Zprávy | Z archivu rubriky

Čeští a slovenští vojenští experti nezavrhují myšlenku, že by se Slováci podíleli na činnosti 6. polní nemocnice v Afghánistánu. Náčelníci generálních štábů obou armád, Jiří Šedivý a Milan Cerovský řekli, že obě strany připravují potřebné kalkulace a zvažují finanční možnosti. Vojáci ale zdůraznili, že konečné rozhodnutí bude na politicích. První pracovní úvahy o společném působení v Afghánistánu zazněly z generálního štábu 19. března. Šedivý tehdy novinářům řekl, že v Kábulu by se na práci nemocnice mohla podílet i skupina slovenských vojáků a že tento návrh padl při jednáních ve Velké Británii. Cerovský poznamenal, že Slováci připravují všechny potřebné kalkulace, které později předloží slovenskému ministru obrany.O přípravě slovenských vojáků na případné vyslání do Afghánistánu se již několikrát veřejně zmínil slovenský ministr obrany Jozef Stank. Praha vysílá do Afghánistánu v rámci mírových sil ISAF na žádost Velké Británie svou 6. polní nemocnici, jednotku se zkušenostmi například z Balkánu a z Turecka. Do Kábulu již odjela první předsunutá skupina, zbytek z přibližně 200 vojáků má ve dvou etapách odcestovat během několika týdnů. Nemocnice má v oblasti působit půl roku a být v případě potřeby k dispozici i místnímu civilnímu obyvatelstvu. V březnu začal působit společný česko-slovenský prapor v misi KFOR v Kosovu, připravuje se také společná česko-polsko-slovenská jednotka pro mírové mise.

Bezproblémové zveřejňování výsledků červnových voleb krátce po jejich ukončení v Česku má zajistit novela volebního zákona, kterou sněmovně předložili ministr vnitra Stanislav Gross a šéf lidovců Cyril Svoboda. Vyjádření zástupců většiny parlamentních stran naznačuje, že novela má velkou šanci na rychlé schválení. Na jejím předložení se politici dohodli již 27. března. Svoboda a Gross navrhli, aby čeští krajané ve státech, které jsou časově o více než čtyři hodiny zpožděny, hlasovali již ve čtvrtek 13. a pátek 14. června. Čeští občané v Česku a krajané v ostatních zemích by volili v pátek 14. a sobotu 15. června. Výsledky by se ve všech volebních místnostech začaly počítat až poté, co skončí hlasování v republice.

K otázkám jako jsou takzvané Benešovy dekrety je zapotřebí přistupovat s rozvahou, protože by mohlo dojít k narušení stability v Evropě. Vyplývá to z vyjádření představitel Panevropské unie na Slovensku a Panevropského hnutí Rakouska, které zazněly na tiskové konferenci v Bratislavě. "Nemělo by se hýbat výsledky druhé světové války. Jakmile bychom tohle rozkývali, stabilita Evropy může být vážně ohrožena. Myšlenka sjednocené Evropy byla znovu obnovena díky tomu, že Evropa se dokázala sjednotit v protifašistickém boji. Benešovy dekrety byly výsledkem vlivu a dohod vítězných mocností," řekl předseda Panevropské unie na Slovensku Juraj Stern. Rovněž podle dalšího zástupce Panevropské unie na Slovensku Juraje Alnera poválečnou legislativu nelze měnit. Přimlouvá se však za diskusi, které by se měli zúčastnit Slováci, Maďaři, Češi, sudetští a karpatští Němci a Rakušané. Také generálnímu tajemníkovi Panevropského hnutí Rakouska Rainhardu Kloučkovi se zamlouvají další jednání a vyslovil se rovněž pro historické rozpracování problematického tématu.

Společnost Člověk v tísni rozdává již několikátý den potravinovou pomoc obětem zemětřesení v oblasti Nahrínu na severu Afghánistánu. Podle informací pracovníků organizace postupně končí záchranná fáze operací a je třeba začít s obnovou celého regionu. Česká pomoc by se pak měla soustředit na obnovu zničených škol v oblasti. V rámci první fáze pomoci společnost Člověk v tísni již koncem minulého týdne dopravila přímo do centra zasažené oblasti konvoj devíti nákladních automobilů se sto tunami pomoci. Kromě pomoci oblasti zasažené zemětřesením opravuje společnost na severu Afghánistánu v oblasti města Mazáre Šaríf dvě desítky škol, distribuuje potraviny, léky a školní pomůcky a organizuje návrat tisíců uprchlíků do jejich původních domovů.

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr seznámí na středečním zasedání vládu s postupem spouštění jaderné elektrárny Temelín ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Vyplývá to z materiálů, které zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Materiál předkládaný ministrem informuje o pracích prováděných na prvním a druhém bloku od 1. září do 31. prosince. V tomto období byly na prvním bloku dokončeny zkoušky na hladině 75 procent a téměř dokončeny zkoušky v etapě výkonu do 90 procent. Ta skončila 3. ledna 2002, uvádí MPO. Dokument se zabývá také druhým blokem, kde se ve čtvrtém čtvrtletí prováděla etapa neaktivního vyzkoušení a byla zahájena podetapa revize, která byla dokončena v únoru 2002. Následovala zavážka paliva, která skončila 11. března.

Česká republika bude muset v následujících osmi letech investovat do životního prostředí 320 miliard korun, aby vyhověla požadavkům Evropské unie. Přibližně 186 miliard zaplatí soukromý sektor, dalších 128 miliard připadne na obce a města. Vyplývá to ze strategie financování investic do životního prostředí, kterou ve středu předloží vládě ministr Miloš Kužvart. Ve zprávě, jejíž souhrn má ČTK k dispozici, ministr upozorňuje, že v letech 2005 až 2006 bude chybět soukromému a obecnímu sektoru pět až 7,5 miliard korun ročně. V těchto letech bude proto podle něj nutno sáhnout hlouběji do státního rozpočtu, Státního fondu životního prostředí a fondů EU.

Jednání České republiky s Evropskou unií o reorganizaci hutního průmyslu by měla pokračovat příští týden. Ministerstvo průmyslu a obchodu zaslalo v těchto dnech do Bruselu zpřesněné plány hutních podniků a věří, že EU bude již spokojena. Hutní restrukturalizace se protahuje a tím stoupá napětí na obou stranách. Plány hutí souvisejí s dosud neuzavřenou kapitolou hospodářské soutěže. Vláda začátkem února udělila do konce května exkluzivitu v jednáních o vstupu do Nové huti firmě LNM Holdings. V případě neuspokojivého vyjednávání se kabinet nebrání tomu, že se obrátí na další zájemce, například firmy U.S. Steel či Shiran.

Česká republika by měla po vstupu do Evropské unie získat papírově nárok z titulu strukturální pomoci na nejméně 700 miliónů eur v roce 2004, o rok později by to mělo být 800 miliónů a v roce 2006 přes miliardu. Tato velmi hrubá čísla lze vyvodit z údajů o přípravě návrhu společného stanoviska EU vůči Česku, který Evropská komise předloží členským státům velmi pravděpodobně příští týden. Dokument nebude ovšem obsahovat žádné konkrétní finanční částky, ale pouze procenta z celkové, zatím neschválené a tudíž neznámé sumy. Při výpočtu lze tedy vycházet pouze z návrhu Evropské komise z 30. ledna, který počítá s tím, že deseti novým členským státům bude v letech 2004-2006 přiznáno, ve formě závazků, z titulu strukturální pomoci 7,067 až 10,350 miliardy eur. Původně měla Evropská komise předložit návrhy společných stanovisek členským zemím už začátkem března, zatím však dokončila jen pozici vůči Litvě; Česká republika má příští týden následovat jako druhá. Ačkoli přesné sumy budou dohodnuty a schváleny teprve při dohadování kapitoly "rozpočet", pravděpodobně na podzim, bude Praha zřejmě připravena souhlasit s procentuálním vyjádřením budoucích subvencí; kapitolu se pokusí podle všeho uzavřít v dubnu, nejpozději v květnu.

Koalice KDU-ČSL a Unie svobody-DEU představila ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně svůj volební program. Křesťanští demokraté a unionisté v programu slibují voličům právní a bezpečný stát, který podporuje rodinu s dětmi, snižuje daně, zavádí počítače do škol i domácností, otevírá školy většímu počtu zájemců a do Evropské unie vstoupí do roku 2004. Podle zástupců Koalice program neobsahuje žádné populistické sliby ani experimenty. V dokumentu se lidovci a unionisté zavázali, že svůj volební program budou společně prosazovat i po červnových volbách do sněmovny. Vedení obou koaličních stran podepsala také dohodu, že o náklady na kampaň a o státní příspěvek za volby se podělí rovným dílem. Současné předvolební prognózy zatím favorizují jako vítěze ODS, následovanou ČSSD. Koalice soupeří s komunisty až o třetí místo.

O případu podnikatele Milana Šrejbra, korupci v České republice i vývoji po volbách spolu ve středu asi hodinu jednali předseda ODS Václav Klaus a šéfka Unie svobody-DEU Hana Marvanová. Oba po setkání v Poslanecké sněmovně novinářům řekli, že dávají přednost pravicové koalici, ale význam schůzky pro jednání o budoucí vládě nepřeceňují. "My jsme v žádném případě nemluvili o povolební spolupráci, ale obecně o tom, jaká vláda s jakým programem by tady měla být. Já jsem se nikdy netajila tím, že bych upřednostňovala pravicovou vládu," prohlásila Marvanová.