Zprávy | Z archivu rubriky


Vládní koalice se při výběru a volbě nového prezidenta zachovala diletantsky a selhali při ní všichni tři předsedové vládních stran, prohlásil v České televizi vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD). Osobně vidí největší problém uvnitř sociální demokracie, které podle něj neprospívá ani současný spor předsedy ČSSD Vladimíra Špidly a jeho předchůdce Miloše Zemana. Rychetský si také myslí, že průběh prezidentské volby, kterou nakonec v pátek vyhrál čestný předseda ODS Václav Klaus, se na ČSSD podepíše negativně v příštích volbách. To, jakým způsobem se koaliční zákonodárci chovali při volbě prezidenta, podle Rychetského nepřidá stabilitě společné vlády ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. "Bylo to selhání všech tří stran předsedů vládní koalice," dodal Rychetský. Klausovi totiž pomohly ke zvolení i hlasy zákonodárců vládních stran. Rychetský si myslí, že ČSSD utrpí okolnostmi Zemanovy neúspěšné kandidatury na prezidenta. Zemana Špidla před volbou veřejně nepodpořil, bývalý šéf ČSSD z ní pak odešel s velkým debaklem. Zeman v pátek Špidlovi úder vrátil, když vzkázal, že Klaus může za své zvolení novou hlavou státu poděkovat i Špidlovi a místopředsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi.

Špidlův postoj připadá nepochopitelný místopředsedovi Poslanecké sněmovny za ODS Ivanu Langrovi. "Způsob, jakým on se zachoval k člověku, který ho lidově řečeno udělal, byl lidsky velmi nekorektní a velmi nefér. Teď se to Vladimíru Špidlovi vrátilo," uvedl Langer, Rychetského oponent v pořadu Špona.

Nástupcem Václava Havla se na dalších pět let stal čestný předseda ODS Václav Klaus, když v páteční třetí volbě porazil kandidáta vládní koalice Jana Sokola. V závěrečném kole získal 142 hlasů poslanců a senátorů, tedy o hlas více, než potřeboval. V čele státu chce posilovat atmosféru svornosti, pohody a dílčí spolupráce všech občanů i ústavních institucí. Slavností inaugurace se uskuteční v pátek 7. března.

Zvolení jedenašedesátiletého bývalého premiéra a někdejšího dlouholetého předsedy ODS okamžitě vyvolalo rozporuplné reakce doma i v zahraničí. Hovoří se o tom, jak se jedna z nejvýraznějších osobností polistopadové éry bude v nové roli chovat na poli zahraniční politiky a zejména k Evropské unii. Otazník visí i nad další existencí koaličního kabinetu Vladimíra Špidly, který bude za měsíc obhajovat křeslo v čele nejsilnější vládní strany na sjezdu ČSSD. Je jisté, že Klausovo zvolení zkomplikuje již tak napjatou situaci v sociální demokracii. Špidla však rezignovat nechce. Je přesvědčen, že jeho vláda může existovat i s Klausem na Pražském hradě. Na březnovém sjezdu sociální demokracie se každopádně očekává ostrý souboj mezi znesvářenými křídly.

Zahraniční média a politologové se většinou shodují v názoru, že Klausovo zvolení českým prezidentem představuje tvrdou ránu levostředové vládní koalici, která svou nejednotností nahrála Klausovi, a zvláště pak velkou porážku Špidly. Mnozí si všímají faktu, že bývalému šéfovi nejsilnější české pravicové strany pomohli na Hrad komunisté. Poslanci Evropského parlamentu vyjádřili opatrné přání, aby Václav Klaus v prezidentské funkci opustil své pověstné euroskeptické názory. "To, že Česká republika vstoupí do unie s novým prezidentem, který zastává razantní euroskeptické stanovisko, alespoň u členů té staré Evropy jenom potvrdí to, co většina už tuší. Tedy že noví členové nechtějí prohloubit proces integrace, ale že vidí Evropskou unii především jako ekonomickou instituci," řekl ČTK například francouzský politolog Jacques Rupnik.

Klausovi již ke zvolení gratuloval německý prezident Johannes Rau, který označil vztahy obou zemí za nejtěsnější v dosavadní historii. Také na Slovensku panuje přesvědčení, že Klaus jako český prezident přátelské a nadstandardní vztahy obou států, které spojuje minulost ve společném státě, neovlivní. Pozdravné telegramy mu již poslali slovenský prezident i premiér Rudolf Schuster a Mikuláš Dzurinda.

Skutečnost, že Česká republika bude mít po měsíci opět hlavu státu, bude mít dopad i na ekonomiku. Zahraniční investoři podle analytiků sice ocení, že prezident byl zvolen, nejistou budoucnost vlády ale mohou vnímat jako zvýšené politické riziko. Nevylučují snahu ze zahraničí o oslabení koruny po otevření trhu v pondělí ráno. Obávají se také, že rozkol ve vládní ČSSD, který se naplno projevil během dnešní volby prezidenta, může zbrzdit rozjezd plánované reformy veřejných financí.

Rozčarování, nespokojenost a obavy z dalšího vývoje panuje po pátečním zvolení Václava Klause (ODS) novým prezidentem v sociální demokracii. Krajští lídři ČSSD si uvědomují, že selhala jejich vlastní strana i celá vládní koalice. Fiasko však podle většiny z nich nelze svádět jen na premiéra a předsedu strany Vladimíra Špidly. Někteří ovšem zpochybňují Špidlovu schopnost řídit stranu i další osud koaliční vlády. O budoucnosti Špidly i vládní koalice rozhodne nejsilnější vládní strana za měsíc na svém volebním sjezdu v Praze. Sociální demokraté i přes trpkost porážky doufají, že Klaus se dokáže odpoutat od mateřské ODS a bude důstojným prezidentem.

Předseda moravskoslezské organizace ČSSD Petr Vícha považuje výsledek páteční volby za tragédii pro ČSSD. "Je to popření všech myšlenek, které jsme prosazovali," řekl ČTK. Případný odchod z postu předsedy strany podle něj musí Špidla zvážit sám. Za zradu na voličích označil volbu Klause některými poslanci vládní koalice předseda středočeské ČSSD Richard Dolejš. Nemyslí si ale, že by volební neúspěch mohl vést k rozpadu vládní koalice či ohrozit Špidlu v čele strany. Tradičně kritický k vedení strany byl předseda krajské organizace ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna, stoupenec expremiéra Miloše Zemana. Po prezidentských volbách je podle něj nutné obměnit vedení strany a zvážit, zda koaliční vládu s lidovci a unionisty nenahradit menšinovou vládou ČSSD.

Mnoho zdaru popřál bývalý prezident Václav Havel svému nástupci Václavu Klausovi. "Blahopřeji vítězi prezidentských voleb a přeji mu při výkonu prezidentské funkce mnoho zdaru," vzkázal ČTK po svém tajemníkovi Jakubu Hladíkovi z dovolené v zahraničí. Pokud bude pozván, rád se Havel zúčastní inaugurace, doplnil Hladík. Dlouholetý Havlův rival se prezidentského úřadu ujme 7. března, na kdy předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zorálek svolal zvláštní schůzi.

Vystudovaný ekonom Václav Klaus je jedním z trojice politiků, kteří v posledních letech dominovali české politice - spolu s ním to byli ještě předchozí prezident Václav Havel a bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman. Klaus byl v éře po změně režimu v roce 1989 již federálním ministrem financí, více než pět let předsedou vlády, čtyři roky předsedal sněmovně a svým politickým stylem si dokázal získat zástupy kritiků i věrných příznivců. Jeho jméno je spojováno především s úspěchy i neúspěchy ekonomické transformace. Na rozdíl od proklamací svého rivala Zemana Klaus několikrát jasně řekl, že nemá v úmyslu odejít do politického důchodu. Skutečné problémy Klausovi přinesla ekonomická krize na jaře 1997, která posléze přerostla i v krizi politickou. Vše urychlily aféry s financováním ODS a v listopadu 1997 tehdejší čelní představitelé ODS Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali Klause, aby odstoupil z čela strany. Mezi Klausovými příznivci se pro tento akt vžil název "sarajevský atentát" a osobní animozity, které v té době uvnitř strany vznikly, ovlivňovaly pravicovou politiku i v dalším období. Klaus nakonec rezignoval na premiérské křeslo, pozici prvního muže ve straně si však v souboji s Janem Rumlem jednoznačně uhájil. ODS se pak rozštěpila a počátkem roku 1998 část nespokojenců založila Unii svobody. ODS se však pod Klausovým vedením dokázala znovu postavit na nohy a výsledkem byl nečekaný úspěch ve volbách v červnu 1998, v nichž se ODS stala po ČSSD druhou nejsilnější stranou. Neotřesitelné postavení Klause v čele strany se změnilo po loňských volbách do sněmovny, v nichž ODS již podruhé nedokázala porazit ČSSD a ocitla se v opozici. Situace byla o to vyostřenější, že celý závěr volební kampaně ODS byl postaven právě na osobě jejího předsedy. Vedení strany následně rozhodlo, že na prosincovém kongresu složí mandát. Klaus v říjnu oznámil, že již nemíní svou pozici obhajovat a soustředí se na prezidentskou kandidaturu.