Zprávy | Z archivu rubriky

Kontroverzní filmový dokument Filipa Remundy a Víta Klusáka Český sen či čtyřhodinový snímek Karla Vachka Bohemia Docta uvidí diváci v Moskvě. Na Festivalu českého dokumentárního filmu, který začne v sobotu v moskevském Muzeu-kině, se představí šest českých dokumentů, natočených po roce 1989. S některými ze snímků do Ruska přijeli i jejich autoři. Moskvané budou moci v následujících čtyřech dnech vidět i projekt tří českých režisérů Romana Vávry, Miroslava Janka a Víta Janečka Bitva o život, snímek Martina Šulika Klíč k rozpoznání trpaslíků, dokument Lucie Králové Zlopověstné dítě a film Pavla Štingla Druhý život Lidic. "Český dokument je dnes dost výjimečný a hodně nesrovnatelný s tím, co se děje například v Británii nebo Francii. Západní přístup chce silný příběh vyprávěný jednou zajímavou osobností, navíc velice emotivně. Naproti tomu český dokument má v sobě formu eseje, kdy emoce jsou až druhořadé. O ruském filmu toho moc nevím," uvedl Filip Remunda. Čeští autoři chtějí navázat kontakty s ruskými dokumentaristy a předvést jejich snímky i na prestižním festivalu filmových dokumentů v Jihlavě.

Stanice pražského metra, které leží v záplavovém území, by měly být před polovinou příštího roku chráněny nad výšku hladiny katastrofálních záplav ze srpna 2002. Pouze stanice Invalidovna odolá i po úpravách jen stoleté vodě. Florenc na trase C by se zase v případě velké povodně zřejmě musela částečně zaplavit. Jinak by hrozilo, že by se mohla tlakem podzemní vody pohnout. Venkovní zábrany proti velké vodě u ohrožených stanic jsou nyní podle ředitele dopravního podniku Milana Houfka hotové zhruba ze dvou třetin. "Do konce května příštího roku by měly být hotovy všechny," řekl ředitel. Náklady na lepší ochranu stanic budou zhruba 750 milionů korun. Nyní je metro chráněno na úroveň stoleté povodně. Předloňská pětisetletá povodeň vyřadila z provozu asi polovinu z pěti desítek stanic, 16 z nich zcela nebo částečně zaplavila. Opravy stály sedm miliard korun. Voda se v metru šířila hlavně netěsnými otvory pro kabely, které jsou u tlakových vrat. Otvory i vrata jsou už opraveny, stálo to asi 100 milionů korun. Až budou dokončeny zábrany na povrchu, povodeň už by podzemní dráhu údajně neměla ohrozit. Podle nového povodňového plánu by se metro přesto uzavíralo dřív, než tomu bylo v srpnu 2002. Dopravní podnik se tehdy zjevně řídil návrhem náhradního dopravního systému v případě stoleté vody, podle něhož bylo prioritou zachování provozu podzemní dráhy v plném rozsahu.

Lidem, kteří mají podnikání jako vedlejší zdroj příjmu, budou nejspíš úřady stanovovat sociální dávky podle jejich skutečného příjmu. Dosud při určení podpory úředníci počítali s tím, že si drobní živnostníci vydělali ročně vždy nejméně 8400 korun, tedy polovinu průměrné hrubé měsíční mzdy. Měli tak vyšší celkový příjem, a kvůli tomu přišli o dávky. Osobám, které mají živnost jako hlavní zdroj příjmů, budou úřady nárok na dávky a jejich výši určovat i v budoucnu z minimálního příjmu 8400 korun. Změnu má umožnit novela zákona o státní sociální podpoře, kterou sněmovna schválila hlasy 160 ze 170 přítomných poslanců. Novelu, která by měla nabýt účinnosti v prvních měsících příštího roku, musí ještě projednat Senát a posoudit prezident republiky.

V newyorské Metropolitní opeře má v pátek večer premiéru Janáčkova Káťa Kabanová v nastudování dirigenta Jiřího Bělohlávka. Český dirigent touto inscenací v jednom z nejslavnějších operních domů světa debutuje. S nastudováním díla byl několik hodin před premiérou velmi spokojen. "Celá příprava probíhala v ohromně inspirativní atmosféře a milém, přátelském duchu," uvedl dirigent, který je známý perfektní znalostí Janáčkovy opery. Roli Varvary ztvárňuje česká mezzosopranistka Magdalena Kožená. V roli Káti vystupuje Karita Mattila, Borise zpívá finský tenorista Jorma Silvasti. Čeština už není tak nedostupnou, jakou bývala dříve, a všichni pěvci se jí velmi pečlivě věnovali, uvedl Bělohlávek. Káťu Kabanovou uvede Metropolitní opera v prosinci a na začátku ledna celkem pětkrát. Představení 25. prosince bude živě z New Yorku přenášet Český rozhlas na stanici Vltava.

Česká sbírka na obnovu vichřicí zničených Tater zatím vynesla 4,3 milionu korun. Peníze budou v pražské Sazka Aréně předány Slovensku během akce nazvané Vánoce pro Tatry. Tu budou moci v neděli sledovat v přímém přenosu diváci České a Slovenské televize. Na konto sbírky, kterou pořádala brněnská ekologická Nadace Partnerství, přispívali lidé hlavně dárcovskými esemeskami. Za vybrané peníze budou v Tatrách vysazeny nové stromy. "Dohlédneme na to, aby české peníze šly skutečně jen na výsadbu stromů," řekl ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Sbírka na obnovu Tater je historicky nejúspěšnější akcí svého druhu v Česku zaměřenou na životní prostředí. Větrná smršť zničila polovinu ze 46.000 hektarů tatranských lesů. Podle odborníků potrvá obnova Tater 50 let.

Letošní produkce vína v České republice dosáhla podle posledních odhadů zhruba 400.000 hektolitrů, v porovnání s loňským rokem je úroda přibližně o pětinu nižší. Podle tajemníka Svazu vinařů České republiky Martina Půčka lze letošní nižší úrodu přičíst mimořádně dobrému roku 2003 a vlivu počasí. Letošní ročník se přitom podle něj vyznačuje vysokou cukernatostí. Domácí produkce vína pokrývá českou spotřebu zhruba ze 40 procent. Vinaři se zaměřují především na pokrytí domácí spotřeby, v posledních letech však roste export. Podle ředitele Vinařského fondu ČR Jaroslava Machovce by se měli zaměřit především na kvalitnější vína. "Vínem nejnižší kvality - stolním vínem - by se naši vinaři ve větším rozsahu zabývat neměli. Naprostou většinu tohoto trhu bychom měli přenechat dovozu," uvedl Machovec. V České republice je v současné době 18.700 hektarů vinic, dalších 500 hektarů tvoří rezervy po starších vyklučených vinicích. V posledních letech rozloha vinic stoupla o téměř polovinu, protože po vstupu do Evropské unie již není možné rozlohu vinic rozšiřovat. Stát prostřednictvím dotací a investic do vinohradnictví v posledních šesti letech vynaložil podle Machovce více než 2,5 miliardy korun. Poslední výsadby skončily letos na jaře. Zhruba na 65 procentech tuzemských vinic jsou bílé odrůdy vína, na zbylých modré. Roční spotřeba vína v České republice je zhruba 16 litrů na hlavu a v posledních letech stoupá. Průměrná spotřeba v Evropské unii je zhruba 30 až 32 litrů na osobu.

Cenný obraz Alfonse Muchy, který byl v říjnu 2000 odcizen z lázeňského domu v Piešťanech, vypátrala v pátek policie. Velké plátno v hodnotě kolem 2,5 milionu korun zajistili kriminalisté u dvou mužů z Karlových Varů, když se ho snažili prodat u nákupního střediska v Brně zájemci z Rakouska za 95.000 eur. Muže ve věku 33 a 43 let policisté obvinili z podílnictví a jednoho z nich už soudce vzal do vazby. Za přechovávání a snahu prodat obraz nyní oběma hrozí trest odnětí svobody až na dobu pěti let. Česká policie dál případ vyšetřuje ve spolupráci se slovenským policejním prezidiem. Zjišťuje například, kdo obraz z lázní ukradl. Obraz "Buď požehnaný, pochválený pramen zdraví", jehož jedna strana měří čtyři metry, namaloval Mucha v roce 1932 pro Lázeňský dům Thermia Palace v Piešťanech. Podle odborníků, kteří potvrzovali pravost vypátraného obrazu, je plátno značně poškozené a uvedení do původního stavu si vyžádá značné finanční náklady. Obraz lupiči poškodili už při krádeži, když plátno neodborně vyřízli z rámu. K dalšímu poškození došlo kvůli tomu, že plátno bylo uloženo ve vlhkém prostředí. Nalezený obraz policie vrátí majiteli, Slovenským liečebným kúpelom Piešťany.

Obavy z toho, že Češi budou po rozšíření EU hromadně odcházet za prací do ciziny a zaplaví pracovní trhy ve starých členských zemích, se nepotvrdily. Sdělil to český vedoucí partnerského projektu k zavedení internetového systému EURES Miloš Tichý. Podle něj se situace začíná dokonce obracet a českým občanům přestávají překážky, které jim brání místo v cizině získat, vadit. Většina starých zemí EU uzavřela lidem z nových států své pracovní trhy. Bez povolení mohou zájemci sehnat místo jen v Británii a Irsku. Velké překážky neklade ani Švédsko. Omezení země přehodnotí po dvou letech, mohou trvat ale až sedm let.

"Výsledky jsou jednoznačné. Česká čísla jasně hovoří o tom, že počet Čechů, kteří pracují v zahraničí, se rozhodně rapidně nezvýšil," řekl Tichý. Podle něj množství českých pracovníků výrazně nerostlo ani v Německu a Rakousku, které se přílivu obávaly nejvíce. Více Čechů a Češek se vypravilo jen do Británie a Irska. "Opět to ale není takové číslo, které by hovořilo o nějakém exodu," uvedl Tichý. Konkrétní počty však neupřesnil.

V Císařské konírně na Pražském hradě jsou vystaveny panoramatické fotografie, které světoznámý český fotograf Josef Sudek pořídil na území hnědouhelné pánve na severu Čech. Zatímco jeho soubor Praha panoramatická je dostatečně známý, panoramata z Mostecka nikdy knižně nevyšla. Soubor 128 fotografií se dnes nachází ve sbírce Moravské galerie v Brně, která výstavu v Praze spolupořádá. Přehlídka se jmenuje Smutná krajina a potrvá do 20. března.

Panoramatické fotografie zachycují části Mostu, Záluží, Litvínova či Jiřetína v době, kdy se začínalo těžit uhlí a lidé se vystěhovávali a jejich obydlí padala za oběť dolování uhlí. Mezi Sudkovým dílem tvoří tyto snímky protipól jeho estetizovaným aranžovaným zátiším. Podle kurátora výstavy jsou dokladem nejen Sudkova zájmu o zachycení skutečnosti bez příkras, ale například i snahy zapojovat civilizační tematiku do českého umění - autor uplatnil těžní věže, do centra snímku neváhal umístit torza staveb či přebytečný stavební materiál. Snímky vznikly v letech 1957 až 1962, kniha připravovaná k vydání však tehdy nevyšla.

Dlouholetý předseda Senátu Petr Pithart předal ve čtvrtek na osmém výročním zasedání horní komory "žezlo" svému nástupci Přemyslu Sobotkovi. "Je v mnohém úplně jiný než já a já myslím, že to je dobře," prohlásil Pithart. Sobotkovi předal státní vlajku, která před osmi lety poprvé zavlála nad sídlem horní komory. Sobotka vlajku převzal "trošku s mrazením v zádech", neboť si na rozdíl od mnoha lidí váží státních symbolů; proto by podle něj mělo být úkolem Senátu i to, aby se tento stav změnil.

Pithart ve svém projevu hodnotil mimo jiné poslání Senátu jako "pojistky" ústavního pořádku. "Neodstranitelný problém pojistky je v tom, že pokud neselže systém, není důvod o ní cokoli vědět. Když nehoří, nevnímáme, že jsou po chodbách rozvěšeny hasicí přístroje," uvedl Pithart. Senát podle něj, jako často zpochybňovaná a bagatelizovaná ústavní pojistka, zafungoval v minulosti velmi dobře v době opoziční smlouvy při snahách o změnu ústavy nebo při rozhodování o nákupu stíhaček Jas-39 Grippen.

Slavnostní shromáždění současných i bývalých senátorů jako nový doyen horní komory řídil Bedřich Moldan, který v roli věkem nejstaršího člena Senátu vystřídal Jaroslavu Moserovou. Moldan uvedl, že v uplynulých osmi letech se senátory stalo 171 osobností. To znamená, že se v každém z 81 senátorských křesel vystřídali v průměru nejméně dva senátoři.