Zprávy | Z archivu rubriky

Již zhruba 50 lidí si stěžuje na nedobrovolnou sterilizaci. Ve svém prohlášení to uvedly Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) a tři neziskové organizace z ČR. Vyzývají české státní orgány, aby oběti nedobrovolné sterilizace odškodnily. Podle zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové pocházejí stížnosti z celé ČR. Oběti se podle Ligy lidských práv rekrutují v drtivé většině z romských žen. Jeden případ se týká muže. Podezření na nucené sterilizace Romek v Česku zveřejnilo Evropské středisko pro práva Romů. Uvedlo, že se v ČR vyskytly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo k němu kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek. Z některých šetření vyplývá, že je k souhlasu s ukončením plodnosti vedla i odměna. Do roku 1991 platila vyhláška, která umožňovala vyplacení zvláštní dávky až 10.000 korun za podstoupení zákroku. Podle ERRC, Ligy lidských práv, IQ Roma Servisu a organizace Vzájemné soužití by státní orgány měly uznat, že za socialismu byla nucená sterilizace žen součástí státní politiky. Organizace tvrdí, že zákroky pokračovaly i po roce 1989. Po vládě požadují, aby rozhodla o odškodnění postižených žen a uznala, že u sterilizací hrál roli etnický původ. Stát by měl dále zaručit právo pacientů a pacientek na informovaný souhlas u všech zdravotnických zákroků. Ombudsman požádal ministerstvo zdravotnictví o posouzení lékařské dokumentace stěžovatelek i stěžovatele. Ministryně Milada Emmerová ustavila komisi, která má věc posoudit.

Česká republika bude jednou z prvních nových členských zemí EU, která bude unii předsedat. Uvedl to ministr zahraničí Cyril Svoboda v českém vysílání rozhlasové stanice BBC. Podle ministra je vysoce pravděpodobné, že se Česko stane předsednickou zemí unie do roku 2009. Je vnímáno jako země "připravená, kvalitní, která zvládne tak zásadní úkol", uvedl Svoboda. Je přesvědčen o tom, že voliči se navzdory negativním postojům například ODS a prezidenta Václava Klause nakonec zachovají proevropsky při rozhodování o evropské ústavní smlouvě. O euroústavě asi budou voliči rozhodovat v referendu. Vláda podle Svobody příslušný návrh zákona bude možná projednávat ještě do konce tohoto roku. Svoboda dává přednost přijetí zákona o obecném referendu, byť takováto norma pravděpodobně nebude mít šanci na schválení v Senátu, kde ji může zablokovat ODS. Svoboda se nevyhýbá ani tomu, aby se referendum o euroústavě uskutečnilo zároveň s parlamentními volbami v roce 2006, což ODS odmítá. Podle ministra by to ale přišlo státní pokladnu levněji.

Jednou z hvězd 60. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude v květnu 2005 americký pianista Herbie Hancock, proslulý pětašedesátiletý jazzový a jazzrockový hudebník. V Praze vystoupí s rozhlasovými symfoniky v nadžánrovém projektu. Prolínání etnických kultur se promítne i do programu dalšího koncertu, na němž zazní hudba tří kontinentů. Bude se na něm podílet bulharský vokálně-instrumentální soubor, čínské dívčí instrumentální kvarteto, syrský citerista a senegalsko- mauretánský zpěvák a kytarista Daby Touré. Na festivalu se šesti desítkami programů převažuje ovšem klasická hudba od nejstarší po současnou s hostováním renomovaných zahraničních orchestrů a komorních sdružení, řady světoznámých sólistů i mnoha předních tuzemských umělců. Zvláštní pozornost věnuje dramaturgie festivalu v příštím roce hudbě Josefa Suka a Johanna Sebastiana Bacha. Připravena jsou matiné mladých interpretů a neformální nokturna v Rudolfinu i koncert laureátů soutěže Pražského jara. Národní divadlo přispěje mimo jiné kompletním uvedením Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. V roce 2006 připomene Pražské jaro 60 let od svého prvního ročníku. Chystá k tomu výroční publikaci, CD a DVD a výstavu a také repliku tehdejšího úvodního koncertu, který tvořily skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Ostrčila a Antonína Dvořáka. Teprve po něm následovala další den Smetanova Má vlast, která se tradičním festivalovým úvodem stala až v dalších letech.

Obchod s emisemi skleníkových plynů začne v Evropské unii od 1. ledna příštího roku bez České republiky. V pátek to v Bruselu oznámil evropský komisař pro otázky životního prostředí Stavros Dimas. Z 25 členských zemí EU se bude od začátku na těchto obchodech podílet jen 21 států, sdělil Dimas. Česká republika je spolu s Polskem, Itálií a Řeckem mezi čtveřicí zemí, kterých se evropský program obchodování s emisemi zatím týkat nebude, protože národní plány regulace emisí skleníkových plynů z ČR, Polska a Itálie nestihne Evropská komise vzhledem k pozdnímu dodání včas schválit. Podle českého ministerstva životního prostředí to ale neznamená, že české podniky budou z obchodování vyřazeny po celý rok. Podle Tomáše Chmelíka z MŽP dostanou firmy povolenky zpětně a celý mechanismus bude fungovat, jako by se začalo od Nového roku. "Směrnice ani nenařizuje, aby podniky povolenky dostaly hned 1. ledna. Fyzicky je na účet mají dostat nejpozději k 28. únoru, a to pouze v případě, že mají povolení k vypouštění skleníkových plynů a jsou zapsány do registru," řekl Chmelík. Vedle národního alokačního plánu, který posuzuje Evropská komise, chybí ještě Česku k rozjetí obchodu legislativa. Teprve ve čtvrtek totiž zákon o obchodování s emisemi přijal Senát. Předloha čeká na podpis prezidenta Václava Klause.

Adventní koncert hvězd, který se uskuteční v Praze již podvanácté, by měl přinést sto tisíc korun Nadačnímu fondu manželů Livie a Václava Klausových a stejnou částku nadaci Harmony tenoristy Petra Dvorského. Dvorský vystoupí na tomto koncertě 12. prosince spolu s bělehradskou mezzosopranistkou Draganou Jugovičovou del Monaco a s bratislavskou sopranistkou Adrianou Kohútkovou, která zazpívá místo původně ohlášené Jany Sýkorové. Spoluúčinkovat bude s Pražskými symfoniky rovněž česká houslistka Gabriela Demeterová. Na programu je operní a operetní hudba, Dvořákovy Moravské dvojzpěvy, Rybovy pastorely a známé vánoční písně. Dvorského nadace Harmony chce dát šanci dětem s dětskou mozkovou obrnou. Podporuje rehabilitační centrum, které užívá takzvanou Vojtovu léčebnou metodu.

Čeští vojenští policisté, kteří budou zajišťovat bezpečnost během lednových voleb v Iráku, se v pátek rozloučili na pražském Vítkově. Osm desítek příslušníků pátého kontingentu vojenské policie zůstane v zemi do konce února. Vojáci odletí do Iráku ve dvou etapách - první část v pondělí a druhá o týden později. Mnozí z nich již v minulosti na iráckém území působili. Na místě vystřídají příslušníky čtvrtého kontingentu. "Jsme připraveni na to, abychom mohli své lidi v případě nebezpečí ochránit," řekl velitel Jiří Neubauer. Vzhledem k situaci, která v jižním sektoru panuje, byla posílena speciální jednotka vojenské policie. Čeští vojenští policisté působí v Iráku od ledna. Na konci roku měli ze země odejít, parlament ale podpořil návrh vlády, aby tam zůstali až do února. Od března nechá Praha v Iráku pouze své lékaře a sestry. Podle ministra obrany Karla Kühnla se česká armáda bude i nadále podílet na stabilizaci situace v Iráku. Česko například přislíbilo pomoc při výcviku příslušníků iráckých bezpečnostních složek na českém území. S výcvikem musí ale nejdříve souhlasit parlament. Vojáky na Vítkově pozdravil také náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Na začátku slavnostního rozloučení uctili přítomní minutou ticha památku pěti vojáků, kteří zahynuli ve čtvrtek na železničním přejezdu na okraji Prostějova.

Maroko zruší vízovou povinnost pro občany České republiky. Po jednání s marockým ministrem zahraničních věcí a spolupráce Muhamadem Benaissou to řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. "Hodnotím to jako vstřícné gesto marocké strany, které dokládá eminentní zájem na vytvoření silných turistických a obchodních vazeb mezi Českou republikou a Marokem," uvedl Urban. Oboustranná vízová povinnost mezi Marokem a ČR platí od roku 1992. Marocké království patří mezi časté cíle českých turistů, kteří si ale před cestou dosud museli nechat vystavit vízum.

Čeští krajané, kteří kvůli emigraci před komunistickým režimem přišli o občanství, by měli mít možnost od poloviny příštího roku opět žádat o jeho obnovení. Počítá s tím senátorský návrh novely zákona o státním občanství, který horní komora parlamentu v pátek téměř jednomyslně schválila. Novelu nyní dostane k posouzení vláda a Poslanecká sněmovna. Senát navrhl zrušit pětiletou lhůtu, která uplynula počátkem září; bez toho by další krajané už nemohli o obnovení občanství požádat. Senátoři z komise pro krajany novelu předložili kvůli tomu, že informace o možnosti požádat o české občanství se ke krajanům vzhledem k rozlehlosti území, na kterém žijí, dostávala postupně. Ne všichni proto stihli získat potřebné dokumenty a o občanství znovu ve stanovené lhůtě požádat. Sněmovna podobnou iniciativu senátní komise již na jaře zamítla. Důvodem byla především snaha vyřešit tuto problematiku až příští rok, a to komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství. Po změně vlády se senátoři rozhodli novelu předložit znovu. Norma je určena především těm, kteří odešli z Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit. Zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátorská úprava tak vychází vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Obnově Tater, které poničila listopadová vichřice, má pomoci benefiční koncert českých a slovenských pěveckých hvězd pod názvem Vánoce pro Tatry. Uskuteční se na zlatou neděli, tedy 19. prosince, v pražské Sazka Areně. "Tento projekt bohužel vymyslela přírodní katastrofa. Jeho ústředním motivem bude skladba Buďme si vzácní, která byla poslední federální písničkou," řekl autor projektu Peter Kršák. Účast na koncertu, jehož výtěžek má být podle organizátorů věnován především na sázení stromů a obnovení monokultury poničených lesů, přislíbili přední čeští i slovenští interpreti a také známé osobnosti. Vystoupí na něm mimo jiné Iveta Bartošová, Ilona Csáková, Marcela Březinová, Jiří Stivín, Felix Slováček, Pavel Šporcl, Soubor Lúčnice, Jana Kirchner, Petra Janů, skupina Black Milk, Lešek Semelka nebo Karel Černoch. Hostem koncertu bude také italská zpěvačka Anna Rusticano. Za vstupenky zájemci zaplatí sto korun. Celý výtěžek z jejich prodeje a také honoráře umělců budou věnovány na obnovu Tater. Pořadatelé zároveň zdůraznili, že kromě osobního příspěvku na Tatry a uměleckého zážitku si jeden z přítomných diváků v Sazka Areně odveze nový automobil. Připraveny jsou rovněž další ceny, jako mobilní telefony, poukázky na pohonné hmoty či jízda s piloty OMV Rally Teamu. Obnova lesů v Tatranském národním parku (TANAP) bude podle slovenského ministerstva zemědělství stát nejméně 1,8 miliardy slovenských korun.

Vojenský pohřeb se všemi poctami hodlá armáda připravit pěti vojákům, kteří zahynuli ve čtvrtek na železničním přejezdu na okraji Prostějova. Jejich rodinám chce zároveň pomoci nejen psychicky, ale i finančně. Uvedl to mluvčí vojenských tajných služeb Ladislav Šticha. Jednotku speciálních sil v Prostějově v pátek navštívil ministr obrany Karel Kühnl. Ujistil vojáky, že pozůstalým i blízkým osobám zraněných vojáků bude zajištěna veškerá pomoc. K rodinám armáda ihned vyslala psychology. "Co se týká finanční otázky, budeme postupovat podle zákona. Jsou v něm jasně dané náhrady, jak za ztrátu života, tak za zranění. Každý případ však budeme posuzovat individuálně," podotkl Šticha. Podle ČTK byl mezi oběťmi železniční nehody také řidič vojenské tatry, který s vozem vjel přímo před jedoucí rychlík. Podle policie nehodu zavinil s největší pravděpodobností právě on. Podle zástupců Českých drah světelná signalizace na přejezdu fungovala. Na místě zůstalo pět obětí. Nehoda patří k nejtragičtějším událostem tohoto druhu v posledních letech.