Zprávy | Z archivu rubriky


Kraje nedostanou z daňových výnosů navíc 28 miliard korun na školství, jak s tím vláda počítala v novele zákona o rozpočtovém určení daní. Rozhodl o tom Senát. Senátoři byli původně nakloněni peníze krajům dát, zjistili ale, že by kvůli tomu bylo nutné přepracovat i financování škol ve školském zákoně. Do konce roku by se ale podle nich nepodařilo tento zákon změnit. Novelu tak dostane k podpisu prezident Václav Klaus ve znění schváleném sněmovnou, podle níž by měl peníze na platy učitelů do regionů nadále posílat stát. Novela krajům podíl na výnosu z daní zvyšuje z nynějších 3,1 procenta na na 8,92 procenta, což představuje navýšení o 27 miliard korun, uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Peníze na školy - 28 miliard korun - bude ministerstvo školství posílat dál do krajů formou dotací.

Nespokojeni byli s rozhodnutím odebrat krajům peníze na školy krajští hejtmani či radní. Podle řady z nich by na tom byli učitelé lépe, kdyby dostávali mzdy od krajů. "Stále tak v oblasti školství zůstáváme v pozici, že máme odpovědnost, ale nemáme peníze a tím možnost něco změnit," řekl nedávno ČTK hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. S tím, že kraje nebudou mít peníze pro školy, jsou naopak spokojeny odbory. Je to správné rozhodnutí, řekl ČTK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Podle něj bude čas na vypracování nového modelu financování školství.

Zbraně a vojenský materiál jsou prý z České republiky vyváženy i do zemí, v nichž jsou porušována lidská práva. Existuje tak údajně riziko jejich možného zneužití. Tvrdí to zástupci organizací na ochranu lidských práv, kteří se ve čtvrtek na ministerstvu zahraničí společně s novináři seznamovali se zprávou o kontrole obchodu s vojenským materiálem v ČR za rok 2003. "U některých zemí (zmíněných v dokumentu)... vidíme porušení kodexu EU pro vývoz zbraní, a to konkrétně kritéria číslo dvě, které se zabývá dodržováním lidských práv v dané zemi," řekla ČTK Barbora Pěchotová z organizace Transparency International. Jako příklad uvedla Kolumbii, Indonésii, Srí Lanku či Gruzii. Podle ní lze tyto země z pohledu ochrany lidských práv považovat za "problematické", ale z Česka se tam vojenský materiál přesto vyváží.

Náměstek ministra zahraničí Jana Winkler však zdůraznil, že při přidělování licencí na obchod se zbraněmi se vždy zvažuje i možnost jejich případného zneužití. Analyzují se podle něj bezpečnostní podmínky v dané zemi, pečlivě se prověřují příjemci zbraní i ti, kteří jim je prodávají; do prověrek se zapojují i informační služby. Petr Vítek z Amnesty International vyzdvihl příklad Kolumbie, které chce ČR podle nedávných vyjádření šéfa diplomacie Cyrila Svobody pomoci v boji s narkomafií a povstalci mimo jiné tím, že jí pomůže vyzbrojit bezpečnostní složky. V Kolumbii ale podle Vítka existuje "vysoká pravděpodobnost, že zbraně budou předány nebo že je využijí polovojenské jednotky, které jsou prokazatelně navázány na armádu". Podle něj nejsou dostatečné záruky, že zbraně se nedostanou do rukou těchto složek, které se podílejí na porušování lidských práv.