Zprávy | Z archivu rubriky

Starosta lotrinského městečka Darney Jacques Dumoulin převzal od zástupců českého velvyslanectví ve Francii šek v hodnotě 200.000 korun na údržbu místního památníku československým vojákům. Jde o dar českého ministerstva obrany. Památník stojí na místě, kde byla 30. června 1918 oficiálně založena první samostatná československá brigáda. Toto datum se dnes v České republice slaví jako Den ozbrojených sil. Památník je na místě, kde francouzský prezident Raymond Poincaré 30. června 1918 předal československým vojákům prapor jednotky a oznámil, že Francie jako první mezi spojenci uznává právo Čechů a Slováků na samostatný stát. V Darney někdejší Československo a jeho nynější nástupnické státy připomíná také náměstí T.G. Masaryka, který zde v prosinci 1918 pobýval, náměstí Václava Havla nebo stezky k památníku pojmenované po Edvardu Benešovi a Milanu Rastislavu Štefánikovi. Darney navíc udržuje partnerství s jihomoravským Slavkovem. Pomník československým vojákům stál už v roce 1938 - byl to sloup s československým státním znakem a lotrinským křížem. Kvůli blížící se válce však nebyl odhalen a nacisté jej zničili. Nový pomník byl postaven v roce 1968, ale kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl odhalen až o deset let později, ovšem bez účasti oficiálních československých představitelů. Na jeho podstavci jsou letopočty 1918, 1938 a 1968.

Společnost CME koupila od skupiny PPF většinový podíl v televizi Nova včetně kontroly nad vysílací licencí, kterou drží společnost CET 21. ČTK to řekla Romana Tomasová z PPF. Protože se nezměnila vlastnická struktura přímo CET 21, nemusí nový vlastník žádat o souhlas Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jen ji o změnách informuje, dodala Tomasová. CME tak posílila svou pozici, neboť dříve měla kontrolu jen nad provozní částí televize, společností ČNTS. CME a PPF dnes oznámily, že PPF prodala společnosti CME 85 procent svého podílu v holdingu společností kolem Novy, který drží většinový podíl ve firmách spojených s Novou. CME to bude stát 642 milionu dolarů (14,8 miliardy Kč), přičemž 529 milionů USD zaplatí v hotovosti a zbytek ve svých vlastních akciích; PPF se po Ronaldu Lauderovi stane druhým největším akcionářem CME. Podle zákona je provozovatel vysílání s licencí povinen požádat radu o souhlas, pokud se například změní způsob rozdělení hlasovacích práv či výše obchodních podílů. Současné vlastnické změny kolem Novy se však přímo netýkají společnosti Vilja, která je podle PPF většinovým vlastníkem držitele licence CET 21. Podle Tomasové totiž zůstane ve Vilje zachován 52procentní podíl celého holdingu. Změna vlastnických poměrů přímo v holdingu nemá přímo na strukturu CET 21 vliv, dodala. Dalších 16,67 procenta v CET 21 vlastní jeden ze zakladatelů Novy Peter Kršák. "Zbytkový podíl je v této chvíli součástí sporu," řekl dnes novinářům Dvořák o struktuře společnosti. Vlastnickou strukturou CET 21 se zabýval i soud, který loni v prosinci rozhodnul, že většinový šedesátiprocentní podíl patří stále Vladimíru Železnému. Tento rozsudek však Vrchní soud v Praze zrušil v květnu; definitivní rozhodnutí, komu podíly patří, stále nepadlo. Rada počátkem 90. let udělila licenci společnosti CET 21, zahraniční investoři provoz televize financovali prostřednictvím firmy ČNTS. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel se svými partnery ze CME, kteří většinově vlastnili ČNTS. Pře vyústila ve tři arbitráže. Výsledkem jedné z nich je, že stát musel zaplatit CME přes deset miliard korun za znehodnocení její investice do Novy.

Společnost Pivovary Staropramen zvedla ceny piva zhruba o desítky haléřů na půllitr. Zákazníci úpravu pocítí spíš postupně. Odezva na pultech obchodů nebo v restauracích může trvat týdny, v některých případech měsíce, uvedla mluvčí firmy Simona Krautová. Že se zdražení neprojeví okamžitě, potvrzují většinou i restaurace a obchody, které ČTK oslovila. Pivovary Staropramen jsou součástí pivovarnické skupiny InBev - největšího výrobce piva na světě. Má zhruba 14procentní podíl na domácím trhu a je třetím největším českým exportérem piva.

Prezident Václav Klaus se podle premiéra Stanislava Grosse chová jako čestný předseda nejsilnější opoziční strany a nedodržuje svůj slib, že bude nadstranický. Předseda vlády těmito slovy reagoval na Klausovy výroky v sobotním tisku, že kabinet není schopen řešit zásadní dlouhodobé problémy a posiluje moc státu nad člověkem. "Může to být samozřejmě zklamání, že pan prezident závazek zůstat nadstranický nedodržel, ale je zapotřebí to vnímat jako realitu. Rozhodně to není zjevená pravda, jde prostě o postoj člověka, který má jasné úmysly na politické scéně," řekl ČTK Gross. Grossovi se nelíbí Klausova kritika nekoncepčnosti práce vlády. "Po třech nebo čtyřech měsících dělat takový závěr jako pan prezident je nepochybně něco, co může být těžko hodnoceno jako objektivní přístup," podotkl premiér. Do sporu se čestný předseda ODS a úřadující šéf ČSSD dostali i kvůli policejním odposlechům a policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi. Klausovi se zdálo, že Kolář i Gross odposlechy bagatelizují, zatímco on policejní praxi označil za alarmující. Vyslovil se i pro odvolání policejního šéfa, Gross ale Koláře ve funkci podržel.

Problém s nedokonalým utajením bytů patřících Bezpečnostní informační službě vyplývá ze špatné legislativy. ČTK to řekl premiér Stanislav Gross s tím, že vládě je často vytýkáno, že se snaží před veřejností řadu informací skrývat. Pondělní Mladá fronta Dnes zveřejnila informace, že z katastru nemovitostí lze získat informace o objektech patřících BIS. Podle výpisu z katastru se pak dají najít i konkrétní služební byty pracovníků civilní kontrarozvědky. Podle ministra vnitra Františka Bublana způsoby, jak informace utajit, existují. Bublan, který dříve působil jako ředitel české civilní rozvědky, řekl, že problém si musí vyřešit sama BIS. Policejní prezident Jiří Kolář označil současný problém za slabinu všech evidencí. Podle něj je třeba upravit příslušné zákony tak, aby se dalo zajistit krytí vybraných informací.

Antiocenění Plyšový paragraf za největší nesmysl v českém právu dostal ministr a předseda Legislativní rady vlády Jaroslav Bureš. V nedělním diskusním pořadu České televize mu ji předal stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil. "Má to mýt jakási výstraha pro tuto vládu, má to být upozornění na to, že naše právo je nekvalitní a nepřehledné," řekl Pospíšil k ocenění v podobě červeného modelu paragrafu. Bureš ji konkrétně dostal za ustanovení novely občanského soudního řádu, podle něhož má být pošta od soudů odesílána v zalepených obálkách.

"Je to trošku humorné, to doručování není zrovna výsledkem mé péče," poznamenal Bureš. Na "vskutku podivném" ustanovení podle ministra mimořádně neústupně trvala Česká pošta, neboť měla obavy z přebírání nezalepených soudních obálek a tvrdila, že jejich zalepování by pro ni znamenalo obrovské náklady. "Náklady České pošty na olizování obálek jsou zřejmě enormní," dodal.

V užším výběru byly podle Pospíšila i nepřijatý vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který umožňoval firmy trestat i za znásilnění, nebo návrh na zákaz přeměny nemocnic na obchodní společnosti. ČSSD jej zejména s KSČM vložila ve sněmovně do zákona o snižování hluku; Senát to už odmítl a sněmovna se bude muset návrhem zabývat znovu.

Spotřeba potravin v českých domácnostech se za posledních deset let významně změnila. Lidé změnili své jídelníčky, a to se projevilo i v nákupu potravin. Snížil se nákup vajec či cukru a naopak výrazně vzrostl nákup sýrů, čerstvého ovoce a zeleniny, ryb či drůbeže, vyplývá z internetových stránek Českého statistického úřadu. Současný trend zdravé výživy je patrný v domácnostech zaměstnanců i důchodců. Ze statistických čísel přitom vyplývá, že domácnosti důchodců nakupují v průměru na osobu a rok podstatně více. Je to dáno tím, že členové domácností zaměstnanců se ve větší míře než důchodci stravují ve veřejném stravování. V domácnostech zaměstnanců připadalo loni na veřejné stravování na osobu a rok 3361 korun a u důchodců 1465 Kč. Nižší spotřeba v domácnostech zaměstnanců je také ovlivněna hospodárnějším využitím potravin ve vícečlenných domácnostech. Více než polovina domácností důchodců v Česku je totiž jednočlenná.

Senát čeká příští týden volba nového předsedy a místopředsedů pro příští dva roky. Senátoři budou rozhodovat také o tom, ve kterých výborech a komisích budou v nadcházejícím funkčním období působit. První schůze Senátu v novém funkčním období bude zahájena ve středu. Novým předsedou Senátu se nejspíš stane Přemysl Sobotka z opoziční ODS, který by v tomto křesle vystřídal lidovce Petra Pitharta. Občanským demokratům bude po vyhraných listopadových volbách v Senátu scházet k nadpoloviční většině jen pět hlasů a při volbě předsedy je chtějí podpořit jak vládní sociální demokraté, tak lidovci.

Senátoři budou příští týden rozhodovat nejen o povolebním uspořádání horní komory, ale také o tom, jestli peníze na platy učitelů svěří krajům, nebo ponechají státu. Senátoři se kloní k první variantě, kterou sněmovna odmítla. Kraje by měly podle senátorů dostat 28 miliard korun na školství z daňových výnosů tak, jak to původně navrhovala vláda. Někteří politici se ale obávají, že kraje by prostředky na školství mohly použít k jiným účelům. Ministryně školství Petra Buzková poukazovala na to, že výnos z daní není v krajích stejný, což by mohlo znamenat různou úroveň učitelských mezd.

Část pražské židovské obce v neděli na Židovské radnici potvrdila vyjádření nedůvěry reprezentaci obce včetně jejího předsedy Tomáše Jelínka. ČTK to řekl Jelínkův předchůdce Jiří Daníček. Shromáždění podle něj také zrušilo hlasování o důvěře v reprezentaci obce korespondenční formou, kterou vyhlásila volební komise obce, neboť prý odporovalo stanovám. Jelínek i předseda volební komise Petr Halva tato rozhodnutí považují za neplatná.

Pražská židovská obec je nyní rozdělena na dvě hlavní frakce. Na jedné straně stojí platforma Obec pro všechny, na druhé takzvaná Koalice kolem předsedy Jelínka. Spory v obci vrcholí od léta, kdy dal Jelínek podnět k odvolání Karola Sidona z funkce vrchního pražského rabína.

Jelínek v prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že nedělní shromáždění svolal výbor platformy Obec pro všechny a pozval na ni pouze vybrané členy komunity. Jakékoli jejich závěry proto "nemají závaznost usnesení nebo rozhodnutí shromáždění členů obce", uvedl Jelínek. Na radnici se sešly dvě stovky z přibližně 1500 členů obce.

Ústřední automotoklub České republiky (ÚAMK) poslal ministerstvu financí za prodané dálniční známky o 83 milionů korun méně než měl. Ministerstvo již podalo na automotoklub trestní oznámení a firma zatím nesmí prodávat dálniční známky na příští rok. Vedení ÚAMK jakékoli pochybení odmítá. Na to, že si automotoklub ponechal desítky milionů korun za prodané známky, upozornil ministerstvo začátkem října anonym. "Na základě kontroly, kterou jsme provedli, jsme zjistili, že ÚAMK neodvedl značnou část prostředků za prodej dálničních známek," řekl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.

Prezident ÚAMK Oldřich Vaníček provinění odmítl. "Postupujeme přesně v liteře smlouvy, která je s námi podepsaná," řekl. Za vše podle něj může špatný výklad toho, kdy a jak se mají peníze odvádět. Mluvčí ministerstva však uvedl, že všechny ostatní společnosti, které pro stát prodej známek zajišťují, odvedly peníze tak, jak měly. "Nedomnívám se, že toto by byl ten správný důvod," uvedl Zeman.