Zprávy | Z archivu rubriky

Učitele a další pedagogické pracovníky pravděpodobně čeká od příštího roku další vzdělávání, chtějí-li mít vyšší plat. Dosud se platy učitelů do značné míry odvozují od toho, jak dlouho ve školství působí. Novinku přináší zákon o pedagogických pracovnících, který dnes schválila sněmovna hlasy 125 ze 181 přítomných poslanců. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) si od zákona slibuje zvýšení kvality výchovně-vzdělávací činnosti a prestiže pedagogických povolání. Norma má podle ní stabilizovat učitelské sbory a vytvořením kariérního systému motivovat pedagogy k dalšímu vzdělávání. To vyzdvihla školská odbornice KDU-ČSL Michaela Šojdrová. "Za nesmírně důležité považuji posílení pozice pedagogických pracovníků," uvedla.

Poslanecká sněmovna podle očekávání podpořila vyslání až 100 českých vojáků do Řecka, kde mají koncem léta pomáhat při zajišťování bezpečnosti letní olympiády a paralympijských her v Aténách. Senát má o jejich vyslání hlasovat 13. července. Česko vyšle do Řecka vojenské odborníky na detekci chemických zbraní a likvidaci následků jejich použití. Na základě dnešního souhlasu dolní komory budou moci v Řecku působit od 28. července do 30. září. Do Řecka má 100 vojáků přibližně se 35 kusy kolové techniky odjet koncem července. Chemici používají landrovery a nákladní auta ve speciálních úpravách. Na místo působení do Atén se budou přesouvat po železnici.

Vláda předpokládá, že čeští specialisté by mohli v Řecku působit až 65 dnů. Celkové náklady na jejich působení při ochraně olympiády a paralympiády mají činit skoro 30,3 milionu korun. Většinu z této částky mají hradit NATO a Řecko. Ze společných zdrojů aliance se zaplatí přeprava českých specialistů, Řecko uhradí jejich ubytování a stravování. Českou republiku má stát vyslání specialistů asi deset milionů korun. Bude hradit platy vojáků a náklady na údržbu speciální techniky. Dnešní rozhodování sněmovny bylo klidné a rychlé a dolní komora posvětila vyslání chemiků za zhruba čtvrthodinu. Pro vyslání chemiků na ochranu olympiády a paralympiády hlasovalo 164 ze 173 přítomných poslanců. Nikdo nebyl proti, zbývající se zdrželi nebo se hlasování neúčastnili. Vyslání chemiků podpořili nejen zástupci vládních stran a opoziční ODS, ale i komunisté, kteří jinak mají k vysílání českých vojáků do zahraničních misí výhrady a snaží se je různými způsoby blokovat. Už dříve ale dali najevo, že pomoc při ochraně olympiády považují za jiný případ než vyslání vojáků do zahraničních vojenských operací, a proto nasazení chemiků podpořili.

Největší česká tramvaj začala ve zkušebním provozu přepravovat cestující v Plzni. Pojme až 330 pasažérů. Je dlouhá téměř 32 metrů. Vyrobila ji ŠDT ze Škody Holding. Plzeňané budou tramvají jezdit nejméně tři měsíce. "Vůz budeme nabízet ke komerčnímu využití koncem roku," řekl ČTK ředitel ŠDT Ladislav Ťěťál. "S odvozeným typem už ŠDT uspěla pro italské město Cagliari a také vozy pro hlavní město Praha vycházejí z této koncepce." sdělil mluvčí Škody Holding Karel Samec. Cena tohoto nízkopodlažního dlouhého vozu, který požadují evropská a světová města, je údajně o deset až 15 procent nižší než u podobných tramvají, které produkují konkurenční Siemens, Alstom a Bombardier, a pohybuje se mezi dvěma až 2,2 miliony eur (64 až 70 milionů Kč).

Občanští demokraté začali připravovat a podepisovat návrh ústavního zákona o zkrácení volebního období a konání mimořádných voleb. ČTK to řekl předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. To však neznamená, že by ODS zákon okamžitě i předkládala, zdůraznil. "Není na něm datum, nicméně chceme ho mít připravený a podepsaný členy klubu, aby mohl být předložen," řekl. Ústavní zákon musí schválit obě komory parlamentu, a to třípětinovou většinou, která ve sněmovně představuje 120 hlasů a v Senátu hlasy 49 senátorů při účasti všech 81 členů horní komory. Ve dvousetčlenné sněmovně tato většina představuje 120 hlasů. Většina politiků však podle zjištění ČTK dává přednost standardní ústavní cestě, podle níž by sněmovna byla rozpuštěna v případě, že by třikrát po sobě nevyjádřila vládě důvěru.

Rakouské obyvatelstvo žijící v oblastech sousedících s Českem za poslední tři roky zlepšilo postoj k severnímu sousedovi. Začlenění ČR do Evropské unie si letos v Dolních i Horních Rakousích na rozdíl od roku 2001 našlo více příznivců než odpůrců. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který ČTK poskytla Rakouská společnost pro evropskou politiku (ÖGfE). V letošním květnu se kladně ke vstupu Česka do unie vyslovilo 45 procent obyvatel Dolních Rakous a 38 procent respondentů z Horních Rakous. Podíl odpůrců klesl na 22 respektive 29 procent. ÖGfE připomíná, že ještě v roce 2001 se odmítavě k integračním snahám České republiky stavělo 37 procent lidí ze spolkové země Dolní Rakousy a 51 procent Hornorakušanů.

Obyvatelé předali temelínské radnici petici a žádost o referendum

Petici s celkem 246 podpisy, které představují téměř 40 procent obyvatel Temelína na Českobudějovicku, předali její organizátoři starostovi obce Stanislavu Heligemu. Požadují v ní zvrácení rozhodnutí obecního zastupitelstva, které schválilo výstavbu meziskladu vyhořelého paliva v nedaleké jaderné elektrárně. Zároveň chtějí, aby obec o této otázce uspořádala referendum. Temelínské zastupitelstvo v květnu oslovil ČEZ, aby se vyjádřilo ke stavbě meziskladu. Přestože byli místní obyvatelé na jednání proti, zastupitelé nakonec se stavbou souhlasili.

Rozhodnutí rozpoutalo snahy ekologů a odpůrců elektrárny věc zvrátit. "Ve chvíli, kdy zastupitelé rozhodli, začali jsme uvažovat o petici a referendu," řekl ČTK Karel Fikota z přípravného výboru referenda. Podle něj ČEZ při kontaktu s obyvateli sice vysvětlil, jaké výhody by stavba meziskladu regionu přinesla, ale nepoukázal na škody. "Nikdo neřekl, co to přinese našim občanům. Zlikvidovalo nám to už čtyři obce. Jakou cenu budou mít pozemky v okolí?," potvrzuje rozhořčení obyvatel Fikota. Podle něj nebyl problém potřebný počet hlasů posbírat ani za zhruba tři týdny.

Helige petici a žádost o referendum převzal před branou radnice a přislíbil, že do 15 dnů dá vědět, jak dopadla. Podle zákona musí zastupitelstvo v dané lhůtě o žádosti jednat, neboť počet žadatelů přesáhl 30 procent. Má přitom právo rozhodnout, zda vyhoví, nebo nevyhoví. "My doufáme, že pan starosta, když uvidí, kolik lidí žádá, bude rozumný a vyhoví," řekla ČTK Dana Kuchtová ze sdružení Jihočeské matky, které pomáhalo petici organizovat.

Kromě petice odpůrci jaderné energetiky na jihu Čech organizují podpisovou akci proti výstavbě skladu vyhořelého paliva, pro kterou stát vytypoval hned dvě lokality v regionu. Za čtvrt roku ji podepsalo zhruba 1500 lidí. Místní referenda proti záměru výstavby hlubinného úložiště vyhořelého paliva uspořádaly dotčené obce a drtivou většinou ji odmítly. Podařilo se jim tak oddálit průzkumné práce ve vybraných lokalitách o pět let.

Poslanecký klub vládní Unie svobody- DEU se rozpadá. Poslanec Marian Bielesz svým kolegům v úterý oznámil, že tuto frakci opustí koncem týdne, jeho kolega Tomáš Vrbík to zřejmě udělá také. Nechtějí, aby unionisté zůstali součástí vládní koalice s ČSSD a KDU-ČSL. Sdělil to předseda strany Pavel Němec. "K vyřešení krize za spolupráce současných koaličních stran se osm poslanců klubu stavělo kladně, dva poslanci tuto variantu nejenže nepodpořili, ale vázali setrvání v poslaneckém klubu na explicitním vyloučení této varianty," uvedl Němec. Odchod Bielesze a Vrbíka z klubu podle něho neznamená nutně i zánik nynější vládní koalice. "Nevylučuji, že mohou být poslanci i jiných demokratických stran, kteří by takovou variantu podpořili," poznamenal Němec. V tuto chvíli má poslanecký klub US-DEU deset členů, tedy nejnižší zákonem stanovený počet. Patrně v pátek přestane existovat, pokud se unionisté nestanou opoziční stranou.

Bez potíží a průtahů doporučil v úterý sněmovní branný výbor dolní komoře, aby podpořila vyslání až 100 českých vojáků do Řecka, kde by v srpnu pomáhali při zajišťování bezpečnosti letní olympiády a následných paralympijských her. Česko chce do Řecka vyslat vojenské odborníky na detekci chemických zbraní a likvidaci následků jejich použití. Předseda branného výboru Jan Vidím v rozhovoru pro ČTK uvedl, že sněmovna by o vyslání chemiků měla hlasovat do konce tohoto týdne. Senát to má udělat 13. července.

Vládní návrh předpokládá, že čeští specialisté by mohli v Řecku působit až 65 dnů. Celkové náklady na působení českých chemiků při ochraně olympiády a paralympiády mají činit skoro 30,3 milionu korun. Většinu z této částky mají hradit NATO a Řecko - ze společných zdrojů aliance se zaplatí přeprava českých specialistů, Řecko uhradí jejich ubytování a stravování. Českou republiku má stát vyslání specialistů asi deset milionů korun.

Vyslání chemiků na pomoc při zajišťování olympiády by ve sněmovně nemělo narazit na odpor. I zástupci opoziční KSČM, která jinak jakékoli vysílání českých vojáků do zahraničí důrazně odmítá, nechce cestu chemiků do Řecka blokovat.

Kromě vyslání vlastních odborníků čeští vojáci vyškolili i řecké kolegy. Před více než 14 dny ukončila česká armáda ve výcvikovém prostoru Březina na Vyškovsku školení řeckých protichemických specialistů, kteří se budou na ochraně letní olympiády rovněž podílet. Celkem se v ČR školilo 48 řeckých důstojníků a poddůstojníků.

České dráhy (ČD) vykázaly za prvních pět měsíců letošního roku zisk 220 milionů korun, zatímco ve stejném období loni byly ve ztrátě 88 milionů korun. Na úterním setkání s novináři to řekl generální ředitel ČD Petr Kousal s tím, že plán počítal se ztrátou v řádu stamilionů korun. Letošní výsledek je tak vyšší o téměř půl miliardy korun, dodal. ČD loni vykázaly účetní ztrátu 998 milionů korun, když plán počítal se záporným výsledkem 1,5 miliardy korun. Zhruba miliardovou ztrátu podnik očekává také letos. Loni ČD hospodařily prvním rokem jako akciová společnost. V roce 2002 ještě před oddlužením jako státní podnik vykázaly ČD téměř pětimiliardovou ztrátu.

Prezident republiky Václav Klaus chce podle předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka významně zasahovat do řešení vládní krize. "Je to docela závažná věc, že takto zredukoval politické spektrum," poznamenal šéf sněmovny k tomu, že Klaus k jednání nepozval vládní unionisty a opoziční komunisty. Opoziční ODS naopak pozval. Prezident oznámil, že chce vyslechnout představy hlavních aktérů politické scény na to, jak sestavit vládu, která by mohla získat důvěru Poslanecké sněmovny. Vládní krize nastala po sobotním zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD, kdy se předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla vzdal obou funkcí, protože nezískal pro svou politickou koncepci větší podporu. Demisi chce projednat se členy svého kabinetu ve středu.

Mnozí sociální demokraté již na sobotní zasedání ústředního výkonného výboru přicházeli s obavami z dalšího vývoje po Špidlově odchodu, kdy by "do hry vstoupil Klaus". Říkali, že je to přece jen čestný předseda ODS, která chce předčasné volby. "S vládou bych nehýbal," řekl například poslanec Stanislav Křeček. Zaorálek je přesvědčen, že je nejdříve potřeba stanovit programové principy a cíle budoucího kabinetu, který by vládnul dva roky do příštích voleb v roce 2006. Ty je pak možné spojovat s vhodnými osobnostmi. Teprve nakonec má následovat společné vládní prohlášení.

Karol Sidon již nebude vrchním pražským rabínem. V pondělí ho odvolali volení zástupci pražské židovské obce. Předseda obce Tomáš Jelínek ČTK řekl, že Sidon se v 90. letech zasloužil o její obnovu, ale že v posledních letech nezvládal činnost úřadu a správu majetku. Sidon zatím zůstává vrchním zemským rabínem, sám však nevyloučil, že ho Federace židovských obcí zbaví i této funkce. Sidon ČTK řekl, že odvolání chápe jako uchopení moci skupinou lidí. Náboženské motivy považuje až za druhořadé.

Dvaašedesátiletý scenárista a spisovatel, signatář Charty 77, zastával úřad od roku 1992. Rabínem se stal po mnohaletém studiu v Německu a Izraeli. K obcím se v českých zemích hlásí kolem 3000 věřících Židů, v Praze asi 1600 lidí.