Zprávy | Z archivu rubriky


Čeští krajané, kteří kvůli emigraci před komunistickým režimem přišli o občanství, by měli mít možnost od poloviny příštího roku opět žádat o jeho obnovení. Počítá s tím senátorský návrh novely zákona o státním občanství, který horní komora parlamentu v pátek téměř jednomyslně schválila. Novelu nyní dostane k posouzení vláda a Poslanecká sněmovna. Senát navrhl zrušit pětiletou lhůtu, která uplynula počátkem září; bez toho by další krajané už nemohli o obnovení občanství požádat. Senátoři z komise pro krajany novelu předložili kvůli tomu, že informace o možnosti požádat o české občanství se ke krajanům vzhledem k rozlehlosti území, na kterém žijí, dostávala postupně. Ne všichni proto stihli získat potřebné dokumenty a o občanství znovu ve stanovené lhůtě požádat. Sněmovna podobnou iniciativu senátní komise již na jaře zamítla. Důvodem byla především snaha vyřešit tuto problematiku až příští rok, a to komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství. Po změně vlády se senátoři rozhodli novelu předložit znovu. Norma je určena především těm, kteří odešli z Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit. Zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátorská úprava tak vychází vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Obnově Tater, které poničila listopadová vichřice, má pomoci benefiční koncert českých a slovenských pěveckých hvězd pod názvem Vánoce pro Tatry. Uskuteční se na zlatou neděli, tedy 19. prosince, v pražské Sazka Areně. "Tento projekt bohužel vymyslela přírodní katastrofa. Jeho ústředním motivem bude skladba Buďme si vzácní, která byla poslední federální písničkou," řekl autor projektu Peter Kršák. Účast na koncertu, jehož výtěžek má být podle organizátorů věnován především na sázení stromů a obnovení monokultury poničených lesů, přislíbili přední čeští i slovenští interpreti a také známé osobnosti. Vystoupí na něm mimo jiné Iveta Bartošová, Ilona Csáková, Marcela Březinová, Jiří Stivín, Felix Slováček, Pavel Šporcl, Soubor Lúčnice, Jana Kirchner, Petra Janů, skupina Black Milk, Lešek Semelka nebo Karel Černoch. Hostem koncertu bude také italská zpěvačka Anna Rusticano. Za vstupenky zájemci zaplatí sto korun. Celý výtěžek z jejich prodeje a také honoráře umělců budou věnovány na obnovu Tater. Pořadatelé zároveň zdůraznili, že kromě osobního příspěvku na Tatry a uměleckého zážitku si jeden z přítomných diváků v Sazka Areně odveze nový automobil. Připraveny jsou rovněž další ceny, jako mobilní telefony, poukázky na pohonné hmoty či jízda s piloty OMV Rally Teamu. Obnova lesů v Tatranském národním parku (TANAP) bude podle slovenského ministerstva zemědělství stát nejméně 1,8 miliardy slovenských korun.

Korupci se na celém světě nejlépe daří v politice, u policie a soudů. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila organizace Transparency International. V 64 zemích se ho zúčastnilo přes 50.000 lidí. Čeští občané vidí situaci ve své zemi obdobně, nejhorší je podle nich situace v politických stranách, potom u policie. Pro zkorumpovanost jednotlivých sektorů vybírali dotázaní hodnocení od jedné do pěti, přičemž vyšší číslo znamená větší míru korupce. Strany v celosvětovém průměru dostaly čtyřku, čeští občané je ohodnotili o desetinu lépe. Známku 3,8 získala od Čechů policie. Hůře nebo stejně jsou na tom s korupcí u policie ve zhruba polovině zemí, kde se průzkum konal. Se ctí před zraky veřejnosti obstáli policisté ve Finsku a Singapuru, nejhůře v Nigérii, kde získali hodnocení 4,8.

Každý desátý člověk na světě přiznává, že má osobní zkušenost s uplácením. V České republice je ale míra uplácení dvakrát tak velká. Úplatek dal loni minimálně každý pátý Čech. Podobnou zkušenost s uplácením jako v České republice přiznávají například lidé v Rumunsku, Rusku, na Ukrajině či v Albánii. Ve všech těchto zemích dává úplatek 20 až 30 procent lidí. Ještě horší situace je v Litvě, Moldávii, Nigérii a Keni, kde uplácení připouští 30 až 40 procent lidí. Nejhorší situace je v Kamerunu, kde úplatek dalo loni přes 50 procent obyvatel. Každý třetí Čech očekává, že korupce bude do budoucna přibývat. Jen 16 procent lidí počítá s tím, že jí bude méně. Větším společenským problémem než politická korupce je podle Čechů pouze nezaměstnanost. Korupce se ale lidé bojí víc než zločinnosti, terorismu, inflace či chudoby.