Zprávy | Z archivu rubriky


Mobilní operátor Eurotel začal od dubna nabízet neomezené bezdrátové připojení přenosných a kapesních počítačů k internetu prostřednictvím technologie WiFi za paušální poplatek. Dosud byla služba dostupná jen v rámci poplatků za určitou dobu připojení. Z dalších velkých provozovatelů WiFi nabízí připojení za paušál zřejmě jen společnost WideNet. Český Telecom nebo T-Mobile podobnou možnost nenabízejí. Telecom chce během několika týdnů najet z bezplatného zkušebního provozu na komerční model služby. Paušál je podle mluvčího Vladana Crhy jednou z možných tarifních variant.

Neomezené připojení u Eurotelu přes WiFi vyjde na 1463 korun měsíčně. Je to téměř o 500 korun více, než když uživatel od stejného operátora použije pomalejší neomezené připojení prostřednictvím mobilního telefonu a služby GPRS pod názvem Data Nonstop. Službu Eurotel od dubna zlevnil z 1199 Kč na 975 korun měsíčně a nabízí k ní 60 minut volání zdarma. Data Nonstop v současnosti používá kolem 50.000 lidí. Měsíční paušál u WideNetu začíná na 1574 Kč.

Majitel notebooku či kapesního počítače se může připojit v blízkosti přístupových bodů, takzvaných hotspotů. Vzdálenost od vysílače většinou nepřesahuje stovky metrů. Technologie WiFi umožňuje přístup na internet o maximální rychlosti až 11 megabitů za sekundu. Pásmo je však sdílené pro všechny uživatele, což znamená, že s počtem připojených k jednomu bodu rychlost klesá.

Eurotel provozuje asi stovku hotspotů. V tuzemsku je celkem přes 300 přístupových míst a jejich počet stále roste. Operátoři v současnosti vyjednávají o tom, aby jejich zákazníci mohli využívat i přístupové body konkurence.

Česko má mít čtyři desítky chráněných oblastí evropského typu Natura. Shodl se na tom Senát, když přes odpor opoziční ODS schválil beze změn příslušnou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Normu, jejíž přijetí požaduje po Česku jako nové členské zemi Evropská unie, nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus.

Novela má přinést především vyhlášení takzvaných ptačích rezervací, které by zajistily ochranu přírodních stanovišť ohrožených druhů ptáků. Mnozí občanští demokraté pokládají za nepřijatelné, že novela omezuje vlastnická práva majitelů pozemků. Proti zákonu mají výhrady také jižní Čechy, kde mají ptačí oblasti tvořit na 34 procent území. Táborský senátor Pavel Eybert (ODS) řekl, že se tím zhorší ekonomické využití území. "V řadě případů jsou navrhované ochranné podmínky v rozporu s regionálními rozvojovými programy," uvedl. Vyčíslení i vyplácení kompenzací bude podle něj obtížné.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) ale zdůraznil, že novela jasně definuje náhrady za to, že vlastník pozemku bude muset omezit hospodaření. Kvůli souladu s evropskými směrnicemi není možné vyhovět požadavku, aby vymezování ptačích oblastí bylo možné pouze se souhlasem obcí a krajů, zdůraznil ministr.

Ambrozek uvedl, že již nyní je nějakou formou chráněno asi 15 procent českého území, "což je procento, které se pohybuje někde na úrovni lepšího průměru nebo lepších čísel evropských zemí". Podle ministra se síť území typu Natura s těmito národními parky či chráněnými krajinnými oblastmi vesměs kryje. Chráněná území se mají novelou rozšířit jen zhruba o třetinu.

Téma novely poskytlo prostor i pro odlehčenější výroky. "Upřímně řečeno nechápu, jak může proti ptákům vystupovat někdo, kdo je členem strany, která má ve znaku ptáka," řekl na adresu senátorů ODS Richard Falbr (ČSSD), který se podle svých slov věnuje přes 30 let ornitologii. Jaroslav Kubera (ODS) zase poukázal na přemnožení některých ptačích druhů, "což je vidět třeba na modrých ptácích, které nikdo nechrání, a žijí si docela dobře a také to přežijí". Senátor KDU-ČSL Josef Kalbáč přispěl do debaty příběhem ze svého dětství o tom, jak čápi nasazením vlastního života ochránili svá mláďata před krupobitím, a dal je senátorům za příklad pro hlasování o novele.

Cílem projektu "Natura 2000" je vytvořit souvislou evropskou ekologickou soustavu zvláště chráněných území kvůli ochraně ohrožených druhů ptáků a chráněných druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť.

Senát chce po prezidentovi Václavu Klausovi, aby urychleně předložil horní komoře další návrhy na ústavní soudce. Žádost prosadili rozdílem tří hlasů a přes odpor hlavně ODS až na výjimky senátoři vládních stran a nestraníci. Mnozí z nich v poměrně ostré debatě obvinili Klause z toho, že může za ochromení práce Ústavního soudu, pozastavovali se i nad výběrem adeptů na ústavní soudce. Podle senátorů prezident způsobil ústavní krizi, senátor Zdeněk Bárta jeho nečinnost označil dokonce za velezradu.

V patnáctičlenném týmu ústavních soudců jsou nyní čtyři místa neobsazena, a Ústavní soud tak nemůže rozhodovat v plénu o složitějších případech. Navíc jednotlivé senáty Ústavního soudu jsou nekompletní, což ztěžuje jejich práci. Senátor Richard Falbr (ČSSD) to označil za ústavní krizi zaviněnou jen Klausem. "Za vzniklou ústavní krizi - a jde skutečně o ústavní krizi, protože jeden ze základních pilířů ústavy je ochromen - může výhradně prezident republiky. A schvalovat vinu na Senát mohou jenom lidé, kteří našemu ústavnímu systému nerozumí," prohlásil Falbr. Podle něj Senát odmítl jen některé Klausovy kandidáty pro jejich nekvalitnost. Nekvalitním adeptem byl podle Falbra i expert na pracovní právo Milan Galvas, kterého Senát ve čtvrtek odmítl jako pátého z 12 kandidátů současného prezidenta.

Reakci Hradu i Klause na loňská odmítnutí kandidátů označil Falbr za trapnou. "Pan prezident začal trucovat, další návrhy nepřicházely," poznamenal. Podle Falbra to odpovídalo Klausovu postoji k právu v dřívějších dobách. Klaus podle něj hovořil o Listině základních práv a svobod "jako o plevelu v ústavě" a o funkci ombudsmana jako o "trafice".

Proti usnesení Senátu se ve čtvrtek postavili občanští demokraté, podle nichž tím Senát překračuje své pravomoci. Předseda senátorů ODS Jiří Liška neúspěšně navrhoval, aby se horní komora usnesením vůbec nezabývala. "Kompetencí Senátu není radit prezidentovi, jakým způsobem má vybírat ústavní soudce," prohlásil Liška. Podle něj si je prezident vědom vážnosti situace. "Problém je v tom, že nároky pana prezidenta na ústavní soudce jsou vysoké. I to je důvod, proč se obtížně hledají," uvedl Liška.

Místopředseda Senátu Jan Ruml (US-DEU) odmítl Liškovo mínění, že by Senát měl prezidentovy kandidáty jen schválit nebo odmítnout. Horní komora má i podle Martina Mejstříka (za Cestu změny) právo upozornit na porušování ústavnosti. K námitkám, že hledání vhodných kandidátů na ústavní soudce je obtížné, Mejstřík podotkl, že Klaus převzal po svém předchůdci Václavu Havlovi seznam téměř 50 možných adeptů. "Nikdo pana prezidenta Klause nemůže nutit, aby se řídil návrhy svého předchůdce. Na druhou stranu ale z výše uvedeného vyplývá, že kvalifikovaných kandidátů lze v České republice nalézt více než jednoho za čtvrt roku," prohlásil Mejstřík. Naznačil, že Klaus tímto "dávkováním" kandidátů možná vyčkává na podzimní senátní volby s nadějí, že z nich vzejdou povolnější členové horní komory. Zdeněk Bárta (za KDU-ČSL) vyvolal mezi senátory bouřlivé reakce nevole. Prohlásil totiž, že "nejednání pana prezidenta v současné době lze kvalifikovat jako velezradu", neboť znemožnil činnost pléna Ústavního soudu a tím jeho základní funkci. Podotkl, že pokud by se Senát rozhodl na Klause podat ústavní žalobu pro vlastizradu, Ústavní soud by ji vzhledem k nefunkčnímu plénu nemohl projednat. Jiří Pospíšil (ODS) to označil za absurdní závěr. "Škoda, že už jsme dospělí a že si to nemůžeme vyřídit jako uličníci," poznamenal.

Senát, a nikoli prezident Václav Klaus, je odpovědný za to, že Ústavní soud stále není plně personálně obsazen. Novinářům to řekli šéf tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek a kancléř Jiří Weigl. "Senát byl a priori rozhodnut o tom, že nominovaného kandidáta zamítne. Nezajímalo jej, jaké má názory, nezajímalo jej, jaký je odborník, v jaké oblasti, jeho kvalifikace, kompetence," podotkl kancléř Weigl. Podle něj to svědčí o tom, že nominace prezidentových kandidátů na ústavní soudce nejsou seriózně projednávány. Debata senátorů o žádosti prezidentovi byla podle něj "velmi smutnou ilustrací aprioristických negativistických postojů některých senátorů vůči prezidentu republiky". Tato dikce a styl diskuse podle kancléře také vypovídají o atmosféře, v níž se projednávání nominací na ústavní soudce koná.

Šumperská okresní organizace Komunistické strany Československa-Československé strany práce (KSČ-ČSSP) podala trestní oznámení na herečku Barboru Hrzánovou. Vadí jim její výrok "Rusáci a komunisté jsou svině", který pronesla po převzetí ceny Thálie v přímém přenosu České televizi. "Naše strana se cítí dotčená. Myslíme si, že i celý ruský národ může být tímto uražený," řekl dnes ČTK mluvčí komunistů Josef Zlámal. Komunisté podali trestní oznámení u Okresního státního zastupitelství v Šumperku pro podezření z hanobení národa, rasy a přesvědčení. Komunistická strana Československa-Československá strana práce je neparlamentní stranou, kterou vede bývalý důstojník StB Ludvík Zifčák.

Výrok Hrzánové se nelíbí ani zástupcům KSČM. "...jde o urážlivý slovní projev snižující vážnost jednak ruského národa, jednak početné skupiny obyvatel České republiky pro jejich politické přesvědčení," napsal v otevřeném dopise premiérovi Vladimíru Špidlovi komunistický místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

Herečka Lidovým novinám už dříve v souvislosti se svým výrokem řekla, že při udělování cen Thálie pouze citovala hru Hrdý Budžes, za kterou byla oceněna. "Jestli s tím má někdo problém, tak to je jeho věc... Dostala jsem několik anonymů a měla několik telefonátů. Prý jsem svině a děvka a žiju si krásně za dělnické peníze. To mě docela potěšilo, poněvadž trocha provokace neuškodí," uvedla pro Lidové noviny.