Zprávy | Z archivu rubriky


Kateřinu Neumannovou neurazilo, že ji výkonný výbor svazu lyžařů (SLČR) v úterý večer neschválil do funkce místopředsedkyně organizačního výboru mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009. Podobný výsledek zasedání čekala, přesto jí rozhodnutí funkcionářů nešlo na rozum. Neumannovou do funkce navrhli zástupci města Liberec, kteří by se měli na čtvrtém místopředsedovi shodnout s lyžařským svazem. Členové výkonného výboru SLČR rozhodli, že funkce bude "klást vysoké požadavky z hlediska časové a pracovní vytíženosti a kvalifikace". To Neumannová podle nich nesplňuje, a proto místo ní doporučili generální sekretářku svazu Radku Záhořovou. "Já se tomu směju, protože se mě to víceméně nedotýká," řekla Neumannová ČTK. Podle svých slov se kdykoli s Libercem domluví na jiné formě spolupráce a pomoci bez vlivu svazu. "Neuráží mě to, ale spíš je na zamyšlenou, kam lidi, kteří vymění světem uznávaného Kumpošta za Vaňka a mě za svazovou sekretářku, směřují české lyžování. To mi nejde do hlavy," divila se běžkyně. Podle Neumannové převažují v lyžařském svazu osobní zájmy nad sportovními. "Bohužel výsledky jejich vedení bude lyžování v budoucnu sklízet. To se neprojeví za čtrnáct dnů, ale v budoucnu," uvedla Neumannová, která se půl roku se svazem dohadovala o znění reprezentační smlouvy a v květnu otevřeně kritizovala změnu ve svazovém vedení. Dnes jí předseda svazu Aleš Vaněk volal a ujišťoval, že si rozhodnutí nemá brát osobně. Organizační výbor libereckého šampionátu zatím nedostal od lyžařského svazu oficiální zprávu o zamítnutí Neumannové. "Jsme až šokováni a budeme chtít podrobnější vysvětlení," řekla mluvčí šampionátu Michaela Drobná. Drobnou zaskočil fakt, že svaz navrhl Záhořovou, která z titulu funkce generální sekretářky SLČR figuruje ve výkonné složce již dříve schválené struktury organizačního výboru. "Právě proto, aby mohla pracovat," podotkla Drobná. "Organizační výbor byl postaven jako koordinační složka a osobnosti delegované na základě svých funkcí tomu mají dodat vážnost," doplnila Drobná a argument svazu pro odmítnutí Neumannové považovala za scestný. Rovněž libereckého primátora Jiřího Kittnera odmítnutí návrhu na jmenování Neumannové zaskočilo. "Je to pro nás rána a rozhodnutí lyžařského svazu nerozumím. Ale nemůžeme proti němu nic dělat a přijmeme ho," uvedl Kittner, který je ze své funkce jedním z místopředsedů organizačního výboru MS. Důvody uvedené výkonným výborem svazu mu připadají zvláštní.

Při slavnostním ceremoniálu ve Vyškově se v úterý vedení české armády rozloučilo se svými vůbec posledními příslušníky základní vojenské služby. Zhruba 500 vojáků odejde do civilu 22. prosince, a armáda se tak stane plně profesionálním ozbrojeným sborem. Všeobecná branná povinnost platila pro mladé muže z českých zemí od roku 1858. Se stovkami dosluhujícím příslušníků základní vojenské služby se za mrazivého počasí rozloučil v areálu vyškovských kasáren náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Konec prezenční služby označil za historický okamžik i nutnost. Ochota nastupovat do základní vojenské služby se podle něj snižovala, a na to se muselo reagovat stejně jako na fakt, že armáda je modernizována a vybavována stále sofistikovanějšími přístroji.

Jako poděkování armády všem odvedencům, kteří v branné moci sloužili od založení Československa a vzniku České republiky, dostali vybraní vojáci diplomy a dýku s vyrytým věnováním. Mnozí z vojáků, které oslovila ČTK, se netajili tím, že k odvodu šli právě proto, že budou posledními "záklaďáky" v historii.

Po ukončení prezenční služby čeká podle Štefky armádu náročná výcviková etapa profesionálů. "Příští rok je rokem stabilizace, kdy přestaneme konečně hýbat s lidmi, útvary a materiálem a kdy se začnou secvičovat všechny druhy a formy profesionálních jednotek," uvedl generál. Podle armádní koncepce by české vojsko v roce 2006 mělo dosáhnout takzvaných počátečních operačních schopností, tedy schopnosti rychle a účinně zasáhnout při řešení jakéhokoli ozbrojeného konfliktu v zahraničí. Výcvik profesionálních vojáků bude soustředěn výhradně do Vyškova. Na rozdíl od "záklaďáků" čeká budoucí profesionály výcvik fyzicky i psychicky obtížnější.

Státy visegrádské čtyřky (V4), tedy Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko, vyšlou své pozorovatele na opakování druhého kola sporných prezidentských voleb na Ukrajině. Na úterním jednání v jihopolském Krakově se na tom shodli ministři zahraničí zemí V4. "Nemohu přesně říci, kolik pozorovatelů to celkem bude, ale můžeme hovořit o stovkách. My jich vyšleme přibližně 60," uvedl šéf polské diplomacie Wlodzimierz Cimoszewicz.

Podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody bude opakování druhého kola prezidentských voleb na Ukrajině, které se uskuteční 26. prosince, sledovat asi stovka českých pozorovatelů. "Budou to zejména zástupci nevládních organizací. Ještě ale musíme dohodnout formu podpory a také jejich rozmístění, aby mise měla smysl," řekl ČTK Svoboda. Ministři si myslí, že díky pozorovatelům a změnám ve volebním zákoně již nebude možné prezidentské klání na Ukrajině falšovat.

Ministři zahraničí v Krakově také hovořili o dalším rozšiřování Evropské unie a v této souvislosti podpořili zahájení rozhovorů s Tureckem a Chorvatskem. Podepsali rovněž dokument, kterým se zvýší příspěvek každého ze čtveřice států do Visegrádského fondu. Z něho jsou financovány například kulturní projekty. Podle Svobody zaplatí v příštím roce každá ze zemí o čtvrtinu více než letos, tedy každá 750.000 eur, v přepočtu asi 24 milionů korun.

Ministři také zopakovali, že jsou pro další pokračování visegrádské spolupráce. "Visegrádská čtyřka je dobrou obchodní značkou, která má svou hodnotu a která by měla být i nadále využívána," poznamenal k tomu Svoboda. O budoucnosti Visegrádu budou ve středu ve Varšavě hovořit také premiéři České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska.