Zprávy | Z archivu rubriky


Cena rychlého připojení k internetu se od října opět sníží a přiblíží se hranici 550 korun měsíčně. Zatímco dosud byla zřejmě nejlevnější nabídka připojení za 594 korun od společnosti Tiscali, kabelová firma UPC bude od pátku nabízet přístup o rychlosti 256 kbit/s za 555 korun. UPC to oznámila v tiskové zprávě.

UPC, jejíž nabídka v současnosti začíná na rychlosti 1,5 Mbit/s za 1224 Kč, již v létě testovala levnější připojení 128 kbit/s za 779 korun, ale o službu nebyl velký zájem. Nová nabídka chello easy bude mít měsíční limit pět gigabajtů pro přenesená data. V případě jeho překročení rychlost do konce měsíce spadne na 64 kbit/s.

S nabídkou levnějšího, ale pomalejšího připojení přišel v srpnu Český Telecom, který nabídl přístup z pevné linky prostřednictvím technologie ADSL o poloviční rychlosti 256 kbit/s za 620 korun. Následovali další provozovatelé ADSL a v září i kabelová firma Karneval, která přišla s nabídkou internetu o stejné rychlosti za 690 korun.

Zatímco uživatel připojení přes kabel již nic dalšího neplatí, u připojení přes ADSL klient ještě hradí paušál za telefonní linku, který začíná zhruba na 215 korunách v případě nejlevnějšího programu Home Mini.

"Společnost zavedením služby chello easy vyšla vstříc velké skupině lidí, kteří z různých důvodů preferují cenu nad rychlostí," uvedl generální ředitel UPC Václav Bartoň.

Internet chello od UPC využívá v Praze, Brně a Liberci přes 30.000 zákazníků. Celkově má internet přes rozvody kabelové televize kolem 45.000 zákazníků. V dosahu sítí je přitom více než 600.000 domácností. Počet uživatelů ADSL se blíží 60.000. Služba je dostupná zhruba na 2,6 milionu pevných linek.

Drobnému muži s vyšitým symbolem 311. bombardovací perutě RAF na náprsní kapse saka je 91 let a nezastírá, že velmi špatně slyší. Přesto působí Karel Alex Pospíchal křepce a jeho vyprávění nepostrádá humor. Od konce války žil ve Velké Británii, návrat mu nejdříve znemožnilo zranění a pak komunistický režim. Do České republiky však nyní jezdí do lázní. A ihned po příjezdu z Luhačovic do Prahy šel navštívit na ministerstvo obrany jeho šéfa Karla Kühnla. Generálmajor ve výslužbě Pospíchal je totiž také velmi aktivní v britském Svazu letců svobodného Československa a plaketu tohoto svazu přivezl Kühnlovi. Svaz dodnes sdružuje několik stovek osob, nynější velvyslanec Štefan Füle jeho členům umožnil konat členské schůze přímo v budově velvyslanectví.

Pospíchal je původně baťovec. A právě kvůli práci u této proslulé obuvnické firmy působil na konci třicátých let na Dálném východě, hlavně v Singapuru. Ve stále kritičtější mezinárodní situaci se dostal do Španělska a přes něj do Francie. Jeho zápis do československé zahraniční armády učiněný v Agde ve Francii nese datum 15. května 1940. Zhruba za měsíc se dostal do Anglie a byl zařazen k Royal Air Force (RAF), která stála před nejtěžší zkouškou své historie: obranou britských ostrovů. Osudným se mu stal až 29. říjen 1944, kdy byl zraněn ve Skotsku při letecké nehodě. V roce 1991, už po pádu komunistického režimu byl povýšen do hodnosti československého plukovníka, jmenování generálmajorem české armády přišlo o tři roky později.

28. září se slaví Den české státnosti. Připadá na svátek katolického světce sv. Václava, českého knížete a takzvaného patrona země, jehož jméno patří v Čechách i nyní k nejrozšířenějším. Název státního svátku však Václavovo jméno neobsahuje. Den české státnosti je kompromisem, protože při projednávání zákona o svátcích se v roce 2000 strhl ve sněmovně "boj o Václava". V nebývale ostré hádce o jeho roli v dějinách tehdy levice návrh na nový svátek odmítala s argumenty o proněmeckém zneužívání svatováclavské tradice za nacistické okupace Čech a Moravy. Kníže Václav čelil i za života obviněním z proněmecké orientace.

Podle církevní tradice je právě 28. září dnem, kdy byl před kostelem ve Staré Boleslavi v roce 935 (podle starší literatury to bylo v roce 929) přemyslovský kníže Václav zavražděn svými odpůrci, a to na příkaz vlastního bratra Boleslava, který si tak uvolnil cestu k vládě. Boleslav nesouhlasil s Václavovou smířlivou zahraniční politikou. Svatořečen byl zesnulý kníže již v období mezi lety 972 až 975, kdy bylo v Praze založeno biskupství. Václav je podle církve vzorem prozíravého politika a dobrého křesťana. Přestože je někdy považován za člověka jemného až slabého, tak podle jiných současných názorů byl tvrdým válečníkem, jedním z prvních sjednocovatelů rozdrobených území a kmenů ve stát a národ. Svatému Václavu je zasvěcena řada katolických chrámů. Údajně prvním byl kostel v Proseku u Prahy, podle pověsti založený knížetem Boleslavem I. v roce 970. Odborníci však datují vznik této památky až do druhé poloviny 11. století.