Zprávy | Z archivu rubriky


Přes obrovskou čtvrteční tragédii na železnici, při níž jednotka speciálních sil z Prostějova ztratila pět mužů, se režim těchto specialistů nijak nezměnil. Podle zástupců armády elitní jednotka i nadále plní všechny své úkoly včetně výcviku. Vojáky však jejich velitelé o celé situaci poučili. Muži, kteří byli těžce zraněni, jsou mimo hlavní ohrožení života. Jejich stav zůstává podle zástupců olomoucké fakultní nemocnice i nadále velmi vážný. "Je to špičková profesionální jednotka, kterou taková tragédie nemůže ovlivnit. Pracuje se a cvičí dál," řekl ČTK mluvčí vojenských tajných služeb Ladislav Šticha. Podotkl však, že všichni vojáci byli o nehodě a možném nebezpečí při přepravě poučeni.

Také sám velitel speciální jednotky Ondřej Páleník ministra obrany Karla Kühnla při jeho páteční návštěvě v Prostějově ujistil, že i přes tragédii je jednotka v dobrém stavu a plní všechny své úkoly. Případný stres ze smrti kolegů pomáhá příslušníkům prostějovské jednotky zvládat armádní psycholog.

Při nehodě bylo kromě pěti obětí zraněno šest vojáků; tři z nich záchranáři odvezli v kritickém stavu do olomoucké fakultní nemocnice. "Žádná změna vzhledem k jejich stavu nenastala. Nadále zůstávají mimo hlavní ohrožení života, jejich stav je ale vážný," řekla ČTK mediální zástupkyně nemocnice Hana Matulová. Podle policie nese vinu za nehodu vojenské tatry, která se na předměstí Prostějova na přejezdu srazila s rychlíkem, zřejmě její řidič. Nejpravděpodobnější příčinou je podle policistů jeho nepozornost.

Horská služba má po dvou letech opět trvalé stanoviště na hřebenech nejvyšších českých hor Krkonoš. Nepřetržitá služba je od pátku na Labské boudě a záchranáři se na ní budou střídat v zimě i v létě. "Pomoc k lidem v nouzi se tak na hřebenech v okolí boudy dostane dřív," řekl ČTK náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš. Stálá služba na Labské boudě bude také obsluhovat meteorologickou stanici. "Údaje bude předávat meteorologům i nám, takže získáme daleko přesnější informace o počasí na hřebenech," řekl Klepš. Úkolem záchranáře bude i kontrola tyčového značení a bude také ovlivňovat chování turistů na hřebenech.

V minulosti měla horská služba v Krkonoších služebny na hřebenech právě na Labské boudě a také na Luční boudě. Známé boudy soukromí majitelé z provozních důvodů v minulých letech zavřeli a horská služba je opustila, naposledy před zimou roku 2002 odešla z Luční boudy. S chystaným znovuotevřením Labské boudy se na ni záchranáři vrátili. Počítají i s návratem na Luční boudu, která je opět v provozu od letošního léta. "Místnost pro nás tam ale ještě není připravena. Snad příští léto," řekl Klepš.

Stanice horské služby jsou v Krkonoších ve všech větších lyžařských střediscích. V zimní sezoně má krkonošská horská služba 14 stálých, 18 sezonních a 170 dobrovolných pracovníků. Naplno letošní zimní sezona záchranářům začala již na konci listopadu, kdy se v Horních Mísečkách a Janských Lázních rozjely první vleky.

Vláda Stanislava Grosse navzdory výtkám prezidenta Václava Klause vydrží do konce nynějšího volebního období. Věří v to vicepremiér a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Nepředpokládá proto, jak řekl ČTK, že by byl prezident postaven před variantu jmenování menšinové vlády. Právě Škromach je přitom považován za příznivce menšinové vlády ČSSD, která by se spoléhala na podporu napříč politickým spektrem v parlamentu. Škromach poznamenal, že menšinová vláda může vzniknout i bez jmenování prezidentem za situace, kdy by některý z koaličních partnerů - tedy KDU-ČSL nebo US-DEU - z kabinetu vystoupil.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek byl ve svém hodnocení Klausovy kritiky stručný. "Je to prostě názor prezidenta republiky na vládu, kterou jmenoval," uvedl Kalousek s tím, že prezidentův postoj k menšinové vládě "bere na vědomí".

Místopředseda unionistů František Pelc odmítl Klausův názor, že vláda pouze záplatuje a příštipkaří. "Prezident nemá pravdu, tato koalice ještě cosi vyzařuje a má tady smysl, protože žádnou jinou rozumnou alternativu nemá," řekl Pelc ČTK. Klausovu kritiku pokládá za legitimní, ale prezident by měl také podle něj naznačit řešení kritizovaných problémů. Pelc přiznal, že současná vláda má mnoho nedostatků, které souvisejí i s její slabou většinou ve sněmovně a odlišnými pohledy koaličních stran na řešení problémů. "Ale prokázala, že je schopna řešit některé záležitosti například v oblasti reformy veřejných financí a dělat méně populární kroky, než by se čekalo," uvedl Pelc.

Obnově Tater, které poničila listopadová vichřice, má pomoci benefiční koncert českých a slovenských pěveckých hvězd pod názvem Vánoce pro Tatry. Uskuteční se na zlatou neděli, tedy 19. prosince, v pražské Sazka Areně. "Tento projekt bohužel vymyslela přírodní katastrofa. Jeho ústředním motivem bude skladba Buďme si vzácní, která byla poslední federální písničkou," řekl autor projektu Peter Kršák. Účast na koncertu, jehož výtěžek má být podle organizátorů věnován především na sázení stromů a obnovení monokultury poničených lesů, přislíbili přední čeští i slovenští interpreti a také známé osobnosti. Vystoupí na něm mimo jiné Iveta Bartošová, Ilona Csáková, Marcela Březinová, Jiří Stivín, Felix Slováček, Pavel Šporcl, Soubor Lúčnice, Jana Kirchner, Petra Janů, skupina Black Milk, Lešek Semelka nebo Karel Černoch. Hostem koncertu bude také italská zpěvačka Anna Rusticano. Za vstupenky zájemci zaplatí sto korun. Celý výtěžek z jejich prodeje a také honoráře umělců budou věnovány na obnovu Tater. Pořadatelé zároveň zdůraznili, že kromě osobního příspěvku na Tatry a uměleckého zážitku si jeden z přítomných diváků v Sazka Areně odveze nový automobil. Připraveny jsou rovněž další ceny, jako mobilní telefony, poukázky na pohonné hmoty či jízda s piloty OMV Rally Teamu. Obnova lesů v Tatranském národním parku (TANAP) bude podle slovenského ministerstva zemědělství stát nejméně 1,8 miliardy slovenských korun.

Již zhruba 50 lidí si stěžuje na nedobrovolnou sterilizaci. Ve svém prohlášení to uvedly Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) a tři neziskové organizace z ČR. Vyzývají české státní orgány, aby oběti nedobrovolné sterilizace odškodnily. Podle zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové pocházejí stížnosti z celé ČR. Oběti se podle Ligy lidských práv rekrutují v drtivé většině z romských žen. Jeden případ se týká muže. Podezření na nucené sterilizace Romek v Česku zveřejnilo Evropské středisko pro práva Romů. Uvedlo, že se v ČR vyskytly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo k němu kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek. Z některých šetření vyplývá, že je k souhlasu s ukončením plodnosti vedla i odměna. Do roku 1991 platila vyhláška, která umožňovala vyplacení zvláštní dávky až 10.000 korun za podstoupení zákroku. Podle ERRC, Ligy lidských práv, IQ Roma Servisu a organizace Vzájemné soužití by státní orgány měly uznat, že za socialismu byla nucená sterilizace žen součástí státní politiky. Organizace tvrdí, že zákroky pokračovaly i po roce 1989. Po vládě požadují, aby rozhodla o odškodnění postižených žen a uznala, že u sterilizací hrál roli etnický původ. Stát by měl dále zaručit právo pacientů a pacientek na informovaný souhlas u všech zdravotnických zákroků. Ombudsman požádal ministerstvo zdravotnictví o posouzení lékařské dokumentace stěžovatelek i stěžovatele. Ministryně Milada Emmerová ustavila komisi, která má věc posoudit.

Jednou z hvězd 60. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude v květnu 2005 americký pianista Herbie Hancock, proslulý pětašedesátiletý jazzový a jazzrockový hudebník. V Praze vystoupí s rozhlasovými symfoniky v nadžánrovém projektu. Prolínání etnických kultur se promítne i do programu dalšího koncertu, na němž zazní hudba tří kontinentů. Bude se na něm podílet bulharský vokálně-instrumentální soubor, čínské dívčí instrumentální kvarteto, syrský citerista a senegalsko- mauretánský zpěvák a kytarista Daby Touré. Na festivalu se šesti desítkami programů převažuje ovšem klasická hudba od nejstarší po současnou s hostováním renomovaných zahraničních orchestrů a komorních sdružení, řady světoznámých sólistů i mnoha předních tuzemských umělců. Zvláštní pozornost věnuje dramaturgie festivalu v příštím roce hudbě Josefa Suka a Johanna Sebastiana Bacha. Připravena jsou matiné mladých interpretů a neformální nokturna v Rudolfinu i koncert laureátů soutěže Pražského jara. Národní divadlo přispěje mimo jiné kompletním uvedením Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. V roce 2006 připomene Pražské jaro 60 let od svého prvního ročníku. Chystá k tomu výroční publikaci, CD a DVD a výstavu a také repliku tehdejšího úvodního koncertu, který tvořily skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Ostrčila a Antonína Dvořáka. Teprve po něm následovala další den Smetanova Má vlast, která se tradičním festivalovým úvodem stala až v dalších letech.