Zprávy | Z archivu rubriky

Velmi rychle stihla vláda projednat všechny body svého programu. Zasedání, které ve Strakově akademii začíná pravidelně úderem deváté hodiny ranní, skončilo již před polednem. Obvykle přitom ministři stráví na Úřadu vlády většinu odpoledne, často se jejich jednání protáhne do večera. Omluven byl tentokrát i premiér Vladimír Špidla, i když podle programu uveřejněného na internetových stránkách vlády neměl mít žádný oficiální program. Příště se vláda kvůli jednání Poslanecké sněmovny sejde již v pondělí. Tehdy již budou známy výsledky víkendového sjezdu ČSSD, na kterém Špidla bude obhajovat předsednické křeslo i dosavadní politiku vládní koalice své strany s lidovci a unionisty. Špidla nebyl jediný, který na zasedání chyběl. Například při projednávání bodu o kauze afghánského občana Mohammada Fakiriho, který již deset let neúspěšně žádá o české státní občanství, hlasovalo podle vicepremiéra Pavla Rychetského jen sedm z celkem 17 členů vlády. K případu, s níž se na vládu obrátil veřejný ochránce práv Otakar Motejl, proto vláda kvůli malé účasti nezaujala žádné stanovisko. Rozhodnutí nechala na dohodě mezi ombudsmanem a ministrem vnitra. Vláda vyšla vstříc lidem, kteří uspěli se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tito občané budou mít možnost podat návrh na obnovu řízení před Ústavním soudem, a dosáhnout tak zrušení jeho původního nálezu. Kabinet se také rozhodl odvolat proti verdiktu štrasburského soudu, u něhož stát prohrál další spor se svým občanem. Podle štrasburského rozsudku má Česko zaplatit 15.500 eur (asi 465.000 korun) Daně Bořánkové, která si stěžovala na nepřiměřenou délku soudního řízení. Spor o vypořádání majetku s jejím bývalým manželem se totiž u českých soudů táhl 14 let. Kabinet nepřijal kvůli legislativním nedostatkům nařízení, které má omezit veřejné osvětlení kolem hvězdáren. Ministerstvo životního prostředí bude muset změnit zákon o ochraně ovzduší.

Generální štáb české armády má připravené plány, jak do 24 hodin vyslat do Kuvajtu k česko- slovenskému protichemickému praporu četu "operátorů" 6. skupiny speciálních sil, aby protichemické odborníky chránila. Novinářům to v Praze řekli náčelník štábu Pavel Štefka a náměstek ministra obrany Jan Váňa. Velitel praporu Dušan Lupuljev novinářům z Kuvajtu telefonicky sdělil, že vojáci jsou v pořádku a chystají se na společné cvičení s americkými jednotkami. "Posledních 24 hodin bylo relativně klidných. V současné době se připravujeme na cvičení v poušti, kde budeme nacvičovat spolupráci s koaličními partnery v případě odstraňování následků použití zbraní hromadného ničení," řekl Lupuljev. Ani cvičení společně s protichemickými jednotkami USA nezabrání příslušníkům praporu v jejich hlavním úkolu, tedy monitorování situace přímo v Kuvajtu, upozornil velitel. Vojáci jsou však připraveni na to, že v případě použití zbraní hromadného ničení v Iráku, budou muset zasahovat i tam. Na místo mohou odlétnout do 40 minut. Další části jednotky by se na místo přesunovaly po vlastní ose. Bránit by je měli v první řadě spojenci, tedy americké jednotky. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík hovořil v úterý o jednáních, podle kterých by ochranu měl zajišťovat pluk americké armády. Přesto se Česká republika s ohledem na iráckou taktiku záškodnické a partyzánské války v zázemí spojeneckých jednotek rozhodla zpracovat plány na vyslání mužů prostějovské jednotky zvláštního určení. Zřejmě by šlo o 20 či 30 vojáků, kteří by pak doprovázeli zásobovací kolony česko-slovenského praporu. Podle Štefky by vyslání vojáků neporušilo současný mandát jednotky, protože by počet příslušníků české armády v misi nepřesáhl 400. Tabulkově je sice nyní v jednotce 398 lidí, ve skutečnosti je to okolo 380. Slováci mají v Kuvajtu 69 svých vojáků.

Prezident Václav Klaus zamíří příští týden do Polska na svou druhou zahraniční cestu. Společně s manželkou Livií navštíví ve čtvrtek 3. v pátek 4. dubna Varšavu a Gdaňsk. Minulý týden byl Klaus na své vůbec první zahraniční cestě v roli hlavy státu. Jako první zemi navštívil sousední Slovensko. Po zvolení Klaus řekl, že právě budování dobrých vztahů se sousedy považuje za svou zahraničně-politickou prioritu. Na oficiální návštěvu Polska pozval Klause jeho protějšek Aleksander Kwašniewski. Kromě schůzky s ním se český prezident podobně jako před týdnem v Bratislavě pravděpodobně setká i s dalšími představiteli země.

Návrh ministerstva financí na rozdělení prostředků z EU mezi kraje postižené loňskou povodní kabinet na zasedání přijal. Zákon připravený poslanci KSČM, který měl zaručit vyplácení mezd zaměstnancům, vláda odmítla. Ministři schválili způsob rozdělení 4,087 miliardy korun, které České republice poskytla Evropská unie na krytí škod způsobených loňskými povodněmi. Podle přijatého návrhu obdrží každý kraj na obnovu zatopeného území částku ve výši 3,28 procenta z celkových škod, které utrpěl. Vláda tak mezi postižené kraje rozdělí 2,286 miliardy Kč. Zákon, který by garantoval vyplácení mezd zaměstnancům Česká republika zatím mít nebude. Návrh komunistických poslanců vládní kabinet odmítl. Vláda schválila návrh, podle nějž přestanou s účinností od nové liberalizace zemědělského obchodu mezi Českem a EU platit dosavadní preferenční celní sazby pro dovoz některých agrárních produktů z unie. Obchod se zemědělskými produkty mezi Českou republikou a Evropskou unií by se měl podle předpokladů ministerstva zemědělství dál uvolnit od 1. dubna. Žádné materiály o restrukturalizaci energetiky vládě předloženy nebyly, uvedl její místopředseda Pavel Rychetský. Ministři se na zasedání nevěnovali ani případné pomoci Třineckým železárnám.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) senátorům musel vysvětlovat, že mandát českých chemiků v Kuvajtu je z vojensko-politického hlediska zformulován dobře. Senátoři z výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost chtěli prostřednictvím Senátu požádat vládu, aby mandát chemiků v Kuvajtu zpřesnila. Po vystoupení Tvrdíka ale již na svém požadavku netrvali. Českým a slovenským chemikům naopak vyjádřili uznání a popřáli šťastný návrat domů. Senátoři původně chtěli upřesnit mandát chemiků pro plnění případného humanitárního poslání i na území Iráku. Ministr Tvrdík senátorům podrobně vysvětlil, že mandát je zformulován dostatečně. Připomněl, že chemici by se do protiiráckého tažení zapojili pouze v případě, že Irák použije zbraně hromadného ničení, případně k jejich použití bude rozhodnut. Vojáci by zasahovali také v případě humanitární katastrofy. Tvrdík senátory informoval, že nyní lze jen ztěží odhadnout, zda a kde by mohly být zbraně hromadného ničení případně použity. Právě proto by bylo jakékoli zpřesnění mandátu podle Tvrdíka téměř nemožné. Senátory ujistil, že s jednotkou se rozhodně nepočítá do bojové akce.

Celkem sedm těžkých bombardérů B-52 přelétlo v posledních 24 hodinách nad územím České republiky. Řekl to ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Stroje startující z Velké Británie se přes střední Evropu dostávají nad irácké hlavní město Bagdád a další cíle, které bombardují. Dosud Spojené státy využívaly vzdušný prostor nad Českou republikou jen k přeletům dopravních letadel. Těch už se od začátku operace uskutečnilo několik stovek. Podle Ivana Huberta z řízení letového provozu nemá zvýšený počet přeletů vojenských letadel žádný vliv na letecký provoz nad republikou. Těžké bombardéry B-52 vzlétají ke svým misím nad Irákem ze základny Fairford v západní Anglii.

Vláda ve středu rozhodne o rozdělení více než čtyř miliard korun, které Česká republika získala z Fondu solidarity Evropské unie na krytí škod způsobených loňskými povodněmi. Ministerstvo financí ve snaze o spravedlivé rozdělení peněz navrhuje, aby každý postižený kraj dostal na obnovu území stejné procento ze škod napáchaných v regionu. Celkovou sumu 129 milionů eur, tedy 4,087 miliardy korun, navrhuje rozdělit následovně: Částku 1,095 miliardy korun dostanou obce a kraje na úhradu nákladů na záchranné a likvidační práce po povodních. Dalších 2,286 miliardy půjde na obnovu území postižených krajů, přičemž každému kraji bude přiděleno 3,28 procenta z celkových škod, které během srpnových povodní utrpěl. Dalších 286 milionů korun půjde na odstraňování škod na majetku státu; peníze mají čerpat například státní podniky Povodí Vltavy, Labe, Ohře a Lesy ČR. O zbylých rezervních 420 milionech by měla dále rozhodnout vláda. Ministerstvo financí dostalo peníze z EU na účet 15. ledna. Prostředky musí vyčerpat do jednoho roku, tedy do 14. ledna 2004, jinak bude muset neutracené peníze vrátit Evropské komisi.

Poslanci a senátoři podporují vyslání české vojenské polní nemocnice do oblasti Perského zálivu. Zdůrazňovali humanitární charakter takovéto mise. Nemocnice by se podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD) mohla v případě zájmu spojenců podílet na mezinárodní operaci, jejímž cílem by byla poválečná obnova Iráku. Vyslání nemocnice podporuje i opoziční ODS. Místopředseda a stínový mínistr obrany ODS Petr Nečas se domnívá, že nemocnici by bylo třeba vyslat co nejrychleji. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Libor Rouček (ČSSD) chápe nabídku nemocnice jako další humanitární pomoc České republiky. Pro vyslání je také místopředseda senátního výboru pro obranu František Kroupa (KDU-ČSL). V Iráku to bude v současné době potřebnější než v Afghánistánu, uvedl. Vojenská lékařská jednotka s označením 7. polní nemocnice by měla necelých 150 lidí. Působila by přímo v Iráku nebo v Kuvajtu, kde jsou nyní čeští vojenští specialisté na boj se zbraněmi hromadného ničení. Vojenští lékaři by je mohli vystřídat, případně by pracovali souběžně. Vláda by je mohla vyslat na 60 dní bez souhlasu parlamentu, na delší dobu by potřebovala od zákonodárců nový mandát.

Prezident Václav Klaus si je vědom toho, že silniční síť v Jihočeském kraji je ve špatném stavu a je třeba ji zlepšit. Na tiskové konferenci po návštěvě Krajského úřadu Jihočeského kraje uvedl, že bude rád, bude-li moci k řešení tohoto problému nějak přispět. Jihočeský hejtman Jan Zahradník prezidentovi poděkoval za podporu výstavby dálnice D3, která spojí České Budějovice s Prahou. "I nešťastná tragická nehoda před dvěma týdny demonstrovala tu strašlivou problematičnost. Jako řidič auta, který ví, jak se složitě jede do Dvořiště z Budějovic, vím, že to je situace naprosto neúnosná," připomněl Klaus nehodu autobusu, při které u Nažidel na Českokrumlovsku zahynulo 19 lidí a dalších 34 bylo zraněno. Na místě tragédie prezidentova manželka Livia položila kytici růžových květů. Dálnice D3, rychlostní silnice na česko-rakouské hranice a železniční koridor patří mezi prioritní stavby Jihočeského kraje. Podle Klause je nutné udělat všechno pro to, aby zmizely různé zájmy, které je blokují. Zdůraznil, že velmi dobře zná situaci na jihočeských silnicích, protože léta jezdí na chalupu na Táborsko.

S případným vysláním vojenské 7. polní nemocnice do mírové operace v Iráku poté, co utichnou boje, vyslovila souhlas Bezpečnostní rada státu. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který má nyní dva týdny na jednání o této věci s politickými stranami. Případná mírová operace v Iráku, kde nyní s vojsky Saddáma Husajna válčí britsko-americká koalice, by podle Tvrdíka musela mít mandát OSN. Ministr uvedl, že nemocnice bude po vojenské stránce připravena vyjet do zahraničí kdykoliv po 1. dubnu. Jak novinářům řekl z New Yorku velvyslanec České republiky při OSN Hynek Kmoníček, měl by generální tajemník této mezinárodní organizace Kofi Annan ještě tento týden o mírové obnově Iráku jednat s Condoleezzou Riceovou, poradkyní pro národní bezpečnost amerického prezidenta George Bushe. Podle Kmoníčka totiž USA chtějí, aby se situace v Iráku co nejdříve vrátila pod gesci OSN. Spojenci by se ale museli na práci nemocnice podílet finančně, Česká republika nemá na vyslání a provoz peníze. Měsíčně nemocnice stojí okolo 40 milionů, při vyslání na půlroční misi by to bylo asi 240 milionů korun. Česku by přitom vyhovovalo, kdyby spojenci zaplatili jen ty náklady, o které se provoz nemocnice zvýší jejím pobytem ve válkou poničeném Iráku.