Zprávy | Z archivu rubriky

S pomocí těžké techniky a lodí dnes ženijní vojsko vyzvedlo a odtáhlo poslední kontejner s chemikáliemi, který uplaval při povodních z chemičky Spolana. Nádrž uvízla na břehu u Štěpánského mostu u Obříství na Mělnicku a firmě se dva měsíce nedařilo přijít na způsob, jak ji odvézt. Osm příslušníků 11. ženijního pluku z Litoměřic celou akci připravovalo dva dny. Nakonec třicetitunový kontejner dostali opět na vodu a zapřáhli jej do dvou vlečných člunů. Kontejner se ztuhlým parafínem nadnášený vodou pak bez komplikací dotáhli do přístaviště Spolany.

Nejvyšší soud již napříště nebude vycházet vstříc odpíračům vojny z náboženských důvodů, žádajícím rehabilitaci. Velký senát Nejvyššího soudu zamítl stížnost ministra spravedlnosti ve prospěch příznivce Svědků Jehovových Vladimíra Waise. Rozhodnutí je napříště pro senáty Nejvyššího soudu závazné, upozornil soudce Pavel Šámal. Dosud soud vyhověl odpíračům v 56 případech a pouze ve čtyřech stížnosti pro porušení zákona a dovolání zamítl. Velký senát se sešel poprvé veřejně od vzniku nového zákona o soudech a soudcích.

Vláda ve sněmovně prosadila vznik nového ministerstva informatiky. Úřad, v jehož čele bude stát unionista Vladimír Mlynář, vzniká přes odpor ODS a některých poslanců KSČM. Myslí si, že ministerstvo je zbytečné. Zákon o vzniku ministerstva podpořilo 107 ze 171 přítomných poslanců. Teď ho posoudí Senát a prezident. Ministerstvo vznikne spojením současného Úřadu pro veřejné informační systémy, převzetím kompetencí týkajících se telekomunikací od ministerstva dopravy a převedením odboru, který nyní při Úřadu na ochranu osobních údajů provádí akreditace elektronických podpisů. Mlynář řekl, že chce mimo jiné dosáhnout toho, aby úřady častěji používaly informační technologie. Mělo by to znamenat, že lidé by víc věcí mohli vyřídit prostřednictvím internetu, a nemuseli by chodit na úřad. Ministr také hodlá liberalizovat telekomunikační prostředí, a učinit tak internet přístupnějším.

Nad Českou republikou česká a americká vojenská letadla nacvičovala, jak by reagovala v případě hrozby teroristického útoku. Vojáci se tak připravovali na listopadový summit Severoatlantické aliance. Jsme nachystáni, tvrdí armádní velitelé. "I když to bylo jen cvičení, bylo to nezapomenutelné. Dokážu jen těžko popsat, co se mi honilo hlavou, když stíhač letící za dopravním letadlem plným lidí čekal na rozkaz k zahájení palby. Je to šílené," popsal své pocity ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Právě únos dopravního letadla Tu-154 teroristy byl jednou z akcí, na kterou se vojáci cvičili. Další simulace měla navodit situaci, že dopravní letadlo je v nouzi a nemůže komunikovat s řízením letového provozu. Vojáci se také cvičili pro případ, že by nějaké malé letadlo útočilo na jadernou elektrárnu v Dukovanech.

Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby poskytla další rychlou pomoc lidem, které postihly srpnové povodně v České republice. Tato pomoc by měla směřovat mimo jiné k nejohroženějším skupinám obyvatel a do oblastí, které mohou být nepříznivě ovlivněny nadcházející zimou. Sněmovna těmito žádostmi ukončila rozpravu o likvidace škod po povodních.

Přímou volbu prezidenta republiky podporuje 85 procent lidí. Takřka 80 procent české veřejnosti si přitom myslí, že z všelidového hlasování by měl vzejít již nástupce Václava Havla, jehož mandát vyprší v únoru. Podle zářijového průzkumu agentury STEM je pro respondenty nejpřijatelnějším kandidátem na Hrad ombudsman Otakar Motejl, jeden ze čtyř účastníků referenda ČSSD o nové hlavě státu. Jako druhý nejlepší adept na prezidentský úřad vzešel z průzkumu kandidát KDU-ČSL, předseda Senátu Petr Pithart. Následují šéf ODS Václav Klaus, katolický kněz Tomáš Halík, expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman a někdejší předseda Akademie věd Rudolf Zahradník. Autor průzkumu Marek Tomášek upozornil, že v průzkumu nejsou zahrnuti politici, jejichž jména se objevila až v poslední době, tedy například další účastníci prezidentských primárek ČSSD Jaroslav Bureš a Martin Potůček nebo kandidát komunistů Miroslav Kříženecký.

Za rasově motivovanou vraždu svitavského Roma Oty Absolona potrestal královéhradecký krajský soud 13 lety vězení dvaadvacetiletého příznivce hnutí skinheads Vlastimila Pechance. Rozsudek není pravomocný, protože Pechanec se proti němu okamžitě odvolal. Královéhradecký soud Pechancovi uložil stejný trest už v březnu. Po Pechancově odvolání ale Vrchní soud v Praze tento verdikt zrušil a případ vrátil do Hradce kvůli doplnění dokazování. Vražda se stala loni v červenci na svitavské diskotéce.

S příjmy 73 miliard a plánovanými výdaji 76 miliard korun počítá v příštím roce rozpočet Fondu národního majetku. Poslance o tom informoval ministr financí Bohuslav Sobotka. Upřesnil, že ve fondu je nyní deset miliard korun. Dalších 55 miliard korun očekává fond počátkem roku z privatizace Českého Telecomu. Ministr financí poslancům odhalil plánované výdaje fondu v příštím roce. Uvedl, že Státní fond dopravní infrastruktury počítá s dotací z Fondu národního majetku ve výši 27,2 miliardy korun a Státní fond bydlení s dotací v rozsahu 2,8 miliardy korun.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas hodlá vládu požádat o 600 miliónů korun na posílení podpůrných zemědělských programů v tomto roce. Chce tak pomoci řešit letošní zhoršenou ekonomickou situaci zemědělců, kteří se vedle povodňových škod a nižší úrody potýkají zejména s propadem farmářských cen. Ministr uvedl, že je připraven jednat o možnostech zmírnění ekonomických problémů rolníků. Zemědělci odhadují, že v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek a propadu farmářských cen se letos sníží hrubá zemědělská produkce v běžných cenách o více než 15,5 miliardy korun. Loni výroba činila asi 130 miliard korun. Škody z povodní a přívalových dešťů pak podle odhadu přesahují asi 2,5 miliardy. Profesní zemědělské organizace připravily petici, v níž uvádějí, že odvětví hrozí finanční krize, která znemožní založení úrody a dokončení příprav na vstup do EU. V petici také vyzývají vládu a parlament, aby nepřipustily likvidaci českého zemědělství a zabezpečily jeho rovnoprávné postavení v rámci EU.

Pro rozšíření evropské patnáctky o další země bude mimo jiné velmi důležitý výsledek referenda o smlouvě z Nice, které se uskuteční o víkendu v Irsku. Prezident Havel proto s dalšími kolegy z visegrádských zemí, tedy Polska, Slovenska a Maďarska, vydali společné stanovisko, v němž tvrdí, že odmítnutí niceské Smlouvy o EU by pro země visegrádské čtyřky bylo zklamání.

Havel také poskytne rozhovor irské televizi, aby tak pomohl přesvědčit zejména nerozhodnuté Iry o prospěšnosti rozšíření unie. Nedovolil si ale odhadnout, jak víkendové referendum dopadne. "Je věcí Irů, jak se rozhodnou. Naší věcí je zdůrazňovat ty dimenze smlouvy, které jsou v zájmu celé Evropy," uvedl pouze. Irové budou o smlouvě z Nice hlasovat již podruhé. Poprvé ji totiž v referendu nepodpořili.

Také z jiných koutů Evropy se ale ozývají hlasy, které se staví proti rozšíření EU. Zpochybňovat rozšíření začaly třeba po nizozemských liberálech i další tamní politické strany. Tisková agentura NPA uvedla, že poslanci vládní křesťanské demokracie (CDA) dospěli k názoru, že Polsko, Slovensko, ale ani Česká republika nesplňují podmínky pro vstup do EU. Nizozemští křesťanští demokraté jsou společně s českými lidovci součástí Evropské lidové strany.

Ve čtvrtek a v pátek se v Lisabonu uskuteční sjezd této strany, na které se chystá i šéf českých lidovců Svoboda. Myslí si, že hlasy proti rozšíření unie jsou v nizozemské lidové straně ojedinělé. "Celá Evropská lidová strana je pro rozšíření EU, tedy i o Českou republiku. To neznamená, že nemůže zaznít tu či onde hlas opačný," uvedl Svoboda. Také prezident Havel je přesvědčen o tom, že odpůrci rozšíření EU jsou v menšině.