Zprávy | Z archivu rubriky

Kraje nedostanou z daňových výnosů navíc 28 miliard korun na školství, jak s tím vláda počítala v novele zákona o rozpočtovém určení daní. Rozhodl o tom Senát. Senátoři byli původně nakloněni peníze krajům dát, zjistili ale, že by kvůli tomu bylo nutné přepracovat i financování škol ve školském zákoně. Do konce roku by se ale podle nich nepodařilo tento zákon změnit. Novelu tak dostane k podpisu prezident Václav Klaus ve znění schváleném sněmovnou, podle níž by měl peníze na platy učitelů do regionů nadále posílat stát. Novela krajům podíl na výnosu z daní zvyšuje z nynějších 3,1 procenta na na 8,92 procenta, což představuje navýšení o 27 miliard korun, uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Peníze na školy - 28 miliard korun - bude ministerstvo školství posílat dál do krajů formou dotací.

Nespokojeni byli s rozhodnutím odebrat krajům peníze na školy krajští hejtmani či radní. Podle řady z nich by na tom byli učitelé lépe, kdyby dostávali mzdy od krajů. "Stále tak v oblasti školství zůstáváme v pozici, že máme odpovědnost, ale nemáme peníze a tím možnost něco změnit," řekl nedávno ČTK hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. S tím, že kraje nebudou mít peníze pro školy, jsou naopak spokojeny odbory. Je to správné rozhodnutí, řekl ČTK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Podle něj bude čas na vypracování nového modelu financování školství.

V české armádě je ještě zhruba 2000 vojáků základní služby, což je asi o 20.000 méně než loni touto dobou. Poslední z nich odejdou do civilu příští týden a na jejich místa nastoupí profesionálové. Armáda se bude postupně profesionalizovat ještě v následujících dvou letech, řekl první zástupce náčelníka generálního štábu Jaroslav Kolkus. "Do popředí se dostávají požadavky na rychlá, mobilní, vysoce kvalifikovaná a specializovaná vojska. Dosavadní způsob výcviku a systém povinné základní služby se stává neefektivním," zdůvodnil Kolkus rozsáhlé změny při slavnostním nástupu na letecké vojenské základně v Čáslavi.

Kolkus také připomněl, že všeobecná branná povinnost byla v Evropě poprvé zavedena v roce 1793 ve Francii a nebylo možné se z ní vykoupit ani se nechat někým zastoupit. V habsburské monarchii, kam patřily i české země, do roku 1802 platila celoživotní služba. V roce 1811 byla stanovena na 14 let a o čtvrt století později zkrácena na osm let. Všeobecná branná povinnost byla zavedena v roce 1858, řekl.

Prezident republiky Václav Klaus podepsal 18. listopadu 2004 branný zákon, jímž se v České republice ruší vojenská základní služba. Od 1. ledna bude armáda tvořena výhradně profesionálními vojáky.

Senát bude muset změnit návrh novely zákona o poštovních službách, jinak České republice hrozí sankce od orgánů EU. Zákon obsahuje ustanovení, které zakotvuje monopol České pošty na doručování adresných reklamních zásilek. To by ale ČR před evropským direktoriátem pro ochranu vnitřního trhu či před evropským soudem neobhájila, uvedl ministr informatiky Vladimír Mlynář. "Ve sporech Evropská komise vždy rozhoduje ve prospěch liberalizace a řídí se reálnou situací na vymezeném trhu a u nás již několik let jedna společnost České poště konkuruje," řekl Mlynář.

Zařazení doručování adresné reklamy, tzv. direct mailu, do služeb, na které má pošta monopol, schválila v rámci pozměňovacího návrhu Poslanecká sněmovna. Hospodářský výbor Senátu ve středu doporučil sporné ustanovení vypustit.

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená a dirigent Jiří Bělohlávek zažijí v pátek v newyorské Metropolitní opeře svým způsobem umělecký debut. Osmapadesátiletý Bělohlávek se nastudováním Janáčkovy opery Káťa Kabanová v Metropolitní představuje vůbec poprvé a jednatřicetiletá Kožená poprvé zpívá v Kátě Kabanové. Poprvé se oba dva také společně setkávají v rámci operní produkce, neboť až dosud spolupracovali jen při koncertní tvorbě. "Dodává mi pocit jistoty," řekla Kožená ČTK v New Yorku o Bělohlávkovi. "Je to pro mě velká podpora, protože nikdo jiný nezná tu operu tak dobře, jako on," dodala.

Předseda vlády Stanislav Gross, který se měl zúčastnit dvoudenního summitu EU v Bruselu, musel zůstat doma. Má zřejmě chřipku, řekla ČTK Věra Dušková z tiskového odboru vlády. Místo Grosse do Bruselu odjel místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn. Dušková nevyloučila, že premiér do Bruselu přiletí na druhý den summitu. Podotkla zároveň, že Gross uvažoval o zrušení cesty již ve středu dopoledne, definitivně se rozhodl po nočním jednání vlády. Má vysoké horečky, dodala. Z českých vysokých představitelů se summitu EU účastní ještě ministr zahraničí Cyril Svoboda. Na konferenci se bude mimo jiné jednat o případném členství Turecka v unii.

České domácnosti možná začaly opět více utrácet. Pomohl jim k tomu i rekordně slabý dolar, který zlevnil ceny elektroniky, oblečení nebo pohonných hmot. V reakci na čtvrteční výsledky maloobchodních tržeb v říjnu to ČTK řekl hlavní analytik ČSOB Petr Dufek. Až další měsíce však podle něj skutečně ukáží, zda Češi přestali šetřit a vrátili se do obchodů.

Tržby v maloobchodě se říjnu meziročně zvýšily o 1,7 procenta po zářijovému jednoprocentním růstu. V říjnu se dařilo zejména prodejcům pohonných hmot a motorových vozidel, oznámil Český statistický úřad. Bez vlivu pracovních dní dosáhl růst tržeb 4,5 procenta.

Prozatím podle Dufka stále platí, že české domácnosti spíše spoří a peníze investují do bydlení než do zvyšování spotřeby. Jednotlivým částem maloobchodu se navíc daří rozdílně. Lidé nakupují zejména oblečení, obuv a elektroniku, tedy dovážené zboží, které je díky slabému americkému dolaru stále levnější. Tržbám obchodníků navíc pomáhá rostoucí obliba splátkových prodejů a úvěrů. Od počátku roku roste spotřeba Čechů v průměru o 1,9 procenta. Loňskou chuť domácností utrácet letos zchladilo dvojí zvýšení daní a růst cen v obchodech.

Státní zástupkyně Jaroslava Novotná se nestane ústavní soudkyní. Její nominaci prezidentem Václavem Klausem Senát v souladu s doporučením svých výborů zamítl. V tajné volbě podpořilo kandidaturu Novotné jen 11 ze 76 hlasujících senátorů; proti tedy byli zřejmě zástupci všech klubů včetně ODS. Důvodem, proč ji většina senátorů odmítla, bylo zejména její dvanáctileté členství v KSČ. "Jestliže tato kandidátka vstoupila v těch nejsmutnějších letech pro tuto republiku do KSČ a byla už dospělá, tak to o něčem svědčí," řekl ČTK předseda Senátu Přemysl Sobotka. Novotná do KSČ vstoupila na jaře roku 1977, tedy v době počátku boje proti disidentům z řad signatářů Charty 77. Sobotka by byl nerad, kdyby byl verdikt horní komory vnímán "jako jakási další válka nebo střet Senátu s prezidentem".

Zbraně a vojenský materiál jsou prý z České republiky vyváženy i do zemí, v nichž jsou porušována lidská práva. Existuje tak údajně riziko jejich možného zneužití. Tvrdí to zástupci organizací na ochranu lidských práv, kteří se ve čtvrtek na ministerstvu zahraničí společně s novináři seznamovali se zprávou o kontrole obchodu s vojenským materiálem v ČR za rok 2003. "U některých zemí (zmíněných v dokumentu)... vidíme porušení kodexu EU pro vývoz zbraní, a to konkrétně kritéria číslo dvě, které se zabývá dodržováním lidských práv v dané zemi," řekla ČTK Barbora Pěchotová z organizace Transparency International. Jako příklad uvedla Kolumbii, Indonésii, Srí Lanku či Gruzii. Podle ní lze tyto země z pohledu ochrany lidských práv považovat za "problematické", ale z Česka se tam vojenský materiál přesto vyváží.

Náměstek ministra zahraničí Jana Winkler však zdůraznil, že při přidělování licencí na obchod se zbraněmi se vždy zvažuje i možnost jejich případného zneužití. Analyzují se podle něj bezpečnostní podmínky v dané zemi, pečlivě se prověřují příjemci zbraní i ti, kteří jim je prodávají; do prověrek se zapojují i informační služby. Petr Vítek z Amnesty International vyzdvihl příklad Kolumbie, které chce ČR podle nedávných vyjádření šéfa diplomacie Cyrila Svobody pomoci v boji s narkomafií a povstalci mimo jiné tím, že jí pomůže vyzbrojit bezpečnostní složky. V Kolumbii ale podle Vítka existuje "vysoká pravděpodobnost, že zbraně budou předány nebo že je využijí polovojenské jednotky, které jsou prokazatelně navázány na armádu". Podle něj nejsou dostatečné záruky, že zbraně se nedostanou do rukou těchto složek, které se podílejí na porušování lidských práv.

Příznivci ostrých kytarových riffů, blýskavých železných cvočků a orvaných "džísek" se dočkali vlastní encyklopedie. Kniha, která mapuje osudy heavymetalového žánru od prvopočátku až do dnešních dnů, se na pultech knihkupectví objevila v pondělí. Kromě biografií významných skupin přináší i řadu statistik a stovky fotografií.

Publikace Encyklopedie - Heavy Metal od amerického hudebního publicisty Daniela Bukszpana obsahuje více než 200 biografií významných metalových skupin a umělců. Čtenáři se mohou seznámit s kariérou průkopníků žánru, jako byli Black Sabbath, Led Zeppelin nebo Deep Purple. Nechybí zlatá éra Britů Judas Priest nebo Iron Maiden ani kapel, které navázaly na jejich odkaz. Přes Metalliku, Anthrax nebo Slayer se tak čtenář může propracovat až k progresivním formacím typu Pantery či Slipknot.

Zdravotní problémy sužují vládu. Po premiéru Grossovi a ministru Dostálovi skončil v péči lékařů i ministr vnitra František Bublan. V nemocnici se podrobí plánovanému chirurgickému zákroku. "Jedná se o drobný operační zákrok," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová. Zatím nedokázala odhadnout, jak dlouho zůstane Bublan hospitalizován. Předpokládá, že po propuštění z nemocniční péče by měl ministr zůstat pár dní v domácím léčení.