněhová vločka, řekla ČTK pracovnice pošty Dana Kudrnová. Předpokládá, že budou mít s razítkováním plné ruce práce až do 24. prosince, kdy pošta pro Ježíška skončí. Při hmotnosti jedné dopisnice kolem pěti gramů vychází, že loni musela poštovní úřednice orazit přes 70.000 vánočních dopisnic.V loňském předvánočním čase museli na poště v Božím Daru orazítkovat na 368 kilogramů zásilek. Oproti roku 2002 přibylo více než 16 kilogramů pohledů či dopisů a nárůst pošty lze očekávat i letos. Zásilky s vánočním přáním z Božího Daru bude pošta zasílat již pojedenácté. Každý rok má razítko jiný motiv. V roce 1994 používala pošta razítko s vánočním stromkem, pak to byl betlém, kapr, beránek, svíčka v ořechové skořápce, Tři králové, usměvavé batole či jezulátko v jesličkách. "Orazítkovat vánoční přání od Ježíška na Božím Daru si nechávají i zájemci z Německa, Rakouska a jedna zásilka v minulosti přišla dokonce z Japonska," řekl ředitel České pošty v Karlových Varech Josef Pešava.

Do Kosova dnes z pražské Ruzyně odletělo prvních zhruba 90 příslušníků nového kontingentu českých a slovenských vojáků. Postupně vystřídají prapor, který je v jihosrbské provincii od letošního května. S čerstvě vycvičenými vojáky odlétá i speciální jednotka určená k potlačování demonstrací. Podle velitele nového kontingentu Jaroslava Trojana je těžké odhadnout, co jeho vojáky v Kosovu v následujícím půlroce čeká. "Situace je tam prý teď stabilní, uvidíme, co bude na jaře," řekl dnes ČTK. Jeho jednotka zůstane na Balkáně do července, bude podobně jako ty minulé střežit úsek provinční kosovsko-srbské hranice. Nepokoje, které v jihosrbské provincii vypukly letos na jaře, si vyžádaly desítky mrtvých. Kosovští Albánci se tehdy střetli s příslušníky srbské menšiny ve městě Mitrovica, následovalo vypalování kostelů a mešit po celé provincii. Nový prapor se bude na Balkán přesouvat v několika etapách, po příjezdu každé nové skupiny se stejný počet končících vojáků vrátí stejným letadlem domů. Výměna zhruba čtyř set českých vojáků bude ukončena 17. prosince. Armáda ke střídání kontingentů používá letoun Tu-154M.

Evropská sociální politika a lisabonská strategie byly stěženími tématy jednání českého eurokomisaře Vladimíra Špidly s premiérem Stanislavem Grossem (ČSSD). "Šlo o běžné rutinní setkání, které mám i s ostatními představiteli zemí Evropské unie," řekl novinářům Špidla po setkání se svým nástupcem v čele vlády a sociální demokracie. Otázku, zda spolu oba politici projednávali také situaci v ČSSD, Špidla nekomentoval. Setkání bylo podle něj velmi přátelské. Premiér se k jednání se Špidlou nevyjádřil. Již dopoledne se Špidla sešel s ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem (ČSSD). Lisabonská strategie, přijatá v roce 2000, zahrnuje program ekonomických a sociálních reforem, jehož cílem je udělat z EU do roku 2010 nejvýkonnější ekonomiku na světě, založenou na vzdělání, co nejvyšší zaměstnanosti a vysoké životní úrovni.

Stíhání sbormistra Bambini di Praga Bohumila Kulínského kvůli sexuálnímu zneužívání nezletilých členek sboru pokračuje. "Stížnost proti obvinění jsem zamítla," řekla dnes ČTK státní zástupkyně Blanka Valsamisová. Před časem uvedla, že Kulínského usvědčují výpovědi devíti poškozených a odposlechy. Média sice v posledních dnech zveřejnila výpovědi několika žen, které tvrdí, že je Kulínský kdysi zneužíval, obvinění však podle žalobkyně dosud nebylo rozšířeno o další skutky. Policie však totožnost dalších možných poškozených zjišťuje, uvedla Valsamisová. Na otázku, zda měly poškozené s Kulínským sex dobrovolně, či třeba za užití psychického nátlaku, žalobkyně již dříve řekla: "Něco mezi tím." Policie Kulínského obvinila předminulý týden, soud ho vzal do vazby. Podle obhájce Tomáše Sokola pětačtyřicetiletý sbormistr dětského pěveckého sboru vinu odmítá. Na počátku kauzy bylo trestní oznámení nynějšího manžela bývalé Kulínského manželky. Poté policie nasadila odposlechy. Nyní vyslýchá další svědkyně, zadala znalecké posudky. Podle státní zástupkyně se vyšetřovatelé zaměřují nejen na současné, ale i na bývalé členky sboru.

Švýcarské sýry a čokolády, francouzská vína, thajské orchideje nebo indonéské speciality si mohli lidé koupit na mezinárodním vánočním bazaru v pražském hotelu Hilton. Své výrobky a speciality tu nabízeli zástupci šesti desítek zemí. Velký zájem byl o stánky asijských zemí. U thajského si mohli lidé koupit hotová jídla nebo ručně vyráběný papír. U japonského stánku lidi zaujaly pantofle, které nosí gejši. Stánek Sýrie obklopily hlavně ženy a prohlížely si vyšívané látky a ubrusy. Vánoční bazar zahájila manželka prezidenta Livia Klausová. Akci pořádá Asociace manželek diplomatů. Peníze, které se vyberou ze vstupného a za prodej výrobků, organizátoři dají na charitativní účely.

Vybavení, které dostávají čerstvě vycvičení iráčtí policisté, končí v mnoha případech v rukou protivládních povstalců, zlodějů nebo různých překupníků. Jak uvedl velitel českého kontingentu na jihu Iráku Miroslav Murček, podobné je to s policejními uniformami. Mnoho nových policistů nebo studentů policejní akademie je neváhá kvůli finančnímu přilepšení prodat. Na výcviku zájemců o službu v bezpečnostních složkách se podílí i Česká republika, která má na jihoirácké základně Šaíba již rok přes 80 vojenských policejních instruktorů.

Většina operací v britské polní nemocnici na jihoirácké základně Šaíba leží na bedrech českých chirurgů. Tříčlenný tým lékařů, kteří v ní působí, totiž tvoří dva Češi a jeden britský ortoped. Velká část zranění, s nimiž se setkají, je způsobena nástražnými výbušnými systémy, minami či střelnými zbraněmi. "Kolem 90 procent pacientů tvoří vojáci, kteří jsou zranění ve válečném konfliktu," řekl v novinářům jeden z českých chirurgů Jiří Páral. Od příjezdu do Iráku před téměř třemi měsíci se svými kolegy provedl 37 operací různě závažného charakteru, přičemž nejkomplikovanější byly zákroky v oblasti končetin.