Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda Stanislava Grosse navzdory výtkám prezidenta Václava Klause vydrží do konce nynějšího volebního období. Věří v to vicepremiér a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Nepředpokládá proto, jak řekl ČTK, že by byl prezident postaven před variantu jmenování menšinové vlády. Právě Škromach je přitom považován za příznivce menšinové vlády ČSSD, která by se spoléhala na podporu napříč politickým spektrem v parlamentu. Škromach poznamenal, že menšinová vláda může vzniknout i bez jmenování prezidentem za situace, kdy by některý z koaličních partnerů - tedy KDU-ČSL nebo US-DEU - z kabinetu vystoupil.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek byl ve svém hodnocení Klausovy kritiky stručný. "Je to prostě názor prezidenta republiky na vládu, kterou jmenoval," uvedl Kalousek s tím, že prezidentův postoj k menšinové vládě "bere na vědomí".

Místopředseda unionistů František Pelc odmítl Klausův názor, že vláda pouze záplatuje a příštipkaří. "Prezident nemá pravdu, tato koalice ještě cosi vyzařuje a má tady smysl, protože žádnou jinou rozumnou alternativu nemá," řekl Pelc ČTK. Klausovu kritiku pokládá za legitimní, ale prezident by měl také podle něj naznačit řešení kritizovaných problémů. Pelc přiznal, že současná vláda má mnoho nedostatků, které souvisejí i s její slabou většinou ve sněmovně a odlišnými pohledy koaličních stran na řešení problémů. "Ale prokázala, že je schopna řešit některé záležitosti například v oblasti reformy veřejných financí a dělat méně populární kroky, než by se čekalo," uvedl Pelc.

Již zhruba 50 lidí si stěžuje na nedobrovolnou sterilizaci. Ve svém prohlášení to uvedly Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) a tři neziskové organizace z ČR. Vyzývají české státní orgány, aby oběti nedobrovolné sterilizace odškodnily. Podle zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové pocházejí stížnosti z celé ČR. Oběti se podle Ligy lidských práv rekrutují v drtivé většině z romských žen. Jeden případ se týká muže. Podezření na nucené sterilizace Romek v Česku zveřejnilo Evropské středisko pro práva Romů. Uvedlo, že se v ČR vyskytly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo k němu kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek. Z některých šetření vyplývá, že je k souhlasu s ukončením plodnosti vedla i odměna. Do roku 1991 platila vyhláška, která umožňovala vyplacení zvláštní dávky až 10.000 korun za podstoupení zákroku. Podle ERRC, Ligy lidských práv, IQ Roma Servisu a organizace Vzájemné soužití by státní orgány měly uznat, že za socialismu byla nucená sterilizace žen součástí státní politiky. Organizace tvrdí, že zákroky pokračovaly i po roce 1989. Po vládě požadují, aby rozhodla o odškodnění postižených žen a uznala, že u sterilizací hrál roli etnický původ. Stát by měl dále zaručit právo pacientů a pacientek na informovaný souhlas u všech zdravotnických zákroků. Ombudsman požádal ministerstvo zdravotnictví o posouzení lékařské dokumentace stěžovatelek i stěžovatele. Ministryně Milada Emmerová ustavila komisi, která má věc posoudit.

Jednou z hvězd 60. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude v květnu 2005 americký pianista Herbie Hancock, proslulý pětašedesátiletý jazzový a jazzrockový hudebník. V Praze vystoupí s rozhlasovými symfoniky v nadžánrovém projektu. Prolínání etnických kultur se promítne i do programu dalšího koncertu, na němž zazní hudba tří kontinentů. Bude se na něm podílet bulharský vokálně-instrumentální soubor, čínské dívčí instrumentální kvarteto, syrský citerista a senegalsko- mauretánský zpěvák a kytarista Daby Touré. Na festivalu se šesti desítkami programů převažuje ovšem klasická hudba od nejstarší po současnou s hostováním renomovaných zahraničních orchestrů a komorních sdružení, řady světoznámých sólistů i mnoha předních tuzemských umělců. Zvláštní pozornost věnuje dramaturgie festivalu v příštím roce hudbě Josefa Suka a Johanna Sebastiana Bacha. Připravena jsou matiné mladých interpretů a neformální nokturna v Rudolfinu i koncert laureátů soutěže Pražského jara. Národní divadlo přispěje mimo jiné kompletním uvedením Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. V roce 2006 připomene Pražské jaro 60 let od svého prvního ročníku. Chystá k tomu výroční publikaci, CD a DVD a výstavu a také repliku tehdejšího úvodního koncertu, který tvořily skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Ostrčila a Antonína Dvořáka. Teprve po něm následovala další den Smetanova Má vlast, která se tradičním festivalovým úvodem stala až v dalších letech.