Zprávy | Z archivu rubriky

K expertizám kolem takzvaných Benešových dekretů, které jsou určeny pro Evropský parlament a Evropskou komisi, se německá vláda zatím nevyjadřuje s tím, že jsou určeny právě pro evropská grémia. Neodpověděla dosud ani na dopis, který zaslal minulý týden předsedovi Evropské komise Romanu Prodimu, předsedovi Evropského parlamentu Patu Coxovi a německému kancléři Gerhardu Schröderovi bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber a v němž žádal zrušení dekretů ještě před českým vstupem do EU. S odpovědí Stoiberovi berlínský kabinet zřetelně nespěchá. "Máme ve zvyku odpovědět a určitě se tak stane," řekla v pátek mluvčí tiskového úřadu vlády bez uvedení bližšího termínu. Stanoviska k těmto otázkám spolková vláda podle mluvčí nemění.

Zprávu Evropské komise, že dekrety nejsou překážkou vstupu ČR do EU, v pátek naopak kritizoval jako "promarněnou šanci" Svaz vyhnanců, který zastřešuje organizace vysídlenců ze zemí střední a východní Evropy. "Evropská politika tím není věrohodnější. Roznětka v německo-českých a rakousko-českých vztazích tak trvá," uvedla předsedkyně svazu Erika Steinbachová. "Téma Benešových dekretů tím neskončilo," dodala.

V nadcházejících senátních volbách budou voliči rozhodovat o tom, kdo vystřídá v čele České republiky Václava Havla a jakým způsobem se bude prezident volit, soudí představitelé politických stran. Půjde podle nich také o to, jak v očích voličů obstála vládní koalice a zda posílí pravice nebo levice. Místopředsedkyně ČSSD Marie Součková věří, že posílí její strana a že se senátní váhy vychýlí ve prospěch levice. "Občané budou možná volit harmonii vyváženosti," uvedla. Nepodceňuje ani možné posílení komunistů, protože voliči KSČM "jsou disciplinovaní", k urnám určitě přijdou a při nízké účasti by mohli komunističtí kandidáti uspět. Komunisté by chtěli podle svého místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa získat alespoň takovou přízeň voličů, která by stačila na vytvoření senátorského klubu. Nyní mají tři senátory, zatímco pro vznik klubu je jich potřeba pět.

Nizozemsko v pátek znemožnilo uzavření kapitoly "hospodářská soutěž" v rámci rozhovorů mezi EU a Českou republikou výhradou k navrženému přechodnému období pro státní pomoc hutním podnikům. Podle státního tajemníka Pavla Teličky nemají Holanďané konkrétní výhrady; jejich postoj je odrazem vnitropolitické situace i kritického postoje vlády v Haagu vůči procesu rozšíření EU. Telička se tudíž v Bruselu nesešel se svými protějšky z členských zemí a vyjednávací kolo se nekonalo. Kapitola zůstala na jednacím stole a Praha i Evropská komise se budou v příštích dnech snažit nizozemskou blokádu překonat.

Sázkaři mohou od soboty tipovat, kdo nahradí v prezidentské funkci Václava Havla. Podle bookmakerů je největším favoritem ombudsman Otakar Motejl. Následují ho předseda Senátu Petr Pithart, předseda ODS Václav Klaus, exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš a bývalý premiér Miloš Zeman, informoval v pátek mluvčí loterijní společnosti Tipsport Lubomír Ježek. Stokoruna vložená na Motejla se může zúročit částkou 150 korun, na Pitharta 200 korun a sázkou na Klause nebo Bureše se lze za stejných podmínek obohatit o 400 korun. Tipování Zemanova zvolení pak vynese ještě o stokorunu více. Dalším kandidátům již bookmakeři příliš šancí nepřisuzují. Sázka na senátorku za ODA Jaroslavu Moserovou proto v případě jejího úspěchu zaručí výherci padesátinásobek vložené částky, tipování komunistického kandidáta Miroslava Kříženeckého pak dokonce devětadevadesátinásobek. Pořadí favoritů v podstatě odpovídá posledním průzkumům veřejného mínění. Vedle nich se hodně hovoří také o vysokoškolském profesorovi sociologie Martinu Potůčkovi, řada lidí by si přála vidět na Hradě i katolického duchovního Tomáše Halíka.

Zpráva Evropské komise o takzvaných Benešových dekretech není závazná pro členské státy EU a nikdy to nebyl její úmysl. Prohlásil to v pátek mluvčí komise Jean-Christophe Filori. Kruhy blízké komisi v pátek zdůrazňovaly, že zpráva, podle níž nejsou dekrety právní překážkou českého vstupu do Evropské unie, si nečiní nárok vyřešit obtížnou poválečnou historii. Nemá také znamenat, že toto téma je zcela uzavřeno. K překonání pocitu poválečných křivd může přispět jen rychlá a účinná integrace Česka do EU, což dokazuje úspěšné poválečné sjednocování Evropy.

S pomocí těžké techniky a lodí dnes ženijní vojsko vyzvedlo a odtáhlo poslední kontejner s chemikáliemi, který uplaval při povodních z chemičky Spolana. Nádrž uvízla na břehu u Štěpánského mostu u Obříství na Mělnicku a firmě se dva měsíce nedařilo přijít na způsob, jak ji odvézt. Osm příslušníků 11. ženijního pluku z Litoměřic celou akci připravovalo dva dny. Nakonec třicetitunový kontejner dostali opět na vodu a zapřáhli jej do dvou vlečných člunů. Kontejner se ztuhlým parafínem nadnášený vodou pak bez komplikací dotáhli do přístaviště Spolany.

Nejvyšší soud již napříště nebude vycházet vstříc odpíračům vojny z náboženských důvodů, žádajícím rehabilitaci. Velký senát Nejvyššího soudu zamítl stížnost ministra spravedlnosti ve prospěch příznivce Svědků Jehovových Vladimíra Waise. Rozhodnutí je napříště pro senáty Nejvyššího soudu závazné, upozornil soudce Pavel Šámal. Dosud soud vyhověl odpíračům v 56 případech a pouze ve čtyřech stížnosti pro porušení zákona a dovolání zamítl. Velký senát se sešel poprvé veřejně od vzniku nového zákona o soudech a soudcích.

Vláda ve sněmovně prosadila vznik nového ministerstva informatiky. Úřad, v jehož čele bude stát unionista Vladimír Mlynář, vzniká přes odpor ODS a některých poslanců KSČM. Myslí si, že ministerstvo je zbytečné. Zákon o vzniku ministerstva podpořilo 107 ze 171 přítomných poslanců. Teď ho posoudí Senát a prezident. Ministerstvo vznikne spojením současného Úřadu pro veřejné informační systémy, převzetím kompetencí týkajících se telekomunikací od ministerstva dopravy a převedením odboru, který nyní při Úřadu na ochranu osobních údajů provádí akreditace elektronických podpisů. Mlynář řekl, že chce mimo jiné dosáhnout toho, aby úřady častěji používaly informační technologie. Mělo by to znamenat, že lidé by víc věcí mohli vyřídit prostřednictvím internetu, a nemuseli by chodit na úřad. Ministr také hodlá liberalizovat telekomunikační prostředí, a učinit tak internet přístupnějším.

Nad Českou republikou česká a americká vojenská letadla nacvičovala, jak by reagovala v případě hrozby teroristického útoku. Vojáci se tak připravovali na listopadový summit Severoatlantické aliance. Jsme nachystáni, tvrdí armádní velitelé. "I když to bylo jen cvičení, bylo to nezapomenutelné. Dokážu jen těžko popsat, co se mi honilo hlavou, když stíhač letící za dopravním letadlem plným lidí čekal na rozkaz k zahájení palby. Je to šílené," popsal své pocity ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Právě únos dopravního letadla Tu-154 teroristy byl jednou z akcí, na kterou se vojáci cvičili. Další simulace měla navodit situaci, že dopravní letadlo je v nouzi a nemůže komunikovat s řízením letového provozu. Vojáci se také cvičili pro případ, že by nějaké malé letadlo útočilo na jadernou elektrárnu v Dukovanech.

Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby poskytla další rychlou pomoc lidem, které postihly srpnové povodně v České republice. Tato pomoc by měla směřovat mimo jiné k nejohroženějším skupinám obyvatel a do oblastí, které mohou být nepříznivě ovlivněny nadcházející zimou. Sněmovna těmito žádostmi ukončila rozpravu o likvidace škod po povodních.