Zprávy | Z archivu rubriky

Pečovatelské domy a další výhody, které mohou využívat váleční veteráni, by se v budoucnu mohly týkat i policistů, kteří se zúčastní zahraničních misí. Počítá s tím předloha, kterou navrhla skupina poslanců ČSSD, ODS, KSČM a KDU-ČSL a kterou ve čtvrtek v prvním čtení bez problémů projednala Poslanecká sněmovna. V příštích týdnech ji posoudí její výbory. Dolní komora by o jejím přijetí mohla rozhodnout v první polovině příštího roku. Autoři předlohy odhadli, že by se mohla týkat zhruba 50 lidí, jejichž počet může v příštích letech vzrůst nejvýše o další desítky osob. Státní rozpočet by její přijetí stálo několik set tisíc korun ročně.

Změny jsou součástí novely zákona o válečných veteránech. Jeho cílem je odměnit je různými výhodami. Veteráni a jejich životní partneři získali například právo trvale nebo dočasně bydlet a stravovat se v pečovatelských domovech. Veteráni tam za pobyt platí jen část nákladů, větší část platí ministerstvo obrany. Zákon také stanovil, že čeští vojáci, kteří se zúčastnili vojenských a mírových operací nebo bojovali za druhé světové války proti fašismu, slaví 11. listopad jako svůj den. Den vojenských veteránů je mezinárodně uznávaná akce, kterou vyhlásila Světová federace bývalých účastníků války. Připadá na datum, kdy v roce 1918 skončila první světová válka.

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená a dirigent Jiří Bělohlávek zažijí v pátek v newyorské Metropolitní opeře svým způsobem umělecký debut. Osmapadesátiletý Bělohlávek se nastudováním Janáčkovy opery Káťa Kabanová v Metropolitní představuje vůbec poprvé a jednatřicetiletá Kožená poprvé zpívá v Kátě Kabanové. Poprvé se oba dva také společně setkávají v rámci operní produkce, neboť až dosud spolupracovali jen při koncertní tvorbě. "Dodává mi pocit jistoty," řekla Kožená ČTK v New Yorku o Bělohlávkovi. "Je to pro mě velká podpora, protože nikdo jiný nezná tu operu tak dobře, jako on," dodala.

V české armádě je ještě zhruba 2000 vojáků základní služby, což je asi o 20.000 méně než loni touto dobou. Poslední z nich odejdou do civilu příští týden a na jejich místa nastoupí profesionálové. Armáda se bude postupně profesionalizovat ještě v následujících dvou letech, řekl první zástupce náčelníka generálního štábu Jaroslav Kolkus. "Do popředí se dostávají požadavky na rychlá, mobilní, vysoce kvalifikovaná a specializovaná vojska. Dosavadní způsob výcviku a systém povinné základní služby se stává neefektivním," zdůvodnil Kolkus rozsáhlé změny při slavnostním nástupu na letecké vojenské základně v Čáslavi.

Kolkus také připomněl, že všeobecná branná povinnost byla v Evropě poprvé zavedena v roce 1793 ve Francii a nebylo možné se z ní vykoupit ani se nechat někým zastoupit. V habsburské monarchii, kam patřily i české země, do roku 1802 platila celoživotní služba. V roce 1811 byla stanovena na 14 let a o čtvrt století později zkrácena na osm let. Všeobecná branná povinnost byla zavedena v roce 1858, řekl.

Prezident republiky Václav Klaus podepsal 18. listopadu 2004 branný zákon, jímž se v České republice ruší vojenská základní služba. Od 1. ledna bude armáda tvořena výhradně profesionálními vojáky.

Ministr kultury Pavel Dostál je od středy znovu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Kateřina Besserová. Dostál byl do nemocnice převezen z večerního zasedání vlády a měl by být hospitalizován přibližně týden. Důvodem jeho pobytu v nemocnici jsou podle mluvčí vedlejší účinky chemoterapie. O dalším postupu léčby rozhodne v neděli lékařské konzilium. "Ministr bude své neodkladné ministerské povinnosti po dohodě se svými spolupracovníky plnit i během svého pobytu v nemocnici," uvedla mluvčí.

Dlouholetý předseda Senátu Petr Pithart předal ve čtvrtek na osmém výročním zasedání horní komory "žezlo" svému nástupci Přemyslu Sobotkovi. "Je v mnohém úplně jiný než já a já myslím, že to je dobře," prohlásil Pithart. Sobotkovi předal státní vlajku, která před osmi lety poprvé zavlála nad sídlem horní komory. Sobotka vlajku převzal "trošku s mrazením v zádech", neboť si na rozdíl od mnoha lidí váží státních symbolů; proto by podle něj mělo být úkolem Senátu i to, aby se tento stav změnil.

Pithart ve svém projevu hodnotil mimo jiné poslání Senátu jako "pojistky" ústavního pořádku. "Neodstranitelný problém pojistky je v tom, že pokud neselže systém, není důvod o ní cokoli vědět. Když nehoří, nevnímáme, že jsou po chodbách rozvěšeny hasicí přístroje," uvedl Pithart. Senát podle něj, jako často zpochybňovaná a bagatelizovaná ústavní pojistka, zafungoval v minulosti velmi dobře v době opoziční smlouvy při snahách o změnu ústavy nebo při rozhodování o nákupu stíhaček Jas-39 Grippen.

Slavnostní shromáždění současných i bývalých senátorů jako nový doyen horní komory řídil Bedřich Moldan, který v roli věkem nejstaršího člena Senátu vystřídal Jaroslavu Moserovou. Moldan uvedl, že v uplynulých osmi letech se senátory stalo 171 osobností. To znamená, že se v každém z 81 senátorských křesel vystřídali v průměru nejméně dva senátoři.

Příznivci ostrých kytarových riffů, blýskavých železných cvočků a orvaných "džísek" se dočkali vlastní encyklopedie. Kniha, která mapuje osudy heavymetalového žánru od prvopočátku až do dnešních dnů, se na pultech knihkupectví objevila v pondělí. Kromě biografií významných skupin přináší i řadu statistik a stovky fotografií.

Publikace Encyklopedie - Heavy Metal od amerického hudebního publicisty Daniela Bukszpana obsahuje více než 200 biografií významných metalových skupin a umělců. Čtenáři se mohou seznámit s kariérou průkopníků žánru, jako byli Black Sabbath, Led Zeppelin nebo Deep Purple. Nechybí zlatá éra Britů Judas Priest nebo Iron Maiden ani kapel, které navázaly na jejich odkaz. Přes Metalliku, Anthrax nebo Slayer se tak čtenář může propracovat až k progresivním formacím typu Pantery či Slipknot.

České domácnosti možná začaly opět více utrácet. Pomohl jim k tomu i rekordně slabý dolar, který zlevnil ceny elektroniky, oblečení nebo pohonných hmot. V reakci na čtvrteční výsledky maloobchodních tržeb v říjnu to ČTK řekl hlavní analytik ČSOB Petr Dufek. Až další měsíce však podle něj skutečně ukáží, zda Češi přestali šetřit a vrátili se do obchodů.

Tržby v maloobchodě se říjnu meziročně zvýšily o 1,7 procenta po zářijovému jednoprocentním růstu. V říjnu se dařilo zejména prodejcům pohonných hmot a motorových vozidel, oznámil Český statistický úřad. Bez vlivu pracovních dní dosáhl růst tržeb 4,5 procenta.

Prozatím podle Dufka stále platí, že české domácnosti spíše spoří a peníze investují do bydlení než do zvyšování spotřeby. Jednotlivým částem maloobchodu se navíc daří rozdílně. Lidé nakupují zejména oblečení, obuv a elektroniku, tedy dovážené zboží, které je díky slabému americkému dolaru stále levnější. Tržbám obchodníků navíc pomáhá rostoucí obliba splátkových prodejů a úvěrů. Od počátku roku roste spotřeba Čechů v průměru o 1,9 procenta. Loňskou chuť domácností utrácet letos zchladilo dvojí zvýšení daní a růst cen v obchodech.

Senát bude muset změnit návrh novely zákona o poštovních službách, jinak České republice hrozí sankce od orgánů EU. Zákon obsahuje ustanovení, které zakotvuje monopol České pošty na doručování adresných reklamních zásilek. To by ale ČR před evropským direktoriátem pro ochranu vnitřního trhu či před evropským soudem neobhájila, uvedl ministr informatiky Vladimír Mlynář. "Ve sporech Evropská komise vždy rozhoduje ve prospěch liberalizace a řídí se reálnou situací na vymezeném trhu a u nás již několik let jedna společnost České poště konkuruje," řekl Mlynář.

Zařazení doručování adresné reklamy, tzv. direct mailu, do služeb, na které má pošta monopol, schválila v rámci pozměňovacího návrhu Poslanecká sněmovna. Hospodářský výbor Senátu ve středu doporučil sporné ustanovení vypustit.

Kraje nedostanou z daňových výnosů navíc 28 miliard korun na školství, jak s tím vláda počítala v novele zákona o rozpočtovém určení daní. Rozhodl o tom Senát. Senátoři byli původně nakloněni peníze krajům dát, zjistili ale, že by kvůli tomu bylo nutné přepracovat i financování škol ve školském zákoně. Do konce roku by se ale podle nich nepodařilo tento zákon změnit. Novelu tak dostane k podpisu prezident Václav Klaus ve znění schváleném sněmovnou, podle níž by měl peníze na platy učitelů do regionů nadále posílat stát. Novela krajům podíl na výnosu z daní zvyšuje z nynějších 3,1 procenta na na 8,92 procenta, což představuje navýšení o 27 miliard korun, uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Peníze na školy - 28 miliard korun - bude ministerstvo školství posílat dál do krajů formou dotací.

Nespokojeni byli s rozhodnutím odebrat krajům peníze na školy krajští hejtmani či radní. Podle řady z nich by na tom byli učitelé lépe, kdyby dostávali mzdy od krajů. "Stále tak v oblasti školství zůstáváme v pozici, že máme odpovědnost, ale nemáme peníze a tím možnost něco změnit," řekl nedávno ČTK hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. S tím, že kraje nebudou mít peníze pro školy, jsou naopak spokojeny odbory. Je to správné rozhodnutí, řekl ČTK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Podle něj bude čas na vypracování nového modelu financování školství.

Pivem roku 2005 mezi světlými ležáky se stal v anketě Pivního kurýra Budvar. Tento nápoj zvítězil po šesté za sebou. Druhé místo vybojoval Prazdroj, třetí byl Radegast. V letošním ročníku přišlo 68.700 hlasů. Výsledky soutěže byly ve čtvrtek vyhlášeny v kabaretu pivovaru U Fleků v Praze. Mezi desítkami získal prvenství Staropramen, následován Gambrinusem a Krušovicemi. Jedenáctkám vévodilo Starobrno, druhé místo bral Zlatopramen a třetí Šerák. Mezi tmavými pivy nejvíce hlasů obdržel Kozel.

Titul Pivovar roku v anketě vybojovalo Starobrno. V kategorii "naše pivko", kde soutěží pivovary s výstavem do 200.000 hektolitrů, vyhrála Černá Hora. Hlasy mohli zájemci posílat na lístcích, které otiskoval Pivní kurýr.

Češi vypijí v průměru zhruba 160 litrů piva na hlavu ročně, což je podle dostupných údajů světový primát. Domácí pivovary loni uvařily 18,5 milionu hektolitrů pěnivého moku.