Zprávy | Z archivu rubriky


Horská služba má po dvou letech opět trvalé stanoviště na hřebenech nejvyšších českých hor Krkonoš. Nepřetržitá služba je od pátku na Labské boudě a záchranáři se na ní budou střídat v zimě i v létě. "Pomoc k lidem v nouzi se tak na hřebenech v okolí boudy dostane dřív," řekl ČTK náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš. Stálá služba na Labské boudě bude také obsluhovat meteorologickou stanici. "Údaje bude předávat meteorologům i nám, takže získáme daleko přesnější informace o počasí na hřebenech," řekl Klepš. Úkolem záchranáře bude i kontrola tyčového značení a bude také ovlivňovat chování turistů na hřebenech.

V minulosti měla horská služba v Krkonoších služebny na hřebenech právě na Labské boudě a také na Luční boudě. Známé boudy soukromí majitelé z provozních důvodů v minulých letech zavřeli a horská služba je opustila, naposledy před zimou roku 2002 odešla z Luční boudy. S chystaným znovuotevřením Labské boudy se na ni záchranáři vrátili. Počítají i s návratem na Luční boudu, která je opět v provozu od letošního léta. "Místnost pro nás tam ale ještě není připravena. Snad příští léto," řekl Klepš.

Stanice horské služby jsou v Krkonoších ve všech větších lyžařských střediscích. V zimní sezoně má krkonošská horská služba 14 stálých, 18 sezonních a 170 dobrovolných pracovníků. Naplno letošní zimní sezona záchranářům začala již na konci listopadu, kdy se v Horních Mísečkách a Janských Lázních rozjely první vleky.

Jednou z hvězd 60. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude v květnu 2005 americký pianista Herbie Hancock, proslulý pětašedesátiletý jazzový a jazzrockový hudebník. V Praze vystoupí s rozhlasovými symfoniky v nadžánrovém projektu. Prolínání etnických kultur se promítne i do programu dalšího koncertu, na němž zazní hudba tří kontinentů. Bude se na něm podílet bulharský vokálně-instrumentální soubor, čínské dívčí instrumentální kvarteto, syrský citerista a senegalsko- mauretánský zpěvák a kytarista Daby Touré. Na festivalu se šesti desítkami programů převažuje ovšem klasická hudba od nejstarší po současnou s hostováním renomovaných zahraničních orchestrů a komorních sdružení, řady světoznámých sólistů i mnoha předních tuzemských umělců. Zvláštní pozornost věnuje dramaturgie festivalu v příštím roce hudbě Josefa Suka a Johanna Sebastiana Bacha. Připravena jsou matiné mladých interpretů a neformální nokturna v Rudolfinu i koncert laureátů soutěže Pražského jara. Národní divadlo přispěje mimo jiné kompletním uvedením Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. V roce 2006 připomene Pražské jaro 60 let od svého prvního ročníku. Chystá k tomu výroční publikaci, CD a DVD a výstavu a také repliku tehdejšího úvodního koncertu, který tvořily skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Ostrčila a Antonína Dvořáka. Teprve po něm následovala další den Smetanova Má vlast, která se tradičním festivalovým úvodem stala až v dalších letech.