Zprávy | Z archivu rubriky

Pečovatelské domy a další výhody, které mohou využívat váleční veteráni, by se v budoucnu mohly týkat i policistů, kteří se zúčastní zahraničních misí. Počítá s tím předloha, kterou navrhla skupina poslanců ČSSD, ODS, KSČM a KDU-ČSL a kterou ve čtvrtek v prvním čtení bez problémů projednala Poslanecká sněmovna. V příštích týdnech ji posoudí její výbory. Dolní komora by o jejím přijetí mohla rozhodnout v první polovině příštího roku. Autoři předlohy odhadli, že by se mohla týkat zhruba 50 lidí, jejichž počet může v příštích letech vzrůst nejvýše o další desítky osob. Státní rozpočet by její přijetí stálo několik set tisíc korun ročně.

Změny jsou součástí novely zákona o válečných veteránech. Jeho cílem je odměnit je různými výhodami. Veteráni a jejich životní partneři získali například právo trvale nebo dočasně bydlet a stravovat se v pečovatelských domovech. Veteráni tam za pobyt platí jen část nákladů, větší část platí ministerstvo obrany. Zákon také stanovil, že čeští vojáci, kteří se zúčastnili vojenských a mírových operací nebo bojovali za druhé světové války proti fašismu, slaví 11. listopad jako svůj den. Den vojenských veteránů je mezinárodně uznávaná akce, kterou vyhlásila Světová federace bývalých účastníků války. Připadá na datum, kdy v roce 1918 skončila první světová válka.

Zemědělství by letos podle předběžných odhadů ministerstva zemědělství mělo vykázat zisk kolem čtyř miliard korun, což by byl nejlepší výsledek od roku 1989. Odvětví bylo za poslední desetiletí silně ztrátové, loni skončilo v minusu 1,26 miliardy korun. V rozhovoru pro ČTK to řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Odhad je podle něj nutné brát s odchylkou jedné miliardy nahoru či dolů.

"Rozhodně skončíme v zisku," potvrzuje předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský s tím, že by mohlo jít o částku přes tři miliardy korun. Také předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba považuje odhad ministerstva za reálný. "Výsledek kolem tří miliard zabezpečen je," prohlásil.

Zemědělství od roku 1991 skončilo v černých číslech jen v letech 2000 a 2001. Tehdy výsledek výrazně ovlivnily kompenzace za sucho. Letos se podle Palase projevil výrazný nárůst rostlinné výroby a také zhruba o deset procent vyšší ceny zemědělských výrobců než loni. Letošní úroda obilovin 8,83 milionu tun byla největší od roku 1990. Hospodaření rolníků silně ovlivnil vstup Česka do Evropské unie. Přinesl mimo jiné nárůst podpor. Rolníci by letos měli dostat asi 22 miliard korun, což je výrazně více, než bývalo obvyklé v minulých letech. Rozšířilo se i spektrum podpůrných programů.

V Císařské konírně na Pražském hradě jsou vystaveny panoramatické fotografie, které světoznámý český fotograf Josef Sudek pořídil na území hnědouhelné pánve na severu Čech. Zatímco jeho soubor Praha panoramatická je dostatečně známý, panoramata z Mostecka nikdy knižně nevyšla. Soubor 128 fotografií se dnes nachází ve sbírce Moravské galerie v Brně, která výstavu v Praze spolupořádá. Přehlídka se jmenuje Smutná krajina a potrvá do 20. března.

Panoramatické fotografie zachycují části Mostu, Záluží, Litvínova či Jiřetína v době, kdy se začínalo těžit uhlí a lidé se vystěhovávali a jejich obydlí padala za oběť dolování uhlí. Mezi Sudkovým dílem tvoří tyto snímky protipól jeho estetizovaným aranžovaným zátiším. Podle kurátora výstavy jsou dokladem nejen Sudkova zájmu o zachycení skutečnosti bez příkras, ale například i snahy zapojovat civilizační tematiku do českého umění - autor uplatnil těžní věže, do centra snímku neváhal umístit torza staveb či přebytečný stavební materiál. Snímky vznikly v letech 1957 až 1962, kniha připravovaná k vydání však tehdy nevyšla.

Dlouholetý předseda Senátu Petr Pithart předal ve čtvrtek na osmém výročním zasedání horní komory "žezlo" svému nástupci Přemyslu Sobotkovi. "Je v mnohém úplně jiný než já a já myslím, že to je dobře," prohlásil Pithart. Sobotkovi předal státní vlajku, která před osmi lety poprvé zavlála nad sídlem horní komory. Sobotka vlajku převzal "trošku s mrazením v zádech", neboť si na rozdíl od mnoha lidí váží státních symbolů; proto by podle něj mělo být úkolem Senátu i to, aby se tento stav změnil.

Pithart ve svém projevu hodnotil mimo jiné poslání Senátu jako "pojistky" ústavního pořádku. "Neodstranitelný problém pojistky je v tom, že pokud neselže systém, není důvod o ní cokoli vědět. Když nehoří, nevnímáme, že jsou po chodbách rozvěšeny hasicí přístroje," uvedl Pithart. Senát podle něj, jako často zpochybňovaná a bagatelizovaná ústavní pojistka, zafungoval v minulosti velmi dobře v době opoziční smlouvy při snahách o změnu ústavy nebo při rozhodování o nákupu stíhaček Jas-39 Grippen.

Slavnostní shromáždění současných i bývalých senátorů jako nový doyen horní komory řídil Bedřich Moldan, který v roli věkem nejstaršího člena Senátu vystřídal Jaroslavu Moserovou. Moldan uvedl, že v uplynulých osmi letech se senátory stalo 171 osobností. To znamená, že se v každém z 81 senátorských křesel vystřídali v průměru nejméně dva senátoři.

Obavy z toho, že Češi budou po rozšíření EU hromadně odcházet za prací do ciziny a zaplaví pracovní trhy ve starých členských zemích, se nepotvrdily. Sdělil to český vedoucí partnerského projektu k zavedení internetového systému EURES Miloš Tichý. Podle něj se situace začíná dokonce obracet a českým občanům přestávají překážky, které jim brání místo v cizině získat, vadit. Většina starých zemí EU uzavřela lidem z nových států své pracovní trhy. Bez povolení mohou zájemci sehnat místo jen v Británii a Irsku. Velké překážky neklade ani Švédsko. Omezení země přehodnotí po dvou letech, mohou trvat ale až sedm let.

"Výsledky jsou jednoznačné. Česká čísla jasně hovoří o tom, že počet Čechů, kteří pracují v zahraničí, se rozhodně rapidně nezvýšil," řekl Tichý. Podle něj množství českých pracovníků výrazně nerostlo ani v Německu a Rakousku, které se přílivu obávaly nejvíce. Více Čechů a Češek se vypravilo jen do Británie a Irska. "Opět to ale není takové číslo, které by hovořilo o nějakém exodu," uvedl Tichý. Konkrétní počty však neupřesnil.

Ministr kultury Pavel Dostál je od středy znovu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Kateřina Besserová. Dostál byl do nemocnice převezen z večerního zasedání vlády a měl by být hospitalizován přibližně týden. Důvodem jeho pobytu v nemocnici jsou podle mluvčí vedlejší účinky chemoterapie. O dalším postupu léčby rozhodne v neděli lékařské konzilium. "Ministr bude své neodkladné ministerské povinnosti po dohodě se svými spolupracovníky plnit i během svého pobytu v nemocnici," uvedla mluvčí.

V České republice se vyškolilo 12 iráckých restaurátorů archiválií, kteří nyní budou pomáhat při obnově válkou poničených kulturních pamětihodností ve své zemi. Kurz trval dva měsíce v Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli, peníze na jeho konání letos v létě uvolnila vláda. Školení bylo ve čtvrtek slavnostně ukončeno v Praze. Čeští restaurátoři zároveň předali Iráčanům několik vzácných rukopisů z bagdádské knihovny, které byly předtím v Česku usušeny a dezinfikovány. Na jejich záchraně se podíleli i účastníci kurzu. Další archiválie budou restaurovány již v iráckých laboratořích, což však vzhledem k situaci v zemi bude zřejmě pomalý proces.

"Nekladli jsme si za cíl naučit je (účastníky kurzu) profesionálně restaurovat. Chtěli jsme, aby uměli metodicky přistoupit k problémům, které je čekají," řekl na slavnostním zakončení školení v pražském Klementinu Michal Ďurovič ze Státního ústředního archivu. Podle něj se studenti budou muset do Česka zřejmě ještě vrátit, aby své znalosti v oblasti restaurátorství dále prohloubili.

Na pomoci při obnově iráckých kulturních památek se podílela česká ministerstva kultury a zahraničí, Národní knihovna, Státní ústřední archiv a soukromá společnost. Stát na projekt uvolnil deset milionů korun. Česká republika pomohla irácké straně také s rekonstrukcí mikrografického pracoviště bagdádské národní knihovny. Při návštěvě českého ministra obrany Karla Kühnla v jižním Iráku na počátku prosince byla do země dopravena první část zařízení této laboratoře. V Basře si ji vyzvedl irácký ministr kultury Mufíd Džazajrí.

Kraje nedostanou z daňových výnosů navíc 28 miliard korun na školství, jak s tím vláda počítala v novele zákona o rozpočtovém určení daní. Rozhodl o tom Senát. Senátoři byli původně nakloněni peníze krajům dát, zjistili ale, že by kvůli tomu bylo nutné přepracovat i financování škol ve školském zákoně. Do konce roku by se ale podle nich nepodařilo tento zákon změnit. Novelu tak dostane k podpisu prezident Václav Klaus ve znění schváleném sněmovnou, podle níž by měl peníze na platy učitelů do regionů nadále posílat stát. Novela krajům podíl na výnosu z daní zvyšuje z nynějších 3,1 procenta na na 8,92 procenta, což představuje navýšení o 27 miliard korun, uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Peníze na školy - 28 miliard korun - bude ministerstvo školství posílat dál do krajů formou dotací.

Nespokojeni byli s rozhodnutím odebrat krajům peníze na školy krajští hejtmani či radní. Podle řady z nich by na tom byli učitelé lépe, kdyby dostávali mzdy od krajů. "Stále tak v oblasti školství zůstáváme v pozici, že máme odpovědnost, ale nemáme peníze a tím možnost něco změnit," řekl nedávno ČTK hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. S tím, že kraje nebudou mít peníze pro školy, jsou naopak spokojeny odbory. Je to správné rozhodnutí, řekl ČTK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Podle něj bude čas na vypracování nového modelu financování školství.

V české armádě je ještě zhruba 2000 vojáků základní služby, což je asi o 20.000 méně než loni touto dobou. Poslední z nich odejdou do civilu příští týden a na jejich místa nastoupí profesionálové. Armáda se bude postupně profesionalizovat ještě v následujících dvou letech, řekl první zástupce náčelníka generálního štábu Jaroslav Kolkus. "Do popředí se dostávají požadavky na rychlá, mobilní, vysoce kvalifikovaná a specializovaná vojska. Dosavadní způsob výcviku a systém povinné základní služby se stává neefektivním," zdůvodnil Kolkus rozsáhlé změny při slavnostním nástupu na letecké vojenské základně v Čáslavi.

Kolkus také připomněl, že všeobecná branná povinnost byla v Evropě poprvé zavedena v roce 1793 ve Francii a nebylo možné se z ní vykoupit ani se nechat někým zastoupit. V habsburské monarchii, kam patřily i české země, do roku 1802 platila celoživotní služba. V roce 1811 byla stanovena na 14 let a o čtvrt století později zkrácena na osm let. Všeobecná branná povinnost byla zavedena v roce 1858, řekl.

Prezident republiky Václav Klaus podepsal 18. listopadu 2004 branný zákon, jímž se v České republice ruší vojenská základní služba. Od 1. ledna bude armáda tvořena výhradně profesionálními vojáky.

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená a dirigent Jiří Bělohlávek zažijí v pátek v newyorské Metropolitní opeře svým způsobem umělecký debut. Osmapadesátiletý Bělohlávek se nastudováním Janáčkovy opery Káťa Kabanová v Metropolitní představuje vůbec poprvé a jednatřicetiletá Kožená poprvé zpívá v Kátě Kabanové. Poprvé se oba dva také společně setkávají v rámci operní produkce, neboť až dosud spolupracovali jen při koncertní tvorbě. "Dodává mi pocit jistoty," řekla Kožená ČTK v New Yorku o Bělohlávkovi. "Je to pro mě velká podpora, protože nikdo jiný nezná tu operu tak dobře, jako on," dodala.