Zprávy | Z archivu rubriky


Na mnoha místech České republiky komplikuje dopravu napadaný sníh. Nejhorší situace je zřejmě na Českomoravské vrchovině, kde se také stalo mnoho dopravních nehod. Námraza zde činí potíže i energetikům. Lidský život si vyžádala nehoda na Zlínsku. V Libereckém a Ústeckém kraji intenzivně sněží, podobně je tomu i v krajích Královéhradeckém a Pardubickém. Vozovky pokrývá sníh především ve výše položených oblastech. Na Českomoravské vrchovině jsou vozovky kluzké, většinou se na nich drží slabá vrstva sněhu, na řadě míst pak nánosy spadlé jinovatky ze stromů. Cestáři je odstraňují radlicemi. Chemicky ošetřované trasy jsou mokré. Na Žďársku a Jihlavsku sněží. Jinde padá sníh s deštěm. I přes varování meteorologů před námrazou se na Vysočině v pátek stalo 49 dopravních nehod, dva lidé při nich byli těžce zraněni a 13 lehce. Škoda dosáhla 2,4 milionu korun. Námraza na Českomoravské vrchovině netrápí jen řidiče, ale také energetiky. Po celou noc, i dnes ráno dispečink Jihomoravské energetické zaznamenal řadu krátkodobých výpadků elektrické energie na Jihlavsku, Žďársku a Třebíčsku.

Výtěžek z prodeje katolického kalendáře půjde na obnovu památek

Na obnovu církevních památek půjde výtěžek z prodeje katolického kalendáře pro rok 2005. Autor projektu Tomáš Zdechovský pro něj vyfotografoval málo známé, ale unikátní církevní památky Vysočiny. Prodalo se ho už několik set kusů, řekla ČTK Gabriela Hánečková z České biskupské konference. Zdechovský se dlouhodobě zabývá studiem a propagací církevních památek a snaží se sehnat peníze na jejich obnovu. V kalendáři je série soch, křížů, domovních znamení a kostelů. Mimo jiné unikátní žebrové klenby z hrnčířské hlíny v kostele svatého Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku, detail ledečské madony, či lidový betlém. Další tematickou část tvoří zimní putování po křížích u cesty kolem vrchu Melechov na Pelhřimovsku. Zachyceny jsou v něm mimo jiné kostely svatého Jana Křtitele v Kalištích u Humpolce, či kostel Proměnění Páně v Kožlí. Výtěžek by měl přispět na opravu varhan v kostele v Ledči, obnovu kostela v Kožlí či podlipnických gotických kostelíků. Sérii dalších fotografií má už Zdechovský připravenou i pro kalendář na rok 2006.

Za nefalšovanou vánoční atmosférou se mohou vydat zájemci po "Betlémské cestě" v Třešti na Jihlavsku. Od Božího hodu až do Hromnic (2. února) mohou zavítat do šestnácti domácností, kde po několik generací staví betlémy. Někde je mají ve zvláštní místnosti ve stálých expozicích, jinde právě teď vrcholí jejich stavění. V téměř každém unikátním díle přibyly nové figurky. Nejvíce práce má teď Josef Bílý. Je, jak říká, pravověrným betlémářem a letos staví hned tři nové betlémy. S přípravou začal už koncem listopadu, kdy se vypravil do lesů sehnat nový mech, nějaký ten pařez či vřes. "Jinak to nejde, betlém by jen se starým mechem nevoněl," říká. Potom snesl z kůlny staré pařezy a z komory figurky. V sobotu měl hotový základ, po neděli začne umisťovat stromy a naposledy přijdou na řadu figurky. Ty jsou pravděpodobně nejstarší v Třešti a jejich autor není znám. Každý rok k nim přibudou nové postavičky. Letos se Bílému povedlo třicet oveček, asi pět pastýřů, darovníci a dvě svaté rodiny. Jednou z nich podaruje příbuzné. Příběh narození Ježíše Krista přenesla většina místních betlémářů na Českomoravskou vrchovinu. Odehrává se v krajině plné kopců, protkané potůčky a zamrzlými rybníky, kde nechybí pasoucí se ovečky, husopasky či koňské povozy. V řadě však také na stráních rostou palmy. Darovníci připomínají známé postavičky z města z minulého století. V jeskyni pod andělem je umístěna svatá rodina a 6. ledna k darovníkům přibudou tři bibličtí králové.

Letošní produkce vína v České republice dosáhla podle posledních odhadů zhruba 400.000 hektolitrů, v porovnání s loňským rokem je úroda přibližně o pětinu nižší. Podle tajemníka Svazu vinařů České republiky Martina Půčka lze letošní nižší úrodu přičíst mimořádně dobrému roku 2003 a vlivu počasí. Letošní ročník se přitom podle něj vyznačuje vysokou cukernatostí. Domácí produkce vína pokrývá českou spotřebu zhruba ze 40 procent. Vinaři se zaměřují především na pokrytí domácí spotřeby, v posledních letech však roste export. Podle ředitele Vinařského fondu ČR Jaroslava Machovce by se měli zaměřit především na kvalitnější vína. "Vínem nejnižší kvality - stolním vínem - by se naši vinaři ve větším rozsahu zabývat neměli. Naprostou většinu tohoto trhu bychom měli přenechat dovozu," uvedl Machovec. V České republice je v současné době 18.700 hektarů vinic, dalších 500 hektarů tvoří rezervy po starších vyklučených vinicích. V posledních letech rozloha vinic stoupla o téměř polovinu, protože po vstupu do Evropské unie již není možné rozlohu vinic rozšiřovat. Stát prostřednictvím dotací a investic do vinohradnictví v posledních šesti letech vynaložil podle Machovce více než 2,5 miliardy korun. Poslední výsadby skončily letos na jaře. Zhruba na 65 procentech tuzemských vinic jsou bílé odrůdy vína, na zbylých modré. Roční spotřeba vína v České republice je zhruba 16 litrů na hlavu a v posledních letech stoupá. Průměrná spotřeba v Evropské unii je zhruba 30 až 32 litrů na osobu.