Zprávy | Z archivu rubriky


Kraje nedostanou z daňových výnosů navíc 28 miliard korun na školství, jak s tím vláda počítala v novele zákona o rozpočtovém určení daní. Rozhodl o tom Senát. Senátoři byli původně nakloněni peníze krajům dát, zjistili ale, že by kvůli tomu bylo nutné přepracovat i financování škol ve školském zákoně. Do konce roku by se ale podle nich nepodařilo tento zákon změnit. Novelu tak dostane k podpisu prezident Václav Klaus ve znění schváleném sněmovnou, podle níž by měl peníze na platy učitelů do regionů nadále posílat stát. Novela krajům podíl na výnosu z daní zvyšuje z nynějších 3,1 procenta na na 8,92 procenta, což představuje navýšení o 27 miliard korun, uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Peníze na školy - 28 miliard korun - bude ministerstvo školství posílat dál do krajů formou dotací.

Nespokojeni byli s rozhodnutím odebrat krajům peníze na školy krajští hejtmani či radní. Podle řady z nich by na tom byli učitelé lépe, kdyby dostávali mzdy od krajů. "Stále tak v oblasti školství zůstáváme v pozici, že máme odpovědnost, ale nemáme peníze a tím možnost něco změnit," řekl nedávno ČTK hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. S tím, že kraje nebudou mít peníze pro školy, jsou naopak spokojeny odbory. Je to správné rozhodnutí, řekl ČTK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Podle něj bude čas na vypracování nového modelu financování školství.

Zbraně a vojenský materiál jsou prý z České republiky vyváženy i do zemí, v nichž jsou porušována lidská práva. Existuje tak údajně riziko jejich možného zneužití. Tvrdí to zástupci organizací na ochranu lidských práv, kteří se ve čtvrtek na ministerstvu zahraničí společně s novináři seznamovali se zprávou o kontrole obchodu s vojenským materiálem v ČR za rok 2003. "U některých zemí (zmíněných v dokumentu)... vidíme porušení kodexu EU pro vývoz zbraní, a to konkrétně kritéria číslo dvě, které se zabývá dodržováním lidských práv v dané zemi," řekla ČTK Barbora Pěchotová z organizace Transparency International. Jako příklad uvedla Kolumbii, Indonésii, Srí Lanku či Gruzii. Podle ní lze tyto země z pohledu ochrany lidských práv považovat za "problematické", ale z Česka se tam vojenský materiál přesto vyváží.

Náměstek ministra zahraničí Jana Winkler však zdůraznil, že při přidělování licencí na obchod se zbraněmi se vždy zvažuje i možnost jejich případného zneužití. Analyzují se podle něj bezpečnostní podmínky v dané zemi, pečlivě se prověřují příjemci zbraní i ti, kteří jim je prodávají; do prověrek se zapojují i informační služby. Petr Vítek z Amnesty International vyzdvihl příklad Kolumbie, které chce ČR podle nedávných vyjádření šéfa diplomacie Cyrila Svobody pomoci v boji s narkomafií a povstalci mimo jiné tím, že jí pomůže vyzbrojit bezpečnostní složky. V Kolumbii ale podle Vítka existuje "vysoká pravděpodobnost, že zbraně budou předány nebo že je využijí polovojenské jednotky, které jsou prokazatelně navázány na armádu". Podle něj nejsou dostatečné záruky, že zbraně se nedostanou do rukou těchto složek, které se podílejí na porušování lidských práv.

Dvaadvacetiletý brankář fotbalové reprezentace Petr Čech se stal vítězem podzimní části novinářské ankety Zlatý míč České republiky. Výsledky ve středu zveřejnili zástupci Klubu sportovních novinářů, kteří anketu již devátým rokem pořádají. Na druhém místě skončil obhájce trofeje Pavel Nedvěd z Juventusu Turín, třetí je liverpoolský kanonýr Milan Baroš. Celkový vítěz ankety bude znám v červnu. Body z podzimu a jara se sčítají a Čechův náskok není nijak velký. Od hlasujících nastřádal 1111 bodů, zatímco pětinásobný držitel ceny Nedvěd má pouze o 83 bodů méně. Ani odstup třetího Baroše není výrazný. Čecha vítězství potěšilo. "Fotbalový podzim se mi povedl a jsem rád, že mé výkony nezůstaly bez odezvy. Vážím si toho, že za mnou zůstala řada vynikajících hráčů. S prvním místem jsem skutečně nepočítal," uvedl brankář na vlastních internetových stránkách, které hodlá po současných problémech s médii využívat jako jediný oficiální zdroj svých vyjádření. Sám by prý jako nejlepšího českého fotbalistu vybral Pavla Nedvěda. "A za Méďu bych pak zařadil Marka Jankulovského, a hodně vysoko bych hodnotil Jirku Jarošíka, který je podle mě jedním z nejlepších, možná vůbec nejlepším hráčem ruské ligy," uvedl Čech. V jedenáctce nejlepších jsou také další členové národního týmu, počínaje Markem Jankulovským a konče náhradním gólmanem Jaromírem Blažkem. Vedle něho se mezi elitu dostal z obvyklých náhradníků v Brücknerově týmu už pouze nejlepší ligový kanonýr Tomáš Jun. Třetím zástupcem české ligy ve vybrané společnosti je další sparťan Karel Poborský, který skončil na pátém místě.

Novým předsedou Senátu se stal podle očekávání Přemysl Sobotka z opoziční ODS, která má v horní komoře téměř nadpoloviční většinu. V tajných volbách ve středu dalo Sobotkovi hlas 55 z 80 senátorů. Kromě jeho 35 kolegů z klubu občanských demokratů ho podpořili zřejmě také senátoři vládních KDU-ČSL a ČSSD, jak dříve naznačovali jejich představitelé. Sobotka chce jako předseda horní komory "ukázat, že Senát skutečně pracuje, že na legislativním poli má svoji pozici". "Je to úkol pro jednaosmdesát senátorů, nejenom pro mně." Bude se pokoušet i o změnu pozice Senátu, což by znamenalo i změnit ústavu, čemuž ale sněmovna není příliš nakloněna, poznamenal. Senát je podle Sobotky neúspěšnější evropskou horní komorou v počtu opravených zákonů, které si sněmovna vezme za své, neboť senátoři do změn promítají zkušenosti z praxe. Problém je ale podle něj v tom, že se o tom "skoro vůbec nic neví". "Senát - to slovo musí znít," prohlásil Sobotka. "Občana nezajímá, kde zákon vznikl, ale jaký je. Senát by měl plnit svoji roli ve prospěch občanů," dodal. Proti Sobotkovi kandidoval nestraník Josef Jařab z Klubu otevřené demokracie, získal ale důvěru jen 21 senátorů. Kromě jeho frakce mu tak zřejmě dali hlasy i členové klubu SNK a někdo z lidovců. Dva senátoři, podle spekulací možná komunističtí, nevolili nikoho, jeden hlas byl neplatný.

Senát nezvolil čtvrtého místopředsedu, Outrata neuspěl (aktualizováno o výsledek druhého kola volby místopředsedy) Senát si ve středu zvolil také čtyři místopředsedy. Nejvíce hlasů při volbě místopředsedů horní komory získali bývalý předseda senátorů ODS Jiří Liška a někdejší šéf senátorů ČSSD Petr Smutný, a to 72 hlasů. Sobotkův předchůdce Petr Pithart (KDU-ČSL) dostal 61 hlasů. Čtvrtým místopředsedou Senátu se stal Edvard Outrata z Klubu otevřené demokracie. O místo ve vedení musel nečekaně dlouho bojovat, uspěl až při třetím hlasování. V tajné volbě dostal 49 z 80 hlasů. Podle kuloárových informací mu ke zvolení narozdíl od prvních dvou kol pomohla část ODS, která má v Senátu nejsilnější zastoupení. Vedení horní komory je tak kompletní.