Zprávy | Z archivu rubriky


Republika se asi nebude moci vyhnout odškodnění firmě CME za znehodnocení její investice do Novy, vyplývá z vyjádření některých politiků. "10,4 miliardy je prostě částka, kterou budou muset zaplatit daňoví poplatníci," uvedl například úřadující předseda poslaneckého klubu ČSSD Milan Urban, který by se v příštích dnech měl stát ministrem průmyslu a obchodu. Také předseda rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) soudí, že "silácká vyjádření" o tom, jak se bude země ještě soudit, sice mohou vypadat hezky, ale ve výsledku by celou věc spíš prodražila. Stát by podle něj měl jednat rychle, protože částka k úhradě se každým dnem zvyšuje. Kalousek však uvedl, že je třeba hovořit s druhou stranou "o variantách, které by nespočívaly dominantně v peněžním plnění". Neupřesnil však, co tím myslí, zda třeba nabídku jiného uplatnění CME v oblasti českého televizního vysílání. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla (ČSSD) řekl, že zatím nemá k dispozici příslušné analýzy, a proto nechce hovořit o tom, zda stát odškodnění skutečně zaplatí. Urban soudí, že země se placení nevyhne. "Myslím, že to je jednoznačné, že budeme muset v každém případě tu částku zaplatit v té výši tak, jak je uvedena," prohlásil.

Česká republika má zaplatit CME za znehodnocení její investice do televize Nova 353,395 milionu dolarů, což je asi 10,4 miliardy korun. Tato částka se zvyšuje denně o 74.198 dolarů, tedy asi o dva miliony korun. Rozhodli o tom arbitři v Londýně, výsledek v pátek ČTK sdělil mediální zástupce CME Michal Donath. Jako odškodnění CME požadovala 526,9 milionu dolarů plus úroky, tedy více než 18 miliard korun.

Prezident Václav Klaus má zájem na tom, aby česká politická reprezentace byla ve vztahu k irácké krizi jednotná. Současně by postoj politiků měl být co nejblíže názoru české veřejnosti, řekl Klaus novinářům na Pražském hradě. Většina společnosti přitom nesouhlasí s postojem Spojených států, které chtějí režim Saddáma Husajna odzbrojit silou. Prezident uvedl, že se hodlá do této věci "vmísit". "Jestli je něco mým úkolem, tak pokusit se, aby hlas České republiky zněl jednotně, aby mezi ústavními činiteli nebyly v této věci zásadní rozpory, a pokud možno, aby tento názor byl co nejblíže názoru české veřejnosti na tuto věc," prohlásil Klaus.

V pondělí má o Iráku jednat Bezpečnostní rada státu. Přijít má i Klaus, vrchní velitel ozbrojených sil. Česká republika souhlasila s nasazením své protichemické jednotky v případném válečném konfliktu proti Iráku, podmínila to ale mandátem OSN.

O irácké krizi hovořil Klaus již několikrát telefonicky se státníky sousedních zemí i velmocí a osobně s některými velvyslanci, které přijal na Pražském hradě. Irácká krize již dlouhou dobu rozděluje mezinárodní společenství - Američané a jejich spojenci chtějí na Bagdád zaútočit a nyní hledají širší podporu pro novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by použití síly umožnila. Německo, Francie, Rusko a další státy však chtějí dát ještě čas zbrojním inspektorům.

Klaus po svém zvolení telefonicky mluvil s americkým prezidentem Georgem Bushem. Přestože Hrad vůbec neuvedl, že hlavy států spolu hovořily rovněž o Iráku, v zahraničních agenturách se objevily zprávy o tom, že Bush poděkoval Klausovi za podporu, které se Spojeným státům od Prahy v řešení irácké krize dostává.

V úterý pak Klaus přijal telefonickou gratulaci také od ruského prezidenta Vladimira Putina. Informovali se o postojích svých zemí k současné irácké krizi, které vycházejí z ne příliš odlišných názorových pozic, sdělil poté šéf Klausova sekretariátu Ladislav Jakl. Rusko přitom s útokem na Irák nesouhlasí a chce přijetí americké rezoluce zablokovat. Hrad odmítl tento rozpor jakkoli komentovat.