Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus neočekává, že by se Česko rozhodlo radikálně, ze dne na den stáhnout stovku vojenských policistů z Iráku. Uvedl to během návštěvy Španělska po jednání s premiérem Josém Luisem Zapaterem. Ten hned druhý den po oficiálním nástupu do funkce letos v dubnu stáhl z Iráku španělské vojáky. Klaus připomněl, že vojenští policisté z Česka především cvičí nové irácké bezpečnostní složky. Na vojenských operacích v Iráku se země nepodílela. Česká republika se ale zapojila do humanitární pomoci. V Iráku se angažovala v poměrně velké polní nemocnici, uvedl prezident.

Jednání se týkalo také ratifikace evropské ústavy, finanční budoucnosti Evropy a Paktu stability. "Samozřejmě respektuji, že text evropské ústavy je na světě, že bude 29. října v Římě podepsána. Za Českou republiku ji bude podepisovat předseda vlády, nikoli prezident," řekl Klaus novinářům. Nevidí důvod pro novou diskusi o stávající ústavě EU ani pro přepisování jejího textu. Lidé ale budou mít možnost udělat v referendu "křížek u ano, nebo udělat křížek u ne", připomněl Klaus. Evropská ústava pro něj představuje velmi významný dokument. "Musím se ale bránit schématu, který je občas v Evropě vytvářen a který vytváří apriorní představu, že kdo je pro evropskou ústavu v dnešní verzi, je dobrý člověk, a kdo by si dovolil říkat že ne, bude špatný člověk," prohlásil Klaus. Přijetí takového principu by podle něho bylo "karikaturou demokracie a karikaturou dialogu v Evropě". Socialista Zapatero se, na rozdíl od svého předchůdce, konzervativního premiéra Josého Maríi Aznara, kloní k většímu zapojení Madridu do procesu evropské integrace. Krátce po svém nástupu do čela vlády prohlásil, že hlavní strategickou prioritou je pro Španělsko Evropa.

Drobnému muži s vyšitým symbolem 311. bombardovací perutě RAF na náprsní kapse saka je 91 let a nezastírá, že velmi špatně slyší. Přesto působí Karel Alex Pospíchal křepce a jeho vyprávění nepostrádá humor. Od konce války žil ve Velké Británii, návrat mu nejdříve znemožnilo zranění a pak komunistický režim. Do České republiky však nyní jezdí do lázní. A ihned po příjezdu z Luhačovic do Prahy šel navštívit na ministerstvo obrany jeho šéfa Karla Kühnla. Generálmajor ve výslužbě Pospíchal je totiž také velmi aktivní v britském Svazu letců svobodného Československa a plaketu tohoto svazu přivezl Kühnlovi. Svaz dodnes sdružuje několik stovek osob, nynější velvyslanec Štefan Füle jeho členům umožnil konat členské schůze přímo v budově velvyslanectví.

Pospíchal je původně baťovec. A právě kvůli práci u této proslulé obuvnické firmy působil na konci třicátých let na Dálném východě, hlavně v Singapuru. Ve stále kritičtější mezinárodní situaci se dostal do Španělska a přes něj do Francie. Jeho zápis do československé zahraniční armády učiněný v Agde ve Francii nese datum 15. května 1940. Zhruba za měsíc se dostal do Anglie a byl zařazen k Royal Air Force (RAF), která stála před nejtěžší zkouškou své historie: obranou britských ostrovů. Osudným se mu stal až 29. říjen 1944, kdy byl zraněn ve Skotsku při letecké nehodě. V roce 1991, už po pádu komunistického režimu byl povýšen do hodnosti československého plukovníka, jmenování generálmajorem české armády přišlo o tři roky později.

Konflikt evropských poslanců Jany Bobošíkové a Vladimíra Železného, kteří byli zvoleni za hnutí Nezávislí, se dostane před soud. Bobošíková v pondělí podala na svého někdejšího nadřízeného z televize Nova občanskoprávní žalobu. ČTK to řekla Marie Kramaříková z její poslanecké kanceláře. Bobošíková žádá veřejnou omluvu za "lži, urážky a výmysly, které o ní Železný šíří v médiích". Před týdnem vyzvala europoslance, aby svá tvrzení do pondělí buď doložil fakty, nebo se jí omluvil - jinak podá žalobu. Vzhledem k tomu, že Železný nereagoval, rozhodla se obrátit na soud. Finanční odškodnění od bývalého ředitele televize Nova nežádá. Chce veřejnou omluvu.

Bobošíková již dříve oznámila, že nebude podporovat hnutí Nezávislí kvůli rostoucímu vlivu Železného. Železný poté prohlásil, že Bobošíková zradila hnutí, za které byla do Evropského parlamentu zvolena. Kritizoval také to, že si najala svého manžela Pavla jako asistenta. Železný se o víkendu odmítl účastnit televizní debaty s Bobošíkovou. Nezávislí v té souvislosti vydali prohlášení, podle něhož považují aktivity Bobošíkové "za zoufale protahovaný pokus narušit volební kampaň hnutí". "Základní metodou politické práce pana Železného je lež," prohlásila minulé pondělí europoslankyně. Uvedla, že útoky Železného na její práci a rodinu znevažují její mandát od voličů, a to si nenechá líbit.

Konflikt někdejších spolupracovníků z televize Nova začal podle Bobošíkové ještě před evropskými volbami. Železného manželka Konstancie jako volební zmocněnkyně prý tehdy chtěla Bobošíkovou vyškrtnout z kandidátky. Manželé Železní i předseda hnutí František Zwyrtek to ale popřeli. Rozpory mezi Železným a Bobošíkovou se projevily i krátce po eurovolbách. Lídr kandidátky Železný se stal členem hnutí a zamířil do euroskeptické skupiny Nezávislost a demokracie. Bobošíková, kterou preferenční hlasy ve volbách vynesly před Železného, zůstala nestraničkou a mezi nezařazenými europoslanci.

Státní podíl v Českém Telecomu by se měl privatizovat spíše na kapitálovém trhu, než prodávat jednomu investorovi. Agentuře Reuters to řekl místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn, který se v Bruselu zúčastní akce Evropské komise Open Days orientované na regiony EU. Podle Jahna je kapitálový trh transparentnější a prodej akcií je na něm jednodušší. Zároveň ale dodal, že bude záležet na celé vládě, jak o Telecomu rozhodne. "Prodej může začít ještě letos, ale příjmy z něj vláda získá až v příštím roce," uvedl. Na telefonický dotaz ČTK pak dodal, že při nabídce přes burzu je možné prodej lépe naplánovat a zřejmě i dříve získat finance za 51procentní státní podíl ve firmě.

Prodeji přes trh dává přednost také premiér Stanislav Gross kvůli omezení lobistických tlaků. Pro prodej Telecomu strategickému investorovi je ministr informatiky Vladimír Mlynář či ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Rozhodnutí o způsobu privatizace má vláda přijmout počátkem října. Ministr financí Bohuslav Sobotka by měl vládě navrhnout tři varianty prodeje. Vedle prodeje celého balíku jednomu investorovi a nabídky na kapitálových trzích je ve hře ještě kombinace těchto variant. Poradcem jí jsou finanční domy CSFB a Česká spořitelna patřící do skupiny Erste Bank.

Prodej Telecomu by mohl vrcholit v březnu. Odborníci očekávají výnos na 50 až 65 miliard korun. Tržní hodnota firmy, která vlastní 100 procent v mobilním operátoru Eurotel, je podle současného kurzu akcií kolem 110 miliard korun. Zájem přinejmenším o některá aktiva firmy projevily dánská společnost TDC a britský Vodafone. Telecomu patří největší český mobilní operátor Eurotel, připomněla agentura Reuters.

Nominovaný český komisař Vladimír Špidla se v pondělí v Evropském parlamentu rozhodně přihlásil k sociálnímu modelu Evropské unie. Vyslovil se zároveň pro reformy v zájmu zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Za svůj velký cíl ve funkci komisaře pro sociální věci vyhlásil dosažení a udržení vysoké zaměstnanosti v EU. "Evropský sociální model je součástí naší konkurenceschopnosti. Mýlí se ti, kdo si myslí, že se staneme šampióny, když ho opustíme. Je mým zájmem a cílem přispět k jeho rozvoji," četl Špidla česky z úvodního asi dvacetiminutového projevu. Česky rovněž odpovídal na první otázky poslanců. Dodal, že považuje za možné dosáhnout účinné rovnováhy mezi zaměstnaností, ekonomikou a sociální oblastí, mezi produktivitou a soudržností. Je jednoznačně pro zvyšování produktivity, ale při dobré sociální ochraně a vysoké kvalitě života.

Slyšení prvního z 25 budoucích členů Evropské komise začalo krátce po 13:00 SELČ. Po úvodním slovu se poslanci výboru pro zaměstnanost a sociální věci pustili do více či méně obtížných otázek, na které měli necelou hodinu. Pak přišli ke slovu členové výboru pro práva žen a rovné příležitosti. Tříhodinová výměna názorů vyzněla podle převažujících prvních ohlasů seriozně a víceméně nudně. Hlasité protesty vyjadřoval čas od času jen Milan Horáček, který je europoslancem za německé Zelené. Jednou dvakrát to i zajiskřilo - třeba když Špidla vyložil, že politika je převážně kolektivní práce. "Pokud chce člověk být originální, má psát básně a ne se pouštět do politiky," utrousil a poslanci mu zatleskali. Na závěr si s úlevou zavtipkoval - navrhne prý jako komisař směrnici, aby takovémuto slyšení nebyl nikdo podrobován častěji než jednou za pět let. "Je to opravdu tvrdé," dodal.