Zprávy | Z archivu rubriky


Obnově Tater, které poničila listopadová vichřice, má pomoci benefiční koncert českých a slovenských pěveckých hvězd pod názvem Vánoce pro Tatry. Uskuteční se na zlatou neděli, tedy 19. prosince, v pražské Sazka Areně. "Tento projekt bohužel vymyslela přírodní katastrofa. Jeho ústředním motivem bude skladba Buďme si vzácní, která byla poslední federální písničkou," řekl autor projektu Peter Kršák. Účast na koncertu, jehož výtěžek má být podle organizátorů věnován především na sázení stromů a obnovení monokultury poničených lesů, přislíbili přední čeští i slovenští interpreti a také známé osobnosti. Vystoupí na něm mimo jiné Iveta Bartošová, Ilona Csáková, Marcela Březinová, Jiří Stivín, Felix Slováček, Pavel Šporcl, Soubor Lúčnice, Jana Kirchner, Petra Janů, skupina Black Milk, Lešek Semelka nebo Karel Černoch. Hostem koncertu bude také italská zpěvačka Anna Rusticano. Za vstupenky zájemci zaplatí sto korun. Celý výtěžek z jejich prodeje a také honoráře umělců budou věnovány na obnovu Tater. Pořadatelé zároveň zdůraznili, že kromě osobního příspěvku na Tatry a uměleckého zážitku si jeden z přítomných diváků v Sazka Areně odveze nový automobil. Připraveny jsou rovněž další ceny, jako mobilní telefony, poukázky na pohonné hmoty či jízda s piloty OMV Rally Teamu. Obnova lesů v Tatranském národním parku (TANAP) bude podle slovenského ministerstva zemědělství stát nejméně 1,8 miliardy slovenských korun.

Již zhruba 50 lidí si stěžuje na nedobrovolnou sterilizaci. Ve svém prohlášení to uvedly Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) a tři neziskové organizace z ČR. Vyzývají české státní orgány, aby oběti nedobrovolné sterilizace odškodnily. Podle zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové pocházejí stížnosti z celé ČR. Oběti se podle Ligy lidských práv rekrutují v drtivé většině z romských žen. Jeden případ se týká muže. Podezření na nucené sterilizace Romek v Česku zveřejnilo Evropské středisko pro práva Romů. Uvedlo, že se v ČR vyskytly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo k němu kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek. Z některých šetření vyplývá, že je k souhlasu s ukončením plodnosti vedla i odměna. Do roku 1991 platila vyhláška, která umožňovala vyplacení zvláštní dávky až 10.000 korun za podstoupení zákroku. Podle ERRC, Ligy lidských práv, IQ Roma Servisu a organizace Vzájemné soužití by státní orgány měly uznat, že za socialismu byla nucená sterilizace žen součástí státní politiky. Organizace tvrdí, že zákroky pokračovaly i po roce 1989. Po vládě požadují, aby rozhodla o odškodnění postižených žen a uznala, že u sterilizací hrál roli etnický původ. Stát by měl dále zaručit právo pacientů a pacientek na informovaný souhlas u všech zdravotnických zákroků. Ombudsman požádal ministerstvo zdravotnictví o posouzení lékařské dokumentace stěžovatelek i stěžovatele. Ministryně Milada Emmerová ustavila komisi, která má věc posoudit.

Jednou z hvězd 60. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude v květnu 2005 americký pianista Herbie Hancock, proslulý pětašedesátiletý jazzový a jazzrockový hudebník. V Praze vystoupí s rozhlasovými symfoniky v nadžánrovém projektu. Prolínání etnických kultur se promítne i do programu dalšího koncertu, na němž zazní hudba tří kontinentů. Bude se na něm podílet bulharský vokálně-instrumentální soubor, čínské dívčí instrumentální kvarteto, syrský citerista a senegalsko- mauretánský zpěvák a kytarista Daby Touré. Na festivalu se šesti desítkami programů převažuje ovšem klasická hudba od nejstarší po současnou s hostováním renomovaných zahraničních orchestrů a komorních sdružení, řady světoznámých sólistů i mnoha předních tuzemských umělců. Zvláštní pozornost věnuje dramaturgie festivalu v příštím roce hudbě Josefa Suka a Johanna Sebastiana Bacha. Připravena jsou matiné mladých interpretů a neformální nokturna v Rudolfinu i koncert laureátů soutěže Pražského jara. Národní divadlo přispěje mimo jiné kompletním uvedením Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. V roce 2006 připomene Pražské jaro 60 let od svého prvního ročníku. Chystá k tomu výroční publikaci, CD a DVD a výstavu a také repliku tehdejšího úvodního koncertu, který tvořily skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Ostrčila a Antonína Dvořáka. Teprve po něm následovala další den Smetanova Má vlast, která se tradičním festivalovým úvodem stala až v dalších letech.