Zprávy | Z archivu rubriky


Stanice pražského metra, které leží v záplavovém území, by měly být před polovinou příštího roku chráněny nad výšku hladiny katastrofálních záplav ze srpna 2002. Pouze stanice Invalidovna odolá i po úpravách jen stoleté vodě. Florenc na trase C by se zase v případě velké povodně zřejmě musela částečně zaplavit. Jinak by hrozilo, že by se mohla tlakem podzemní vody pohnout. Venkovní zábrany proti velké vodě u ohrožených stanic jsou nyní podle ředitele dopravního podniku Milana Houfka hotové zhruba ze dvou třetin. "Do konce května příštího roku by měly být hotovy všechny," řekl ředitel. Náklady na lepší ochranu stanic budou zhruba 750 milionů korun. Nyní je metro chráněno na úroveň stoleté povodně. Předloňská pětisetletá povodeň vyřadila z provozu asi polovinu z pěti desítek stanic, 16 z nich zcela nebo částečně zaplavila. Opravy stály sedm miliard korun. Voda se v metru šířila hlavně netěsnými otvory pro kabely, které jsou u tlakových vrat. Otvory i vrata jsou už opraveny, stálo to asi 100 milionů korun. Až budou dokončeny zábrany na povrchu, povodeň už by podzemní dráhu údajně neměla ohrozit. Podle nového povodňového plánu by se metro přesto uzavíralo dřív, než tomu bylo v srpnu 2002. Dopravní podnik se tehdy zjevně řídil návrhem náhradního dopravního systému v případě stoleté vody, podle něhož bylo prioritou zachování provozu podzemní dráhy v plném rozsahu.

Zbraně a vojenský materiál jsou prý z České republiky vyváženy i do zemí, v nichž jsou porušována lidská práva. Existuje tak údajně riziko jejich možného zneužití. Tvrdí to zástupci organizací na ochranu lidských práv, kteří se ve čtvrtek na ministerstvu zahraničí společně s novináři seznamovali se zprávou o kontrole obchodu s vojenským materiálem v ČR za rok 2003. "U některých zemí (zmíněných v dokumentu)... vidíme porušení kodexu EU pro vývoz zbraní, a to konkrétně kritéria číslo dvě, které se zabývá dodržováním lidských práv v dané zemi," řekla ČTK Barbora Pěchotová z organizace Transparency International. Jako příklad uvedla Kolumbii, Indonésii, Srí Lanku či Gruzii. Podle ní lze tyto země z pohledu ochrany lidských práv považovat za "problematické", ale z Česka se tam vojenský materiál přesto vyváží.

Náměstek ministra zahraničí Jana Winkler však zdůraznil, že při přidělování licencí na obchod se zbraněmi se vždy zvažuje i možnost jejich případného zneužití. Analyzují se podle něj bezpečnostní podmínky v dané zemi, pečlivě se prověřují příjemci zbraní i ti, kteří jim je prodávají; do prověrek se zapojují i informační služby. Petr Vítek z Amnesty International vyzdvihl příklad Kolumbie, které chce ČR podle nedávných vyjádření šéfa diplomacie Cyrila Svobody pomoci v boji s narkomafií a povstalci mimo jiné tím, že jí pomůže vyzbrojit bezpečnostní složky. V Kolumbii ale podle Vítka existuje "vysoká pravděpodobnost, že zbraně budou předány nebo že je využijí polovojenské jednotky, které jsou prokazatelně navázány na armádu". Podle něj nejsou dostatečné záruky, že zbraně se nedostanou do rukou těchto složek, které se podílejí na porušování lidských práv.