Zprávy | Z archivu rubriky


Vládní koalice považuje za strategické priority své společné vlády rychlejší soudní řízení, přinejmenším vládní shodu na podobě důchodové reformy a ratifikaci evropské ústavy v referendu. Po pondělním jednání špiček ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU na zámku v Kolodějích to prohlásil premiér a úřadující šéf sociálních demokratů Stanislav Gross. Řádný mandát současné vlády, která se ve sněmovně opírá o křehkou většinu 101 hlasů, vyprší v polovině roku 2006. V případě důchodové reformy se koalice pokusí hledat podporu i u opozice, v otázce euroústavy si ještě sama musí ujasnit termín referenda i podobu zákona, který lidové hlasování umožní.

Ministr spravedlnosti a šéf US-DEU Pavel Němec předloží v prvním měsících příštího roku vládě materiál, který počítá se zrychlením a zefektivněním soudního řízení, vyššími nároky na soudce i posílením jejich počtu. Novela zákona o soudech a soudcích má zlepšit dohledovou funkci ministerstva spravedlnosti v případě neúměrných a neodůvodněných průtahů. Soudce by také po čtyřech letech od svého jmenování měl prokázat svoji odbornou zdatnost - takový návrh už vzbudil nevoli Soudcovské unie.

Němec navrhne i odblokování takzvaného moratoria na jmenování nových soudců. Dosud bylo zvykem, že každého, kdo úspěšně složil justiční zkoušky, vláda navrhla prezidentovi ke jmenování. Novela ale předpokládá otevřený systém - na pozici soudce se budou vypisovat výběrová řízení a ne každý justiční čekatel bude na konci studia jmenován soudcem, řekl ministr.

Koalice chce příští rok dotáhnout do konce také návrh penzijní reformy, o níž se politici neúspěšně dohadují už řadu let. Koncepci pro vládu teď připravuje expertní skupina. Koalice se pokusí dohodnout na reformě, která ovlivní životy několika generací, i s opozicí. Když se to nepodaří, chce mít alespoň hotovou vládní představu. "Samozřejmě je otázka, do jaké míry se nám podaří či nepodaří najít podporu v Poslanecké sněmovně. Věřím, že politickou shodu nalezneme, pokud ne, tak alespoň na úrovni vlády bude jasno, jakým směrem se má jít v budoucnu," uvedl premiér. Konkrétní návrh má být připraven na přelomu prvního a druhého čtvrtletí příštího roku. Politici neřešili věcný obsah reformy, jen její proceduru a harmonogram, řekl předseda lidovců Miroslav Kalousek.

V koalici panuje shoda, že evropskou ústavní smlouvu by měli čeští občané posuzovat v referendu. Musí ještě vyřešit technickou podobu zákona o referendu i termín, kdy se má hlasovat. Gross už dříve navrhl souběžné konání s volbami do sněmovny v roce 2006. Vládní strany ústavu EU podporují, zatímco opoziční ODS doporučí svým voličům hlasovat v plebiscitu proti. "Vláda preferuje cestu referenda, abychom byli schopni veřejnosti předložit jasnou otázku, jasné argumenty. Věříme, že velká část české veřejnosti podpoří přistoupení k evropské ústavní smlouvě," řekl Gross. "Platí závazek, že vláda zpracuje a předloží návrh ústavního zákona, který umožní konání referenda k této otázce," uvedl. Ještě se podle něj musí vyřešit, zda návrh bude spíše kopírovat volební zákon, nebo se bude podobat pravidlům loňského referenda o přistoupení k EU.

Koalice chce v příštím roce vyřešit i změny volebního zákona. O dlouhodobém problému - nájemném - v Kolodějích řeč nebyla.

Každý stát má právo bránit své území a občany. Po schůzce se svým izraelským protějškem Silvanem Šalomem to v Jeruzalémě uvedl český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Šéf diplomacie se také vyslovil pro to, aby EU a NATO hrály větší roli v mírovém procesu na Blízkém východě. Uvedl rovněž, že ČR podporuje izraelský návrh zařadit libanonské militantní hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací, sestavený Evropskou unií. "Domníváme se, že mír a přežití svobodného a demokratického Izraele jsou nezbytné pro mír a přežití svobodné a demokratické Evropy," řekl Svoboda, který je v Izraeli od neděle na oficiální třídenní návštěvě. "Jsem zde proto, abych přinesl jasnou zprávu o tom, že EU je připravena k úzké spolupráci se státem Izrael... Jediné, čeho chceme dosáhnout, je mír." Větší roli na Blízkém východě bude v budoucnu hrát i NATO, která podle Svobody není jen vojenskou organizací, nýbrž i politickým uskupením.

Český ministr vystoupil také v zahraničním a bezpečnostním výboru jednokomorového izraelského parlamentu (Knesetu) a setkal se s premiérem Arielem Šaronem. Kromě toho má v plánu i jednání s prezidentem Mošem Kacavem a místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Ehudem Olmertem. Svoboda Šaronovi předal pozvání k návštěvě Prahy v roce 2005 a ocenil jeho plán na zrušení židovských osad v pásmu Gazy, což chce premiér učinit příští rok.

S ministrem zahraničí Šalomem se šéf české diplomacie shodl, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou velmi dobré. "Jsme přirození partneři a spojenci ve válce s terorismem," uvedl Šalom na tiskové konferenci, která byla živě přenášena na internetu. Podle izraelského ministra by ČR mohla jeho zemi pomáhat s přibližováním k unii i NATO. Na dotaz, jestli se chce Izrael stát členem Severoatlantické aliance, Šalom uvedl, že je pro těsnou spolupráci s NATO i EU, ale že úvahy o možném členství jsou předčasné.

Mladý český pianista Jan Jiraský natočil na kompaktní desky kompletní klavírní dílo Leoše Janáčka. Dvojalbum s osmi opusy obsahuje navíc autentickou nahrávku dvou z nich i na skladatelově klavíru v jeho brněnském domku. Přesně tam, kde na tomto nástroji zkomponoval cyklus V mlhách a krátkou Vzpomínku. Klavír značky Ehrbar vyrobený v roce 1876 ve Vídni je umístěn v Janáčkově pracovně v jeho památníku v Brně. "Skladatelův avantgardní styl na počátku dvacátého století již značně převyšoval možnosti nástroje s vídeňskou mechanikou. Kožená kladívka měla však i své výhody, které Janáčka jistě ovlivnily," uvedl Jiraský.

K úkolu natočit část desky na tomto nástroji podle svých slov přistoupil letos na jaře s posvátnou úctou a zároveň s velkou radostí. Janáčkův klavír podle Jiraského zní oduševněle, tóny se pojí do jednolité barvy, melodie opravdově promlouvají. Klavír dostal Janáček jako svatební dar od svého tchána Emiliana Schulze. "Díky záznamové technice můžeme zapomenutou zvukovou krásu porovnat se zvukem moderního klavíru," zdůraznil pianista. Celé skladatelovo klavírní dílo zní na CD na klavírech, které jsou k dispozici v pražském studiu Domovina a v sídle pražské AMU. "K Janáčkovu klavírnímu dílu jsem přilnul víc než těsně," přiznává Jiraský. Jeho hudba přitom pro něj neměla před studiem na brněnské Janáčkově akademii múzických umění zásadní význam.

Češi rádi slaví Vánoce doma, mají rádi vánoční filmy a jen čtvrtina z nich by chtěla trávit svátky bez televize. Vyplývá to z průzkumu agentury Research International (RI) v 11 evropských zemích, který si nechala zpracovat společnost UGC Europe Inc., jejíž součástí je i provozovatel kabelové televize a internetu UPC. Průzkum byl zaměřen nejen na vztah k tomuto svátku a způsobu oslavy, ale i na přístup k televizi. V soukromí domova jen se členy rodiny slaví Vánoce podle průzkumu 82,1 procenta Čechů. To je o 5,6 procenta více než druzí Slováci a o sedm procent více než třetí Maďaři. Nejméně podle RI slaví Vánoce doma s rodinou ve Francii (40,1 procenta) a v Nizozemsku (40 procent).

Nejvíc vánočních stromečků ozdobí Poláci, podle RI jej má doma 97,6 procenta obyvatel; v ČR je to 93,8 procenta, což Čechy řadí na čtvrté místo mezi zkoumanými státy. Nejméně vánočních stromků mají zřejmě na severu Evropy - doma jej má podle RI 67,9 procenta Švédů a 74 procent Norů.

Kostel během Vánoc navštíví 90,7 procenta Poláků, což je výrazně více, než u ostatních sledovaných zemích; druzí jsou Slováci se 60,7 procenta a třetí Rumuni s 51,4 procenta. Češi se umístili na šestém místě - do kostela jich podle RI o svátcích chodí 25,9 procenta.

Téměř polovina Čechů, 45,5 procenta, řekla, že o vánočních svátcích sleduje televizi více než obvykle; větší tendenci ke sledování televize mají jen Slováci s 53,2 procenta. Naopak 8,9 procenta Francouzů a 11,3 procenta Belgičanů míní, že letos stráví před televizí času méně. Zhruba 24 procent Čechů by chtělo strávit Vánoce bez televize, což je nejméně mezi sledovanými zeměmi.

Co se týče televizních pořadů, 57,9 procenta Čechů - nejvíce ze všech zkoumaných zemí - upřednostňuje klasické vánoční filmy. To je o 14,9 procenta více než druzí Slováci a o 23,1 procenta víc než třetí Maďaři. Jen 6,8 procenta obyvatel České republiky by upřednostnilo současné filmové "trháky". Ve Švédsku je přitom poměr opačný - současný filmový hit by přivítalo 23,7 procenta obyvatel, zatímco na vánoční filmy by se chtělo dívat jen 17 procent Švédů.

Výzkum uskutečnila RI v 11 zemích, kromě České republiky ještě na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Rakousku, Švédsku, Norsku, Belgii, Nizozemsku a Francii.