Zprávy | Z archivu rubriky

Po dlouhé nemoci zemřel v pondělí v Praze oblíbený spisovatel a scenárista Miloš Macourek. ČTK to sdělila Macourkova manželka. Autor známých veseloher s prvky sci-fi, v nichž kombinoval fantastický a pohádkový svět s realitou, by se v prosinci dožil šestasedmdesáti let. Pro děti odešel především jeden z duchovních otců jejich oblíbených animovaných postaviček, Macha a Šebestové. Loni se na plátna kin dostala i hraná verze příběhů dvou žáků ze 3. B, která se částečně odehrávala v Číně. "Když jsme spolu před dvěma lety letěli z Číny, objevila se u něj po letu takzvaná letecká embolie, a tím se odkrylo další onemocnění," řekl ČTK režisér Václav Vorlíček, se kterým vedle Oldřicha Lipského Macourek nejčastěji spolupracoval. Macourek napsal nejméně patnáct knih, několik divadelních her, ale především bezpočet filmových scénářů. První z nich vznikl v roce 1962 k filmu Muž z prvního století, následovaly tituly Kdo chce zabít Jessii, Zabil jsem Einsteina, pánové, Pane, vy jste vdova, Dívka na koštěti, Šest medvědů s Cibulkou, Jak utopit doktora Mráčka, Bouřlivé víno, Zítra vstanu a opařím se čajem, Což takhle dát si špenát?, Monstrum z galaxie Arkana, Král Ubu a poslední film Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko. I známé seriály o Arabele a létajícím Čestmírovi jsou z Macourkova pera. Spolu s výtvarníkem Adolfem Bornem Macourek vytvořil na čtyři desítky animovaných filmů, nejen o Machovi a Šebestové, ale i o opičce Žofce a další příběhy pro děti i dospělé. Z Miloše Macourka se stala legenda české filmové tvorby. Jeho práce byly přeloženy do několika jazyků a získaly mnohá ocenění. On sám však o psaní scénářů hovořil vždy jen jako o řemesle, a nikoli o umění.

Ministerstvo financí příští týden navrhne vládě, aby ukončila privatizaci holdingu Unipetrolu. ČTK to sdělil mluvčí úřadu Jaroslav Dědič. Ministerstvo financí navrhuje tento postup poté, co společnost Agrofert Holding ve čtvrtek požádala Fond národního majetku o ukončení smlouvy o privatizaci a v pondělí potvrdila, že nezaplatí. Další privatizační postupu chemické skupiny připraví ministerstvo financí spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu, dodal Dědič.

Agrofert Holding získal Unipetrol vítězstvím v prosincovém privatizačním tendru za 361 miliónů eur. Letos v srpnu však požádal o změnu podmínek koupě, zejména o snížení ceny a vstup dalšího partnera, polské PKN Orlen. Klíčoví ministři odmítli podmínky tendru upravit. Jak tehdy uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok, jedním z důvodů bylo to, že dodatečná úprava podmínek by mohla znamenat žaloby od ostatních účastníků tendru. Nejžhavějším kandidátem na koupi Unipetrolu byla v prosinci kromě Agrofertu britská Rotch Energy.

Nový předseda rakouské strany svobodných (FPÖ) Mathias Reichhold velmi ostře kritizoval nejnovější posudek významného německého právního odborníka Jochena Froweina, podle nějž nejsou poválečné dekrety tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v rozporu s evropským právem. Reichhold to označil za ohrožení evropského společenství hodnot a trval na zrušení dekretů jako podmínce přijetí Česka do EU. Posudek, z nějž jsou zatím známy jen výňatky, představuje "radikální obrat EU v elementárních otázkách lidských práv a zpochybňuje celý projekt evropského společenství hodnot", řekl novopečený předseda FPÖ podle agentury APA. "Je proto vším možným, jen ne správným signálem pro rozsáhlé rozšíření unie," dodal. Podle Reichholda musí otázku slučitelnosti takzvaných Benešových dekretů s evropským právem rozhodnout politici, nikoli historici.

Stav nebezpečí měl v pondělí o půlnoci skončit ve 24 obcích na Mělnicku. Okresní úřad ale požádal vládu o prodloužení tohoto mimořádného opatření až do 31. října. Důvodem byla výzva postižených obcí, které upozornily na řadu nedořešených i nových problémů souvisejících s povodněmi. ČTK to řekl přednosta okresního úřadu Miroslav Neumann. Koncem minulého týdne se s tímto požadavkem obrátilo na okresní úřad 21 obcí. Jejich zástupci upozornili na nové problémy, které se objevují po odčerpání vody ze sklepů a po poklesu spodní vody. Další domy se začínají bortit. Důvodem k prodloužení stavu nebezpečí je podle nich i stále nutná pomoc armády, brigádníků i nezbytná pomoc humanitární. Při tomto výjimečném opatření je také možné vstupovat na soukromé pozemky a okamžitě zasahovat například v případě nutné evakuace.

Evropská investiční banka (EIB) poskytne České republice osm až deset miliard korun na krytí škod, které způsobily srpnové povodně. Úvěr bude možné čerpat v letech 2003 a 2004. O podmínkách půjčky jednal s prezidentem banky Philipem Maystadtem ministr financí Bohuslav Sobotka ve Washingtonu, kde se oba účastní podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Vláda se rozhodla k půjčce poté, co Poslanecká sněmovna zamítla balík daňových zákonů. Další peníze na krytí povodňových škod chce využít z úspor ve státním rozpočtu a z peněz získaných privatizací.

Británie v pátek už potřetí od začátku měsíce deportovala zvláštním letadlem z Londýna do Prahy neúspěšné žadatele o azyl z České republiky. Podle mluvčího britského ministerstva vnitra to bylo 29 lidí - 15 mužů a 14 žen; bylo mezi nimi 14 nezletilých. Jak upozornil Ladislav Baláž z mezinárodní romské organizace Trans Europa Roma Federation, deportace se konají prakticky denně po malých skupinách a jednotlivcích. Také britské ministerstvo vnitra potvrzuje, že k deportacím používá nejrůznější metody. Občané České republiky prakticky nemají naději na azyl ve Spojeném království, ale přesto o něj mnoho Romů z České republiky žádá. Je tedy pravděpodobné, že zde čekají na rozhodnutí a případně už na vyhoštění desítky, možná stovky českých občanů. Britské statistiky vypovídají, že počet zájemců z České republiky o azyl v Británii neustále roste. Podle dostupných zdrojů jsou mezi nimi takřka výhradně Romové. Od ledna do konce března zde požádalo o azyl 80 českých občanů. Ve druhém čtvrtletí června to pak bylo již 595 lidí. Podle britských pravidel je v těchto statistikách uváděna pouze hlava rodiny, bez ohledu na to, jak je početná.

Česká republika bude na mezivládní konferenci v Bruselu 1. října jednat s Evropskou unií o dalším postupu v zemědělství. "Máme na mysli především otázky, které se týkají produkčních kvót, které mají bezesporu mimořádný význam pro budoucí rozměr našeho zemědělství," řekl na tiskové konferenci hlavní vyjednavač s unií Pavel Telička. Rýsuje se přitom zvýšení kvót především u cukru, dodal. Česko žádá kvótu 505 tisíc tun, unie nabízí 455 tisíc tun ročně. Zvýšení zhruba o deset tisíc tun se v jednáních zatím podařilo započítáním vývozů do dalších kandidátských zemí unie. "Unie nadále trvá na referenčním období 1995 až 1999 jako výchozí start pro výpočet kvót," upozornil. To je pro Českou republiku nepřijatelné a země hodlá uplatňovat období odrážející aktuální produkci jednotlivých komodit. Kvóty by se potom mohly přiblížit českým požadavkům. U přímých plateb, tedy plošné podpory zemědělců, chce republika zmínit délku přechodného období, rozhodné kroky se však na těchto jednáních nečekají. Rolníci z nových zemí by po rozšíření měli dostat čtvrtinu toho, co jejich kolegové z nynější patnáctky. I proti tomu se v kandidátských zemích ozývají ostré protesty.

Česká republika a Slovensko patří mezi státy, kterým Británie pomáhá v souvislosti s lidskými právy, zejména školením policistů a programy soustředěnými na menšiny. Vyplývá to ze zprávy britského ministerstva zahraničí, která byla ve čtvrtek zveřejněna v Londýně. Zpráva připomíná, že Česká republika byla kritizována za postup policistů a že Romové si stěžují na policejní brutalitu. Za poslední dva roky Londýn připravil pro české policejní velitele sedm kursů o policejní práci s menšinami, které absolvovalo asi 180 policistů. Čeští zástupci byli na studijní cestě v Británii. Zpráva oceňuje, že policejní prezident Jiří Kolář se rozhodl zařadit do povinného výcviku kursy o práci s menšinami.

Rakousko v pondělí upozorní ostatní členské státy Evropské unie, že zaujme své stanovisko k přistoupení České republiky a Slovenska ve světle vývoje ve věci tzv. Benešových dekretů. Zdůrazní také, že jeho postoj k rozšíření EU bude záviset na řešení otázky tranzitu kamiónů přes rakouské území. Návrh prohlášení, které má na pondělní schůzce ministrů zahraničí zemí EU přečíst rakouská ministryně Benita Ferrerová-Waldnerová, získala ČTK v Bruselu. "Rakousko upozorňuje, že Evropský parlament požádal skupinu významných právníků, aby odborně posoudili otázku takzvaných Benešových dekretů. Toto expertní dobrozdání také naznačí, zda mají kandidátské země v souvislosti se svým přistoupením k EU něco udělat. Rakousko vezme závěry expertní skupiny v úvahu, až bude formovat vlastní stanovisko k plnění kodaňských kritérií" (těmito zeměmi), stojí v návrhu prohlášení. Z textu lze usoudit, že Rakušané velmi spoléhají na tzv. Froweinovu zprávu o slučitelnosti dekretů s legislativou EU. Zpráva má být zveřejněna příští týden, možná už v pondělí. Podle znalců v Bruselu si Rakušané dělají naději, že bude obsahovat konkrétní doporučení na adresu České republiky. Návrh prohlášení se nezmiňuje slovem o paralelně chystané zprávě Evropské komise, která podle dobrého zdroje žádný zásadní požadavek na ČR klást nebude. Evropský parlament požádal o analýzu dekretů a jejich srovnání s evropským právem trojici odborníků v čele s Jochenem Froweinem, profesorem na univerzitě v Heidelbergu.

Podle odborníků si Češi a Slováci budou stále méně jazykově rozumět. "Jsou tu náznaky, že srozumitelnost se snižuje, hlavně z české strany," uvedl ředitel Jazykovědného ústavu Slovenské akademie věd Slavomír Ondrejovič. Čeština přesto zůstává na Slovensku obecně srozumitelnou. Ondrejovič podotýká, že tato míra je patrně vyšší na západě země, kde lze běžně sledovat české televize, než na východě Slovenska. Ale o české knihy, i dětské, je stále zájem, nemluvě o českém dabingu filmové a televizní produkce. Trend postupného snižování srozumitelnosti se ale podle experta zastavit nedá. Nedomnívá se však, že by situace mohla dospět až do stavu, kdy by si Češi a Slováci rozuměli stejně málo jako třeba s Poláky.