Zprávy | Z archivu rubriky


Česká politická scéna stále hledá jednotný postoj k irácké krizi. Lidovečtí poslanci po vládě žádají, aby ve středu zaujala jasný postoj pro případ, že začne útok proti Iráku. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík uvedl, že vláda se situací zabývat bude. Nemyslí si ale, že by výrazně přehodnotila minulá rozhodnutí. "Naši vojáci v případě, že budou použity zbraně hromadného ničení, nebo bude důvodné podezření jejich použití, mohou vstoupit i na území Iráku a pomáhat koaličním vojákům či civilnímu obyvatelstvu při odstraňování následků použití těchto zbraní," uvedl. Reagoval tak na pochybnosti některých svých stranických kolegů, zda se současným mandátem čeští vojáci vůbec na území konfliktu mohou.

Lidovečtí poslanci se na zasedání klubu zabývali tím, zda by kabinet neměl vyslovit pochopení pro rozhodnutí Spojených států zaútočit na Irák a svrhnout Saddáma Husajna i za nynější situace, tedy bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. "Řekli jsme, že to ponecháme na vládě, ale že by bylo dobře, kdyby k tomu zaujala stanovisko," uvedl předseda sněmovního klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř. Nic to podle něj nemění na tom, že lidovci podporují usnesení sněmovny, která účast českých vojáků v bojových operacích podmínila "novým aktem" Rady bezpečnosti OSN.

Vedení ODS, nejsilnější opoziční strany, soudí, že republika by se měla stát součástí koalice zemí, které podporují zásah proti iráckému režimu. Bezpečnostní rada státu v pondělí rozhodla, že země zaujme konkrétní stanovisko k případné válce s Irákem bez mandátu OSN až ve chvíli, kdy začne. Místopředseda ODS Petr Nečas označil tento postoj za alibistický. Česká republika by podle něj měla zaujmout jasné a konzistentní stanovisko. Místopředsedkyně KSČM Zuzka Rujbrová však americké ultimátum Saddámu Husajnovi odsoudila jako ohrožení mezinárodního práva. Naprostá jednota v tomto ohledu nepanuje ve vládní ČSSD.

Postoj Bezpečnostní rady státu, která se v pondělí jednoznačně nepostavila pro ani proti vojenskému útoku na Irák, pokládají experti v současné době za správný. Poněkud se liší v názoru na to, zda má koalice v čele s USA přímý mandát k útoku na Irák i na základě dosavadních rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Mluvčí Bílého domu Ari Fleischer uvedl, že koaliční jednotky vstoupí do Iráku, i když Saddám Husajn odejde. Stane se tak ale mírovým způsobem, protože irácké jednotky by neuposlechly rozkazů, aby se bránily. Podle Fleischera vstup koaličních jednotek na irácké území by zajistilo, aby Irák byl zbaven "svých zbraní hromadného ničení".

Podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Jiřího Šedivého stávající rezoluce nedávají USA přímý mandát k vojenskému zásahu. Obsah rezolucí ovšem umožňuje jejich různý výklad, což vedlo i k nynějšímu rozkolu mezi zastánci a odpůrci vojenského řešení irácké krize, řekl Šedivý. Rozhodující podle něj bude, jak očekávaný vojenský zásah dopadne. Pokud bude vojenská operace v Iráku rychlá a s minimálními ztrátami na životech a podaří-li se zabránit poválečnému chaosu v Iráku, bude to úspěch. V opačném případě se stávající rozkol v Radě bezpečnosti OSN, NATO i Evropské unii bude dále prohlubovat, podotkl Šedivý.

Dosavadní "irácké rezoluce" OSN při určitém výkladu poskytují přímý mandát i k vojenské operaci, míní naopak doktor práv Miroslav Mareš, který spolupracuje s Mezinárodním politologickým ústavem v Brně. Podotkl, že Spojeným státům dosud jejich "specifický" výklad rezolucí u mezinárodního společenství procházel. Podle Mareše stanovisko Bezpečnostní rady státu svědčí o tom, že se Česko nyní nesnaží vstupovat příliš aktivně do mezinárodního dění a spíše zaujímá postoj, který mu jako nevelkému státu náleží.

Renomovaný francouzský právník českého původu Karel Vašák považuje za nelegální rozhodnutí Spojených států přikročit jednostranně k válce s Irákem bez nového rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Vašákův názor sdílí i další francouzští experti. Nicméně i ve Francii, která je jedním z nejvýraznějších odpůrců úderu na Irák, se v akademické obci najdou odborníci, kteří považují válku s Irákem bez nové rezoluce OSN za oprávněnou. Profesor Vašák, který se mezinárodním právem zabývá na špičkové úrovni více než čtyři desítky let, v telefonickém rozhovoru s ČTK uvedl, že americký postup je v rozporu s Chartou OSN. Podle něj totiž nebyly splněny podmínky použití síly, tedy legitimní obrana a povolení úderu Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil, že v předchozích rezolucích, na něž se americký prezident George Bush odvolává, není použití síly jasně vyjádřeno.

K válce v Iráku dojde, a to v nejbližších dnech. Řekl to v souvislosti s pondělním zasedáním Rady bezpečnosti OSN předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan v rozhovoru pro Radiožurnál.

Zasedání rady mělo původně jednat o nové rezoluci OSN předkládané USA, Británií a Španělskem. Poté, co tyto státy bez podpory většiny členů RB OSN rezoluci stáhly, bude se RB podle Kavanových slov zabývat zřejmě pouze americkou žádostí na okamžité stažení zbrojních inspektorů z Iráku. Inspektoři OSN nechtějí opakovat chybu z roku 1998, kdy odešli z Iráku pouze na základě americké žádosti bez svolení orgánu, který je tam vyslal, uvedl Kavan.

Kavan dále upozornil, že válka proti Iráku, která nebude mít bez rezoluce OSN politickou legitimitu a která bude porušením Charty OSN, bude znamenat jistou hrozbu izolace USA a států, jež je ve válečném úsilí podpoří. Zároveň vzroste nebezpečí terorismu především ze strany sebevražedných oddílů, které mohou zaútočit na americké cíle kdekoli na světě.

V rozhovoru pro Radiožurnál předseda Valného shromáždění OSN rovněž obhajoval důležitost této organizace. "OSN se v žádném případě nerozpadne," vyvrátil spekulace, které zaznívaly v posledních dnech. "Nesouhlasím ani s tím, že se zpochybňuje relevance OSN, i když to někteří politici budou tvrdit...OSN je daleko větší, nelze ji zredukovat čistě na rozhodnutí o válce v Iráku, i když je to velmi důležité," dodal.

OSN podle Kavana plní funkci a povinnosti, které vyplývají z Charty OSN, tím, že se snaží zabránit válce. To, že se jí to nepodaří, neznamená, že je nerelevantní, řekl. Předseda Valného shromáždění OSN se naopak domnívá, že i někteří američtí politici budou tento termín používat jen po dobu války, která nemusí být dlouhá. Jakmile válka skončí, budou muset USA požádat RB OSN, aby převzala zodpovědnost za rekonstrukci a administrativu Iráku podobně jako například v Kosovu.

Postoj USA k OSN "je účelový, ne-li schizofrenní," prohlásil Kavan. Spojené státy tvrdí, že OSN je nerelevantní, když nepodpoří novou americkou rezoluci. Na druhou stranu se odvolávají na rezoluci OSN 1441 jako ospravedlnění útoku na Irák a chtějí zasáhnout proti Bagdádu právě proto, že neplní rezoluce OSN, řekl.

Čeští vojáci se podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka nezapojí bez mandátu OSN do blížícího se konfliktu mezi koalicí vedenou Spojenými státy a Irákem. Tvrdík tak před večerním jednáním Bezpečnostní rady státu reagoval na rozhodnutí USA a Velké Británie, které se rozhodly neprosazovat v Radě bezpečnosti OSN novou rezoluci k Iráku.

Členové rady se během jednání spojí s velitelem česko- slovenského protichemického praporu v Kuvajtu Dušanem Lupuljevem. Generál je bude informovat o situaci jednotky, která je přímo v centru případné války.

Čeští vojáci vykonají pouze záchranné práce a humanitární práce v případě, že budou proti civilnímu obyvatelstvu nebo koaličním jednotkám použity zbraně hromadného ničení. "Usnesení vlády a parlamentu je zcela zřejmé a naši vojáci budou postupovat podle něj. Česká republika jasně deklarovala, že pro plnou podporu vojenské akci žádá kromě dosavadních rezolucí i nový akt Rady bezpečnosti OSN. Je zřejmé, že ten v tuto chvíli nebude," prohlásil ministr obrany při příchodu na jednání rady. Tato pozice podle něj odpovídá americkým požadavkům. Česko se už rozhodlo umožnit přelety a přejezdy jednotek přes své území.

Slovenská část čtyřsetčlenného praporu se v případě nasazení vojáků bude řídit českou podobou mandátu.

"Já myslím, že my zůstaneme konzistentní ve svém postoji, žádný revoluční krok v pondělí večer určitě neuděláme," řekl při příchodu na jednání rady prezident Václav Klaus. Už dříve uvedl, že si přeje, aby česká politická reprezentace byla ve vztahu k irácké krizi jednotná. Současně by podle něj postoj politiků měl být co nejblíže názoru české veřejnosti.

Premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro ČTK připustil, že se situace ve světě mění. "Blízkost konfliktu se stupňuje a Bezpečnostní rada státu je tady především od toho, aby reagovala na bezpečnostní situaci, která se může dotknout republiky," řekl. Považuje proto za rozumné, aby politici hovořili o situaci dříve, než nastane. "Je to lepší než být ve vleku událostí," dodal.

V Praze je nyní i generál Petr Pavel, který jinak Česko zastupuje v mezinárodním štábu protiteroristické operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě, kde se plánuje i invaze do Iráku. Právě on je mužem, který drží takzvanou "červenou kartu" a může použití česko-slovenské jednotky zastavit.

Ministr obrany novinářům řekl, že v tuto chvíli podle jeho informací neexistuje důvod pro zpřísnění bezpečnostních opatření v Česku.