Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr informatiky Vladimír Mlynář čeká, že o 51,1 procenta státu v Českém Telecomu se budou vážně ucházet více než tři telekomunikační firmy. Ministr na tiskové konferenci řekl, že vedle Swisscomu a TDC projevili v minulých dnech zájem i zástupci France Telecomu. Podle něho existují o Český Telecom i další uchazeči.

Vláda rozhodla, že nejprve nabídne 51,1 procenta v Českém Telecomu strategickým investorům. Teprve v případě, že do března nenajde kupce, prodá akcie firmy na kapitálových trzích. Na tiskové konferenci to uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka, který prosazoval rychlý prodej akcií přes trh. Podle něj jde o kompromis, kdy si vláda nechává otevřenou možnost vrátit se k variantě prodeje na trzích. Do konce roku by mělo být zahájeno zkrácené výběrové řízení, ve kterém budou oslovení potenciální zájemci z řad telekomunikačních firem. Na základě výsledku tendru se vláda rozhodne, zda prodá celý podíl jeho vítězi nebo nabídne akcie na trhu. Jaký výnos z prodeje vláda očekává, ministr neuvedl. Ekonomové jej nejčastěji odhadují kolem 52 až 57 miliard korun. Při rozhodování v tendru by měla mít rozhodující vliv cena. Při závěrečných jednáních by měl být podle ministra výnos jediným kritériem.

Podle analytika Patria Finance Tomáš Gaťka bude mít přijatá varianta prodeje dlouhodobě na akcie firmy negativní vliv, i když připustil krátkodobé posílení. "To může být dáno spekulacemi, že vláda již má nějakého vážného zájemce," uvedl. Pokud se nepovede prodej firmy strategickému investorovi, bude to negativní signál pro potenciální kupce před nabídkou na trhu a vláda získá výrazně méně, než kdyby akcie nabídla přes trh nyní, míní analytik.

Evropský soud pro lidská práva se již brzy bude zabývat případem 18 romských dětí z Ostravy umístěných ve zvláštní škole. Romové se ale cítí diskriminováni také v dalších zemí Evropské unie a případy diskriminace většinou vyřeší až soud. Na semináři o evropské směrnici o rasové rovnosti to řekl manažer Evropského centra pro práva Romů (ERRC) Alan Anstead. Čeští soudci však upozorňují na problém určování příslušnosti k romskému etniku, který se ve většině případů týkajících se diskriminace objevuje.

Ostravský případ začal v roce 2000, kdy rodiče 18 romských dětí podaly žalobu k Ústavnímu a poté i k Evropskému soudu pro lidská práva. Napadali české školství za to, že jejich děti byly automaticky přeřazeny z běžných základních do zvláštních škol, a je jim tak upíráno právo na vzdělání. Po rozpoutání diskuse umožnili úředníci ostravského školského úřadu žákům zvláštních škol přestoupit do běžných základních škol. V Ostravě tvoří Romové podle odhadů jejich představitelů kolem deseti procent obyvatel, žije jich tu asi 32.000. Přestože je zde podle průzkumu ERRC mezi Romy méně než pět procent dětí školou povinných, tvoří asi 50 procent všech žáků zvláštních škol. To podle Romů svědčí o rasové segregaci a porušování Listiny základních práv a svobod.

Soudci na semináři upozornili na problém určování příslušnosti k romskému etniku. K romské národnosti se při posledním sčítání lidu přihlásilo zhruba 11.700 lidí; podle odhadů může žít v Česku až 300.000 Romů. V případě, že země nemá daná pravidla, jak určit příslušníka menšiny, měla by podle pracovnice Maďarského helsinského výboru Lilly Farkasové přihlédnout k pravidlům EU. Podle nich je menšina specifická odlišnými zvyky, vlastnostmi i kulturou.