Zprávy | Z archivu rubriky


Jako "opatrně optimistické" popisuje Evropská komise své hodnocení vládního návrhu české reformy veřejných financí. Považuje ji za první krok k jejich konsolidaci, jen velmi opatrně ale komentuje šanci reformy na schválení parlamentem i na případný příznivý vliv na ekonomickou situaci.

Komise se domnívá, že česká vláda správně koncipuje reformu o dvou částech, jež se rovnovážně týkají rozpočtových příjmů i výdajů. Volí tak těžší cestu; snazší by zajisté bylo pouze zvýšit daně. Debata v politické rovině a mezi sociálními partnery ukázala, že existuje jisté pochopení pro takový postup.

V daňové části návrhu komise vítá především nové zákony o dani z přidané hodnoty a o spotřebních daních, které znamenají definitivní sladění se směrnicemi EU. Po prezidentském zamítnutí se tudíž s napětím očekává jejich osud. Pokud neprojdou, bude mít Česko sedm měsíců před vstupem jeden černý puntík navíc na seznamu nesladěné legislativy.

Daně z příjmů a z nemovitostí právo EU neupravuje, takže ani hodnocení navržených změn není podrobné. "Vidíme snahu uspokojit významné ekonomické aktéry, tedy podniky, a zároveň zajistit větší tok příjmů do státní pokladny," podotkl expert EK. Podle znalců by zdanění podniků mělo začít klesat od evropské špičky směrem k průměru, což by mělo pomoci jejich konkurenceschopnosti.

Naopak daňové zatížení statisíců příslušníků svobodných profesí bude jen spravedlivé, protože jejich situace byla "až příliš příznivá". Nebylo by divu, kdyby tito samostatně podnikající lidé protestovali; nová situace ale posune ČR ke standardu aplikovanému v zemích EU.

V oblasti sociálních výdajů Praha podle EK vyslyšela opakované pobídky, aby se hluboce zamyslela nad podobou a logikou důchodového, nemocenského a sociálního systému. Navrhované úpravy nejdou dost daleko, lze je ale považovat za první etapu na této cestě. Svědčí to o snaze přemýšlet o skutečných prioritách a orientovat sociální zabezpečení na potřebné vrstvy obyvatelstva, protože plošné uspokojování všech si stát nemůže dovolit. Konkrétní opatření EK ovšem nehodnotí, protože v této oblasti nemá kompetence.

Navrhovaná česká opatření se podle ní podobají postupu některých chudších zemí EU a také tomu, co se doporučuje dalším státům unie - soustředit státní výdaje v rámci přerozdělování na slabé vrstvy obyvatelstva a zabránit tak tomu, aby "stát blahobytu" dusil samotný stát. EK oceňuje, že bolestná debata na toto téma jde v Česku na dřeň problémů, aniž by vyvolávala zásadní sociální konflikt.

Českomoravský odborový svaz pracovníků (ČMOS PŠ) znovu zvažuje protesty za zvýšení platů zaměstnanců škol. Po zářijové denní stávce uvažují okresní odborové organizace o peticích, ale i vícedenním protestu. Předsednictvo školských odborů by mělo v polovině října rozhodnout, jakým způsobem budou dál postupovat, řekl v pondělí novinářům předseda odborů František Dobšík.

Vláda v polovině září nepřidala při schvalování rozpočtu peníze na zvýšení mezd pracovníků školství. Kabinet měl podle odborářů dostatek prostoru na přerozdělení peněz tak, aby měl více na svou prioritu - školství. Podle Dobšíka odbory sice vnímaly, že vláda přidala vysokým školám, na druhou stranu ale čekaly, že se podobným způsobem zachová i k regionálnímu školství.

Místopředseda odborů Jiří Valenta řekl, že vláda ukázala při rozdělování 11 miliard korun své skutečné priority. Kromě vysokých škol přidala zemědělcům a dopravě. Než o konečné podobě rozpočtu bude rozhodovat parlament, mají odboráři ještě dostatek času na to, aby působili na poslance a přesvědčili je, že je třeba školství přidat, podotkl Dobšík.

Pokud by se rozhodli k protestním akcím, chtěli by je uskutečnit ještě před konečným schválením rozpočtu poslanci.

Pracovníci školství kvůli vládní reformě veřejných financí, která pro mnohé z nich znamená meziroční pokles příjmů, stávkovali už 1. září. Zavřeno zůstalo kolem 3000 škol.

Evropského dne bez aut, kterým v pondělí vyvrcholil Evropský týden mobility, se zúčastnilo více než 600 měst ve 20 evropských zemích. Městská centra byla většinou zcela uzavřena automobilům, které například v londýnských ulicích vystřídali herci a divadelní představení.

Evropský den bez aut se letos podruhé konal i v České republice. Jeho hlavním cílem je upozornit na problematiku automobilové dopravy a nabídnout lidem ekologičtější způsoby přepravy. K tomu chtěl dnes přispět i ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který nejprve z Úval u Prahy do hlavního města přicestoval vlakem a další zhruba dva kilometry k Úřadu vlády pak zvládl na kole. "Za dva tři roky takhle pojede polovina vlády," řekl novinářům s tím, že každá věc musí mít své průkopníky.

K Evropskému dni se letos připojilo celkem 13 českých měst, která uzavřela městská centra pro automobily, a pět dalších akci oficiálně podpořilo. Jedním z nich byla i Kroměříž. Kroměříž společně se Vsetínem také podepsaly Chartu 2003, v níž se obě města zavazují k pořádání akcí zlepšujících bezpečnost v dopravě.

Vznik Evropského dne bez aut iniciovala Evropská komise v roce 2000. Loni jako novinku podpořila i iniciativu evropských nevládních i vládních organizací a týden od 16. září do 22. září stanovila jako Evropský týden mobility. V České republice se navíc koná každoročně 19. září český Den bez aut, který organizace Děti Země letos uspořádala již po jedenácté.

Boskovický spolek potřebuje na památník Kubína ještě 25.000 korun Nadšencům, kteří organizují blížící se odhalení památníku výtvarníka a sochaře Otakara Kubína (1883 až 1969) v Boskovicích na Blanensku, se ještě na celý projekt nepodařilo sehnat prostředky. "Schází nám téměř 25.000 korun. Na jejich sehnání máme necelý měsíc," řekl v pondělí člen Spolku přátel Boskovic Jiří Bušina.

Členové spolku nepředpokládali, že se získáním potřebných prostředků budou mít takové problémy. Od radnice v Boskovicích získali 50.000 korun stejně jako z krajského úřadu. Ten původně jejich žádost zamítl. Nakonec ale peníze přece jen poskytne.

"Vsázeli jsme na podnikatele nebo firmy s francouzskou spoluúčastí. Ve Francii totiž Kubín dlouho žil. Tyto podniky ale o akci neprojevily žádný zájem," uvedl Bušina. Naopak mile jej překvapili drobní podnikatelé. Někteří sice nepřispěli finančním darem, ale na své náklady nechaly vybetonovat podstavec pro sochu nebo upravit a osázet okolí památníku okrasnými dřevinami.

Spolek se na sbírkovou akci dlouho připravoval. Nechal například vytisknout 6000 pohlednic s Kubínovými díly. Jejich zakoupením mohou lidé přispět na památník. Zatím se ale prodala jen třetina pohledů. "Stále doufáme, že peníze seženeme. Pokud ne, asi se zadlužíme. Památník za to stojí," doplnil Bušina.

Památník v podobě Kubínovy busty bude odhalen 18. října, a to při příležitosti 120. výročí narození umělce. Na budově takzvané Rezidence, v níž ve městě žil, se objeví také pamětní deska.

Česká vláda uvažuje o tom, že v Českém Telecomu prodá pouze menšinový podíl, přestože má ve firmě většinu. Pokud by se ale nenašli zájemci o celý nabízený balík, v úvahu by připadal i prodej mobilní odnože Eurotel bez Telecomu. Britskému ekonomickému listu Financial Times to řekl ministr informatiky Vladimír Mlynář.

Podle pondělního vyjádření Mlynářovy mluvčí Kláry Volné nejsou však tyto informace reakcí ministra na páteční oznámení TelSource o záměru prodat svůj 27procentní podíl v Telecomu, ale pochází ze zhruba 14 dní starého rozhovoru ministra Mlynáře pro britský list. Poslední krok TelSource podle ní ministerstvo analyzuje a zatím se k němu nebude vyjadřovat.

Ministerstvo informatiky chce podle listu vládě navrhnout celkem tři možnosti řešení. Buď prodat celých 51 procent akcií Telecomu, nebo pouze menší část, nebo zprivatizovat jen Eurotel a Telecom si ponechat. Podmínkou ale zůstane, aby zájemci o privatizaci byli spojeni se strategickým investorem, například s některou firmou z odvětví telekomunikací, a nejen s finanční společností. Prodej obou firem zvlášť a ve stejnou dobu podle Mlynáře není na pořadu dne.

Ministr řekl, že vláda je připravena v příštím roce privatizovat a jednat, přičemž o strategii bude informovat do konce roku. Nejdříve ale musí být o podíl v Telecomu zájem. To by se ale mohlo ukázat jako závažný problém, protože Mlynář sám přiznal, že "zástupy zájemců" zatím nevidí.

Mlynář by chtěl, aby byl Telecom zprivatizován příští rok, nechce však vládu přemlouvat k vypsání tendru, do kterého by se nikdo nepřihlásil. Už na konci loňského roku mohlo Telecom za asi 1,82 miliardy dolarů získat konsorcium Deutsche Bank a TDC, avšak z kontraktu sešlo kvůli postoji konsorcia TelSource. To chtělo za svůj menšinový podíl získat stejnou částku jako vláda.

TelSource je bývalým strategickým partnerem vlády a má zhruba 27 procent akcií Telecomu. Jejich společná dohoda vyprší příští rok, což by mohlo privatizaci podle Mlynáře zjednodušit. Šance na prodej Telecomu jsou už ale větší, protože se jednak zlepšil stav globálního telekomunikačního sektoru, jednak má Telecom plnou kontrolu nad mobilní odnoží Eurotel.

Půjčka 1,5 miliardy, za niž by převzal garanci stát, nevyřeší problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Podle její ředitelky Jiřiny Musílkové umožní pouze překlenout období, kdy budou pojišťovně chybět dvě miliardy, jež na jaře vyplatila lékařům dopředu a nyní je musí do systému vrátit.

Na státní garanci pro VZP se dohodla o víkendu ministryně zdravotnictví Marie Součková a premiérem Vladimírem Špidlou. VZP však nemá jisté ani tyto peníze, protože garanci kromě kabinetu musí schválit také sněmovna.

"I kdybychom si půjčku vzali, jenom nahradíme dvě miliardy, které se musejí vrátit. Nedostatek finančních prostředků to nevyřeší," uvedla v pondělí Musílková. Podstatné podle ní je dosáhnout rovnováhy příjmů a výdajů. S tím souvisejí zásahy do sítě nemocnic a další koncepční kroky.

Musílková připomněla, že výdaje na péči rostou o devět až 11 procent ročně, příjmy však jen o tři až pět procent. Průměrné náklady na pojištěnce rovněž rostou, v roce 2000 činily ve skupině 80 až 84 let 26.000 korun za rok, loni 38.000. Stát za své pojištěnce přitom platí měsíčně jen 467 korun.

VZP očekává letos osmimiliardový propad v hospodaření. Přitom jí na pojistném dluží státní podniky 17 miliard. K nim se nemůže dostat, protože podniky zkrachovaly nebo jsou v konkurzu. Celkem chybí v systému zdravotního pojištění 25 miliard.

Součková navrhuje, aby tři miliardy dluhu odkoupila konsolidační agentura. Konsolidaci podle ní přinese i to, že agentura odkoupí 1,3 miliardy dluhu bývalých okresních nemocnic. Podle odhadu jejich dluh činí celkem šest miliard.

ODS vysloví nedůvěru koaliční vládě sociálních demokratů, unionistů a lidovců tento týden. Výkonná rada největší opoziční strany v pondělí rozhodla o tom, že podpoří iniciativu svých poslanců. "Špidlova vláda škodí republice," vysvětlil na tiskové konferenci důvod hlasování o důvěře kabinetu místopředseda strany Petr Nečas.

Špičky ODS své rozhodnutí vysvětlily mimo jiné tím, že premiér Vladimír Špidla upustil od svého tvrzení, že existenci své vlády podmiňuje přijetím finanční reformy sněmovnou. Reforma podle občanských demokratů Českou republiku dostane do situace, kdy bude mít ve své historii největší roční zadlužení.

Konkrétní termín, kdy se bude sněmovna návrhem zabývat, je podle ODS závislý na pořadu schůze, která začne v úterý odpoledne. Občanští demokraté mají ve sněmovně dostatek hlasů na to, aby dolní komoru k hlasování o důvěře kabinetu přiměli. K tomu, aby sněmovna vyjádřila nedůvěru, by ale potřebovali kromě hlasů opozičních komunistů alespoň jeden hlas z tábora vládní koalice. "Bude záležet na každém poslanci, jak se rozhodne," uvedl předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý.

Druhá parlamentní opoziční strana KSČM je také pro vyslovení nedůvěry vládě, protože se jí nelíbí chystaná finanční reforma. Chce, aby reforma více zatížila bohaté a aby vláda vypracovala prorůstový ekonomický program a zajišťovala zaměstnanost.