Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Stanislav Gross (ČSSD) v tomto týdnu postupně navštíví Polsko, Rakousko a Řecko, v říjnu přivítá v Praze německého kancléře Gerharda Schrödera a dánského premiéra Anderse Rasmussena. V Maďarsku se příští měsíc zúčastní summitu předsedů vlád o "progresivním vládnutí", oznámil Úřad vlády. Na konci října Gross za Českou republiku podepíše v Římě evropskou ústavní smlouvu. Prezident Václav Klaus už předem oznámil, že podpis euroústavy přenechá jiným ústavním činitelům. Když se Gross stal koncem letošního července nejmladším premiérem v dosavadní historii země, označili mnozí komentátoři a analytici zahraniční politiku za jednu ze slabin nového šéfa Strakovy akademie. I Gross koncem srpna při projevu před českými velvyslanci v Černínském paláci připustil, že v této oblasti má co dohánět. Vyjádřil tehdy přání, aby česká zahraniční politika zněla jedním hlasem. Zdůraznil, že i po změně vlády zůstávají prioritami české diplomacie Evropská unie, vztahy se Spojenými státy a se sousedními zeměmi, boj proti terorismu, prosazování lidských práv a ekonomické zájmy republiky v cizině.

Gross a Buzková složili poslanecký mandát, aby měli čas na vládu

Premiér Stanislav Gross a ministryně školství Petra Buzková (oba ČSSD) se vzdali poslaneckého mandátu. Chtějí se naplno věnovat práci ve vládě. V dolní komoře by je měli nahradit sociální demokraté Dagmar Mocová a Miloš Máša. Gross i Buzková se mandátu vzdali prohlášením přímo ve sněmovně. Gross již při sestavování kabinetu ohlásil, že sám mandát složí a totéž očekává od sociálnědemokratických ministrů. Původně chtěl, aby se mandátu vzdali všichni ministři, ale lidovci a unionisté to odmítli. Premiér pak také z různých důvodů udělil výjimku několika svým stranickým kolegům, mandátu se tak nemusejí vzdávat ministři financí Bohuslav Sobotka, práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a kultury Pavel Dostál. Mandát si ale zatím ponechávají i další ministři za ČSSD, například ministr zemědělství Jaroslav Palas. "Má okresní organizace sociální demokracie v Bruntále vyjádřila nesouhlas s takovýmto krokem. Takže v této chvíli nepočítám, že bych se vzdal," řekl Palas již v srpnu České televizi.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce co nejdříve zahájit jednání s Evropskou unií o společném postupu proti záměru Spojených států zvýšit od listopadu dovozní cla na zboží z EU. Zvýšení cel by totiž podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy postihlo významné položky českého vývozu do USA, který by kvůli tomu mohl klesnout až o 50 milionů dolarů (1,3 miliardy korun). "Iniciujeme jednání s EU o společném postupu proti zavedení celních zatížení, která by postihla české výrobce skla, skleněných výrobků, sýrů, čokoládových cukrovinek, tabákových výrobků a průmyslových strojů. První odhady hovoří o tom, že by se mohlo jednat o vývoz českého zboží v hodnotě až 50 milionů dolarů," řekl ČTK Tlapa. Podle úřadu obchodního přidělence se USA chystají zavést odvetná cla proti EU kvůli tomu, že přistupující země převzaly jednotnou celní politiku. Pokud prezident George Bush návrh schválí, bude například na sklo od listopadu uvaleno až 90procentní clo. Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna bude mít ČR jako jeden z členů EU poměrně omezené možnosti, jak se k problému zvýšení amerických cel postavit. "Je to samozřejmě otázka obchodní politiky mezi celou EU a Spojenými státy. Nicméně se tím budeme zabývat a budeme se snažit udělat maximum proto, aby nedošlo k poškození vývozců skla do Spojených států," řekl Jahn ČTK na strojírenském veletrhu v Brně.

Zvýšení cla na dovoz zboží z EU do USA by citelně dopadlo zejména na tuzemské sklárny, které vyvážejí většinu produkce a USA patří k jejich stěžejním trhům. Některé sklárny tvrdí, že zvýšení dovozních cel by znamenalo jejich likvidaci. Např. Sklárny Nový Bydžov, které patří k největším výrobcům křišťálových svítidel a broušených lustrových ověsů v České republice, na americký trh ročně dodávají zboží za několik milionů korun. "USA jsou pro nás letitými dobrými odběrateli," řekl Kovář. Celkový roční obrat bydžovské firmy se pohybuje kolem 50 milionů korun a pracuje v ní asi 150 lidí. Pokud cla budou zavedena již od listopadu, bude podle Kováře pro firmu velmi obtížné umístit zboží na jiných trzích. Firma exportuje zhruba 90 procent produkce, největšími odbytišti jsou země bývalého Sovětského svazu, arabské země, Francie. Americký trh by podle Kováře v případě zavedení cel pro země Evropské unie mohli obsadit výrobci z Turecka, Egypta či Číny.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek navrhl odložit o dva roky plánované razantní zvýšení mezd policistům, hasičům, celníkům a vězeňským dozorcům. Nový služební zákon, který se zvýšením mezd počítá, má přitom začít platit od 1. ledna 2005. Zvýšení platů uvedených složek má státní pokladnu přijít na 8,5 miliardy korun. O lidoveckém návrhu by měla sněmovna hlasovat zřejmě v polovině října. Návrh by mohl získat podporu části opozice. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý podle vyjádření v BBC předpokládá, že kvůli návrhu bude mimořádně svolán poslanecký klub a možná i grémium ODS. On sám klubu doporučí, aby Kalouskův návrh podpořil. Zákon s výrazným nárůstem platů od Nového roku prosadil již dříve nynější premiér Stanislav Gross (ČSSD). Podle menších koaličních stran se ale příjmy příslušníků bezpečnostních složek zvyšují neúměrně v porovnání s platy učitelů a dalších státních zaměstnanců. Pokud bude účinnost zákona odložena, nevyužité peníze v rozpočtu bude možné podle Kalouska rozdělit mezi ostatní tak, aby nebyl porušen princip sociální soudržnosti. "V čase, který získáme odložením návrhu tohoto zákona, dohodneme koncepci vývoje platů ve státní správě," řekl. Také místopředseda unionistů František Pelc nesouhlasí s výrazným nárůstem platů policistů. Již dříve novinářům řekl, že ve hře je možnost nezvyšovat platy tak razantně, ale přidat policistům třeba jen polovinu plánované částky. Ostře proti jsou sociální demokraté.

Kalousek navrhl odložit zvýšení platů bezpečnostním složkám v rámci v rámci předlohy, která má již v letošním roce odejmout 14. platy soudcům, poslancům, ministrům a státním zástupcům. Upozornil na to, že na odejmutí takzvaných dalších platů se shodli všichni politici v rámci takzvané sociální soudržnosti. Z rozpočtu se přitom podle něj ušetří asi 200 až 300 milionů korun, "což z hlediska celkového objemu výdajů ze státního rozpočtu je dopad marginální," řekl Kalousek, který předsedá sněmovnímu rozpočtovému výboru. Princip sociální soudržnosti podle něj ostře kontrastuje s tím, že stát kvůli finanční tísni nepřidá učitelům a vědcům, ale příslušníkům bezpečnostních sborů bude vyplaceno o 27 procent víc, než jsou jejich příjmy v roce 2004.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl, který má právo číst tajné informace, údajně neoprávněně získal prověrku Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). V minulosti totiž podnikal s vysokým důstojníkem někdejší Státní bezpečnosti Jaroslavem Vondruškou, který měl úzkou vazbu na sovětskou tajnou službu KGB, uvedl Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Tento fakt je podle vnitřních pravidel NBÚ považován za závažné bezpečnostní riziko a důvod neudělení prověrky. "S panem Vondruškou jsem nikdy nepodnikal, v roce 1995 jsme byli zaměstnanci jedné firmy," řekl Ibl ČTK. Uvedl, že v prosinci 1995 z této firmy odešel a od té doby se s Vondruškou neviděl ani o něm neslyšel. Dodal, že o jeho prověrce rozhodoval NBÚ. Předseda klubu ČSSD se domnívá, že ji získal v souladu se zákonem.

V České republice existují čtyři stupně utajovaných dokumentů, a to vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné. Současný šéf NBÚ Jan Mareš v rozhlase řekl, že zvrátit rozhodnutí NBÚ může, pokud se v případu objeví nové skutečnosti. Dodal, že o žádných politických tlacích při udělování bezpečnostních prověrek neví. Ibl je rovněž místopředsedou sněmovního branného výboru, členem parlamentní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky a šéfem sněmovní komise, na kterou se mohou se žádostí o pomoc obracet občané, jimž státní orgány neumožní nahlédnout do svazků komunistické Státní bezpečnosti.