Zprávy | Z archivu rubriky


Po dlouhé nemoci zemřel v pondělí v Praze oblíbený spisovatel a scenárista Miloš Macourek. ČTK to sdělila Macourkova manželka. Autor známých veseloher s prvky sci-fi, v nichž kombinoval fantastický a pohádkový svět s realitou, by se v prosinci dožil šestasedmdesáti let. Pro děti odešel především jeden z duchovních otců jejich oblíbených animovaných postaviček, Macha a Šebestové. Loni se na plátna kin dostala i hraná verze příběhů dvou žáků ze 3. B, která se částečně odehrávala v Číně. "Když jsme spolu před dvěma lety letěli z Číny, objevila se u něj po letu takzvaná letecká embolie, a tím se odkrylo další onemocnění," řekl ČTK režisér Václav Vorlíček, se kterým vedle Oldřicha Lipského Macourek nejčastěji spolupracoval. Macourek napsal nejméně patnáct knih, několik divadelních her, ale především bezpočet filmových scénářů. První z nich vznikl v roce 1962 k filmu Muž z prvního století, následovaly tituly Kdo chce zabít Jessii, Zabil jsem Einsteina, pánové, Pane, vy jste vdova, Dívka na koštěti, Šest medvědů s Cibulkou, Jak utopit doktora Mráčka, Bouřlivé víno, Zítra vstanu a opařím se čajem, Což takhle dát si špenát?, Monstrum z galaxie Arkana, Král Ubu a poslední film Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko. I známé seriály o Arabele a létajícím Čestmírovi jsou z Macourkova pera. Spolu s výtvarníkem Adolfem Bornem Macourek vytvořil na čtyři desítky animovaných filmů, nejen o Machovi a Šebestové, ale i o opičce Žofce a další příběhy pro děti i dospělé. Z Miloše Macourka se stala legenda české filmové tvorby. Jeho práce byly přeloženy do několika jazyků a získaly mnohá ocenění. On sám však o psaní scénářů hovořil vždy jen jako o řemesle, a nikoli o umění.

Rakousko v pondělí upozorní ostatní členské státy Evropské unie, že zaujme své stanovisko k přistoupení České republiky a Slovenska ve světle vývoje ve věci tzv. Benešových dekretů. Zdůrazní také, že jeho postoj k rozšíření EU bude záviset na řešení otázky tranzitu kamiónů přes rakouské území. Návrh prohlášení, které má na pondělní schůzce ministrů zahraničí zemí EU přečíst rakouská ministryně Benita Ferrerová-Waldnerová, získala ČTK v Bruselu. "Rakousko upozorňuje, že Evropský parlament požádal skupinu významných právníků, aby odborně posoudili otázku takzvaných Benešových dekretů. Toto expertní dobrozdání také naznačí, zda mají kandidátské země v souvislosti se svým přistoupením k EU něco udělat. Rakousko vezme závěry expertní skupiny v úvahu, až bude formovat vlastní stanovisko k plnění kodaňských kritérií" (těmito zeměmi), stojí v návrhu prohlášení. Z textu lze usoudit, že Rakušané velmi spoléhají na tzv. Froweinovu zprávu o slučitelnosti dekretů s legislativou EU. Zpráva má být zveřejněna příští týden, možná už v pondělí. Podle znalců v Bruselu si Rakušané dělají naději, že bude obsahovat konkrétní doporučení na adresu České republiky. Návrh prohlášení se nezmiňuje slovem o paralelně chystané zprávě Evropské komise, která podle dobrého zdroje žádný zásadní požadavek na ČR klást nebude. Evropský parlament požádal o analýzu dekretů a jejich srovnání s evropským právem trojici odborníků v čele s Jochenem Froweinem, profesorem na univerzitě v Heidelbergu.