Zprávy | Z archivu rubriky

V Česku a na Slovensku je dohromady pět obcí s názvem Trnava. Všechny si v sobotu daly schůzku v Trnavě na Třebíčsku. Jubilejního desátého společného setkání se kromě domácích zúčastnili také zástupci Trnavy na Zlínsku, slovenského krajského města Trnavy a také Trnavy u Michalovců. Poslední Trnava leží u Hradce Králové, je však pouze místní částí obce Boharyně. Podle primátora sedmdesátitisícové slovenské Trnavy Štefana Bošnáka vytváří společný název šanci na vzájemné poznávání bez ohledu na velikost obce. "Cítíme sounáležitost, můžeme si říci, že se scházíme všichni Trnavané. Kromě našich Trnav máme kontakty i na Trnavu v Bulharsku a Chorvatsku," řekl ČTK. Název vznikl podle něj patrně v dobách, kdy velká část území byla zarostlá trním. V místech křižování obchodních cest pak vznikaly osady, tím si možná budou všechny Trnavy podobné, dodal primátor.

"Pro nás patří dnešní den k nejvýznamnějším v historii obce, sešlo se hodně příležitostí a výročí najednou," uvedl starosta Trnavy na Třebíčsku Břetislav Česnek. Obec totiž vysvětila svůj znak a prapor a také sochu patrona hasičů sv. Floriána, která zdobí prostranství před radnicí. Místní si zároveň připomněli sté výročí od založení sboru dobrovolných hasičů. Také uplynulo 1700 let od mučednické smrti sv. Floriána.

Unie svobody - Demokratická unie chce zůstat dál ve společné vládě se sociálními demokraty a lidovci. Dohodl se na tom v sobotu výkonný výbor strany, který mimo jiné hodnotil prohru ve volbách do Evropského parlamentu. Pro své další působení v kabinetu premiéra Vladimíra Špidly však Unie svobody chce od svých partnerů jasně definovat program na zbývající dva roky volebního mandátu. Unionisté jednali o svém možném odstoupení z vlády. Předseda strany Petr Mareš řekl, že nakonec nedošli ani k tomu, aby o tom hlasovali. Výbor se nezabýval možným vstupem bývalého poslance ODS Petra Kotta do unie.

"Unie svobody-DEU je i nadále připravena plnit smluvní závazky a požaduje, aby vládní koalice zformulovala v duchu vládního programu jasně priority pro své další působení, které bude plnit s plným nasazením," citoval Mareš z prohlášení výboru novinářům. Podmínkou pro další fungování vlády je důsledné dodržení všech reformních cílů. "Považujeme vládní zodpovědnost za nedělitelnou, proto by vláda buď měla volební období dokončit jako celek, nebo také jako celek odstoupit," uvedl.

Podmínky a perspektivy další koaliční spolupráce má předsednictvo projednat s koaličními partnery v pondělí a o výsledcích jednání informovat účastníky mimořádného sjezdu strany v Hradci Králové příští víkend. Podle Mareše, který hodlá po volebním debaklu v Hradci Králové odstoupit z čela strany, je nutné, aby koalice stanovila pro své další působení jasné milníky, kterých chce dosáhnout. "Měly by mít takový charakter, aby představovaly úspěch pro všechny členy vládní koalice. Pokud nebudeme schopni se na něčem takovém dohodnout, je další působení koalice přinejmenším velmi sporné," konstatoval.

Zatímco premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda považují schválení Evropské ústavy za obrovský úspěch, opozice jejich nadšení vždy nesdílí. Podle grémia ODS přijatý návrh postavení ČR v EU v některých oblastech zhoršuje. Komunistický europoslanec Miroslav Ransdorf označil změnu ve způsobu hlasování za pochybnou, přenos pravomocí z národní úrovně na úroveň celoevropskou za zbytečný.

Podle grémia ODS kabinet nedokázal a ani se nepokusil najít k tématu euroústavy shodu mezi koalicí a opozicí. "Vláda tak znovu prokázala svou nekompetentnost a neschopnost, stejně jako přezíravost a aroganci," uvedl stínový ministr zahraničí ODS a europoslanec Jan Zahradil. Podle občanských demokratů i komunistů je nutné, aby o přijetí ústavy EU rozhodli občané v referendu. ODS nechce nechat informování obyvatel před hlasováním jen na vládní kampani.

Podle Ransdorfa přijatý hlasovací princip vyvolá ještě mnoho diskusí. "Malé státy by měly mít svou pozici garantovánu. Právě státy, jako je ČR nebo Portugalsko, Dánsko, které nemají tolik obyvatel, by měly být svým způsobem zvýhodněny, aby měly důvěru v trvání a perspektivu evropského integračního procesu," řekl ČTK Ransdorf. V přijaté mezistátní smlouvě vidí i pozitivní věci, jako je zvýšení pravomocí Evropského parlamentu či vtažení národních parlamentů do evropského legislativního procesu.

Představitelé zemí pětadvacítky se v Bruselu dohodli na tom, že EU bude přijímat rozhodnutí většinou nejméně 55 procent členských států. Toto číslo musí tvořit ale alespoň 15 zemí - tedy 60 procent - s více než 65 procenty obyvatel. Ústava totiž začne platit až v době, kdy unie bude mít již více než 25 členů. Návrh nebudou moci zablokovat tři lidnaté země. Zastavit ho budou moci nejméně čtyři státy s více než 35 procenty obyvatel unie.

Předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl, o němž se hovoří jako o jednom z kandidátů na lídra strany, uvedl, že politikům se v Bruselu podařilo dojednat výrazný posun proti původnímu návrhu. I on považuje shodu za úspěch. "Jako každý ústavní dokument je ústava ochranou slabých, nikoliv silných," řekl ČTK. Doplnil, že se podařilo při projednávání zvýšit váhu menších a středních zemí a znemožnit velkým zemím ve trojici zablokovat návrhy EU.

Cenu Zlatá kamera převzal v pátek večer český hudební skladatel Petr Hapka při slavnostním zahájení 12. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Art Film v Trenčianských Teplicích. Vedení festivalu tak ocenilo Hapkův hudební vklad do slovenské kinematografie. "Není to má první filmařská cena, ale první slovenská filmařská cena, což mě těší," řekl ČTK Hapka, který na Slovensku například pracoval pro Dušana Hanák (Růžové sny) a Juraje Jakubiska (Nevera po slovensky, Tisícročná včela, Perinbaba). Za živý důkaz toho, že byla doba, kdy jezdíval na Slovensko, označil Hapka režiséra Juraje Jakubiska, který jako čestný host festivalu ani letos nechyběl na jeho zahájení. "Strašně rád jsem tady pracoval. Mám Slovensko hrozně rád a ještě mi nedošlo, že už nemáme společné hranice," doplnil.

Kromě Jakubiska s manželkou Deanou byl na zahájení také český kameraman a režisér F.A. Brabec, který je členem mezinárodní poroty. Již v pondělí by měla do trenčianských lázní přicestovat i herečka Květa Fialová, která v úterý převezme cenu Hercova mise.

Praha 2 uctila památku bývalého protektorátního premiéra Aloise Eliáše, kterého nacisté popravili v roce 1942 za spolupráci s odbojem. Od popravy generála Eliáše, který představoval jednu z nejvýznamnějších osobností české vojenské rezistence proti nacistům, uplynulo v sobotu právě 62 let. Na dům na rohu Francouzské a Jana Masaryka, kde se generál Eliáš narodil a kde má pamětní desku, nechal Starosta Michal Basch položit věnec s květinami v národních barvách.

"Vinohradský rodák generál Alois Eliáš se stal jediným popraveným ministerským předsedou druhé světové války," uvedl při pietním aktu historik Jan Boris Uhlíř. Připomněl, jak osudové dilema Eliáš řešil, když mu v dubnu 1939, kdy byl ministrem dopravy, byl nabídnut úřad protektorátního předsedy vlády. "Vím jedno: Přijmu-li tuto nabídku, nakonec mne oprátka nemine. Nepřijmu-li tuto funkci, dostane to možná nějaký darebák, který může národu a vlasti způsobit nedozírné škody. Proto jest mou povinností přijmout to," citoval někdejší Eliášova slova historik.

Připomněl, že po celou dobu svého funkčního období, tedy až do září 1941, udržoval Eliáš spojení s domácím i zahraničním odbojem v Londýně. Gestapo jeho odbojové aktivity evidovalo a obvinilo ho z vlastizrady a snahy o odtržení českých zemí od říše. V den nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl Eliáš zatčen. K trestu smrti byl odsouzen 1. října, ale poprava byla odložena. Vykonání rozsudku uspíšil atentát na Heydricha v květnu 1942. Eliáš byl popraven na kobyliské střelnici den po dopadení a usmrcení atentátníků v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Alois Eliáš (1890 až 1942) byl důstojníkem československých legií v Rusku a ve Francii, zástupcem náčelníka generálního štábu (1929 až 1938) a ministrem dopravy (1938 až 1939). Od dubna 1939 do září 1941 stál v čele protektorátní vlády. Bývalý prezident Václav Havel Eliáše v roce 1996 vyznamenal in memoriam za vynikající zásluhy o stát Řádem Bílého lva.

Předseda ČSSD a vlády Vladimír Špidla nepřišel na sobotní zasedání předsednictva rezignovat, ale debatovat o situaci. "Očekávám ostrou diskusi," řekl novinářům. Jeho hlavu už několik dní požaduje několik krajských stranických organizací. Sociální demokraté přicházeli do Lidového domu řešit krizi ve straně po volebním debaklu v evropských volbách s úsměvy na tvářích.

Orgán ČSSD, který zasedá v Lidovém domě, má téměř čtyři desítky členů. Kromě předsedy a místopředsedů strany jsou v něm zastoupeni šéfové parlamentních frakcí a čtrnáct krajských stranických organizací. "Máme před sebou debatu a na jejím základě uvidíme," uvedl místopředseda ČSSD Stanislav Gross, který už podle sdělovacích prostředků v minulých dnech jednal s prezidentem Václavem Klausem o možnosti, že v premiérském křesle Špidlu nahradí.

Zhruba ve stejnou dobu se sešel se svými věrnými v sídle organizace ČSSD druhého pražského obvodu bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman. Podle něj nestačí z vedení vyhodit pouze Špidlu a Grosse. Je potřeba zásadně přebudovat stranu, rekonstruovat vládu a vrátit se k původnímu programu, který nynější vedení zradilo. Jedině tak může ČSSD, která ztratila za poslední dva roky dvě třetiny preferencí, zůstat po příštích volbách významnou politickou stranou.

Členové předsednictva odpovídali novinářům většinou vyhýbavě. "Veřejnost od nás očekává adekvátní reakce volebnímu výsledku," řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Nechtěl ale říci, zda tím myslí například odchod Špidly z vládní i stranické funkce. Předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna zopakoval požadavky vedení své organizace. Ústečtí požadují hlavy stranického vedení. "Budou chtít zásadní rekonstrukci vlády včetně premiéra," řekl. Nahradit by ho měl někdo, kdo bude schopen řídit vládu a vyjednávat a kdo bude mít reálnou vizi. Dovede si na takovém místě představit i Grosse. Sám prý s funkcí v rekonstruovaném kabinetu nepočítá.

Radikální změny požadovalo ještě několik dalších krajů a ve sněmovně o nich během týdne hovořili mnozí sociálnědemokratičtí poslanci. "Nevím, jestli je tlak z krajů tak velký," řekl novinářům senátor Richard Falbr, který je jedním ze dvou sociálních demokratů, kteří se dostanou do Evropského parlamentu. Počká na to, jaké řešení připravili ti, kdo si myslí, že by měl Špidla odejít. "Pokud jde o některé z těch, kteří se předváděli ve sněmovně se svými názory, tak já k nim velkou důvěru nemám," dodal.

Z přicházejících členů nejužšího vedení jen místopředsedkyně Marie Součková řekla, že už požádala o uvolnění z funkce. Ne ale proto, že by cítila odpovědnost za volební porážku. Odchází z politiky. Chce se věnovat osobnímu životu a aktivitám, které nejsou s politickými funkcemi slučitelné. Nechtěla hovořit o podrobnostech ani o výsledcích jednání předsednictva.

Druhý blok Jaderné elektrárny Temelín začal v sobotu krátce po poledni opět dodávat elektřinu do rozvodné sítě. Reaktor byl mimo provoz od 2. června, kdy ho pro závadu na transformátoru odstavil automatický systém řízení. Aktuální výkon reaktoru je 38 procent, výkon turbogenerátoru zhruba 350 megawattů, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Obsluha nastartovala reaktor v pátek časně ráno. "Výkon reaktoru bude dále stoupat až na maximum a na různých výkonových úrovních bude obsluha sledovat chování turbosoustrojí při zátěži. Pokud to bude nutné, odpojí turbogenerátor od sítě a dovyváží turbínu až do optimálního chodu," dodal Nebesář.

Mimo provoz zůstává první blok elektrárny, který od dubna prochází plánovanou odstávkou. Ta je spojena s výměnou čtvrtiny paliva. Podle Nebesáře by měla jeho odstávka skončit asi v polovině července.

Elektrárnu 9. června zkontrolovali dva experti Evropské komise. Zajímali se o bezpečnostní systémy a postupy personálu při nehodách. Hodnocení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který havárii označil za nepodstatnou, nezpochybnili.

KDU-ČSL chce zůstat v současné koaliční vládě a rozhodně odmítá být faktorem, který by zavinil její krach. Shodli se na tom v sobotu delegáti celostátní konference strany v Čeladné na frýdeckomístecku. "Naší prioritou je zachování současné koalice a naplňování již uzavřených dohod," řekl předseda lidovců Miroslav Kalousek. Strana rozhodně odmítá spolupráci s komunisty a chce zabránit posilování jejich vlivu. "Pokud by vláda ztratila většinu, a rozhodně to nebude vinou KDU-ČSL, budeme muset usednout ke stolu a hledat s demokratickými stranami řešení, tak aby to nebyli komunisté, na kom by byla závislá. V žádném případě se KDU-ČSL nebude účastnit vládní koalice, která by byla závislá na podpoře KSČM," uvedl Kalousek.

Už dříve Kalousek uvedl, že výsledek voleb do Evropského parlamentu nevnímá jako podnět k obměně vlády. Nyní ale odmítl spekulovat o možnosti, zda by lidovcům vyhovovala výměna ve funkci prvního muže ČSSD, kdy by současného předsedu Vladimíra Špidlu nahradil místopředseda Stanislav Gross. "Nechceme spekulovat, kdo by měl být naším partnerem. Preferujeme pokračování stávající koalice," zopakoval. Křesťanští demokraté tak reagovali na krizi, který vznikla neúspěchem ČSSD a US-DEU ve volbách do Evropského parlamentu. Právě po nich se začalo hovořit o potřebě vyměnit Špidlu v čele sociální demokracie. Některé regionální organizace ČSSD ho dokonce vyzvaly, aby z funkce sám odešel.

Za "obrovský úspěch" pro Evropskou unii i Českou republiku označili v pátek pozdě večer český premiér Vladimír Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda schválení ústavy EU. Výsledek jednání podle nich odpovídá představám vlády ČR a potřebám České republiky. "Je to velký krok, obrovský pokrok. Je to zajištění budoucnosti Evropy jako silného hráče v globálním světě," řekl Špidla na tiskové konferenci. "Je to skutečně obrovský výsledek, který byl dán mimořádným úsilím mnoha Evropanů." Poukázal na to, že 25 zemí se dohodlo na řešení, které posílí jednotu unie, ale prospěje i jejím členům, včetně Česka. Vláda splnila záměry, se kterými do jednání šla - bylo dosaženo ústupku, že tři lidnaté země nebudou moci blokovat rozhodnutí EU. Bylo dosaženo zachování jednoho komisaře za každou zemi v Evropské komisi. O předsednictví v EU se budou podle českých představ dělit tři země v rotačním systému. Praha úspěšně pomohla uhájit zachování jednomyslnosti při rozhodování o daních a o financích EU. Některé dílčí požadavky se prosadit nepovedlo, zejména pokud jde o výpočet rozhodovací dvojí většiny. "Je to kompromis. Každý musel mít odvahu postupovat ke kompromisu," uvedl premiér.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda poukázal na to, že je zcela normální, ba zdravé, že každý členský stát něco uhrál a něco neprosadil. "To, že se tam každý trochu nevidí, že je každý trochu nespokojen, je důkazem toho, že ten text je dobrý. Kdyby někdo tleskal, jak mu to totálně vyhovuje, pak by to znamenalo, že dohoda není vyvážená. Každý musel ustoupit a každý něco získal," řekl ministr.

Během soutěže o nejkrásnější romskou dívku v Praze se naplno projevil temperament publika. Přes 600 diváků skandovalo, tancovalo a povzbuzovalo své favoritky, které se v rámci druhého ročníku Miss Roma Praha 2004 utkaly v pražském kulturním domě Vltavská. Korunku si nakonec v hlučné atmosféře odnesla patnáctiletá milovnice loutkového divadla a příležitostná spisovatelka Rosali Bocková. Klání se zúčastnily dívky ve věku 15 až 18 let. Třináct kandidátek na titul muselo v průběhu večera absolvovat tradiční program. Dívky se publiku během soutěže představily ve večerních šatech, v plavkách a ve volné disciplíně. Většina dívek ve volné části předvedla své taneční nebo pěvecké umění.

Diváky nejvíce nadchlo pohybové umění kandidátek, které většinou vsadily na tradiční romské tance. Nová miss vystoupila v kalhotovém kostýmu s kloboukem na hudbu Michala Jacksona. Smůlu měla sedmnáctiletá Denisa Bodiová, která se rozhodla recitovat. I přes její opakované výzvy, aby se publikum utišilo, nakonec báseň v halasném sále naprosto zanikla. Pauzy mezi vystoupením dívek vyplnila hudba romské kapely Bengas. Během večera se divákům představily také dětské taneční skupiny PERUM a Čačo Drom.