Zprávy | Z archivu rubriky


Zahraniční zadluženost České republiky sice stoupla v polovině roku na nové maximum, podle ekonomů oslovených ČTK ale výše dluhu zatím není důvodem ke znepokojení. Daleko větším problémem než dluh v zahraničí je podle nich rostoucí dluh státu, který zvyšují schodky státního rozpočtu, ztráty České konsolidační agentury a státní záruky. Zahraniční dluh Česka se ve druhém čtvrtletí prohloubil o 47 miliard na 913,4 miliardy korun. Růst zadlužení lze téměř výhradně připsat na vrub vládní emise eurobondů. Meziročně se zahraniční zadluženost země zvýšila o 141 miliard korun.

"Celková úroveň zahraničního dluhu se nezdá být nadměrná s ohledem na vysokou otevřenost české ekonomiky," komentoval čísla hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Výše dluhu vůči zahraničí tak zatím není problémem ani pro stabilitu kurzu koruny, ani pro ekonomiku jako celek. "Naopak problémem zůstává zvyšující se zadlužení státu, ale je méně podstatné, zda dluh narůstá vůči domácím nebo zahraničním věřitelům," dodal Sobíšek. Dluh v cizině ve druhém čtvrtletí odpovídal 34,7 procenta hrubého domácího produktu, v 1. čtvrtletí činil 33,6 procenta. Česko tak stále patří k zemím s nejnižší zahraniční zadlužeností v poměru k HDP, dodal Petr Dufek z ČSOB.

Rozhodující část zahraničních dluhů, 62 procent, stále připadá na podnikový sektor, především ve formě přijatých zahraničních finančních úvěrů, dodavatelských úvěrů a emitovaných dluhopisů. Podle ČNB se naopak snížilo zahraniční zadlužení bankovního sektoru, což souviselo se splacením části krátkodobých devizových vkladů od zahraničních bank.

Americký astronaut Eugen Cernan, který se jako poslední pozemšťan prošel po Měsíci, by do vesmíru letěl třeba hned zítra ráno, kdyby mu to někdo nabídl. Řekl to ve čtvrtek novinářům v Akademii věd, kam si přišel pro medaili Za zásluhu o vědu a lidstvo. Splněním jeho snu by prý bylo, kdyby se mu podařilo ještě jednou navštívit své "domovské údolí" na Měsíci, odkud se před více než třiceti lety díval na modrou planetu. Země z Měsíce vypadá podle Cernana nádherně. Při pohledu na ni si prý uvědomil, že musí existovat cosi, co stvořilo něco tak mimořádného. Cernan je přesvědčen, že lidé na Měsíc opět poletí. Soudí, že to nebudou jenom Američané, ale mezinárodní posádka, ve které bude jistě i nějaký Čech. "Všichni bychom měli vědět, odkud pocházíme a kam spějeme," řekl. Rozhodně podle něho nelze astronauty nahradit roboty. Neměli by potřebu něco dobývat. Také by těžko dokázali odpovídat na otázky, které při návratu často dostával: Jaké jste měl pocity? Měl jste strach? Cítil jste se blíže k Bohu?

Pokusy o komerční lety jsou pro Cernana především dokladem zájmu o vesmír a také toho, že je dost lidí, kteří mají prostředky je uskutečnit. Myslí si ale, že je ještě daleko doba, kdy se bude ke hvězdám létat s cestovními kancelářemi. S vesmírnými misemi by ale mohli podle něj létat studenti, učitelé, básníci, umělci nebo novináři. Každý by měl mít podle Cernana nějaké sny, zvláště mladí lidé, protože sny jsou hnacím motorem rozvoje.

Astronaut navštívil Čechy poprvé v roce 1974. Nebylo to podle něho ale po chuti komunistickým představitelům. V říjnu 2001 převzal od ministra obrany záslužný kříž. Týž měsíc přišel při letu armádním vrtulníkem málem o život, když stroj havaroval poblíž jihočeské obce Okrouhlá. Několik pasažérů včetně prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka bylo zraněno. Nyní Cernan řekl, že tvrdý pád zmírnilo vlídné zacházení v nemocnici, a dodal, že i když už je starší a moudřejší, stále si ještě rád zatancuje polku.

Cernan má ve vesmíru i planetku. Svůj objev po něm pojmenovali jihočeští astronomové na Kleti, řekl známý popularizátor vesmíru Jiří Grygar. Od země ji dělí téměř 500 milionů kilometrů, takže ji nemůže ohrozit, poznamenal.

Šanci získat již po dvou a půl letech povolení k trvalému pobytu v Česku budou mít od pátku i Bělorusové a Moldavané. Připojí se tak k občanům Kazachstánu, Bulharska a Chorvatska, kteří o zapojení do pilotního projektu ministerstva práce a sociálních věcí mohou žádat od loňského července. Do současné doby bylo do programu zapojeno celkem 185 osob, uvedla jeho manažerka Věra Ivanovičová.

Cílem projektu je zajistit Česku dostatečný počet kvalifikovaných pracovních sil a odborníků ze zahraničí, uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Sajda. Podle údajů jeho úřadu by v Česku vzhledem k současným demografickým trendům mohlo za 25 let chybět více než 400.000 pracovníků. "Z výzkumů OSN vyplývá, že ve státech EU bude v následujících 50 letech potřeba přijmout nejméně 75 milionů lidí... Nejde proto o to, zda migraci připustit či nikoli, jde o to jí řídit a bránit se legální migraci," uvedl Sajda. V ČR legálně žije asi 240.000 lidí, tedy přibližně 2,4 procenta obyvatel; v západoevropských zemích je to v průměru kolem osmi procent.

"Nejde o to brát práci Čechům," zdůraznila Ivanovičová. Vybraní cizinci sice získají po dvou a půl letech povolení k trvalému pobytu, na které se normálně čeká deset let. Česko však zájemcům nezajišťuje ani zaměstnání, ani povolení k práci, ubytování či vízum. Tyto věci si kandidáti musí obstarat sami. V praxi to znamená i to, že mohou obsadit pouze ta místa, pro která zaměstnavatel nemá vhodné kandidáty z ČR či jiných států unie.

Do projektu se mohou nově hlásit nejen Bělorusové a Moldavané s pracovním povolením a minimálně středoškolským vzděláním, ale i absolventi českých vysokých škol bez ohledu na to, z jaké země pocházejí. V případě úspěchu by se měl program za čtyři roky rozšířit na všechny země světa.