Zprávy | Z archivu rubriky

Společnost CME koupila od skupiny PPF většinový podíl v televizi Nova včetně kontroly nad vysílací licencí, kterou drží společnost CET 21. ČTK to řekla Romana Tomasová z PPF. Protože se nezměnila vlastnická struktura přímo CET 21, nemusí nový vlastník žádat o souhlas Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jen ji o změnách informuje, dodala Tomasová. CME tak posílila svou pozici, neboť dříve měla kontrolu jen nad provozní částí televize, společností ČNTS. CME a PPF dnes oznámily, že PPF prodala společnosti CME 85 procent svého podílu v holdingu společností kolem Novy, který drží většinový podíl ve firmách spojených s Novou. CME to bude stát 642 milionu dolarů (14,8 miliardy Kč), přičemž 529 milionů USD zaplatí v hotovosti a zbytek ve svých vlastních akciích; PPF se po Ronaldu Lauderovi stane druhým největším akcionářem CME. Podle zákona je provozovatel vysílání s licencí povinen požádat radu o souhlas, pokud se například změní způsob rozdělení hlasovacích práv či výše obchodních podílů. Současné vlastnické změny kolem Novy se však přímo netýkají společnosti Vilja, která je podle PPF většinovým vlastníkem držitele licence CET 21. Podle Tomasové totiž zůstane ve Vilje zachován 52procentní podíl celého holdingu. Změna vlastnických poměrů přímo v holdingu nemá přímo na strukturu CET 21 vliv, dodala. Dalších 16,67 procenta v CET 21 vlastní jeden ze zakladatelů Novy Peter Kršák. "Zbytkový podíl je v této chvíli součástí sporu," řekl dnes novinářům Dvořák o struktuře společnosti. Vlastnickou strukturou CET 21 se zabýval i soud, který loni v prosinci rozhodnul, že většinový šedesátiprocentní podíl patří stále Vladimíru Železnému. Tento rozsudek však Vrchní soud v Praze zrušil v květnu; definitivní rozhodnutí, komu podíly patří, stále nepadlo. Rada počátkem 90. let udělila licenci společnosti CET 21, zahraniční investoři provoz televize financovali prostřednictvím firmy ČNTS. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel se svými partnery ze CME, kteří většinově vlastnili ČNTS. Pře vyústila ve tři arbitráže. Výsledkem jedné z nich je, že stát musel zaplatit CME přes deset miliard korun za znehodnocení její investice do Novy.

Společnost Pivovary Staropramen zvedla ceny piva zhruba o desítky haléřů na půllitr. Zákazníci úpravu pocítí spíš postupně. Odezva na pultech obchodů nebo v restauracích může trvat týdny, v některých případech měsíce, uvedla mluvčí firmy Simona Krautová. Že se zdražení neprojeví okamžitě, potvrzují většinou i restaurace a obchody, které ČTK oslovila. Pivovary Staropramen jsou součástí pivovarnické skupiny InBev - největšího výrobce piva na světě. Má zhruba 14procentní podíl na domácím trhu a je třetím největším českým exportérem piva.

Prezident Václav Klaus se podle premiéra Stanislava Grosse chová jako čestný předseda nejsilnější opoziční strany a nedodržuje svůj slib, že bude nadstranický. Předseda vlády těmito slovy reagoval na Klausovy výroky v sobotním tisku, že kabinet není schopen řešit zásadní dlouhodobé problémy a posiluje moc státu nad člověkem. "Může to být samozřejmě zklamání, že pan prezident závazek zůstat nadstranický nedodržel, ale je zapotřebí to vnímat jako realitu. Rozhodně to není zjevená pravda, jde prostě o postoj člověka, který má jasné úmysly na politické scéně," řekl ČTK Gross. Grossovi se nelíbí Klausova kritika nekoncepčnosti práce vlády. "Po třech nebo čtyřech měsících dělat takový závěr jako pan prezident je nepochybně něco, co může být těžko hodnoceno jako objektivní přístup," podotkl premiér. Do sporu se čestný předseda ODS a úřadující šéf ČSSD dostali i kvůli policejním odposlechům a policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi. Klausovi se zdálo, že Kolář i Gross odposlechy bagatelizují, zatímco on policejní praxi označil za alarmující. Vyslovil se i pro odvolání policejního šéfa, Gross ale Koláře ve funkci podržel.

Problém s nedokonalým utajením bytů patřících Bezpečnostní informační službě vyplývá ze špatné legislativy. ČTK to řekl premiér Stanislav Gross s tím, že vládě je často vytýkáno, že se snaží před veřejností řadu informací skrývat. Pondělní Mladá fronta Dnes zveřejnila informace, že z katastru nemovitostí lze získat informace o objektech patřících BIS. Podle výpisu z katastru se pak dají najít i konkrétní služební byty pracovníků civilní kontrarozvědky. Podle ministra vnitra Františka Bublana způsoby, jak informace utajit, existují. Bublan, který dříve působil jako ředitel české civilní rozvědky, řekl, že problém si musí vyřešit sama BIS. Policejní prezident Jiří Kolář označil současný problém za slabinu všech evidencí. Podle něj je třeba upravit příslušné zákony tak, aby se dalo zajistit krytí vybraných informací.

Starosta lotrinského městečka Darney Jacques Dumoulin převzal od zástupců českého velvyslanectví ve Francii šek v hodnotě 200.000 korun na údržbu místního památníku československým vojákům. Jde o dar českého ministerstva obrany. Památník stojí na místě, kde byla 30. června 1918 oficiálně založena první samostatná československá brigáda. Toto datum se dnes v České republice slaví jako Den ozbrojených sil. Památník je na místě, kde francouzský prezident Raymond Poincaré 30. června 1918 předal československým vojákům prapor jednotky a oznámil, že Francie jako první mezi spojenci uznává právo Čechů a Slováků na samostatný stát. V Darney někdejší Československo a jeho nynější nástupnické státy připomíná také náměstí T.G. Masaryka, který zde v prosinci 1918 pobýval, náměstí Václava Havla nebo stezky k památníku pojmenované po Edvardu Benešovi a Milanu Rastislavu Štefánikovi. Darney navíc udržuje partnerství s jihomoravským Slavkovem. Pomník československým vojákům stál už v roce 1938 - byl to sloup s československým státním znakem a lotrinským křížem. Kvůli blížící se válce však nebyl odhalen a nacisté jej zničili. Nový pomník byl postaven v roce 1968, ale kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl odhalen až o deset let později, ovšem bez účasti oficiálních československých představitelů. Na jeho podstavci jsou letopočty 1918, 1938 a 1968.

Spotřeba potravin v českých domácnostech se za posledních deset let významně změnila. Lidé změnili své jídelníčky, a to se projevilo i v nákupu potravin. Snížil se nákup vajec či cukru a naopak výrazně vzrostl nákup sýrů, čerstvého ovoce a zeleniny, ryb či drůbeže, vyplývá z internetových stránek Českého statistického úřadu. Současný trend zdravé výživy je patrný v domácnostech zaměstnanců i důchodců. Ze statistických čísel přitom vyplývá, že domácnosti důchodců nakupují v průměru na osobu a rok podstatně více. Je to dáno tím, že členové domácností zaměstnanců se ve větší míře než důchodci stravují ve veřejném stravování. V domácnostech zaměstnanců připadalo loni na veřejné stravování na osobu a rok 3361 korun a u důchodců 1465 Kč. Nižší spotřeba v domácnostech zaměstnanců je také ovlivněna hospodárnějším využitím potravin ve vícečlenných domácnostech. Více než polovina domácností důchodců v Česku je totiž jednočlenná.

Bývalý prezident Václav Havel opustí zřejmě ve středu rehabilitační kliniku na pražských Malvazinkách, kde se zotavuje po zranění kyčelního kloubu. Ještě předtím ale podstoupí kontrolní vyšetření, aby se lékaři ujistili, že může v léčbě pokračovat ambulantně. "Pan exprezident se cítí velmi dobře," řekl ČTK ředitel kliniky Vladimír Drvota. Havel denně absolvuje kolem osmi procedur, střídá fyzioterapii, saunu, klasické masáže, rehabilitační bazén a odpočinek. Poraněnou nohu nesmí bývalý prezident příliš zatěžovat, aby poraněné kosti dobře srostly. "Musí ale zároveň posilovat svalstvo," vysvětlil Drvota.

Kyčelní kloub si poranil Havel v listopadu během návštěvy Tchaj-wanu. Plánovanou cestu do Thajska a na Bali proto raději zrušil. Po předčasném návratu do Prahy byl týden v péči lékařů Ústřední vojenské nemocnice, kteří se rozhodli pro konzervativní léčbu a poraněnou nohu neoperovali.

Vánoce stráví exprezident i s manželkou Dagmar doma. Na jaře se možná vydá na čtyři měsíce do Spojených států, kam ho pozvala kongresová knihovna ve Washingtonu. Uskutečnění pobytu, který musel Havel v minulosti kvůli zdravotním problémům odložit, ale není ještě zcela jisté.

Poslanecká sněmovna rozhodne příští týden o přijetí vládního návrhu státního rozpočtu na příští rok. Hlasování o předloze, které by se mohlo uskutečnit ve středu nebo v pátek, bude klíčovým bodem jednání, jež začne v úterý a potrvá celý týden. Mezi další důležité body má patřit schvalování vládní novely Ústavy, která má omezit doživotní imunitu poslanců a senátorů na dobu jejich mandátu. Poslanci rozhodnou rovněž o přijetí návrhu zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví a návrhu zákona o registračních pokladnách. Tuto předlohu vláda řadí mezi nástroje boje proti šedé ekonomice.

Při hlasování o rozpočtu se bude muset koalice spoléhat jen na hlasy svých 101 poslanců, neboť opozice dává najevo, že vládní verzi státních financí nepodpoří. Koalice proto bude muset mobilizovat veškeré síly. Její úsilí může narazit na to, že hlavně v řadách ČSSD je několik dlouhodobě nemocných poslanců, jimž zdravotní problémy občas nedovolí do sněmovny přijít. S vážnými zdravotními potížemi se potýká například poslanec a ministr kultury Pavel Dostál.

Vláda se podle ministra Jaroslava Bureše bude příští týden ve středu rozhodovat, zda připraví ústavní zákon o obecném referendu, nebo jen o referendu k přijetí evropské ústavní smlouvy. Bureš, který je předsedou Legislativní rady vlády, to uvedl v nedělním diskusním pořadu České televize. Zákon o obecném referendu nemá podle Bureše v parlamentu šanci na přijetí. Předpokládá proto, že se kabinet realisticky přikloní jen k referendu o euroústavě. Základní návrh příslušného ústavního zákona už má připraven. "Jestliže vláda nenalezne potřebnou ústavní většinu pro podporu zákona o obecném referendu, navrhne jednorázové referendum, ve kterém se občané vysloví k ratifikaci návrhu smlouvy o Ústavě pro Evropu," poukázal Bureš na vládní programové prohlášení.

Poslanec a stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil potvrdil, že jeho strana zákon o obecném referendu nepodpoří. ODS může sama po listopadových volbách zablokovat ústavní změny v Senátu, chce speciální zákon. S Burešem se shodl na tom, že referendu o euroústavě musí předcházet důkladná seznamovací kampaň o obsahu a důsledcích přijetí evropské ústavní smlouvy. Za spíše alibismus označil Pospíšil ministrovo zdůvodnění, že vláda posílá parlamentu množství návrhů zákonů kvůli nutnosti sladit český právní řád se směrnicemi EU. Podle Pospíšila není nutné každou směrnici přejímat samostatným zákonem. Bureš tento postoj uvítal, neboť parlament podle něj dosud požadoval opak. Odmítl ale Pospíšilovo tvrzení, že v přejímání evropských norem není systém. Bureš také uvedl, že výrazně zredukoval legislativní plán vlády a plány ministerstev na nové zákony snížil o 40 procent.

V hudební anketě Český slavík obhájili loňské tituly v hlavních kategoriích Karel Gott, Lucie Bílá a skupina Kabát. Z finalistů soutěže Česko hledá SuperStar promluvila do výsledků nejvýrazněji Aneta Langerová, která zvítězila v kategorii Objev roku a získala stříbrného slavíka mezi zpěvačkami. Absolutním vítězem ankety se s nejvíce obdrženými body stala Bílá. Výsledky byly vyhlášeny ve Státní opeře Praha.

Gott získal svého jubilejního třicátého "slavíka", Bílá devátým vítězstvím vyrovnala rekord dosud nejúspěšnější zpěvačky Hany Zagorové. Kabát vyhrál v anketě podruhé. Skokany roku byli vyhlášeni skupina J.A.R., zpěvačka Radůza a zpěvák Richard Krajčo.